V nedávné zprávě publikované UNESCO a Konsorciem institucí pro rozvoj a výzkum vzdělávání v Evropě se říká, že "škola může daleko lépe plnit svůj úkol pro zlepšení kvality lidského života, jestliže bude klást větší důraz na osobní a společenskou výchovu". Škola se tak může stát místem "míru, lidských práv, tolerance, mezinárodního a mezikulturního porozumění, solidarity a spolupráce, místem, kde se konflikty řeší pokojným způsobem a kde je posilován demokratický systém organizace".
Jak toho lze dosáhnout názorně ukázalo mezinárodní setkání Lidská práva, výchova, tolerance, které se uskutečnilo ve dnech 25.- 28. září 1996 v Litomyšli a v Praze. Hlavním organizátorem zmíněného mezinárodního setkání bylo Středisko pro výchovu k lidským právům Evropského informačního střediska Univerzity Karlovy. Přednostním cílem a hlavní náplní jeho systematické činnosti je pomoc realizaci harmonického rozvoje osobnosti při probíhající transformaci výchovných systémů nejen v České republice, ale i v jejím okolí.
Zaměření další odborné činnosti SVLP EIS UK pro rozvíjení schopností interpersonální komunikace vyjadřuje i jedna z tezí připravované mezinárodní konference o výchově ke kultuře lidských práv v multikulturním prostředí: Podstata věcí může být méně důležitá než jejich význam v rámci kulturních či náboženských souvislostí. O uspořádání tohoto - zejména pro země střední a východní Evropy významného - odborného setkání v roce 1997 v Praze rozhodla Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO na své 28. generální konferenci v listopadu 1995 v Paříži. Zůstává naší snahou, aby se setkání stalo po odborné i organizační stránce důstojným příspěvkem k blížícímu se 650. výročí založení Karlovy univerzity.
Dne 21. října 1996 se konala v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí významná vědecká událost, přednášku na téma Fraktály v matematice a vědě zde v rámci Matematických kolokvií katedry aplikované matematiky pronesl prof. Benoit Mandelbrot, jeden z nejvýznamnějších matematiků, i vědců současné doby.*) Jeho vystoupení se konalo za nebývalého zájmu akademické obce, posluchárna byla zcela přeplněna.
Prof. Mandelbrot vyšel ve své pražské přednášce z některých paradoxních (a polozapomenutých) výsledků matematiků Cantora, Peana a zejména francouzských matematiků Fatona a Julii a záhy rozpoznal možnosti tohoto nového přístupu k základnímu problému míry, tvaru a podobnosti pomocí pojmů algoritmu, iterovaných procesů a grafických výstupů počítače. Je možné říci, že fraktály jsou geometrické objekty, jejichž rozměr - dimenze - není celé číslo. Překvapivé estetické stránky jeho objevů a široké souvislosti a aplikace v nejrůznějších oblastech z něj učinily přesvědčivého mluvčího nejen jednoty vědy, ale rovněž jednoty vědění a cítění, vědy a umění.