Ve dnech 7. - 9. října 1996 se uskutečnilo první setkání lidí, kteří se zajímají o aktivity tzv. mentoring-tutoringu či big brothers/big sisters (USA).
Celá akce se konala pod záštitou Opend society fund, Nadace prince Waleského - BLF a za pomoci katedry psychologie FF UK, která pomohla především tím, že poskytla kontakty jak na potenciální účastníky semináře, tak na pozdější případné zájemce o konkrétní spolupráci. Prvního setkání se účastnili pracovníci těch oblastí, kde by mohli mentoring do budoucna přičlenit k vlastní programové nabídce (krizová centra, poradenská centra, školy, kluby zaměřené na zájmovou činnost a volný čas, různé pečovatelské ústavy, apod.), ale také zájemci o volontérskou činnost ať už mentorskou či tutorskou.
Úkolem setkání bylo především podat obsáhlejší informaci o mentoringu, probrat možnosti jeho aplikace v našich podmínkách, vytvořit kontaktní síť zájemců o tuto činnost a uvážit potřebné kroky a předpoklady pro realizaci.
Z jednání semináře vyplynulo, že bude velmi nutné odpovědně se věnovat výběru a výcviku volontérů, aby nedošlo k případným kolizním situacím, popř. nežádoucímu působení na vývoj svěřeného dítěte, deviantním sklonům jako motivaci k volontérské činnosti aj. V naší zemi, kde podobná aktivita teprve začíná a nemá tradici, by podobný negativní případ mohl zabrzdit či zcela zastavit tuto velice žádoucí a potřebnou činnost podpory člověka člověku.
V rámci setkání se sešli autoři již existujících projektů, aby je prezentovali Johnu Hughesovi, který řídí Mezinárodní mentoringové a tutoringové projekty. Toto centrum sdružuje několik desítek zemí, zprostředkovává mezinárodní kontakty, výměnu materiálů, organizuje mezinárodní odborové konference, poskytuje finanční pomoc při realizaci některých projektů...
Prezentované projekty vznikly většinou pod vedením katedry psychologie a bylo konstatováno, že jsou odrazem smysluplné činnosti studentů a též dobrou vizitkou UK. John Hughes k tomu řekl: "Dnešní dopoledne mě osobně nesmírně obohatilo v mé další práci." Dále pozval studenty na jarní mezinárodní konferenci Mentoring tutoring do Londýna a přislíbil finanční pomoc. Hovořil dokonce o záměru zařadit do programu konference samostatnou sekci "tvořivých českých studentů".
Ve dnech 15. - 17. října 1996 se konala mezinárodní Konference o populaci, migraci a rozvoji oblasti Středomoří na Univerzitě Baleárských ostrovů v Palma de Mallorca. Byla organizována společně Radou Evropy, španělskou vládou a místní správou Baleárských ostrovů za podpory dalších regionálních organizací, jako jsou Evropská unie, Organizace pro bezpečnost, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní organizace pro migraci, OSN - ECE, Liga arabských států a jiných.
Více než 330 demografů, ekonomů, poradců, zástupců parlamentů a jiných zainteresovaných institucí z Evropy a zemí jižního a východního Středomoří jednalo o demografických trendech, migračních proudech a o souvislostech mezi emigrací a ekonomickým rozvojem dané oblasti. Pozornost účastníků konference byla zaměřena na výzkum současného stavu a budoucích perspektiv jižně-severní migrace, příčin jejího nárůstu a na důsledky tohoto vývoje ve zkoumaném regionu. Současně byla zdůrazněna potřeba rozvoje mezinárodní spolupráce a monitorování evolučního vývoje demografického, ekonomického a sociálního rozvoje jihovýchodní oblasti Středozemního moře.
Účastníci konference konstatovali, že problémy demografické nerovnováhy, zvyšující se migrační tlaky a disproporce ekonomického rozvoje a sociální prosperity v oblasti Středomoří hlouběji zapůsobí na budoucnost afrického a evropského kontinentu jako celku, pokud se nenajde jiné řešení.
Husitská teologická fakulta UK pokračovala v tradici "akademických dnů", tentokrát 17. a 18. října 1996.
První den byl věnován dokončení bilance vědecké a výchovné práce v letech 1920 až 1989, klasifikaci současných oborů fakulty a portrétování jejích učitelů až po současnou generaci. Tomuto tématu se věnoval děkan HTF UK prof. Zdeněk Kučera. Aktuálním podnětem k zamyšlení nad rakousko-českými duchovními a kulturními vztahy se staly oslavy tisíciletí Rakouska. Téma Idea univerzity - most mezi Prahou a Vídní demonstroval PhDr. Herbert Hanreich na kontextech česko-německého filozofického bádání v období mezi dvěma světovými válkami. Sympozium moderoval prof. Milan Salajka.
Druhý den patřil 450. výročí úmrtí reformátora Martina Luthera. Profesor Alexander Kolesnyk z Berlína se prezentoval přednáškou na téma Různost obrazů Luthera v odborné literatuře. Dr. Alfred Eckert z Mathesiovy společnosti v Hersbrucku vykreslil Lutherovu dobu v Čechách. M. F. Hahn z Dessau přiblížil Lutherovo působení a vlivy v Anhaltské církvi. Akci připravil a řídil doc. J. B. Lášek.
Při této příležitosti upozorňuje fakulta akademickou veřejnost UK a sesterské univerzity na svůj dvouměsíčník Theologická revue, který zpravidla otiskuje podobné přednášky a publikuje studie učitelů, absolventů a studujících z oblasti teologie, religionistiky, filozofie a humanitních věd včetně pedagogiky.
Pod názvem Přínos Rakouska k vývoji přírodních věd se konal 11. listopadu 1996 cyklus přednášek ve Smetanově síni Státní vědecké knihovny v Plzni (pořadatelem se stala Rakouská knihovna). Přednášejícími byli lékaři a učitelé Lékařské fakulty UK v Plzni a MVDr. Milan Vach. Protože propagace zajímavého cyklu přednášek byly pramalá, přinášíme několik zajímavých postřehů a názorů z průběhu plzeňské akce.
Dr. Karel Novák portrétoval skvěle Theodora Billrotha jako chirurgického velikána, řekl o něm, že měl vášeň nejen pro medicínu, ale i pro hudbu. Vynikal v histologii a patologii. Provedl první resekci žaludku (1885). Zabýval se kompetentně i psychologií vnímání hudby a hudebních talentů. Byl přítelem Johannesa Brahmse. Billroth zdůrazňoval, že každou pravdu je třeba vysvětlovat srozumitelně a znalosti mají sloužit k přemýšlení.
Prof. Jaroslav Slípka mluvil zasvěceně o Josefu Hyrtlovi jako o anatomu světového významu, který byl osm let přednostou stolice anatomie v Praze, později působil ve Vídni. V Mödlingu nechal založit velký sirotčinec. V tamnějším muzeu je Hyrtlova knihovna, Hyrtlovo muzeum je v Percholdsdorfu. Josef Hyrtl pokračoval v tradici výzkumů Jiřího Procházky a J. E. Purkyně. Profesor Slípka ukázal vzácné vydání jeho učebnice Lehrbuch der Anatomie des Menschen, vydané v Praze v roce 1846.
Doc. Zdeněk Kasl nám přiblížil osobnost a dílo zakladatele vestibulologie, Roberta Baranyho. Ten působil na Všeobecné vídeňské klinice. Věnoval se rovnovážnému ústrojí ucha, vymyslel jednoduché, ale důmyslné vyšetřovací techniky (otáčecí židle, výplach zvukovodu teplou a studenou vodou). Barany dostal Nobelovu cenu (1914) za objevy v patofyziologii vestibulárního aparátu ucha, když byl v zajetí na Sibiři. Švédové ho osvobodili prostřednictvím intervence Červeného kříže. Pak působil v Uppsale jako univerzitní profesor. MVDr. Milan Vach připomenul význam objevů v oblasti etologie a psychologie zvířat. Podrobněji mluvil o Karlu von Frischovi a Konradu Lorenzovi, kteří (společně s N. Tirbengenem, britským zoologem nizozemského původu) dostali v roce 1973 Nobelovu cenu.
Přednáškového cyklu se účastnili především lékaři a studenti Lékařské fakulty UK v Plzni. Škoda, že uvedený cyklus nebyl propagován na UK v Praze. Stálo by opravdu za to, zajet si kvůli němu do Plzně.
S datem květen 1996 začalo u nás vycházet nové periodikum - bulletin Evropa, který v rámci společného projektu Iniciativa pro hospodářskou politiku (EPI) vydává Centrum pro výzkum hospodářské politiky v Londýně (CEPR), varšavský Institut pro studie Západ - Východ (IEWS) a Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Univerzity Karlovy (CERGE). Cílem bulletinu, který bude vycházet čtvrtletně v anglickém jazyce a v mutacích zemí asociovaných s EU, je informovat o jednotlivých aktivitách projektu, názorech a analýzách, zaměřených na podporu procesů evropské integrace. Podle sdělení CERGE UK má bulletin přispět "... k větší informovanosti a prohloubení diskuse o otázkách rozšíření EU v České republice". Česká verze bulletinu Evropa je k dispozici v CERGE UK.
Ve Španělsku, zemi s dvacetiprocentní nezaměstnaností, probíhá rozsáhlá reforma středního školství - jejím jádrem je zejména reforma školství odborného. Cílem reformy zůstává především zdokonalení odborného vzdělávaní (včetně úrovně vysokoškolské) obsahově i organizačně tak, aby se co největší podíl absolventů úspěšně uplatnil na trhu práce momentálně, i dlouhodobě.
Proto se příprava i průběh reformy vyznačují velmi úzkou spoluprací s podniky a jejich sdruženími a také institucemi z oboru práce a zaměstnanosti. Zatím velký rozdíl oproti situaci u nás, kde spolupráce není zdaleka natolik intenzivní. Dalším rysem španělské reformy zůstává trend k decentralizaci, který se projevuje například výrazným přesunem kompetencí v oboru vzdělávání z celostátní úrovně na úroveň samosprávných provincií jako je třeba Katalánsko.
Značná pozornost se při reformě věnuje i zvýšení flexibility absolventů. Vysoký podíl nákladů, spojených se zdokonalováním španělského školského systému a jeho spolupráce se sektorem práce, je hrazen i z vnějších zdrojů, zpravidla z evropských sociálních fondů.
Dne 7. listopadu 1996 pořádala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy tiskovou konferenci. Dobrým důvodem pro její konání byla skutečnost, že právě v těchto dnech uplynulo padesát let od založení PedF UK.
Novináři si - ze slov pracovníků PedF UK, kteří byli tiskové konferenci přítomni - tj. děkana PedF UK prof. PhDr. Zdeňka Heluse, CSc. a proděkanů doc. PhDr. Soni Dorotíkové, doc. RNDr. Jiřího Jarníka, doc. PaedDr. Pavla Beneše a prof. RNDr. Milana Hejného, CSc., spíše všímali problémů horce aktuálních. Na základě námi prostudovaného tisku zmínili se především o prostorové a finanční tíži, která povede v příštím roce k zadlužení fakulty částkou zhruba šesti miliónů korun, což je způsobeno nedostatečnou a necílevědomou vládní podporou vysokého školství a povede k nutnosti šetřit na finančních ohodnoceních pedagogů i na technické stránce výuky. Široké publicity se dostalo tomu faktu, že tři čtvrtiny studentů Pedagogické fakulty UK jdou po absolvování učit do škol, avšak po dvou letech praxe třetina z nich ze škol odchází či o odchodu vážně uvažuje (učit do škol minimálně odcházejí absolventi jazykových aprobací). Podle profesora Heluse je důvodem nespokojenosti mladých učitelů na školách nespokojenost s platem, dále šikana nadřízených (tzv. "ředitelské" klima se všemi konsekvencemi, mezi které lze zařadit ztrátu vlastní iniciativy či malou autonomii učitele) a de facto nemožnost "dělat kariéru". Pedagogická fakulta UK, největší zařízení pro výuku učitelů mezi českými vysokými školami, zaznamenala i jisté úspěchy: úspěšně prošla akreditacemi, vysoce je ceněno habilitační řízení, fakulta obstála při evaluaci, rozšířila jazykovou výuku učitelů pro první stupeň ZŠ, posílila výuku informatiky, zavedla mezifakultní obory. Pedagogická fakulta UK se podílela na zprávě OECD o národní politice ve vzdělávání v České republice. Na PedF UK vznikly projekty Občanské školy a Základní školy, které jsou základem pro výuku žáků na základních školách. To vše, spolu ve spojení s vědou, se starostí o inovaci studia, se zdůrazněním orientace na dítě, patří k úspěchům, ke kterým se v současnosti může Pedagogická fakulta UK přihlásit. K úkolům, které před PedF UK stojí, jak bylo na tiskové konferenci také specifikováno (a v denním tisku se neobjevilo), patří řešení prostorových problémů, schopnost lépe se starat o výjimečně nadané studenty, zlepšení kooperace s ostatními součástmi UK a podnícení větší soudržnosti studentské pedagogické obce.
Tisková konference se stala "předpremiérou" fakultních oslav.
Představy o účelu pěstování psychologie na Pedagogické fakultě UK jsou do značné míry ovlivněny rolí, kterou po desetiletí hrála v učitelském vzdělávání. Byla především servisem spočívajícím v informační osvětě pro budoucí učitele, jejichž hlavní orientace směřovala do oborového vzdělání představujícího jádro jejich kvalifikace.
Dnešní situace je však jiná. Všude ve světě - i u nás - se hovoří o posunu v důrazu od kvalifikace ke kompetencím. Jejich utváření klade nároky na schopnost učitelů reflektovat svou praxi, dotvářet učitelské dovednosti a kriticky se stavět k profesnímu poznání. Ve výuce se tento posun nutně prosazuje v podobě důrazu na instrumentální vybavenost učitele (dovednosti a procedurální vědomosti vyvažují pouhé deklarativní vědomosti předepisující učiteli, co má závazně dělat), na jeho dovednosti reflexe výchovného dění (tzv. klinické pobyty na školách) a na iniciaci do metod a způsobu myšlení badatelského typu (výuka se odehrává stále více formou mini-výzkumů, které učí budoucího profesionála zaujímat odstup, zaujímat deskriptivní a teprve pak hodnotící postoj).
To samozřejmě umožňuje solidnější zázemí pracoviště. Představují ho cenné zkušenosti s postgraduální výukou výchovných poradců, s provozem Akademické poradny a také s výstupy výzkumného oddělení školní etnografie.
Každoroční kontakty s učiteli-výchovnými poradci nutí korigovat naše akademické představy. Jejich nároky a požadavky vedou k vypracování nových forem poradenské intervence, k zachycení a analyzování nových výchovných a vzdělávacích problémů, které musíme teoreticky a pojmově uchopit. Tyto náročné výukové moduly jsou pak zhodnocovány též v pregraduální výuce studentů učitelství a zejména v nově založeném oborovém studiu psychologie.
Akademická poradna PedF UK je zcela garantována psychology z naší katedry. Je zaměřena nejen na pomoc v individuálních případech při řešení osobních, rodinných, mezilidských a studijních problémů našich studentů. Došlo k zásadním programovým změnám v její náplni. Větší důraz je kladen na skupinové aktivity a na prohlubování určitých profesních dovedností budoucích učitelů (relaxační programy pro studenty se se studijními problémy, zejména se zkouškovou úzkostí; skupinová setkání zaměřená na sebereflexi a "sebezměnu"; nepovinné kursy nonverbální komunikace a percepce). Rozvíjí se i konzultace pro začínající učitele a výchovné poradce, kde jsou tématem především profesní problémy učitelů. Takováto zpětná vazba i poradenská zkušenost je pro nás velice cenná. Vždyť našim psychologům umožňuje profesně žít jinak, než jen výukou.
Tento základní požadavek na solidní univerzitní pracoviště je pak zejména naplňován díky činnosti výzkumného týmu oddělení školní etnografie. Výzkumníci z Pražské skupiny školní etnografie (PSŠE - ke skupině patří i někteří pracovníci z jiných fakult UK) provádějí dlouhodobě výzkumy, které zavádějí pohled na českou základní školu "zevnitř". Aplikací především kvalitativních metod obohacují poznání žákovské, učitelské a rodičovské kultury v jejich vzájemné souvislosti. Série výzkumných prací (Co se v mládí naučíš ..., Typy žáků, Pedagogická fakulta očima studentů a nejnověji připravená První třída), stejně jako popularizační činnost (pravidelné Okénko školní etnografie v Učitelských listech) a výsledky široké mezinárodní výzkumné spolupráce poskytují svébytný pohled na klima naší současné ZŠ, způsoby jejího vnitřního fungování, na podoby smyslu školy, které si vypracovávají žáci, učitelé i rodiče.
Oborové studium (v současnosti v kombinaci se studiem speciální pedagogiky) je zatím vyvrcholením našeho snažení. Naši studenti jsou připravováni na práci v systému pedagogicko- psychologického poradenství, ať už jako poradenští psychologové nebo jako psychologové školní, pro práci ve speciálních pedagogických centrech, ve specializovaných zařízeních pro postižené jedince i pro kvalifikovanou výuku psychologie na SŠ.
Podoby současné psychologie na PedF UK jsou tedy rozmanité. Odrážejí dobu a její proměny, jsou výrazem našich záměrů a přesvědčení. Jen naše výsledky, ať už ve výzkumu, ve vzdělávání budoucích profesionálů výchovy nebo v učitelské praxi, ukáží, kam se psychologie na učitelské fakultě bude ubírat v dalších letech.
Od 1. února 1997 se po prof. Kouteckém ujme místa děkana na 2. Lékařské fakultě UK doc. MUDr. Martin Bojar, CSc. - přednosta Neurologické kliniky 2. LF UK ve Fakultní nemocnici v Motole, vynikající neurolog a jeden z polistopadových ministrů zdravotnictví.
MUDr. Jaroslav Mokrý, CSc., odborný asistent Katedry histologie a embryologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, obdržel na 10. mezinárodním kongresu histochemie a cytochemie, který se konal ve dnech 18. - 23. srpna 1996 v japonském Kjótu, jednu z desíti prestižních cen Young Histochemist Award. Cenu uděluje Světová federace pro histochemii a cytochemii jednou za čtyři roky mladým histochemikům do pětatřiceti let. Za vzornou reprezentaci školy a Katedry histologie a embryologie MUDr. Jaroslavu Mokrému, CSc., poděkoval a udělil finanční odměnu doc. MUDr. Karel Barták, CSc., děkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.
