Univerzita Karlova jako jedna z nejstarších v Evropě představuje ve světě i u nás uznávanou kvalitu, založenou na tradici, vynikajících osobnostech a asi ve většině oborů se špičkovými absolventy - alespoň v republikovém srovnání. Je to hodně nebo málo?
UK musí vychovávat špičkové odborníky, je otázkou, kolik z nich bude vědci. Myslím, že v dobách plánování všeho, podíl vědeckých typů mezi absolventy jednoho ročníku dosahoval sotva 10 %! Ostatní zakotvili v praxi. Dnes je těch směřujících do výzkumu ještě méně. Jsou na tu různorodou praxi naši absolventi připraveni? Co upotřebí v praxi ze své hodně "akademické až vědecké" výchovy? Není taková výchova drahá? Z toho plyne úvaha - nebylo by vhodnější koncipovat u mnoha oborů osm semestrů jako základ magisterského studia (jednooborového!). Tak k tomu nyní dochází na mnoha univerzitách západních. Navíc v takovém studiu bude nutné věnovat více pozornosti flexibilitě, schopnosti dále se (samo) vzdělávat, komunikovat a řídit na úkor odborných úzce orientovaných znalostí.
Toto zkrácení by mělo být využito i pro rozsahové omezení faktografických vědomostí, jimiž na řadě oborů pedagogové "dusí" nové adepty oboru místo toho, aby s fakty a informacemi pracovali, sbírali je, doplňovali, analyzovali, integrovali. Fakta sama jsou dnes kdykoliv dostupná v nejrůznějších médiích. Je tomu opravdu takto moderně na UK? Děláme pro to něco?
Univerzita Karlova by měla být největší univerzitou u nás. Nikoliv však za každou cenu! Nevím, je-li kde ve světě v rámci jedné školy pět stejných fakult (tři lékařské fakulty v Praze, jedna v Plzni a jedna v Hradci Králové). Jestliže plzeňská a hradecká fakulta mají úroveň, o čemž jsem přesvědčen, dříve nebo později se musí stát kmenovou fakultou nově vzniklé regionální univerzity, jejím tahounem! A potřebuje UK tři fakulty lékařské a množství mladých a drahých odborníků, které takto vyprodukuje? Nevím, pětkrát děkanáty, pětkrát obdobná struktura kateder a ústavů - to vše v jedné a nejznámější univerzitě. S některými zahraničními hosty v diskusi zabrousíme i na takovéto téma. Jejich údiv nad tímto stavem je totální a nelíčený.
UK musí zcela jednoznačně určovat kvalitu, posunovat laťku jednotlivých oborů směrem nahoru, k evropské kompatibilitě. Ve svém oboru se často potkávám s termínem "pragocentrismus". Bývá až příliš často použit ve smyslu vnímání snahy o udržení kvality a požadavků v oboru (oborech), v nichž UK školí a do značné míry nasazuje laťku standardů v ČR, místo ve smyslu nezaslouženého a nesmyslného hegemonismu Prahy a UK v ČR. Myslím, že v tomto směru - tedy nutnosti držet a zvyšovat laťku je role UK nezastupitelná. Většina výtek z pragocentrismu však vyplývá právě z nepochopení úlohy vědce a vysokoškolského učitele, jak je podle mého názoru vnímána kolegy regionálních fakult a jak se jí většina kolegů různých oborů UK v měřítku ČR snaží uplatňovat. Pak se klidně nechme osočovat, role UK v tomto směru je nezastupitelná!
Můj příspěvek k Anketě rektora k 650. výročí založení Univerzity Karlovy se týká otázky číslo čtyři, která zní:
Jaká záležitost úrovni, kterou na UK předpokládáte, tomuto trendu brání?
Ve svém vyjádření bych chtěl položit protiotázku. Je možné, aby na UK působili profesoři před habilitací, odborní asistenti a vůbec učitelé, kteří neovládají ani jeden světový jazyk? Je možné, aby tito lidé jezdili na zahraniční sympozia za peníze UK, když nerozumí, o čem se na sympoziu hovoří? Je možné, aby tito lidé byli členy zkušební komise pro studenty, kteří si platí vyučování v jazyce anglickém? Tito lidé měli přece od roku 1989 dost možností si jazykové znalosti doplnit. Oni se ale raději věnují svým vlastním podnikatelským zájmům jak na úkor svého dalšího vzdělávání, tak na úkor provozních prostředků školy. Mám dojem, že brzy budou studenti vracející se ze zahraničních stáží chytřejší, než jejich vysokoškolští učitelé.
Omluva:
Omlouváme se tímto autorovi i čtenářům za chybu, ke které došlo v příspěvku prof. RNDr. Vladimíra Srba, DrSc.(ročník III, číslo 6, str.7). V rubrice Můj názor (k anketě rektora UK k 650. výročí Univerzity Karlovy) došlo v poslední větě velmi zajímavého anketního názoru profesora Srba k tiskové chybě, která narušila význam shrnutí jeho diskusního příspěvku. Poslední věta má správně znít: