Forum III/8 - Interview

Jsme dobrá katedra (na dobré fakultě)

"Musím se pochlubit, jsme dobrá katedra na dobré fakultě a na ještě lepší univerzitě," říká s úsměvem o svém pracovišti vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy prof. RNDr. Josef Štěpán, DrSc.
Kdy se začínají psát dějiny pravděpodobnosti a statistiky v České republice?

Historie pravděpodobnosti a statistiky v českých zemích je poměrně stará, začíná ještě před válkou. Tehdy působil na této univerzitě, a později na univerzitě v Brně, významný teoretický fyzik profesor Bohuslav Hostinský, jehož práce o teorii pravděpodobnosti se dodnes citují. Byl teoretikem, stál tedy na jedné straně vědy. Na straně druhé pak stáli odborníci, kteří teoretické poznatky aplikovali v praxi. Zpravidla pojistní matematici, kteří pracovali v pojišťovnách všech typů. Podstatný rozvoj naší vědecké disciplíny však začal až po válce a je úzce spjat se vznikem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky byla zřízena současně se založením fakulty, vznikla spojením Stolice aplikované matematiky Přírodovědecké fakulty s Ústavem pojistné matematiky a statistiky na Fakultě speciálních nauk ČVUT.

Vyvíjela se statistika po roce 1948?
Padesátá léta jí rozhodně příliš nakloněná nebyla. V tehdejším Sovětském svazu totiž panoval názor, že statistika není přírodní, ale společenská věda, a tak byla její výuka u nás na Matematicko-fyzikální fakultě UK do jisté míry ohrožena. Zdejší vědci se věnovali především aplikacím matematické statistiky v přírodních vědách a v technice. Koneckonců, například pojistné matematiky skutečně nikdo ani nepotřeboval, vždyť všechno bylo státní a ti dva - tři, co seděli někde na ministerstvu, zcela stačili. Renesance celého oboru z počátku šedesátých let je spojena se jménem prof. Jaroslava Hájka. Tento významný český matematik, jehož specializací byla právě statistika a pravděpodobnost, pracoval v Matematickém ústavu Akademie věd.

Jeho příchod na katedru pamatuji, byl jsem tehdy studentem třetího ročníku. Šlo o zcela zásadní zlom. Projevil se ohromný nárůst vědecké práce, Hájek si rovněž uvědomoval určitou mezeru v našem školství a inicioval studium ekonometrie (matematická disciplína, která vytváří matematické modely v mikro- a makroekonomii). Na této problematice se zde tedy začalo rovněž velmi intenzivně pracovat. Proto jsme v jistém smyslu byli v roce 1989 na určitou část pro naši ekonomiku nové problematiky dobře připraveni.

Rok 1989 ale musel na vaši fakultu přinést nové obory?
Samozřejmě. Především se sem vrátila finanční a pojistná matematika, kterou běžně provozují všechny západní univerzity ekonomického a matematického zaměření. Odborníci na finanční a pojistnou matematiku, v pojistné matematice se jim říká aktuáři, pracují v pojišťovnách, bankách, mají vlastní poradenské firmy a nebo se velmi dobře uplatňují ve státní správě. Jsou to lidé, kteří se zabývají takovými otázkami, jako je například kalkulace pojistných rizik, stanovení ceny podniku, který má být sloučen s jinou společností, předpověď budoucích nákladů zdravotních pojišťoven v souvislosti s rozvojem některých chorob nebo vytváření nabídky nových druhů pojištění. O tyto absolventy je na trhu práce stále velký zájem.

A jaká je situace na katedře dnes?
V současné době zde pod vedením špičkových pracovníků fungují tři oddělení. Především oddělení matematické statistiky, které pěstuje klasické disciplíny, tedy statistiku a pravděpodobnost. Zde se připravují odborníci, kteří nacházejí uplatnění v průmyslu v takových oborech, jako je kontrola jakosti nebo spolehlivost technologií. O tyto odborníky tradičně jevily zájem velké koncerny; toto oddělení vychovává rovněž studenty, kteří se v praxi zabývají vyhodnocováním anket a výzkumů mínění. Když se dnes podíváte na agentury působící v oblasti výzkumů veřejného mínění, zpravidla tam najdete právě naše absolventy.


Když už jste výzkumy veřejného mínění zmínil, jak se díváte na zveřejňování jejich výsledků v tisku? Jejich četnost roste, má pak zveřejňování vůbec smysl?
Pokud takto přemýšlíte, musíte začít už u zadavatele výzkumu. Realizovat kvalitní šetření není nikterak levná záležitost. Je možné, že objednavatel šetření má určitý důvod, proč chce zveřejnit právě výsledky konkrétního výzkumu. Nicméně věřím, že všechny firmy u nás zachovávají etická pravidla a výsledky šetření odrážejí realitu. Existuje však ještě jeden problém. V tisku a v médiích vůbec bývá bohužel často uveřejněna pouze jakási výseč výsledků. A to už je nebezpečné. Mohou být zaměřeny tendenčně, zvláště, když je neuvozuje odborný komentář. Seriózní publikování výsledků šetření však smysl rozhodně má a zkušenosti ukazují, že se nevyplácí je podceňovat.

Pokud vím, je na vaší katedře od nedávna otevřen ještě jeden obor...
Asi tři roky zkoušíme vychovávat magistry v oboru matematika a management, protože zahraniční zkušenosti ukazují, že právě matematici a fyzici, lidé schopní rychlého a racionálního uvažování a rozhodování, se velmi dobře uplatňují v řídících funkcích. Zatím nám však chybí výstup, první absolventi budou končit letos. Kromě oddělení statistiky pracuje na katedře ještě oddělení ekonometrie, které se zabývá matematickými modely v ekonomii, jejich analýzou a verifikací. Nově také vyučujeme spojené finanční modely, například s aplikací na optimální obchodování na burze. Témata, která se učíme za pochodu.

Největší zájem mají studenti o finanční a pojistnou matematiku. Posluchači tohoto oddělení zpravidla ve vyšších ročnících pracují na částečný úvazek v pojišťovnách, bankách nebo penzijních fondech.

Vaši absolventi nacházejí uplatnění v praxi bez větších problémů?
Ano, ale přesto jsme se snažili pro ně něco udělat. Jednou věcí je propagace fakulty zaměřená na studenty, kteří se o vysokoškolském studiu teprve rozhodují, druhou je vytváření příznivého přijetí našich studentů v praxi. I proto naše katedra stála u zrodu tří profesních organizací - České statistické společnosti, České společnosti aktuárů a České společnosti pro operační výzkum. Díky těmto společnostem, které sdružují komunitu odborníků jednotlivých oborů, máme jistou zpětnou vazbu, příznivě ovlivňující naši pedagogickou práci.

Jde o již tradiční odklon absolventů od čistě vědecké práce?
Akreditaci na doktorandské studium máme ve všech třech oborech. Hlásí se k nám i absolventi brněnské a olomoucké fakulty, takže máme každoročně kolem deseti studentů doktorandského studia, z toho dva až tři na zahraničních stážích. Naši doktorandi by často rádi zůstali a pracovali na katedře, problémem je však byt. Přitom jsem přesvědčen, že mnozí z nich mají svou vědu tak rádi, že by byli ochotni prvních pár let pracovat za nesmyslně nízký plat. Ale pokud jim nemůžeme zajistit ubytování a oni nejsou z Prahy, nemají šanci v hlavním městě zůstat. I proto naše katedra nezadržitelně stárne, přesto je stále ještě odborně velmi zdatná. To lze doložit rozsáhlou publikační činností a trvající schopností získávat granty - každým rokem řešíme alespoň čtyři.

Lenka Nádvorníková

Prof. RNDr. Josef Štěpán, DrSc.

Foto Forum: Michaela Vlčková