Na prahu pětačtyřicítky

Matematicko-fyzikální fakulta vznikla rozdělením dřívější Přírodovědecké fakulty UK vládními nařízeními z roku 1952; ke skutečnému správnímu a hospodářskému oddělení však došlo v roce 1953. V prvních několika letech příslušela k MFF i pracoviště chemická, která se v roce 1959 vrátila na znovu konstituovanou fakultu přírodovědeckou. K podobným oborovým přesunům docházelo i po roce 1955, kdy byla na Univerzitě Karlově zřízena Fakulta technické a jaderné fyziky, která se od roku 1959 stala součástí ČVUT pod současným názvem Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Definitivně se MFF oborově profilovala v roce 1967, kdy se na ni vrátila čistě fyzikálně zaměřená pracoviště z FJFI; od té doby docházelo jen k občasným interním organizačním změnám, motivovaným především rozvojem jednotlivých oborů. Za nejzávažnější lze patrně považovat postupný vznik pracovišť zaměřených na informatiku a počítače. V roce 1993 byla jednotlivá vědecko-pedagogická pracoviště sdružena do tří oborových sekcí: matematické, fyzikální a informatické.

Co (a jak) se dnes na fakultě studuje

Matematicko-fyzikální fakulta nabízí vysokoškolské vzdělání v odborném studiu tří základních oborů - matematiky, fyziky a informatiky a v učitelském studiu vycházejícím z kombinací těchto oborů. Usilujeme o co nejširší nabídku studijních směrů v uvedených oborech, a to na všech stupních vysokoškolské kvalifikace: od bakalářského stupně přes standardní magisterské studium až po studium postgraduální (doktorské). Od školního roku 1991/92 se v magisterském a bakalářském studiu vyučuje podle nových, značně liberalizovaných studijních plánů. Výsledky studia jsou registrovány a hodnoceny bodovým systémem, který - jak se nyní ukázalo - je do značné míry kompatibilní s evropským systémem studijních kreditů. Určitou výjimku v liberálních studijních plánech tvoří studium vybraných (tzv. profesních) studijních směrů bakalářského studia. Jeho cílem je profesní příprava pro zcela konkrétní povolání spíše provozního charakteru, například v meteorologické službě nebo ve finanční sféře. Specifickou problematiku studijního programu fakulty tvoří příprava učitelů. Přestože studenti učitelského studia představují minoritní skupinu, přikládá fakulta této oblasti vzdělávací aktivity mimořádný význam. Sama nabízí studijní programy pro učitele středních škol, kromě toho spolupracuje na přípravě studentů učitelského studia s několika dalšími fakultami UK. Protože požadavky na odborné znalosti jsou zcela rozdílné pro učitele středních škol a učitele 2. stupně škol základních, trvá fakulta na oddělení přípravy obou kategorií učitelů. Za prioritu ovšem fakulta považuje přípravu učitelů středních škol.

Má kdo studovat a má kdo učit?

V zásadě lze říci, že fakulta netrpí nezájmem o studium. Například pro školní rok 1996/97 bylo registrováno 1825 přihlášek k magisterskému a bakalářskému studiu (889 uchazečů přijatých a 545 skutečně zapsaných). Celkově v daném školním roce na fakultě studuje 1773 posluchačů bakalářského a magisterského studia a 541 doktorandů. Tato na první pohled příznivá globální čísla však v sobě skrývají nerovnoměrný zájem o různé obory a studijní směry. Zatímco zájem o praktičtěji zaměřené studium informatických a matematických směrů je nadměrný, zájem o studium tradičních a teoretičtěji zaměřených disciplín matematiky (a zejména fyziky) nedovoluje zcela využít kapacitu fakulty. Za alarmující považujeme nezájem o učitelské studium matematiky a fyziky.

Rozbor věkové skladby akademických pracovníků z roku 1994 prokázal největší četnost (přibližně 20 %) v kategorii 51-55 let, s prudkým poklesem k nižším věkovým skupinám. I když se v posledních letech daří přijímat přibližně deset mladých odborných asistentů ročně, je celkové snižování průměrného věku akademických pracovníků malé, a to v důsledku odchodu zkušených pracovníků do atraktivnějších povolání; zvláště tíživá situace je v oboru informatika, kde existuje největší nabídka lukrativních míst.

Fakulta a věda

Výhodou exaktních a přírodních věd v minulém režimu byla volnější vazba na politické struktury, a tím i méně bdělý ideologický dohled. Fakulta si i v tehdy daných limitech mohla udržet kontinuitu odborné práce na přijatelné úrovni a do značné míry také většinu schopných pracovníků bez ohledu na jejich politický profil. Po změně společenských podmínek bylo možné na základě dříve navázaných kontaktů rychle rozvinout zahraniční styky, včetně zapojení do mezinárodních vědeckých programů. Rozsah mezinárodních vědeckých aktivit se dá dokumentovat několika čísly. V roce 1995 byla fakulta pořadatelem 12 a spolupořadatelem 7 mezinárodních konferencí a udržovala na 40 aktivních smluv o spolupráci se zahraničními partnery. V uvedeném roce absolvovali pracovníci fakulty 683 výjezdy v celkovém rozsahu 15 809 dnů a fakulta přijala 347 zahraničních hostů na 3 515 dnů. Na zahraniční studijní pobyty vycestovalo 58 studentů a doktorandů na celkem 1524 dnů.

Přibližně 345 akademických pracovníků fakulty publikovalo v roce 1995 celkem 713 časopiseckých článků, z nichž 437 jsou původní vědecké práce, v 284 případech jde o články publikované v časopisech s nenulovým impaktním faktorem. Dále bylo v roce 1995 na fakultě vydáno 28 učebnic a skript a 13 monografií. Celková výše grantových prostředků v roce 1996 (z tuzemských i zahraničních zdrojů) činila přibližně 73 mil. Kč. Omezení pro další rozvoj vidíme v nevyjasněném právním postavení zahraničních doktorandů a v tom, že dosavadní systém financování vysokých škol nedostatečně zohledňuje tvůrčí výkony.

Materiální podmínky

Skutečnost, že fakulta je dislokována na šesti vzájemně dosti vzdálených místech v Praze, značně negativně ovlivňuje její vnitřní život a efektivitu činnosti. Snažíme se uvedenou nevýhodu kompenzovat budováním moderních komunikačních prostředků (jednotnou telefonní a počítačovou sítí, elektronizací knihovních katalogů, budováním elektronického informačního systému). Jiným problémem je - s havarijním stavem v některých případech - technický stav budov. Jen se značným úsilím se daří odstraňovat největší závady. Specifickou problematiku tvoří vybavenost fakulty laboratorní technikou, učebními pomůckami, výpočetní technikou a komunikačními prostředky. Směšně nízká zůstatková hodnota tohoto majetku (méně než 100 mil. Kč) ve srovnání s podobnými institucemi v zahraničí svědčí o značné zaostalosti. Není například výjimkou, že v základní výuce fyziky jsou používána zařízení vyrobená v prvním desetiletí našeho století. Mnohá z nich mohou sice ještě dobře posloužit k pochopení principu a mohou studentům demonstrovat um našich předků, nelze však jen s nimi vystačit a motivovat výuku moderních experimentálních oborů. U jednotlivých typů zařízení je situace značně rozdílná: díky poklesu cen se po roce 1990 dostupnost moderní výpočetní techniky výrazně zlepšila, takže vybavenost fakulty po této stránce je dnes vcelku na evropském standardu. V zásadě se úspěšně rozvíjí i informační infrastruktura, včetně napojení do světové sítě INTERNET pomocí rychlých médií. O to více vyniká stav a perspektiva vybavování pracovišť fakulty jinou laboratorní technikou, především i cenově náročnou experimentální technikou fyzikálních laboratoří.

Matematicko-fyzikální fakulta je jednou z nejmladších dcer naší almae matris - stojí na prahu pětačtyřicítky a navzdory nelehkým podmínkám dozrává v atraktivní dámu. Tak ji alespoň vnímám já, kterého s ní spojuje letité partnerství. Přeji jí, jedné ze svých prvních a celoživotních lásek, mnoho dalších oddaných ctitelů.

prof. RNDr. Bedřich Sedlák, DrSc.
děkan MFF UK

Foto Forum: Michaela Vlčková