"Musím se pochlubit, jsme dobrá katedra na dobré fakultě a na jeątě lepąí univerzitě," říká s úsměvem o svém pracoviąti vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy prof. RNDr. Josef ©těpán, DrSc.
Kdy se začínají psát dějiny pravděpodobnosti a statistiky v České republice?
Historie pravděpodobnosti a statistiky v českých zemích je poměrně stará, začíná jeątě před válkou. Tehdy působil na této univerzitě, a později na univerzitě v Brně, významný teoretický fyzik profesor Bohuslav Hostinský, jehoľ práce o teorii pravděpodobnosti se dodnes citují. Byl teoretikem, stál tedy na jedné straně vědy. Na straně druhé pak stáli odborníci, kteří teoretické poznatky aplikovali v praxi. Zpravidla pojistní matematici, kteří pracovali v pojią»ovnách vąech typů. Podstatný rozvoj naąí vědecké disciplíny vąak začal aľ po válce a je úzce spjat se vznikem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky byla zřízena současně se zaloľením fakulty, vznikla spojením Stolice aplikované matematiky Přírodovědecké fakulty s Ústavem pojistné matematiky a statistiky na Fakultě speciálních nauk ČVUT.
Vyvíjela se statistika po roce 1948?
Padesátá léta jí rozhodně přílią nakloněná nebyla. V tehdejąím Sovětském svazu totiľ panoval názor, ľe statistika není přírodní, ale společenská věda, a tak byla její výuka u nás na Matematicko-fyzikální fakultě UK do jisté míry ohroľena. Zdejąí vědci se věnovali předevąím aplikacím matematické statistiky v přírodních vědách a v technice. Koneckonců, například pojistné matematiky skutečně nikdo ani nepotřeboval, vľdy» vąechno bylo státní a ti dva - tři, co seděli někde na ministerstvu, zcela stačili. Renesance celého oboru z počátku ąedesátých let je spojena se jménem prof. Jaroslava Hájka. Tento významný český matematik, jehoľ specializací byla právě statistika a pravděpodobnost, pracoval v Matematickém ústavu Akademie věd.
Jeho příchod na katedru pamatuji, byl jsem tehdy studentem třetího ročníku. ©lo o zcela zásadní zlom. Projevil se ohromný nárůst vědecké práce, Hájek si rovněľ uvědomoval určitou mezeru v naąem ąkolství a inicioval studium ekonometrie (matematická disciplína, která vytváří matematické modely v mikro- a makroekonomii). Na této problematice se zde tedy začalo rovněľ velmi intenzivně pracovat. Proto jsme v jistém smyslu byli v roce 1989 na určitou část pro naąi ekonomiku nové problematiky dobře připraveni.
Rok 1989 ale musel na vaąi fakultu přinést nové obory?
Samozřejmě. Předevąím se sem vrátila finanční a pojistná matematika, kterou běľně provozují vąechny západní univerzity ekonomického a matematického zaměření. Odborníci na finanční a pojistnou matematiku, v pojistné matematice se jim říká aktuáři, pracují v pojią»ovnách, bankách, mají vlastní poradenské firmy a nebo se velmi dobře uplatňují ve státní správě. Jsou to lidé, kteří se zabývají takovými otázkami, jako je například kalkulace pojistných rizik, stanovení ceny podniku, který má být sloučen s jinou společností, předpověď budoucích nákladů zdravotních pojią»oven v souvislosti s rozvojem některých chorob nebo vytváření nabídky nových druhů pojiątění. O tyto absolventy je na trhu práce stále velký zájem.
A jaká je situace na katedře dnes?
V současné době zde pod vedením ąpičkových pracovníků fungují tři oddělení. Předevąím oddělení matematické statistiky, které pěstuje klasické disciplíny, tedy statistiku a pravděpodobnost. Zde se připravují odborníci, kteří nacházejí uplatnění v průmyslu v takových oborech, jako je kontrola jakosti nebo spolehlivost technologií. O tyto odborníky tradičně jevily zájem velké koncerny; toto oddělení vychovává rovněľ studenty, kteří se v praxi zabývají vyhodnocováním anket a výzkumů mínění. Kdyľ se dnes podíváte na agentury působící v oblasti výzkumů veřejného mínění, zpravidla tam najdete právě naąe absolventy.
Kdyľ uľ jste výzkumy veřejného mínění zmínil, jak se díváte na zveřejňování jejich výsledků v tisku? Jejich četnost roste, má pak zveřejňování vůbec smysl?
Pokud takto přemýąlíte, musíte začít uľ u zadavatele výzkumu. Realizovat kvalitní ąetření není nikterak levná záleľitost. Je moľné, ľe objednavatel ąetření má určitý důvod, proč chce zveřejnit právě výsledky konkrétního výzkumu. Nicméně věřím, ľe vąechny firmy u nás zachovávají etická pravidla a výsledky ąetření odráľejí realitu. Existuje vąak jeątě jeden problém. V tisku a v médiích vůbec bývá bohuľel často uveřejněna pouze jakási výseč výsledků. A to uľ je nebezpečné. Mohou být zaměřeny tendenčně, zvláątě, kdyľ je neuvozuje odborný komentář. Seriózní publikování výsledků ąetření vąak smysl rozhodně má a zkuąenosti ukazují, ľe se nevyplácí je podceňovat.
Pokud vím, je na vaąí katedře od nedávna otevřen jeątě jeden obor...
Asi tři roky zkouąíme vychovávat magistry v oboru matematika a management, protoľe zahraniční zkuąenosti ukazují, ľe právě matematici a fyzici, lidé schopní rychlého a racionálního uvaľování a rozhodování, se velmi dobře uplatňují v řídících funkcích. Zatím nám vąak chybí výstup, první absolventi budou končit letos. Kromě oddělení statistiky pracuje na katedře jeątě oddělení ekonometrie, které se zabývá matematickými modely v ekonomii, jejich analýzou a verifikací. Nově také vyučujeme spojené finanční modely, například s aplikací na optimální obchodování na burze. Témata, která se učíme za pochodu.
Největąí zájem mají studenti o finanční a pojistnou matematiku. Posluchači tohoto oddělení zpravidla ve vyąąích ročnících pracují na částečný úvazek v pojią»ovnách, bankách nebo penzijních fondech.
Vaąi absolventi nacházejí uplatnění v praxi bez větąích problémů?
Ano, ale přesto jsme se snaľili pro ně něco udělat. Jednou věcí je propagace fakulty zaměřená na studenty, kteří se o vysokoąkolském studiu teprve rozhodují, druhou je vytváření příznivého přijetí naąich studentů v praxi. I proto naąe katedra stála u zrodu tří profesních organizací - České statistické společnosti, České společnosti aktuárů a České společnosti pro operační výzkum. Díky těmto společnostem, které sdruľují komunitu odborníků jednotlivých oborů, máme jistou zpětnou vazbu, příznivě ovlivňující naąi pedagogickou práci.
Jde o jiľ tradiční odklon absolventů od čistě vědecké práce?
Akreditaci na doktorandské studium máme ve vąech třech oborech. Hlásí se k nám i absolventi brněnské a olomoucké fakulty, takľe máme kaľdoročně kolem deseti studentů doktorandského studia, z toho dva aľ tři na zahraničních stáľích. Naąi doktorandi by často rádi zůstali a pracovali na katedře, problémem je vąak byt. Přitom jsem přesvědčen, ľe mnozí z nich mají svou vědu tak rádi, ľe by byli ochotni prvních pár let pracovat za nesmyslně nízký plat. Ale pokud jim nemůľeme zajistit ubytování a oni nejsou z Prahy, nemají ąanci v hlavním městě zůstat. I proto naąe katedra nezadrľitelně stárne, přesto je stále jeątě odborně velmi zdatná. To lze doloľit rozsáhlou publikační činností a trvající schopností získávat granty - kaľdým rokem řeąíme alespoň čtyři.
Prof. RNDr. Josef ©těpán, DrSc.