Forum III/7 - Fakultní forum

Čestná smrt je lepší než potupný život

Vzpomínka na Jana Palacha

Letos v lednu uplynulo osmadvacet let od smrti studenta Jana Palacha. Univerzita Karlova, zejména její Filozofická fakulta, si toto výročí připomněla položením květin k bustě Jana Palacha umístěné na budově Filozofické fakulty UK a k soše svatého Václava na Václavském náměstí. Vzpomínkového aktu se 16. ledna odpoledne zúčastnili kvestor UK Ing. Josef Kubíček, proděkan FF UK doc. Jan Kuklík, předseda Akademického senátu FF UK doc. Zdeněk Beneš a člen studentské kurie AS FF Jan B. Uhlíř. "Měli bychom se snažit připomenout oběť Jana Palacha hlavně té mladší generaci, neboť té jeho jméno už téměř nic neříká," řekl nám zástupce studentů.

Tato akce však nebyla jediná, která byla v souvislosti s výročím smrti Jana Palacha uspořádána. Dne 18. ledna 1997 se konalo vzpomínkové setkání ve Všetatech u hrobu Jana Palacha, 21. ledna předání studentských Cen Jana Palacha a následně tisková konference k předání těchto cen. Zúčastnilo se jí mnoho zajímavých osobností (viz článek Ceny Jana Palacha poprvé).

(alk)

Těsně po položení kytice na Václavském náměstí se ocitli všichni přítomní v centru zájmu médií. Na našem snímku odpovídá na televizní dotaz kvestor UK Ing. Josef Kubíček, v pozadí v rozhovoru s dalším novinářem doc. Jan Kuklík.

Foto Forum: Michaela Zindelová


Palachova cena poprvé

Na podnět studentů Filozofické fakulty UK se její vedení rozhodlo každoročně udělovat jednomu ze svých studentů Cenu Jana Palacha (1948 - 1969), jedinou cenu udělovanou Filozofickou fakultou. Předání první ceny - za vynikající samostatnou publikační činnost, za mimořádný vědecký přínos ročníkové, bakalářské či magisterské diplomní práce nebo za výraznou společenskou aktivitu zvyšující prestiž FF UK - se uskutečnilo na Filozofické fakultě 21. ledna 1997. Malá slavnost se konala za přítomnosti rektora UK prof. Karla Malého, děkana FF UK doc. Františka Vrhela, proděkana FF UK doc. Jana Kuklíka a člena studentské kurie Akademického senátu FF UK Jana B. Uhlíře. Smysl nového ocenění je především ve vyjádření kontinuity a mravního odkazu studenta Jana Palacha. Prestižní Cenu Jana Palacha jako první získal absolvent FF UK oboru český jazyk - latina Mgr. Ondřej Koupil za diplomovou práci Překlad části Rosovy Čechořečnosti s komentářem (týká se rozboru stavu české jazykovědy v 17. století a připomenutí historie starší české gramatiky). Mgr. Koupil v krátké děkovné řeči uvedl, že jeho práce se stala jen viditelným "vrcholem ledovce" a že mnoho dalších studentů FF UK pokračuje v hlubším poznávání této bohemistické problematiky. Prof. PhDr. Alexandr Stich (z katedry českého jazyka, který Koupilovu diplomní práci vedl) přítomným řekl: "je příznačným faktem, že první ocenění získala práce bohemistická s přídechem historie. Tím směrem se také orientoval během studií Jan Palach..."

Po slavnostním předání ceny následovala tisková konference, které se, kromě výše jmenovaných, zúčastnili také sochař Olbram Zoubek (autor posmrtné masky Jana Palacha, umístěné na budově fakulty), výtvarník Michal Vitanovský (autor medaile s podobiznou Jana Palacha), prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan a někteří Palachovi kolegové. Všichni ve svých diskusních vstupech připomenuli životní úděl Jana Palacha, jeho tragickou smrt i celkovou atmosféru tohoto období.

Na tiskové konferenci vystoupil student Palachova gymnázia, který také docentu Vrhelovi předal projekt na zřízení pomníku Jana Palacha před budovou Filozofické fakulty. Olbram Zoubek poté tuto studentskou iniciativu podpořil s vysvětlením, že lepším místem pro zamýšlenou pietu, místem, které lidé v Praze hledají, by bylo Václavské náměstí. Přitom se na pražském Magistrátu již před rokem objevil výsledek prací studentů UMPRUM - s tématem smrti studentů Palacha a Zajíce. Rezultát však není zatím známý...

(alk)

Děkan FF UK doc. PhDr. F. Vrhel předává prestižní ocenění Mgr. O. Koupilovi.


Tacitův citát "Čestná smrt je lepší než potupný život" je příznačně vybraná na medaili s podobiznou Jana Palacha.


Foto Forum: Michaela Vlčková


O poezii šedesátých let

Na doposud všeobecně málo známé a ještě méně teoreticky a historiograficky prozkoumané území experimentální poezie šedesátých let vstoupil v letošním akademickém roce seminář prof. PhDr. Miroslava Červenky, pořádaný na katedře české literatury FF UK. Konkrétní poezie, tabuizovaná v období normalizace, zůstává dosud z hlediska literárních dějin jednou z nejen nedostatečně zhodnocených, ale stále jen částečně poznaných etap vývoje moderní české literatury.

Předností semináře je, že zpřístupňuje nedostupné texty, rozptýlené časopisecké články a ukázky originálních kreací z pomezí výtvarného umění a literatury, ale především umožňuje přímý kontakt s osobnostmi, podílejícími se od konce padesátých let na mnohotvárném rozvoji experimentální poezie. Snad největší ohlas vyvolalo vystoupení jednoho z hostů semináře, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, člena Skupiny 42, žijící legendy českého umění 20. století. Jiří Kolář ocenil, že může poprvé ve své rodné zemi promluvit na akademické půdě (v zahraničí se mu podobného pozvání dostalo pouze v Kanadě). Kromě pregnantního výkladu vlastní umělecké tvorby působivě poukázal na závažnost vzdělanosti ve společnosti a apeloval na individuální odpovědnost příslušníků inteligence za osud kultury.

Mezi dalšími hosty semináře nechyběly přední osobnosti české poezie: laureát Státní ceny za literaturu Emil Juliš, básník a výtvarník Ladislav Novák z Třebíče, Karel Milota, známý rovněž prozaickou tvorbou a aktivitou teoretickou a doc. RNDr. Ladislav Nebeský (FF UK), který je dokladem pozoruhodného sepětí uměleckého talentu s vědeckou prací. K důležitým výsledkům semináře prof. Červenky, který má především funkci základního průzkumu materiálu, patří i navázání spolupráce s nakladatelstvím Torst, jež projevilo zájem publikovat nejvýznamnější rukopisné sbírky a texty ze šedesátých let.

Mgr. Zbyněk Sedláček


Matějčkovy ceny uděleny

Pěknou chvíli prožili 17. prosince 1996 pedagogové a studenti katedry psychologie FF UK. Stalo se tak u příležitosti prvního předání Ceny profesora Matějčka. Chvíle o to slavnostnější, že se předání osobně zúčastnil i profesor Zdeněk Matějček - jeho neobyčejně plodný vědecký a pedagogický život představil prof. Jan Čáp. Ve svém proslovu zdůraznil i podivuhodnou Matějčkovu spjatost teoretických zkoumání s praktickou činností, s rozsáhlým "rozprostřením" jeho názorů do vědomí a praxe celé veřejnosti. Katedra psychologie FF UK byla proto velmi potěšena, že právě profesor Matějček, po mnoho let vedoucí mnoha diplomových a kandidátských prací, vytvořil z vlastních finančních prostředků fond, o kterém rozhodl, že jeho prostřednictvím mají být každoročně finančně oceňovány nejlepší diplomové práce z oblasti vývojové psychologie (blíže jsme o Ceně profesora Matějčka informovali ve 3. čísle letošního ročníku časopisu Forum). O prvních nositelích cen rozhodla porota takto: cenu udělila Markétě Vavříkové za diplomovou práci Možnosti a meze integrace handicapovaných dětí v běžné mateřské škole (vedoucí práce Dr. J. Šturma), Zdeně Chaloupkové za diplomovou práci Sebepojetí dítěte ve věku 11 - 15 let, příslušníka minoritní romské etnické skupiny (vedoucí práce Dr. L. Šulová), Marcele Janouchové za diplomovou práci Soužití tří generací v rodině (vedoucí práce prof. Z. Matějček) a Ireně Exnarové za diplomovou práci Autismus a jeho diagnóza (vedoucí práce Dr. E. Drlíková). Mezi oceněné bylo rozděleno 17000 Kč.

Katedra psychologie FF UK doufá, že se i v dalším ročníku soutěže o Cenu profesora Matějčka sejdou studentské diplomové práce, které budou splňovat její náročná kritéria.

(jak)

Čerstvá nositelka ceny I. Exnarová (první zprava) ukazuje své ocenění kolegyním.

Foto Forum: Michaela Vlčková


Tradice štědrovečerních vizit

Kdy vznikla tradice štědrovečerních vizit není přesně známo. Přisuzuje se Josefu Thomayerovi do začátku tohoto století. Skutečností je, že po něm tento zvyk převzal jeho žák Josef Pelnář na II. interní klinice, neví se však, zda se tyto vizity uskutečňovaly pravidelně. Žákem obou těchto velikánů českého lékařství byl Bohumil Prusík, který ihned po založení IV. interní kliniky v roce 1945 tento krásný zvyk zavedl a každoročně, po celou dobu svého vedení pracoviště až do roku 1959, udržoval. Na pokračování ve štědrovečerních vizitách dbal pečlivě Prusíkův nástupce Mojmír Fučík až do skončení svého funkčního období roku 1980.

Smysl a náplň těchto vizit zůstává stejný - pozdravit a potěšit ty nemocné, kteří jsou nuceni pro svůj zdravotní nebo sociální stav přes vánoční svátky na klinice setrvat, projevit jim lidskou účast s jejich utrpením. Dalším posláním štědrovečerních vizit bylo upřímnější sblížení uvnitř lékařského kolektivu, navázání těsnějších vztahů i trochu muzicírování, které za Fučíkova přednostování a za jeho aktivní účasti doznalo vrcholu. Scházelo se tu každoročně profesionální kvarteto až septeto (mezi nimi i prof. Fučík, endokrinolog doc. Tvaroh a prof. Heran). Nutno říci, že v poválečných letech se na některých interních, ale i chirurgických klinikách konaly nepravidelně tyto vizity rovněž. Za hluboké totality však většinou zvyk vymizel. Od roku 1980 přestal být na IV. interně krásný zvyk pěstován, a to po dobu deseti let. Teprve s příchodem nového přednosty doc. MUDr. Vladimíra Puchmayera, CSc. a v podmínkách rodící se demokracie v roce 1990 se štědrovečerní vizita opět obnovila. Všichni zúčastnění se mohou každoročně radovat nejen z vyznání upřímných citů nemocným, ale i z milé vánoční hudby a z přítomnosti vzácných hostů, rektorů, prorektorů, děkanů, ředitelů významných podniků či jiných sympatizantů kliniky, z nichž někteří si již bez této ušlechtilé tradice neumějí Štědrý den ani představit.

Alice Kupčeková


Na snímku Oldřicha Škáchy ze štědrovečerní vizity na IV. interní klinice VFN - zleva: primátor hlavního města Prahy RNDr. Jan Koukal, CSc., rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., přednosta chirurgického odd. Nemocnice milosrdných sester sv. K. Boromejského doc. MUDr. František Chaloupka, CSc. a přednosta IV. interní kliniky doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc.


Slavnostní chvíle na PF UK

Dne 8. ledna 1997 byla na Právnické fakultě UK opět instalována busta JUDr. Karla Hermanna-Otavského, prvního rektora Univerzity Karlovy v samostatné Československé republice (1918-1919). Tento akt je výrazem úcty Právnické fakulty UK k prof. JUDr. Karlu Hermannovi-Otavskému nejen jako k prvnímu rektorovi UK, ale i jako významnému českému právníkovi, spolutvůrci mnoha zákonů první republiky, členu mezinárodních právních institucí a v neposlední řadě (v letech desátých a dvacátých) i jako děkanu Právnické fakulty.

Busta prof. Hermanna-Otavského byla na Právnické fakultě poprvé instalována v roce 1929-1939. Poté, z obavy před jejím zničením nacisty, byla vrácena rodině a uschována v rodinné vile v Černošicích. Skryta veřejnosti zůstala až do dnešní doby, kdy se rodina prof. Hermanna-Otavského rozhodla předat bustu zpět do vlastnictví Právnické fakulty. Jejího oficiálního předání ze zúčastnili vnuci prof. Hermanna-Otavského. Jeden z nich, kunsthistorik Karel Otavský, žijící dnes ve švýcarském Bernu, připomněl při této příležitosti osobnost svého dědečka i osudy jeho busty. Děkan PF UK prof. D. Hendrych seznámil přítomné s místem, kde bude busta instalována (ve sborovně fakulty, kde stála původně). Jménem rektora Univerzity Karlovy poděkoval za navrácení busty prorektor UK prof. P. Blahuš. Prof. J. Petráň, ředitel Ústavu dějin UK a Archivu UK, se zmínil i o dalším daru příbuzných, písemné pozůstalosti prof. Hermanna-Otavského, která, vzhledem k významu jeho osobnosti, bude pro badatele významným zdrojem historického poznání.

(jak)

Jeden z vnuků prof. JUDr. Karla Hermanna-Otavského kunsthistorik Karel Otavský vedle busty svého dědečka.

Foto pro Forum: Jan Smit




Seznam předmětů a studijních plánů Přírodovědecké fakulty UK (tzv. karolínky) je (z hlediska kvantitativního) v porovnání s karolínkami ostatních fakult UK značně rozsáhlý. Je to důkaz toho, jak rozmanitá a široká je obsahová náplň výuky této fakulty. Není proto ani zdaleka možné podat v této rubrice vyčerpávající pohled o celé šíři její činnosti. Proto jsme ve spolupráci s PřF UK vybrali ta témata, která podávají přehled alespoň o některých jejích činnostech, které lze zařadit mezi činnosti stěžejní.

Redakce


O vědě a výzkumu

Skutečnost, že vědecký výzkum je základním atributem každé vysoké školy (aby měla právo na tento název), snad není třeba zdůrazňovat a odůvodňovat. Myslím, že mohu s klidným svědomím konstatovat, že vědecké práci se na Přírodovědecké fakultě UK věnuje mimořádná pozornost.

Dovolím si tvrdit, že naše výsledky jsou velmi uspokojivé. Mírou invence pracovníků fakulty jsou především úspěchy v získávání grantů. Slouží ke cti mnoha kolegům, že hned z počátku, kdy se začínaly formovat grantové agentury na různých úrovních, vyslyšeli jejich výzvy. Proto také od počátku existence grantů patří naše fakulta mezi úspěšné. Nechci uvádět vyčerpávající statistiku, ale pouze konstatovat, že finanční přínos z grantových prostředků výrazně převyšuje příděl peněz z prostředků rozpočtových. Za poslední tři roky pracovníci fakulty získali 105 grantů Univerzity Karlovy (tento počet řadí Přírodovědeckou fakultu na 1. místo mezi všemi fakultami UK), 78 grantů financovaných Grantovou agenturou České republiky (tj.grantů, kde je odpovědným řešitelem zaměstnanec PřF UK - grantů, ve kterých jsou naši pracovníci spoluřešiteli, je podstatně více) a v tomto roce též 39 grantů z ostatních agentur (FRVŠ, AVČR, MŽP, MŠMT a jiné).

K důležitým rysům výzkumné práce na fakultě, která vede k její vyšší efektivitě, je úzká spolupráce s ústavy AV ČR, mimo jiné kvůli maximálnímu oboustrannému využití přístrojů a laboratorního zařízení. Jsou uzavřeny smlouvy o zřízení tří společných pracovišť, jedné společné laboratoře, dohody o vzájemné spolupráci se sedmnácti ústavy AV ČR. Obzvláště v tomto roce dostala spolupráce s ústavy akademie novou dimenzi v rámci projektů MŠMT Posílení výzkumu na vysokých školách, ve kterých se konstituovaly řešitelské týmy z pracovníků fakulty i akademie. Domnívám se, že tento trend by měl i nadále pokračovat, protože to je nejpřirozenější cesta k integraci vědeckých potenciálů obou partnerských stran.

Úrovni vědecké práce samozřejmě též prospívá mezinárodní spolupráce. Pokud jde o mezinárodní projekty, pak fakulta jich měla celkem třináct, z toho jeden TEMPUS, deset PECO, jeden Howard Hughes Medical Institute, jeden Danone. Tyto projekty jsou velkým stimulačním přínosem finančním i prestižním.

Prof. RNDr. Ladislav Feltl, CSc.
proděkan pro výzkum PřF UK


O zahraničních stycích

Zahraniční styky patří k nejrychleji se rozvíjejícím aktivitám kateder a ústavů PřF UK. To je vysoce pozitivní a koncepčně podstatný výsledek jejich odborné práce. Spolu s vysíláním vědeckopedagogických pracovníků a studentů PřF UK do zahraničí potěšitelně stoupá počet přijatých hostů na přednáškové pobyty, semináře, odborná zasedání a exkurze.

V současné době výrazně převládá orientace zahraničních styků PřF UK na specializovaná výzkumná pracoviště a vysoké školy ve státech Evropské unie. Spolu s řešením témat a realizací studia v rámci dohod o přímé spolupráci, kladou naši pracovníci a studenti důraz na uplatnění své aktivní vědecké, pedagogické, studijní nebo organizační účasti na řešení mezinárodních projektů, na konferencích, sympoziích a letních školách. V letech 1994 - 1996 jsme spolupracovali na dohodnutých tématech oborových kateder (resp. ústavů) s 29 zahraničními univerzitami a pracovišti, dále pak na 4 programech TEMPUS - Joint European Project, na 3 rozsáhlých a více menších badatelských projektech. V letech 1994 - 1996 pořádala PřF UK řadu akcí s mezinárodní účastí.

Priority Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v oblasti zahraničních styků spočívají v udržení stávajících kvalitních a získání nových účastí na mezinárodních vědeckých a pedagogických programech (např. pečlivá příprava na vstup UK do programu ERASMUS), projektech a grantech, včetně mezinárodních letních škol, odborných kurzů a exkurzí a dále v energické stimulaci jak studentů magisterského a postgraduálního studia, tak vědeckopedagogických pracovníků PřF UK, k aktivní účasti na (obvykle náročných) konkurzech a výběrových řízeních vědeckých a univerzitních institucí při udělování stipendií na studijní a odborné pobyty v zahraničí.

Vědecké, pedagogické a společenské zahraniční aktivity odborných pracovníků a studentů PřF UK se v letech 1991 - 1996 postupně staly podstatným a nezbytným intelektuálním nástrojem snahy o rozvoj oborů, které jsou na PřF UK pěstovány. Tato skutečnost je v souladu se snahami Univerzity Karlovy, která prochází evaluací s přísnými mezinárodními kritérii, připravuje se na oslavy výročí 650 let od svého založení a očekává, že na přelomu století bude akceptováno její úsilí o návrat mezi přední akademické instituce v Evropě.

prof. RNDr. Jan Kalvoda, DrSc.
proděkan PřF UK pro zahraniční styky


O rozvoji

Naše fakulta se širokým spektrem vědních oborů biologie, geografie, demografie, geologie a chemie řeší nelehký úkol rozvoje všech oborů a potřebných technických zařízení tak, aby odpovídaly adekvátně světovým trendům a respektovaly limity hospodářského zajištění vysokých škol. Sekce biologická, geografická, geologická a chemická jsou odpovědné za řízení, výzkum a výuku v oborech. Vzhledem k postupnému snižování počtu pracovníků fakulty se racionalizace práce jeví jako nezbytný prvek žádoucího pokroku ve výzkumu a výuce na PřF UK.

V oblasti vědeckého a technického rozvoje PřF UK byla aktivita věnována modernizaci středisek vědeckých informací, a to zaváděním, výběrem a výstavbou výpočetní techniky v knihovnách, a přestavbě laboratoří pro výzkum a výuku. Zásadní význam má výstavba počítačové sítě, možná pouze se subvencí MŠMT v rámci grantu INFRA. V současné době je všech sedm budov PřF UK, situovaných v prostoru Albertov, Viničná, Benátská a Na Slupi, propojeno optickým kabelem, je zapojeno 230 stanic, 700 účastníků používá e-mail a služby počítačové sítě, která je napojena na PASNET a CESNET. Této sítě má možnost využít 46 % zaměstnanců PřF UK ve svých pracovnách. Jsou v ní vloženy www informace o struktuře, organizaci, výuce a výzkumu na PřF UK. Modernizovány jsou učebny výpočetní techniky. Intenzita vědeckého rozvoje se odráží ve zvýšeném počtu a objemu získaných grantů, který v roce 1996 činil 76,5 mil. Kč a umožňuje jak zapojení studentů do badatelských úkolů, tak možnost prezentace jejich dílčích prací.

Obtížným úkolem je údržba a modernizace zastaralých budov PřF UK v Praze a terénních stanic Rejvíz, Velemín, Blatná, pro výuku přírodních věd nezbytných. Finančně náročná řešení havarijních stavů a rekonstrukcí, jako byla například výstavba skleníku v Botanické zahradě PřF UK, jsou možná pouze díky dotacím MF, MŠMT, MŽP a pomoci UK (v roce 1996 42 mil Kč a 100 mil. Kč pro rok 1997). Pozitivní změnou ekologickou a ekonomickou byla přestavba vytápění některých budov PřF UK na plyn a realizace nástaveb.

Budoucnost spočívá ve výstavbě víceúčelového objektu UK v areálu Albertov, který má též řešit deficit výukových a pracovních prostor PřF UK. Plán výstavby společného objektu PřF, 1. LF, KaM a UK, o celkové ploše 18 100 metrů čtverečních, předložený v dubnu 1996, zahrnuje konferenční a klubové prostory, pracovny, menzu, ubytovací zařízení pro hosty UK a technické zázemí. Realizací náročné stavby byla nahrazena současná zcela nevyhovující sociální zařízení fakult UK v areálu Albertov a UK tak získala objekt odpovídající evropské úrovně.

prof. RNDr. Milan Matolín, DrSc.
proděkan PřF UK


O vědeckých informacích

Současná roztříštěnost Střediska vědeckých informací Přírodovědecké fakulty UK je historicky podmíněna postupným rozvojem fakulty, a to především její značnou oborovou heterogenitou (biologické, chemické, geologické a geografické obory), která má svůj odraz i v heterogenitě požadavků na uchovávání a poskytování vědeckých informací. Dále je určována skutečností, že jednotlivé skupiny oborů PřF UK jsou dislokovány v albertovském areálu do pěti různých a od sebe relativně dosti vzdálených budov. Opakovaně zvažovaná realizace jednotné centrální fakultní knihovny byla za těchto podmínek nemyslitelná, a fakultní Středisko vědeckých informací tudíž až dosud funguje ve formě řady víceméně samostatných a prostorově dislokovaných oborových knihoven. Naděje na alespoň funkční sjednocení fakultní knihovny začala být aktuálnější až v souvislosti se zahájením budování fakultní počítačové sítě - celistvost a jednotnost fakultního Střediska vědeckých informací totiž může být v současné době moderních informačních technologií založena i na pouhé realitě virtuální!

Fakultní počítačová síť začala být na PřF UK budována teprve nedávno, a to v souvislosti se získáním podstatné finanční podpory v rámci programu MŠMT ČR INFRA. Do té doby bylo nemyslitelné jakkoli se například zapojit do celouniverzitního projektu vypracování souborného katalogu knihovních fondů UK a fakultní oborové knihovny donedávna fungovaly doslova jako ruční servis "podávání knih z regálů", bez jakýchkoli aspirací na moderní knihovnicko-informační služby uživatelům. V současné době celosvětového explozivního rozvoje informačních technologií tedy PřF UK představovala jakýsi univerzitní relikt se zastaralou úrovní knihovnických služeb. Až do roku 1996 byla PřF UK jednou z posledních fakult UK bez počítačového automatizovaného knihovnického provozu.

Budování fakultní počítačové sítě dalo fakultním knihovnám novou šanci. Bylo možno začít uvažovat o vybavení knihoven moderní informační technikou (kde ale na ni vzít potřebné finanční prostředky?), bylo možno začít reálně jednat o vybavení fakultního SVI moderním knihovnickým softwarem. Ani rozvaha těchto záměrů nebyla jednoduchá - knihovnických počítačových systémů existuje celá řada. Bylo tedy nutno rozhodnout, kterému dá fakulta přednost. Většina fakult UK provozuje systém TINLIB, podporovaný Ústavem výpočetní techniky UK. Zdejší fakulta však při svých rozvahách opakovaně narážela na řadu podstatných problémů, ať už finančních, uživatelských, garančních, servisních apod., které jsou spojeny se zavedením tohoto celouniverzitně kompatibilního systému, Zhruba jednoroční zvažování nakonec vedlo k rozhodnutí zakoupit a instalovat ve fakultní knihovnické síti automatizovaný knihovnický systém ALEPH i přes jeho momentální inkompatibilitu se systémem TINLIB. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že to je systém, který používá z uživatelského hlediska náš nejfrekventovanější partner, Národní knihovna ČR.

Díky zmíněnému grantu MŠMT ČR se podařilo tento systém v roce 1996 pro PřF UK zakoupit a instalovat. V současné době probíhá jeho ověřování a zkoušení. Přírodovědecká fakulta UK tedy se svou informační technologií přece jenom nezůstala pozadu za ostatními fakultami UK.

Samostatnou zmínku by si, samozřejmě, vyžádalo i pojednání o psychologických problémech, jak přesvědčit starší knihovnické pracovníky, aby se naučili pracovat s počítačem. Budiž však závěrem uvedeno, že se - přes aktuální nedostatek těchto pracovníků na pracovním trhu v ČR - podařilo získat a zangažovat i vysoce kvalifikovanou nezbytnou systémovou knihovnici. Ostatně -Finis coronat opus.

Doc. RNDr. Petr Pikálek, CSc.
proděkan PřF UK pro řízení činnosti SVI


O pregraduálním studiu

Uplynulé tři roky proběhly ve znamení stabilizace studijních programů. Největší důraz klademe na magisterské programy odborného i učitelského studia. Po špatných zkušenostech s uplatněním absolventů bakalářského studia učitelství tyto programy již neotevíráme. Zbývající bakalářské programy jsme transformovali. Bakalářská klinická a toxikologická analýza má výrazné profesní zaměření. Ty další představují široce založenou přípravu pro magisterské studium nebo pro praktickou činnost. Jedná se o dvouoborové bakalářské studium s kombinacemi demografie - ekonomie, demografie - sociální geografie nebo demografie - sociologie.

Počátkem roku 1997 měla fakulta 2010 studentů. Je to mnoho, ale zároveň i málo. Zájem o studium podstatně převyšuje možnosti přijetí. Svědčí o tom počet podaných přihlášek. V roce 1996 jich bylo 3200. Mezi uchazeči o studium převažoval zájem o biologii, o geografické obory, ochranu životního prostředí. Ani ostatní obory, odborné i učitelské, nemají o zájemce nouzi. Kapacita fakulty je hlavním omezením pro přijímání studentů. Posluchárny ani laboratoře nestačí. Paralelní přednášky, osm i více paralelek cvičení na stejné téma, rozvrh, který začíná v časných ranních hodinách a končí po večerníčku. To vše je dobře známo studentům, přicházejícím do prvního ročníku fakulty. Přesto se zdá, že se daří podchytit zájem všech, kteří jsou nadšenými objeviteli toho, co jim studium přináší.

Počet oborů a specializací na PřF UK je nebývale vysoký. Počet předmětů přednášených v průběhu školního roku je vyšší než 1200. Mezi zvlášť oblíbené předměty patří terénní cvičení, která probíhají v krásné letní přírodě a zanechávají ve vzpomínkách studentů nejen vědomosti, ale i řadu krásných vzpomínek.

V posledních letech se stále více otevírají možnosti zahraničních studií. Naší snahou bude, aby všichni úspěšní studenti mohli těchto nabídek využít. Přicházejí zejména ze zemí Evropské unie a je jich stále více. Studenti jsou pro zahraniční studium připravováni. Díky spolupráci s Ústavem jazykové a odborné přípravy UK získávají kvalitní jazykové dovednosti. Chtěli bychom, aby zahraniční studia využívali nejen studenti odborných kateder, ale i ti, kteří se věnují učitelství. Jsme si vědomi toho, že na kvalitě středoškolských profesorů a jejich nadšení pro svůj obor přímo závisí kvalita jejich studentů.

Jedním z problémů, kterým bychom se chtěli zabývat, je délka studia. Zákon o vysokých školách určuje jako maximální délku magisterského studia šest let. Měli bychom zajistit takovou úpravu studijních plánů, které by v těchto mezích umožnily zkrátit, ale i prodloužit studium. Delší studium budou volit ti studenti, kteří do svého plánu zařadí pobyt v zahraničí. Také studenti, budoucí učitelé, kteří buď nestačí splnit povinnosti obou oborů, nebo na částečný úvazek učí. Chtěli bychom také, aby učitelé, studující dva obory, mohli v oboru, kde zpracovávají diplomovou práci, dosáhnout vzdělání stejně plnohodnotného, jako dosahují jejich kolegové - odborníci. Tak odpadnou poslední omezení obou hlavních směrů na Přírodovědecké fakultě.

doc. RNDr. Tomáš Kalina, CSc.
proděkan PřF UK pro studijní záležitosti


Hrdličkovo muzeum člověka UK

Hrdličkovo muzeum člověka bylo založeno v třicátých letech z podnětu světového antropologa Aleše Hrdličky, který navrhl koncepci muzea člověka při Univerzitě Karlově. "Muzeum lidské fylogenie, ontogenie, variace a fyzického pokroku - zajímavá pokolení lidská se ztrácejí vymíráním, míšením a měněním pod vlivem nových poměrů."

Muzeum má charakter univerzitních sbírek a je rozděleno do dvou částí: muzeální (přístupné veřejnosti) a depozitář (pro studijní a vědecké účely). V muzeu je umístěno kolem 4000 exponátů, z nichž řada je unikátních, například Hrdličkova sbírka obličejových masek severoamerických Indiánů, Šebestova sbírka Pygmejů, sbírka posmrtných masek významných kulturních, vědeckých a politických osobností, frenologická sbírka z konce 19. století, umělecká Foitova kolekce a další.

Pro veřejnost je Hrdličkovo muzeum otevřeno každou středu a jeho lektoři z řad studentů katedry antropologie provádějí exkurze pro vysoké a střední školy a pro další návštěvníky včetně zahraničních.

Nedávno byla založena Nadace Hrdličkova muzea člověka - jejím posláním a cílem zůstává především modernizace sbírek a jejich propagace.

doc. RNDr. Božena Škvařilová, CSc.
kurátorka HMČ

Kontakt:
doc. RNDr. Božena Škvařilová, CSc.
Přírodovědecká fakulta UK
Viničná 5
120 00 Praha 2
tel. 2195 3219, 2195 3231, 2195 3214
fax: 299713
K významným a zajímavým exponátům Hrdličkova muzea člověka patří i obličejové masky Indiánů Severní Ameriky.
Posmrtná maska a pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky, významného českého antropologa a inicátora založení muzea člověka.
Pohled do interiéru zasahuje do různých oblastí fyzické antropologie.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy

Botanická zahrada Univerzity Karlovy je nedílnou součástí Přírodovědecké fakulty UK, živou učební pomůckou posluchačů zejména biologických oborů.

Jako instituce byla po více než dvacetiletém usilování prvního profesora botaniky J. A. Scottiho de Compostella založena roku 1775 na místě bývalé Jezuitské zahrady na Smíchově jako v pořadí 27. botanická zahrada na světě vůbec (první byla padovská z r. 1526). V prvé polovině 19. století byla považována za nejlepší středoevropskou botanickou zahradu vůbec a rostlo v ní asi 13 000 taxonů rostlin. Pro trvalá poškozování vzedmutou Vltavou byla zahrada po roce 1890 posupně přenášena na nové místo, na tzv. Slupskou stráň, kde je dodnes. Pro studenty (a veřejnost) byla otevřena společně s budovami botanických ústavů tehdejších obou univerzit, české a německé (i botanické zahrady byly tehdy vlastně dvě) při zahájení zimního semestru roku 1898.

Dnešní Botanická zahrada UK má rozlohu 3,5 ha, z toho je asi 2000 m zasklených ploch. V zahradě roste několik pro ČR unikátních stromů, ze skleníkových sbírek je pro tuto zahradu pověstná kolekce kaktusů a sukulentů, dobrá je i sbírka orchidejí a ve sklenících rostou i největší a nejstarší cykasy v ČR, stromovité kapradiny, malá kolekce poměrně starých palem ad. Zastoupeny a studentům demonstrovány tu jsou rostliny ze všech světadílů. Nejcennější venkovní kolekcí je expozice středoevropské květeny, založená kolem roku 1904; i ta slouží praktické výuce. Části rostlin jsou užívány i při výuce anatomie a morfologie rostlin.

Pro veřejnost je zahrada otevřena celoročně, bezplatně. Pravidelně tu jsou pořádány speciální výstavy, z nichž nejstarší tradici (56 let) má podzimní výstava exotického ptactva.

V současné době pracuje v zahradě 20 stálých zaměstnanců, v jejichž čele je ředitel Botanické zahrady UK. Odborným a vědeckým orgánem je Rada Botanické zahrady UK v čele s vedoucím katedry botaniky (doc. B. Křísa) a jejímiž členy jsou prof. J. Jeník, dr. L. Hrouda, Dr. A. Skalická (katedra botaniky PřF UK), dr. J. Kolbek (Botanický ústav AV ČR), dr. M. Studnička (ředitel Severočeské botanické zahrady v Liberci) a doc. V. Zelený (Česká zemědělská univerzita).

Mgr. Václav Větvička
ředitel Botanické zahrady UK

Pohled na skleníky Botanické zahrady - vlevo rekonstruované subtropické skleníky se sbírkou sukulentních rostlin.
Sukulentní rostliny v novém skleníku.

Foto Forum: Michaela Vlčková


Mezinárodní letní škola demografie a geodemografie

Od počátku svého vzniku v roce 1990 pořádá katedra demografie a geodemografie Mezinárodní letní školu demografie a geodemografie. Myšlenka poskytnout studentům jiných oborů možnost, jak se v relativně krátké době dozvědět co nejvíce o základech demografie, se objevila již na konci 80. let, nejprve v podobě dvou postgraduálních kurzů obecné a speciální demografie. V červenci 1989 byla v souvislosti s konferencí o demografickém stárnutí v Praze uspořádána první Mezinárodní letní škola. Jejím organizátorem bylo tehdejší oddělení demografie katedry ekonomické a regionální geografie.

Od roku 1991 se konalo již šest ročníků Mezinárodní letní školy demografie a gedemografie. Při jejich organizování katedra demografie a geodemografie spolupracovala s Katolickou univerzitou v Lovani a Univerzitou v Amsterodamu. Všechny ročníky se konaly pod záštitou Evropské asociace pro populační studia (EAPS).

Po zkušenostech s již proběhlými ročníky se jako termín konání letní školy nejvíce osvědčilo září. Kurz byl vždy oficiálně zahájen v Praze, avšak vlastní výuka probíhala na zámku Malá Skála v Českém ráji. Zakončení kurzu probíhalo opět v Praze v Karolinu.Přestože je tato škola určena především studentům a mladým absolventům geografických, sociálních, politických či lékařských oborů, kteří mají jen sporadické či žádné znalosti o demografii, může být přínosem také pro demografy, neboť témata bývají aktuálně zaměřena. Posledních šesti ročníků se zúčastnilo 130 studentů z 21 evropských a 6 mimoevropských zemí (Číny, Egypta, Indonesie, Mexika, USA a Venezuely). Na výuce se podíleli - kromě domácích - také významní zahraniční demografové a geografové.

Program letní školy se skládá z přednášek a seminářů v rozsahu 80 vyučovacích hodin, z několika exkurzí a společenského programu. Hlavní okruh přednášek je zaměřen na postavení demografie v rámci vědních oborů, historii demografie, zdroje dat, konstrukci základních demografických ukazatelů a analýzu demografických procesů. Zvláštní pozornost je věnována demografickému modelování, demografickým prognózám, populační politice, populačnímu vývoji ve světě a v Evropě. Doplňková témata zahrnují problematiku demografické reprodukce, tematiku domácností a rodin, demografická a geodemografická specifika minorit, regulaci porodnosti, demografické aspekty AIDS, využití PC v demografii aj. Lze říci, že struktura přednášek na letní škole zhruba odpovídá obsahu dvousemestrálního kurzu základů demografie.

Poslední v pořadí byla 7. mezinárodní letní škola, která se konala ve dnech 1.-20. září 1996. Zúčastnilo se jí celkem 27 studentů, 1 z ČR, 5 z Francie, 1 z USA a 1 z Egypta, ostatní studenti byli z devíti východoevropských států. Vybraným studentům byl poskytnut grant na pokrytí nákladů na pobyt a cestovné. V současné době se připravuje 8. mezinárodní letní škola v termínu od 31. 8. do 20. 9. 1997. Na rozdíl od předchozích šesti ročníků bude tentokrát místem konání obec Zahrádky u České Lípy.

Jaký význam má letní škola? Vedle prvotního cíle, o kterém byla zmínka na začátku, je důležité navázání či prohloubení vzájemných kontaktů jak mezi studenty, tak mezi přednášejícími. Soužití studentů několika národností je podnětem pro zdokonalení se v cizích jazycích. Zároveň mají studenti možnost vyzkoušet si, do jaké míry jsou schopni porozumět tématu předneseném v anglickém jazyce.

Podle ohlasu, který letní škola každoročně vyvolává, lze konstatovat, že tato akce má již svou tradici. Bezesporu přispívá k dobrému jménu katedry demografie a geodemografie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy i české demografie.

Jiřina Kocourková
katedra demografie a geodemografie PřF