V areálu Sportovního centra UK v Praze - Hostivaři byl dne 20. února 1997 za přítomnosti vedení Univerzity Karlovy, Magistrátu hl. města Prahy a Místního úřadu Prahy 15 slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný bazén. Hostivařský bazén je teprve druhým bezbariérovým v Praze a zařadí se tak mezi nejmodernější v České republice. Rekonstrukci, která si vyžádala téměř 33 mil. korun, provedla v rekordně krátkém čase firma Konstruktiva Konsit Group, a. s. Magistrát hl. města Prahy na realizaci akce přispěl grantem ve výši 7,5 mil. korun. Pro rekonstrukci objektu byl na základě podrobných rozborů a zkušeností ze světa navržen netradiční způsob výroby tepla ze zemního plynu pomocí kogeneračních jednotek. Moderně je také řešena technologie úpravy vody, která kromě obvyklého filtrování a dávkování přísad využívá i tzv. plnou ozonizaci ničící mikroorganismy i viry. Bazén o objemu 880 m3 má rozměry 25 x 15 m, hloubku od 1,2 m do 3,6 m a jeho šest plaveckých drah odpovídá mezinárodním parametrům. Bazén bude využíván především pro výuku studentů a pro zaměstnance UK. Provoz pro nejširší veřejnost byl zahájen dne 24. února 1997. Po dohodě s Místním úřadem Prahy 15 zde bude rovněž probíhat plavecká škola pro děti z okolních ZŠ.
Už při slavnostním zahájení měli možnost bazén vyzkoušet žáci hostivařských ZŠ - vždyť bude sloužit také jim!ÚČNK je zkratkou znamenající Ústav Českého národního korpusu. Ústav byl založen před třemi lety na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v jejíž budově sídlí dodnes. Cílem jeho práce se stala údržba, rozvoj a zdokonalování tzv. Českého národního korpusu, což je rozsáhlý soubor počítačově zapsaných textů sloužících k lepšímu poznávání českého jazyka a dokonalejší práce s ním. Na internetové adrese http://UCNK.FF.CUNI.CZ/CNC naleznete jakýsi výkladový slovník současné češtiny, skládající se zatím z dvaceti milionů běžných tvarů slov, vybraných z textů Lidových novin, Mladé fronty Dnes, Vesmíru a Reflexu. Stačí jen zadat požadované slovo a vyhledávací program je poskytne uvedené v původním kontextu. Koncem letošního roku by měl korpus dosáhnout sedmdesáti milionů slov a měl by být neustále postupně vyvažován směrem k reprezentativní podobě. Počet slov by se měl plánovitě zvyšovat. Jako zdroj dosud nevídaného jazykového materiálu bude korpus sloužit nejen lingvistům, ale i širokému okruhu zájemců z jiných oborů, jakými jsou například literární věda, psychologie, sociologie, ale třeba také matematika a informatika.
V tomto smyslu poslouží jistě k poznávání a kultivaci českého jazyka.
Možná nějaký pamětník různých forem studentské činnosti na UK by našel obdobnou paralelu. Nám zatím podobná skutečnost známá není: před dvěma lety začal na katedře psychologie Filozofické fakulty UK vycházet studentský časopis, který již od svých prvních čísel budil značnou pozornost. Vyjadřoval se nejen k vnitřním (výukovým, organizačním) otázkám, chodu katedry psychologie FF UK, ale přinášel i odborné, tj. studenty i odborníky-psychology psané příspěvky související s moderní psychologií a její výukou. Dva roky vycházel časopis, očividně se vymykající obsahem i formou běžným studentským fakultním tiskovinám na UK, až došel do fáze, kdy se mohl (od února 1997) plně "osamostatnit". Ze studentského časopisu vznikl časopis veřejný. Časopis vydává Psychologické sdružení PROPSY - nyní už v nakladatelství Portál, spol. s r. o.Časopis se také jmenuje PROPSY, vychází jednou měsíčně (10* v roce), má podtitul "časopis pro moderní psychologii" a jeho první číslo je již v celorepublikové distribuci. Tomáš Rodný, student psychologie (šéfredaktor časopisu už jeho "studentské verze") v úvodníku napsal, že časopis je koncipován jako populárně vědecký a jeho úkolem je zprostředkovat širší čtenářské obci to, čím se odborníci v psychologii zabývají. My dodáváme, že je možná na obzoru obdoba staré dobré a populární Psychology Today (něco takového na našem trhu chybí). Bylo by velmi zajímavé, kdyby u jejího zrodu stáli právě studenti katedry psychologie FF UK.
V roce 1996 vydala Evropská asociace pro studia Evropského společenství (European Community Studies Association - ECSA) publikaci Who's who in European integration studies (in non-EU states).Tato publikace je výsledkem jedné z mnoha aktivit, jimiž ECSA uskutečňuje své poslání sdružovat vysokoškolské učitele a výzkumné pracovníky zabývající se otázkami evropské integrace.
ECSA vznikla v roce 1987 z iniciativy šesti členských států Evropské unie (ECSA Europe) za podpory Evropské komise v Bruselu. Iniciátorem vzniku národní asociace v bývalém Československu byla v roce 1992 právě Univerzita Karlova a její Právnická fakulta. Jedním z prvních výsledků činnosti ECSA-Europe byl adresář vysokoškolských učitelů a výzkumných pracovníků, zabývajících se problematikou evropské integrace v členských státech Evropské unie. Adresář se ukázal být velmi užitečným nástrojem spolupráce odborníků v dané oblasti, a proto bylo rozhodnuto vydat v rámci ECSA-World jako doplněk posledního 3. vydání této publikace adresář odborníků ze zemí mimo EU. Tento adresář uvádí 366 vysokoškolských učitelů a výzkumných pracovníků ze 14 zemí (Austrálie, Česká republika, Čína, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Maďarsko, Malta, Polsko, Rusko, Švýcarsko, Turecko, USA). Českou republiku zde reprezentuje 19 zástupců čtyř vysokých škol (Univerzity Karlovy v Praze, Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci).Údaje pro adresář byly shromažďovány na národní úrovni. Tento úkol připadl za Českou republiku Evropskému dokumentačnímu středisku na Univerzitě Karlově, které je od roku 1995 korespondenčním centrem pro styk se sítí ECSA-NET.
Právnickou fakultu reprezentuje v adresáři JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc. a doc. JUDr. Richard Pomahač, CSc. Fakultu sociálních věd zastupuje prof. Ing. Luděk Urban, CSc. a PhDr. Běla Plechanovová.
Pozornost, věnovaná výuce a výzkumu otázek evropské integrace na českých vysokých školách, roste. Projevuje se to - mimo jiné - také zvýšeným zájmem o informace z dané oblasti. Konkrétním dokladem je rostoucí procento uživatelů služeb Evropského dokumentačního střediska z řad učitelů a studentů Univerzity Karlovy a ostatních vysokých škol, které vzrostlo z 60% v roce 1994 na 90% v roce 1996.
Československá asociace pro studia Evropských společenství (nyní Česká asociace pro evropská studia), jejíž činnost byla projednána na Valné hromadě v lednu 1997 na PF UK, se stává dalším příslibem úspěšné prezentace Univerzity Karlovy na evropské scéně.
Srovnáme-li výdaje jednotlivých fakult UK na získávání informací, je MFF na jednom z prvních míst. Není proto divu, že náklady MFF na nákup časopisů a knih dosahují milionových částek. V letošním roce získává fakulta nákupem 164 zahraničních časopisů převážně západní provenience, ale ani to by nestačilo, a proto využívá MFF ještě dalších cest. Výměnou za časopisy Commentationes Mathematicae Universitatis Caroline (CMUC) a The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics (PBML), které vydává fakulta, a také za časopis Acta Universitatis Carolinae: Mathematica et Physicase se tak celkově dostává na úctyhodné číslo 523 katalogizovaných časopisů ročně.
Avšak i roční přírůstek knižních publikací (nikoliv skript) v knihovně MFF je velmi vysoký. V loňském roce v ní přibylo asi 2375 knih. Pochopitelně, že by si je fakulta při stávajících cenových relacích nemohla koupit. Za recenzní činnost byla získána celá řada cenných knih, ty po recenzi přicházejí opět do knihovny.
Když se na MFF nepodařilo prosadit v rámci UK nákup elektronických databází nezbytných pro vědeckou práci v oborech pěstovaných na fakultě, musela tento problém řešit sama. Nákupem, avšak na základě slev a za reciproční služby opět v oblasti recenzní činnosti (tentokrát však vědeckých časopisů) získává fakulta tři z nejdůležitějších elektronických databází pro své obory. Kromě přístupu k nim má každý pracovník i student možnost nahlížet do databází publikační činnosti pracovníků fakulty a využívat Internetu pro získávání dalších aktuálních informací.
Získané informace je potřeba co nejvíce využívat. V současné době je převážná část živého knižního fondu knihovny MFF volně přístupná. Od roku 1993 se provádí systematická elektronická katalogizace. Jsou katalogizovány všechny přírůstky a zpracovává se i stávající živý knižní fond, takže mnoho informací již naleznou čtenáři prostřednictvím počítačové sítě knihovny i fakulty. Mimochodem, fakulty sídlí v pěti lokalitách Prahy od sebe značně vzdálených, elektronický katalog je však centrální a informace o knižním a časopiseckém fondu včetně údaje o výpůjčce jsou k dispozici na všech pracovištích fakulty. I zde existují problémy. Studenti by uvítali mnohem větší počet učebních textů. Hledají se další cesty: učitelé píší texty převážně sami na počítačích, neboť díky sazebnímu programu TeX zvládají technicky náročnou sazbu (kdysi ji dělali pouze špičkoví sazeči) bez větších problémů. Časopisy CMUC a PBML jsou připravovány rovněž pomocí tohoto sytému, který je dnes standardem pro tvorbu matematických časopisů i elektronických matematických databází. Mimochodem, čtenáři by neměla uniknout informace, že se tímto systémem sázejí i mnohé české nematematické publikace, že je vhodný pro tvorbu textů prakticky ve všech jazycích včetně těch velmi exotických (japonština, sanskrt, o ruštině nemluvě) a že je k dispozici zadarmo. Studenti si některé texty v tomto sytému sami píší. Uvažuje se dokonce i o tvorbě CD ROM s texty.
SunSITE na Matematicko-fyzikální fakultě, to je projekt, vzniklý za spolupráce MFF UK a firmy Sun Microsystems. Jeho cílem je šíření volného softwaru, informací a technologií. Server sunsite.mff.cuni.cz slouží české akademické obci a ostatním uživatelům sítě Internet od října roku 1995. Vlastní server byl darován firmou Sun Microsystems, podstatné rozšíření diskové a paměťové kapacity bylo financováno z centrálních prostředků UK za přispění Informatické sekce MFF UK. Server nabízí různé WWW služby (jako je vyhledávání v datových archivech), přes World Wide Web dále pak informace o Praze, České republice a množství informací o volně šiřitelném softwaru. Nejdůležitější součástí tohoto serveru je ovšem rozsáhlý FTP archiv, který patří k největším veřejným FTP archivům na světě. Je přístupný přes služby FTP, FSP, World Wide Web, FTP-mail a NFS. Poskytuje zejména volně šířitelné operační systémy (zejména Linux, FreeBSD, NetBSD, OpenBSD) a rozsáhlé množství softwaru pro ně, dále pak množství softwaru pro World Wide Web pro všechny platformy, volně dostupná rozšíření ke komerčním operačním systémům, síťový software, různé programovací jazyky, Free Software Foundation software, ovladače k hardwaru a informace o něm od různých firem. Nejpopulárnějšími částmi archivu jsou hlavně tři nejvýznamnější distribuce Linuxu a také distribuce FreeBSD. Každou noc archiv spouští na 500 mirrorů, tedy procesů, které z různých archivů po celém světě stahují zajímavý software, data a kontrolují, zdali obsah zdejšího serveru odpovídá obsahům serverů, ze kterých data pocházejí. Při výběru serverů, které mají být zrcadleny, se snažíme vybírat servery, na kterých autoři své programy/data tvoří nebo publikují před mirrorováním již hotových kolekcí nebo mirrorů něčeho jiného, tedy snaha je "brát programy autorům zpod ruky". Starší rozsáhlé balíky softwaru, o které je také zájem, ovšem ne takový, aby zabíraly část v současnosti velice nedostačujícího diskového prostoru (aktuální kapacita cca 80GB), jsou umisťovány na CD-ROM do CD jukeboxů, což je ale - až na malé zpomalení - nepozorovatelné pro uživatele archivu. Zhruba 80 procent všech přístupů k archivu je z České republiky (z čehož přibližně polovina připadá na vysoké školy), zbytek je zejména ze západní Evropy a USA. Do budoucnosti se připravuje výrazné zlepšení vyhledávacích služeb (skupina studentů MFF UK již pracuje na tomto softwarovém projektu), rozšíření zrcadlených serverů o nové v případě, že budou obsahovat zajímavý software, a zvýšení podílu vlastního softwaru v archivu.
V roce 1954 byl Evropskou radou pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire - CERN) založen mezinárodní výzkumný ústav zabývající se problematikou fyziky atomového jádra a elementárních částic. Na jeho založení se tehdy podílelo 13 členských zemí. V počátečním období se výzkumy prováděly na dvou velkých urychlovačích - synchrocyklotronu urychlujícím protony na energii 600 MeV (r.1957) a protonovém synchrotronu (PS) s maximální energií 28 GeV (r.1959). CERN se stále rozrůstal, v roce 1975 byla vybudována další laboratoř na území Francie (Prevessin) a v roce 1978 byl uveden do provozu mohutný urychlovač SPS s max. energií 300 GeV. V roce 1989 byl spuštěn obří urychlovač vstřícných svazků elektron-positron (LEP) s max. energií v těžišťové soustavě 100 GeV (v současné době 180 GeV). Nyní probíhá v CERN stavba nového urychlovače vstřícných svazků protonů (LHC) s těžišťovou energií 14 TeV, což je zatím nejvyšší energie v pozemských laboratořích.
Vlastní fyzikální měření se provádí na mnohdy velmi komplikovaných detekčních soustavách, z nichž jsou změřené údaje zpracovávány systémem počítačů, odtud jsou pak získány fyzikální výsledky. CERN je v současné době největší mezinárodní centrum částicové fyziky na světě. Proto byl také název upraven na Evropská laboratoř pro fyziku částic. Bylo zde učiněna mnoho základních fyzikálních objevů, z nichž některé byly oceněny Nobelovou cenou.
Česká republika se stala v roce 1993 členskou zemí CERN (jako ČSFR v roce 1992) a je jednou z 19 členských zemí. Pracovníci našich vysokých škol a ústavů AV ČR spolupracují na projektu DELPHI, který od roku 1989 běží na urychlovači LEP. Na tomto experimentu studenti a technici MFF UK realizují spolu s kolegy z FzÚ AV ČR experimenty a podílejí se na analýze a zpracování změřených interakcí elektronů s pozitrony.
Na urychlovači LHC, který má být spuštěn v roce 2005, se pracoviště ČR zúčastňují přípravy na dvou velkých projektech - ATLAS a ALICE. K uskutečnění tak rozsáhlých projektů je nezbytná velká koncentrace finančních a intelektuálních zdrojů. Naši pracovníci se podílejí na řešení projektu ATLAS v několika směrech - na konstrukci hadronového kalorimetru (viz foto) na stavbě vnitřního detektoru a na modelování a přípravě zpracování fyzikálních procesů. V současné době již probíhá konstrukce částí detekčních aparatur, jejich zkoušení, experimentální ozařování svazky částic a zpracování získaných údajů. Na pracích se podílejí nejen fyzici a technici, ale i studenti, kteří během uplynulých let již vypracovali a obhájili několik diplomových prací. Postgraduální studenti MFF UK rovněž pracují na disertacích s touto tematikou.
CERN se stává střediskem pro zpracování velkého toku informací na počítačích. K tomu jsou nutné počítačové sítě s velkou přenosovou kapacitou. Proto byl také v CERN vyvinut nyní již velmi rozšířený informační systém WWW.
Moderním otázkám organizace a zpracování velkého množství informací bude věnována počítačová škola CERN, která proběhne ve dnech 15. - 31. 8. 1997 v Průhonicích u Prahy.
Naše spolupráce s CERN nespočívá jen ve výzkumu v oblasti fundamentálních otázek fyziky částic, ale i v práci v ostatních oblastech fyziky, techniky, v rozvoji informatiky, v aplikacích výsledků fyzikálního výzkumu a v neposlední řadě také v zapojení našich průmyslových podniků do výroby zařízení potřebných pro zajištění experimentů v CERN.
Na montáži submodulu hadronového kalorimetru TILECAL se podílejí pracovníci MFF UK.Laboratoř katedry fyziky nízkých teplot Matematicko-fyzikální fakulty UK se koncem prosince loňského roku stala svědkem události důležité pro výzkumnou a pedagogickou činnost nejen MFF UK, ale i ostatních fakult. Do provozu byl uveden Zkapalňovač helia PSI 1410. Byl tím ukončen tříletý projekt Přístroje pro výzkum na vysokých školách zařazený do programu Instrument 96. Jedná se o projekt, jehož nositelem byla MFF UK a řešitelem RNDr. Miroslav Koláč, DrSc. Slavnostního uvedení zkapalňovače do provozu se mj. zúčastnili i prorektor UK doc. Ivan Wilhelm a děkan MFF UK prof. Bedřich Sedlák.
Zařízení sloužící ke zkapalňování helia a jeho skladování v kapalné fázi bude využíváno na řadě pracovišť pro vědecký výzkum a pro unikátní experimenty. Cílem celého projektu je zajištění plynulého a levného zásobování všech fakult UK a jiných vysokých škol a pracovišť kapalným heliem nezbytným pro realizaci řady experimentů podstatných pro výzkum a následnou praktickou výuku a vědeckou práci studentů magisterského a doktorandského studia. Výkon zkapalňovače je dostatečný a helium cenově dostupné, neboť fakulta je připravena dodávat kapalinu všem vysokoškolským nízkoteplotním pracovištím za cenu, odpovídající refundaci přímých provozních nákladů. Současná roční spotřeba kapalného helia jen na MFF UK je zhruba osm tisíc litrů, potenciální potřeba je asi dvojnásobná. Součástí nově instalovaného zařízení, s výkonem 5 - 20 litrů kapalného helia za hodinu a příslušenstvím pro zpětný sběr a čištění plynného prvku, je vlastní zkapalňovač, dva pístové kompresory, vysokotlaký kompresor, zásobník kapalného helia, transportní nádoby, monitory hladiny helia a přepouštěče. Pro laika poměrně složitý mechanismus bude využívat sedm fyzikálních pracovišť MFF UK a na jeho provozu závisí rozvoj řady oborů z teoretické i experimentální fyziky: "Odborná úroveň projektu představuje solidní světový standard, a co se týče využitelnosti zařízení bude záležet na potřebách zainteresovaných pracovišť, která mohou být po celou dobu životnosti zařízení dobře saturována," uvedl Ing. Vlastimil Sahánek, vedoucí pracoviště. zkapalňovačů FZÚ AV ČR, na adresu zkapalňovače helia, na který je Matematicko-fyzikální fakulta UK právem hrdá.
Děkan MFF UK prof. Bedřich Sedlák vysvětluje hostům projekt zkapalňovače.