Forum III/8 - Historia universitatis

Devadesát let budovy českého fyzikálního ústavu

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy si letos připomene 90. výročí dokončení výstavby budovy českého fyzikálního ústavu univerzity v ulici Ke Karlovu 5.

V roce 1882 došlo v důsledku zostřených národnostních třenic k rozdělení pražské univerzity, tehdy nazývané Karlo-Ferdinandovou, na německou a českou část. Univerzitní ústavy se svým statutem i majetkem přecházely s osobou svého tehdejšího ředitele. V čele Fyzikálního ústavu univerzity stál tehdy Ernst Mach (1838 - 1916), významný fyzik a filozof, který se stal ředitelem německého fyzikálního ústavu. K vedení nově vzniklého českého fyzikálního ústavu byl povolán Čeněk Strouhal (1850 - 1922), který v té době pracoval na univerzitě ve Würzburgu. Strouhal byl jedním z nejnadanějších žáků Machových, pod jeho vlivem se věnoval akustice a ve Würzburgu se pod vedením profesora F. Kohlrausche, spolu s americkým fyzikem Ch. Barusem, zabýval elektrickými a magnetickými vlastnostmi ocelí.

Strouhal jako dobrý vlastenec pochopil důležitost úkolu, který mu byl svěřen a nastoupil ihned na místo řádného profesora experimentální fyziky. Stal se jedním z nejmladších členů profesorského sboru české filozofické fakulty, k níž fyzika tehdy náležela. Odchodem z Würzburgu se Strouhal prakticky vzdal svého dalšího vědeckého vývoje a začal se plně věnovat organizační a pedagogické práci. Musel připravit systém přednášek z fyziky pro studenty přírodních věd, medicíny i farmacie, zajistit experimentální stránku výuky i vytvářet od základů českou fyzikální terminologii, sepsal také sérii základních vysokoškolských učebnic experimentální fyziky.

Českému fyzikálnímu ústavu byly provizorně přiděleny přednáškové prostory v Klementinu, pracovny profesora a jeho asistentů se spolu s laboratoří a místnostmi fyzikálních praktik nacházely v patrové, dnes již zbořené přístavbě na nádvoří Klementina, v tzv. domečku. Počet posluchačů české fyziky stále vzrůstal a nutnost výstavby budovy odpovídající potřebám Fyzikálního ústavu se stávala stále akutnější. Od počátku 90. let minulého století se datují četné Strouhalovy žádosti rektorátu, pražským místodržitelským úřadům i vládním institucím ve Vídni o řešení stísněné situace Fyzikálního ústavu i dalších přírodovědných ústavů české univerzity. Teprve v roce 1890 uznalo vídeňské Ministerstvo kultu a vyučování oprávněnost těchto požadavků a Strouhal mohl vypracovat návrh na umístění přírodovědních ústavů v místě zbořených městských hradeb mezi nynějším náměstím I. P. Pavlova a Karlovem. Po řadě jednání, při nichž se přidávaly i požadavky dalších fakult české univerzity, zakoupila nakonec vláda pozemky v oblasti mezi Slupi a Karlovem. Na nejvyšším místě, v ulici Ke Karlovu, naproti zemskému nalezinci - dnešní dětské klinice 1. lékařské fakulty UK, měl stát velký přírodovědní ústav. Malá soudržnost terénu bývalé navážky si však vynutila rozdělení ústavu na dvě menší budovy. Jedna budova byla určena pro experimentální fyziku, druhá pro matematiku a teoretickou fyziku spolu s meteorologií, měla zde být umístěna i mineralogie, která byla později nahrazena zoologií. Profesor Strouhal vyhotovil podrobné plány rozmístění výukových prostor a laboratoří, projekt Fyzikálního ústavu po technické stránce vypracoval Ing. Gerstl. Definitivní plány byly na konci roku 1902 odeslány do Vídně ke schválení. Před započetím stavby bylo nutno plány ještě jednou změnit, když lékařské kruhy požadovaly z hygienických důvodů oddálení budovy Fyzikálního ústavu od budovy nalezince. Po změně plánovaného umístění budov, jak jej dovoloval málo únosný terén, byla stavba v roce 1905 započata a dokončena byla v roce 1907. Činnost ústavu byla zahájena slavnostní přednáškou, která se konala 13. ledna 1908. Vzniklo tak pracoviště experimentální fyziky na svou dobu výborně vybavené k výuce i k vědecké práci. Náklady na stavbu i na vybavení ústavu nepřesáhly tehdy částku 870 000 korun.

doc. RNDr. Miloš Rotter, CSc.
katedra fyziky nízkých teplot MFF UK

Fyzikální ústav MFF UK

Foto Forum: Michaela Vlčková


Seminář k výročí

Matematicko-fyzikální fakulta UK uspořádá dne 27. května 1997 slavnostní seminář k 90. výročí otevření budovy českého fyzikálního ústavu. Program semináře bude věnován životu a dílu profesora Čeňka Strouhala, jeho pedagogickému odkazu i uplatnění jeho vědeckých objevů v současné fyzice. Bude se hovořit rovněž o díle jeho spolupracovníka, profesora Bohumila Kučery. Program připomene zásluhy Strouhalova přítele Augusta Seydlera, profesora teoretické fyziky a prvního ředitele Astronomického ústavu české univerzity.