Forum III/8 - Anketa

Vážení čtenáři,

ohlas na anketu vyhlášenou rektorem Univerzity Karlovy je velký a počet příspěvků reagujících na uveřejněné otázky se neustále zvyšuje. Z důvodu omezeného prostoru, který můžeme těmto mnohdy zajímavým odpovědím poskytnout, budeme články otiskovat postupně, aby mohlo dojít ke konfrontaci co největšího množství názorů.

Nic to ale nemění na faktu, že anketa probíhá i nadále a redakce časopisu Forum se těší na vaše odpovědi.

(red)

Okruh anketních otázek

  1. Jaké podoby by, podle vašeho názoru, měla Univerzita Karlova dosáhnout na prahu dalšího tisíciletí?
  2. Jak byste hodnotil(a) současný význam univerzitního vzdělání?
  3. Jak byste definoval(a) význam vysokoškolského vzdělání ve vývoji naší společnosti?
  4. Jaká záležitost úrovni, kterou předpokládáte, tomuto trendu brání?
  5. Jaké konkrétní změny byste při univerzitní transformaci navrhoval(a)?
  6. Jakým způsobem by se měl modifikovat systém terciálního vzdělání v Evropě? Jakou roli přisuzujete naší univerzitě v tomto systému?

Pokusím se odpovědět z hlediska výuky v přírodních vědách. Univerzita Karlova by měla být významným moderním vzdělávacím a badatelským centrem se širokými mezinárodními vazbami, hrdým na své tradice. Zde zdůrazňuji zejména slovo "badatelským". Zásadně nesouhlasím s názorem, že na univerzitě by se mělo jen učit a věda by se měla dělat pouze ve vědeckých ústavech. Věda je součástí kultury národa a vědu a výuku nelze od sebe v oblasti přírodních věd na univerzitě oddělovat. Univerzita rozhodně nesmí být pouze "továrnou na studenty", kde by hlavním hodnotícím kritériem byl počet vyprodukovaných absolventů.

Nezbytným předpokladem pro úspěšný rozvoj univerzity jsou kvalitní učitelé. Dobrým učitelem na univerzitě může být jen ten, kdo sám aktivně bádá, komunikuje se zahraničními univerzitními pracovišti ve svém oboru, publikuje své výsledky v mezinárodních časopisech a aktivně vystupuje na mezinárodních konferencích. Stručně řečeno, ten, kdo má mezinárodní reputaci. Každý univerzitní učitel by též měl být schopen vzbudit u studentů zájem o svůj obor. Osobnost učitele a problém hodnocení jeho práce pokládám za daleko důležitější než jakékoliv administrativní či jiné reorganizace. Značně větší důraz by měl být jistě kladen na výběr učitelů, zejména na habilitační a profesorská řízení.

Co se týče mezinárodních vazeb, je jistě účelné a přínosné, když univerzita navazuje oficiální spolupráci se zahraničními univerzitami. Za naprosto nezbytné však pokládám, aby každý univerzitní učitel měl ve svém oboru široké neformální styky s řadou zahraničních odborníků pracujících v jeho oboru. Jedině tímto způsobem se Univerzita Karlova zařadí jako rovnoprávný člen mezi renomované zahraniční univerzity (v řadě oborů již tomu tak je). Byl bych však velmi opatrný ve snaze přebírat systém univerzitního vzdělávání z ekonomicky vyspělých zemí. Systémy jsou v různých zemích různé a mají v mnohých případech i své nežádoucí doprovodné jevy.

Větší důraz v univerzitní výchově by měl být kladen na diplomové a rigorózní práce. Témata by měla být zadávána tak, aby odpovídala současným světovým vědeckým trendům. Kritériem kvality by měla být publikovatelnost výsledků. Studenti by měli na svých tématech pracovat v úzké spolupráci se svým školitelem, který by s nimi dílčí výsledky permanentně diskutoval. V tom vidím jedno z hlavních poslání vysokoškolských učitelů, zejména na univerzitních přírodovědných pracovištích.

Současný význam univerzitního vzdělání

Univerzita vychovává odborníky se širokými všeobecnými znalostmi i s hlubokými speciálními znalostmi ve studovaném oboru. Absolventi univerzity by měli mít schopnosti samostatné vědecké práce či jiné samostatné odborné činnosti. Měli by mít chuť a schopnosti měnit systémy zavedené v praxi. Univerzita dotváří charakter a formuje osobnost studenta. Její absolventi budou rozhodovat o budoucí podobě státu i o kulturní úrovni společnosti.

V současné době je možno pozorovat jistý odklon zájmu o studium přírodních věd k oborům slibujícím vyšší životní úroveň. Navíc, mladí absolventi univerzity často dávají přednost finančně atraktivnějším zaměstnáním před prací ve vystudovaném oboru, dokonce před prací na univerzitě. Tento trend má celosvětový charakter, u nás je však zvýrazněn. Důvodem jsou zejména zdeformované relace v platech a prestiži různých profesí. Ke změně však nedojde pomocí rozhořčených diskusí která profese je důležitější než druhá, ale tím, že sama univerzita svou prací a úspěchy svou prestiž zvýší. Společnosti nelze nařídit kterých profesí si má vážit více a kterých méně. Podniky nebudou sponzorovat činnost univerzitních pracovišť a přijímat její absolventy na základě plamenných výzev univerzitních učitelů, ale v případě, že samy dospějí k přesvědčení, že uvedené sponzorování či přijímání absolventů je pro ně prospěšné.

Na univerzitě, stejně jako v dalších školských, zdravotnických, vědeckých a jiných organizacích, existuje řada společných problémů. Například, velmi mne mrzí, když vynikající studenti či učitelé odcházejí do zahraničí či do zahraničních společností, kde jsou jejich platy mnohonásobně vyšší než na univerzitě. Tyto i jiné problémy by jistě bylo možno řešit okamžitě zvýšením státních dotací na platy učitelů, na vybavení a modernizaci pracovišť, apod. Je zřejmé, že takový návrh by byl nerealistický. Školská politika státu by však měla uvedené problémy řešit komplexně tak, aby docházelo k postupnému zlepšování. Doufám, že rozdělení dotací MŠMT nebude v budoucnu ovlivňováno tlakem k průměru a nebude tak nepříznivé pro Univerzitu Karlovu a další špičková vzdělávací pracoviště jako doposud. Zde bych se více zaměřil k samotné práci univerzitních pracovišť.

Nejdůležitější předpoklad úspěšného rozvoje Univerzity Karlovy spočívá podle mého soudu v osobnosti učitele. Mělo by být pravidlem, že docenturu a profesuru si nelze na fakultě "vysedět". Pokládám za nezbytné, aby pravidlem habilitačních a profesorských řízení byl alespoň jeden renomovaný zahraniční oponent. Není zapotřebí, aby se řízení zúčastnil, ale měl by písemně zhodnotit odbornou úroveň a mezinárodní reputaci žadatele. Uvědomíme-li si, že v Grantové agentuře ČR musí zahraniční recenzí projít každý návrh na grant, i když jde o grant malý a na krátké období, je skutečně velmi překvapující, že při daleko důležitějším habilitačním a profesorském řízení se na UK zahraniční posouzení nevyžaduje.

Univerzitní pracoviště by měla věnovat zvýšenou pozornost spolupráci se zahraničními univerzitami a jinými zahraničními institucemi. Účast na společných zahraničních grantech, organizace projektů podporovaných mezinárodními konsorcii i neformální spolupráce univerzit nejen zvyšuje mezinárodní prestiž UK, ale též značně zlepšuje ekonomické možnosti jednotlivých pracovišť. Existují pracoviště, která jsou díky obdobné spolupráci již nyní vybavena na dobré mezinárodní úrovni. Spolupráce by neměla být jednostranná, UK by měla být otevřenější kvalitním zahraničním studentům. Nelíbí se mi vybírání vysokého školného od zahraničních doktorandů. Uvědomme si, že roční školné vyžadované od zahraničního doktoranda převyšuje roční profesorský plat na UK.

prof. RNDr. Vlastislav Červený, DrSc.
katedra geofyziky MFF UK