Evropská unie nabídla některým přidruženým státům (k nimž patří i ČR) od roku 1997 vstup do programu Socrates, jehož podprogram Erasmus je určen pro vysoké školy. Česká republika do programu oficiálně vstoupila otevřením kanceláře Tempus/Socrates dne 4. 11. 1996. Ta sídlí v ulici U Lužického semináře 13, v Praze 1.
V programu Erasmus (na rozdíl od programu EU Tempus) bude předkládána za celou univerzitu jediná institucionální smlouva. Ta by měla - v souladu se strategií, stanovenou jednotlivými součástmi univerzity - zahrnovat konkrétní výčet jednotlivých aktivit. Smlouva musí být připravena k odeslání do Bruselu do 1. července 1997, přípravu a zpracování podkladů pro jednotlivé činnosti je nezbytné zahájit okamžitě tak, aby mohly být Evropské kanceláři RUK odevzdány do 1. června 1997. Jde o přípravu vysoce náročného materiálu, a to po stránce koncepční, odborné i administrativní. Základním předpokladem pro schválení smlouvy je uznání studia v zahraničí domácí univerzitou a závazné předjednání jednotlivých aktivit se zahraničními partnery.
V programu Erasmus jde především o umožnění a organizování mobility studentů, které má několik zásad: studium v zahraničí musí být studentům programu Erasmus na mateřské univerzitě uznáno; minimální délka studia v zahraničí je 3 měsíce, maximální 10 měsíců; od studentů programu Erasmus nesmí hostitelská univerzita požadovat školné; do programu mohou být zařazeni studenti až po ukončení minimálně 1. ročníku na domácí univerzitě. Dále jde o umožnění mobility pedagogů, intenzivních programů, přípravných návštěv za účelem další spolupráce a zavádění evropského kreditního systému na VŠ (ECTS).
Do programu Erasmus patří i činnosti nepřímo spojené se studijními pobyty v zahraničí, například společné vytváření učebních plánů na úrovni bakalářů, na magisterské úrovni, společné zavádění evropských modulů a integrovaných jazykových kurzů. V rámci programu Erasmus lze předložit i aktivity mimo rámec institucionální smlouvy, čímž se rozumí univerzitní spolupráce na projektech společného zájmu (tematické projekty), jejichž cílem je dosažení evropských měřítek daného oboru. V projektech musí být zapojeno několik kateder či ústavů fakult mateřské země a musí se jich účastnit všechny účastnické země programu Erasmus.
Kromě jednotlivých činností, uvedených v institucionální smlouvě, se může UK zapojit i do využívání tzv. horizontálních programů, jako jsou Lingua, Otevřené a distanční vzdělávání (ODL) a Vzdělávání dospělých.
V rámci přípravných kroků byli již fakultami jmenování koordinátoři pro program Erasmus. Na RUK při zahraničním odboru vzniká Evropská kancelář, jejímž úkolem bude centrální zpracování všech údajů, přicházejících z jednotlivých fakult a metodické zpracování veškerých informací z EU a ze zahraničních univerzit.
Kancelář vypracovala Doporučení pro zabezpečení programu Erasmus po stránce obsahové, personální a administrativní; s tímto materiálem byli na poradě dne 7. 11. 1996 seznámeni proděkani pro zahraniční styky a pracovníci zahraničních oddělení fakult UK. Schůzka již nominovaných koordinátorů se uskuteční dne 4. 12. 1996. O výsledcích, postupu příprav a organizačních krocích budou studenti i pracovníci fakult UK průběžně informováni všemi dostupnými prostředky.
Univerzita Karlova v Praze vyhlašuje výběrové řízení na udělení interních grantů UK pro rok 1997. Vědecká rada univerzity se na základě doporučení KR UK dne 24. října 1996 usnesla na několika zásadách grantové politiky pro následující rok. Grantová komise a oborové rady GA UK by při rozhodování o přidělení grantů měly přihlížet především ke kvalitě projektů - ta je vždy prvořadým kritériem.
Podle rozhodnutí Akademického senátu UK budou potřebné finanční prostředky pro GA UK vyčleněny v souladu s rozpočtem univerzity. O udělení interních grantů má právo se ucházet každý zaměstnanec nebo pracovní kolektiv Univerzity Karlovy, a to prostřednictvím odpovědného řešitele. Přesná výše prostředků, které je možno přidělit jako jednotlivý interní grant, není stanovena. Grantová přihláška na každý projekt (nový i pokračující) se pak předkládá písemně na formulářích (předepsanou formou) a ve třech vyhotoveních Grantové agentuře UK (jednou pro evidenci a dvakrát pro oponentní řízení). Formuláře jsou k dispozici každému žadateli a zájemci v GA UK a na odděleních vědy jednotlivých fakult Univerzity Karlovy.
Konečným termínem pro podání grantových přihlášek pro nové projekty je 2. prosinec 1996, pro pokračující projekty 16. prosinec 1996 a pro závěrečné zprávy včetně vyúčtování, 31. březen 1997 (vyúčtování musí být datováno podle účetní uzávěrky příslušného roku).
Všechny projekty budou po oponentním řízení vyhodnoceny oborovými radami a předsednictvem GA UK. Schválené projekty budou poté v příslušných lhůtách zveřejněny.
V harmonogramu akcí, které pořádala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy k 50. výročí svého založení nefigurovala tisková konference, proto jsme ji v naší zmínce nazvali předpremiérou. Za dva vrcholy oslav lze považovat sympozium, konané 11. listopadu 1996 pod názvem Vzdělávání učitelů v proměnách času a Slavnostní zasedání vědecké rady, jež se uskutečnilo 12. listopadu 1996.
Sympozium Vzdělávání učitelů v proměnách času proběhlo v nově vybudované aule PedF UK v ulici M. D. Rettigové v Praze 1. Aula Pedagogické fakulty se stává příkladnou ukázkou toho, jak by měl vypadat a být vybaven prostor, který má pozitivně stimulovat duševní činnost učících se studentů (v případě sympozia udržet pozornost účastníků). Ne, že by příspěvky referujících a koreferujících byly nudné nebo nezajímavé (alespoň ne všechny), ale i lidská pozornost má své zákonitosti, s nimiž se musí efektivně pracovat. Tomu mj. slouží vybavenost didaktickou technikou. Aula PedF UK je na vysoké úrovni a dokazuje (kéž by to nebylo jediné pracoviště na Pedagogické fakultě!), že v tomto případě "kovářova kobyla nechodí bosa" a že takto vybavená učebna snese nároky, jež moderní psychologie vyučování na vyučovací proces klade. Nejsou sice na Pedagogické fakultě v této oblasti na prahu příštího století, ale zdaleka se nekrčí někde vzadu. Zvlášť, když se technika dokáže ovládat tak mistrovsky, jako to během své přednášky předvedl profesor Radim Palouš. Ale to už jsme u sympozia samého.
Zaznělo úvodní slovo děkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy profesora Zdeňka Heluse. Krátce naznačil, že sympozium i další akce tohoto (a následujícího) dne se konají sub speciae oslav. Tím oficiální rámec skončil a sympozium začalo. Hlavními referujícími byli profesor Palouš, profesor Helus, profesor Kotásek a profesor Pařízek. Profesor Palouš pojednal hlavní téma sympozia z hlediska filozofického. Řekl i několik obecných pravd (ne frází): "Vysokoškolský učitel, totiž ten, kdo se odváží ztékat neprozkoumané výšiny, nesmí tak činit jako nezodpovědný, zmatený pobloudilec s jakýmsi spíše romantickými sklony: jeho úkol je podobný úkolu vysokohorského vůdce, který již leccos zakusil a v čemsi důležitém se vyzná."
Další referující, profesor Helus, opřel svůj příspěvek o základní myšlenku, že reforma školy "má působit pod dominantním apelem svého obratu k dítěti". Šlo o apelativní text, opírající se o psychologickou analýzu některých aspektů života dítěte a nutnost přizpůsobit jim výchovné působení školy. Institucionálními aspekty vzdělávání učitelů se zabýval další referující - prof. Jiří Kotásek, o učitelství jako povolání a kvalifikaci hovořil prof. Vlastimil Pařízek z katedry pedagogiky PedF UK.
Sympozium bylo doplněno i některými doprovodnými akcemi. Mezi nimi byla vernisáž výstavy výtvarných prací studentů katedry výtvarné výchovy PedF UK, na níž promluvil jeden z nestorů vysoké úrovně a kvalifikované výuky výtvarné výchovy na vysokoškolské bázi a zakládající člen katedry výtvarné výchovy PedF UK prof. PhDr. Jaromír Uždil, DrSc. Účastníci sympozia se večer zúčastnili slavnostního koncertu, na němž vystoupily studentský komorní orchestr Collegium Paedagogicum a ženský sbor Pedagogické fakulty UK Iuventus Paedagogica.
Dne 12. listopadu 1996 došlo v Betlémské kapli k vyvrcholení oslav 50. výročí založení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy na slavnostním zasedání vědecké rady, jehož se zúčastnili všechny významné osobnosti univerzitního života a hosté z MŠMT ČR a sesterských českých vysokých škol. Zasedání vědecké rady zahájil projevem rektor UK prof. Karel Malý. Připomněl důležitost fakulty, která je významná nejen počtem těch, kteří se v rámci UK připravují na výkon učitelského povolání, ale i významným posláním učitelského povolání. Člověk vše důležité získává na základní a střední škole, a to prostřednictvím těch, které právě univerzita, resp. Pedagogická fakulta připravuje. Pedagogická fakulta - po množství změn a nekompetentních i brutálních zásahů politické moci - se dnes potýká s problémy jiného druhu. V měnících se společenských podmínkách musí zaměřit svou pozornost na nový obsah a nové formy vzdělávání...
Ministr školství ČR Ivan Pilip ve svém vystoupení sdělil, že toto setkání vnímá jako zastavení a zamyšlení nad úrovní školství, nad postavením učitele v současné době a v budoucnosti. Učitelé jsou klíčové osoby ve vzdělávání. Měli by být i výraznými osobnostmi, a proto je třeba jim věnovat mimořádnou pozornost. Na jejich výběru a při jejich přípravě má Pedagogická fakulta UK nezastupitelné místo. Jejím úkolem je podílet se na tvorbě vysoké úrovně české vzdělanosti, a tím na získávání vážnosti a prestiže našeho státu.
Děkan Pedagogické fakulty UK prof. Zdeněk Helus, na historickém pozadí zdůvodnil význam oslav zrození Pedagogické fakulty, které by měly být "především impulzem pro odvahu a schopnost vzít vážně ideu jejího zrodu a naplnit ji obsahem aktuálním dnes a mířícím do zítřka".
Na závěr slavnostního zasedání vědecké rady Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy byla doc. PhDr. Jiřímu Marešovi udělena Stříbrná pamětní medaile UK, PhDr. Ladislavu Čerychovi Pamětní medaile UK, prof. PaedDr. Jiřímu Kotáskovi Zlatá pamětní medaile a prof. PhDr. Radimu Paloušovi Historická pamětní medaile.
Slavnostní zasedání vědecké rady PedF UK zahájil její děkan prof. Zdeněk Helus.
Plynulá angličtina zněla reprezentačními místnostmi rektorátu Univerzity Karlovy ve čtvrtek 14. listopadu 1996, kdy prorektor UK pro zahraniční styky prof. Jaroslav Vacek přijal dvoučlennou návštěvu z Christian Academy for European Dialogue (CAFED) z Belgie - prof. Hanse Vanackera (generálního sekretáře) a Jo Eelena (výkonného ředitele CAFED). V průběhu přijetí se hovořilo, mimo jiné, o několikaleté spolupráci mezi CAFED a UK.
Spolupráce je založena zejména na každoročním pořádání třítýdenní letní školy v Praze, které se účastní studenti především z postkomunistických zemí Evropy - Polska, Rumunska, Albánie, Litvy, Estonska a Kosova.
Zatímco cíle výuky jsou téměř každý rok stejné, přičemž nejdůležitějším z nich je klást důraz na hodnoty sebedůvěry, demokracie a odpovědnosti, obsah a kvalita se jeví stále kvalitnější. Výuka na letní škole, to nejsou pouze přednášky (většinou přednášené českými profesory), ale i možnost zajímavé diskuse.
Při organizaci tohoto projektu, který by měl pokračovat i v příštím roce, vypomáhají i mnozí studenti Univerzity Karlovy. O podrobnostech pro příští rok by se mělo jednat v lednu 1997.
Tentokrát hostily místnosti pražského Karolina návštěvu z Belgie: zleva prof. Hans Vanackere a Jo Eelen.
Ve dnech 12. - 14. 11. 1996 proběhly volby zástupců do Akademického senátu UK ze součástí UK a RUK. Ze sedmi kandidátů byli zvoleni: PhDr. Zdeněk Hofmann - IZV (133 hlasů), PhDr. Ivan Rynda - CŽP (108 hlasů), RNDr. Štěpán Bojar - ÚVT (90 hlasů) a PhDr. Milada Čadská - ÚJOP (89 hlasů).
Brožurka je útlá a kdyby byla běžně v prodeji, cena by nebyla vysoká - ovšem informace, které přináší, mohou mít pro studenty cenu zlata. Název? Přijímací řízení ke studiu na fakultách Univerzity Karlovy pro školní rok 1997/1998. Brožura vyšla péčí odboru pro studium a zaležitosti studentů RUK. Je vyčerpávající informací o otevíraných oborech a předmětech přijímacích zkoušek. Zpracovaná byla podle přehledů získaných od fakult ke dni 5. září 1996. Jejím cílem je přiblížit uchazečům o studium na UK, informace o zaměření studia jednotlivých fakult a o otevíraných oborech. Jsou zde uvedeny i ryze praktické informace: v jakém termínu se přihlášky musejí podat, na jakém formuláři, jsou uvedeny i výše poplatků, i možnosti odvolání. Význam brožury spočívá zejména v tom, že vyšla s dostatečným předstihem, a má tak šanci dostat se do rukou studentů ve správné chvíli. Novinkou je, že uživatelé Internetu mohou informace o přijímacích zkouškách získat na domovské stránce UK na adrese http://www.cuni.cz/uk.
