Již z toho vyplývá, že cyklem o zdvořilosti se nehodláme obracet jen ke studentům, ale k celé obci. To bychom jinak špatně pochopili, kde a kým začíná ono Sibi et postebis, jímž je nadepsán jeden ze vstupů do pražského Karolina. U vstupních dveří na fakulty dnes začneme.
Ať už se dveře někde otevírají hůře, jinde lépe, nezapomínejme, že to jsou dveře do veřejné budovy, ale nepleťme si je se vstupem do nádraží. Nejsme tu ani pány, ani naprostými anonymy. Namístě je naopak předpoklad, že se tu potkáváme s učiteli, zaměstnanci, kolegy či hosty fakulty. Berme proto ohled na toho, kdo jde před námi i na toho, kdo vstupuje za námi. Tomu, kdo jde před námi - dveře otevřel a přidržuje - poděkujme a přidržme je zase tomu, kdo jde za námi. Porušíme-li z nějakého důvodu rytmus této přátelské štafety a pustíme dveře na toho, kdo vstupoval za námi, sluší se vyslovit zřetelnou omluvu. Stručně se omluvíme i tehdy, střetneme-li se za zavřenými dveřmi s osobou, která jde v opačném směru.
Kdo má ve dveřích přednost? Především osoba handicapovaná - člověk s holí, na vozíku či jinak postižený. Dále osoby evidentně starší, naši představení, těhotná žena, žena nebo muž s kočárkem či dítětem v náručí a také ten, kdo nese těžké břemeno. v modernější verzi má přednost žena před mužem. Zatímco německá feministka (jak ji předem rozeznat?) se prý urazí, dá-li jí muž ve dveřích přednost, naše ženy se zdvořilostí mužů ještě nepřesytily. Galantnost však není již jen výsadou mužů. Galantní může být i žena vůči muži. Přidržet například dveře, nechat volně projít kohokoliv, jemuž máme chuť a čas ulehčit cestu či manipulaci s dveřmi, je prostě a jednoduše pěkné, ohleduplné gesto. Ostudné je přijmout je bez poděkování či dokonce s bohorovným výrazem v tváři.
Vyústěním rok a půl trvající činnosti skupiny studentů psychologie Filozofické fakulty UK v Praze se stalo občanské sdružení, nesoucí název Psychologické sdružení PROPSY (PSP). Toto sdružení nabízí všem studentům velkou škálu aktivit. Mezi jednu z hlavních patří vydávání psychologického měsíčníku PROPSY a odborných publikací, pořádání přednášek našich i zahraničních odborníků či organizování systematického výcviku v logoterapii a existenciální analýze.
Členem této organizace se za členský příspěvek může stát každý, kdo se nějakým způsobem zajímá o psychologickou problematiku. Sdružení si letos klade vyšší cíle pokud jde o strukturu a obsah časopisu i obohacení programu o další zajímavé aktivity.
Návrh na zřízení Ceny Jana Palacha FF UK (dále pouze cena) padl začátkem tohoto roku. Jde o doposud jedinou oficiální celofakultní cenu, jejímž smyslem je připomenout památku studenta této fakulty, který se nebál protestovat proti násilí spáchaném na českém národě obětováním svého života v krizovém pookupačním období roku 1969, zachránil tím nejen čest své generace, ale celého národa.
Cena by měla být udělována jednou ročně, vždy v době kolem výročí Palachova činu. Jde o prestižní ocenění, které by mělo být pobídkou pro studenty Filozofické fakulty (jejíž dějiny jsou v rámci dějin univerzity úzce spojeny s dějinami této země) k cílevědomějšímu studiu a k prohlubování znalostí ve studovaném oboru.
Cena Jana Palacha FF UK se uděluje řádnému studentovi Filozofické fakulty UK bakalářského nebo magisterského studia, který v době nominace nepřesáhne dvacátý šestý rok věku.
Cena je udělována za vynikající samostatnou publikační činnost (včetně překladů), za mimořádný vědecký přínos ročníkové, bakalářské či magisterské diplomní práce, nebo i za výraznou společenskou aktivitu zvyšující prestiž Filozofické fakulty UK. Návrh na kandidaturu může podávat každý člen akademické obce FF UK (učitelé i posluchači), a to nejpozději do 1. prosince, tj. šest týdnů před vlastním předáním ceny. Písemné přihlášky (potvrzené katedrou či ústavem) s přiloženou prací je možno odevzdat na sekretariátě děkana. Návrhy bude posuzovat zvlášť k tomu účelu sestavená komise.
Kromě diskusí k přednáškám, které pronesli vojenský atašé Velvyslanectví SRN v Praze Oberst Lauterer, Ing. Stanislav Stach z Ústavu mezinárodních vztahů, poslanec Spolkového sněmu Klaus Francke, Dr. Jan Winkler z Ministerstva zahraničních věcí ČR, Jeanet Frössingerová z Úřadu spolkového kancléře a Vilém Holáň, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, měli studenti možnost seznámit se i se studenty ostatních českých a moravských univerzit. Podnětné a zajímavé byly pro pražské studenty rozhovory s vyučujícími Masarykovy univerzity (například s doc. Petrem Fialou, ředitelem Mezinárodního politologického ústavu).
Důležitým a pro Univerzitu Karlovu potěšujícím poznatkem je skutečnost, že náš Politologický klub je, na rozdíl od jiných studentských uskupení, skutečně nezávislým sdružením. Také samotní organizátoři nemohli pro finanční závislost na Adenauerově nadaci pozvat k diskusi o závažném tématu evropské bezpečnosti přednášející s odlišnými stanovisky, a proto na brněnské konferenci zcela chyběla jakákoliv ostřejší výměna názorů, kterou nepostrádala žádná naše akce na půdě Univerzity Karlovy.
Účast našich studentů na konferenci v Brně byla přínosná nejen pro získaní nových poznatků o studiu na jiných vysokých školách, ale znamenala i další krok k vzájemnému poznávání studentů českých univerzit (a to i díky časopisu Forum; několik výtisků časopisu jsme našim kolegům předali).
Ve světě je situace o málo lepší, ale i tam se lze běžně s virtuální realitou setkat vlastně jen v oblasti komerce. Jako dříve byly počítače záležitostí poměrně nedemokratickou, protože byly velmi drahé a měl k nim přístup jen málokdo, dnes se dá totéž říci o virtuální realitě. Kvalitní systémy jsou velmi drahé a objevují se zejména jako trenažéry ve vojenství nebo se využívají v kosmickém výzkumu (třeba 3D model Marsu).
U nás je jejich aplikací málo. Ve světě se chápe virtuální realita převážně technicky, a chybí často celkový pohled, třeba filozofický. Lze tedy udělat z nouze ctnost? To už předvedl třeba polský spisovatel Stanislaw Lem, který dokázal skvěle domyslet futuristickou vizi do zajímavých důsledků.
Pokusem o obdobný příspěvek je i kurz pod názvem Filozofie virtuální reality, pořádaný - od roku 1994 -každý letní semestr Ústavem aplikací matematiky a výpočetní techniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tento kurz se koná - jak jinak - virtuálně. Na základě připomínek některých studentů, pro něž jsou přednášky v Praze nedostupné, jsou texty kurzu složeny od letošního roku na WWW stránkách Internetu a tak jsou přístupné celému světu. Samozřejmě, že tato forma studia možností Internetu plně využívá. Po úvodní ústní přednášce je druhá věnována školení v používání WWW prohlížeče Netscape (užívání pak umožňuje další studium webovských stránek). Konzultace pak mohou probíhat ústně, elektronickým dialogem (funkce talk, prostřednictvím Internetu v prostředí UNIX) a výhledově videokonferencí nebo telefonicky po Internetu (server ÚAMVT od firmy Silicon Graphics je vybaven kamerou a mikrofonem). Skvělou možností je, že z internetovských stránek kurzu je možné se pomocí odkazů dostat na zcela aktuální WWW stránky o virtuální realitě po celém světě.
Zdá se, že jde o první virtuální vysokoškolskou přednášku na Internetu. Jenže forma sama nestačí. Co nám může nabídnout obsah? Celý kurz je založen na následující myšlence: stejně jako nám třeba televize, jako technický prostředek, ukazuje obraz o okolním světě, tak také naše smysly nám dávají obraz o okolí, samozřejmě obraz, který se od onoho okolního světa liší (přesněji lze jen těžko hovořit o okolním světě v podobě smyslové a jinak si svět většina lidí nedokáže představit, což je projev smyslového vězení). Takto vytvořený smyslový obraz nazýváme skutečností nebo mylně okolním světem, skutečnost pak považujeme za jakousi přirozenou virtuální realitu. Prostředí virtuální reality je vytvářeno počítačovými jevovými stroji. Realita je tedy něco, co je vytvářeno smyslovými (a fyzikálními) jevovými stroji.
Na Internetu je složen koncept knížky Pohádka zvaná skutečnost, která je základem k jistému fenomenologickému pojetí světa. Na tomto základě jsou realizovány aplikace, najdeme tam i fenomenologické pojetí času a prostoru (Technologie výroby času), kvantové mechaniky (Naučte svého psa kvantovou mechaniku), pravdy, skutečnosti, ale třeba i zážitků prahu smrti (Technologie výroby Boha) nebo Descartova výroku "Cogito ergo sum" (něco je ve formě přednášek, další v podobě publikovaných článků). Novinkou v roce 1997 budou vybrané seminární práce studentů zveřejňované ve formě WWW stránek (working papers).
