Bernard Bolzano (1781 - 1848), filozof, matematik a myslitel, byl bezesporu magickou univerzální osobností, která měla obrovský vliv na své okolí. Počátkem devatenáctého století po nezdařeném konkurzu na místo profesora matematiky na pražské univerzitě přijal Bernard Bolzano místo vysokoškolského katechety. Na univerzitě působil až do roku 1819, kdy byl z rozhodnutí císaře tohoto místa zbaven. Jeho přínos v matematické oblasti byl ale pro univerzitu zásadní. Právem nese jedna z poslucháren Matematicko-fyzikální fakulty UK jeho jméno, stejně jako je jeho jménem nazvána cena, udělovaná od roku 1994 každoročně studentům UK za nejlepší vědeckou práci zpracovanou v oboru společenských a přírodních věd.

(red)

Proč vychovávat učitele na MFF UK?

Není to vlastně zbytečné? Vždyť přece učitel nepotřebuje žádnou důkladnou odbornou přípravu k tomu, aby uhlídal děti ve třídě a sdělil jim pár poznatků, které stejně za chvíli zapomenou a v praktickém životě jsou na nic. Navíc si žák všechno může přečíst v knihách sám a náročná příprava učitele na výuku je zbytečná a je plýtváním penězi daňových poplatníků. A navíc, k čemu ta fyzika opravdu je?

Bojím se, že není třeba mít příliš bohatou fantazii, abychom si představili lecjakého občana, ba politika, jak souhlasí s výše napsaným. A má nebo nemá pravdu? Jistě je přesvědčen, že má. My, kteří se zabýváme různými podobami fyziky, včetně její výuky, jsme přesvědčeni, že pravdu nemá. Současně si myslíme, že jeho způsob uvažování, často velmi vzdálený způsobům fyziků či obecně přírodovědců, mu zabraňuje chápat mnoho aspektů světa kolem nás a naopak mu usnadňuje propadat vlivu nejrůznějších šarlatánů. Za to ovšem může jen částečně, neboť s rozvinutým fyzikálním pohledem na svět se nikdo nerodí. Ten může s pomocí dobrých učitelů vstřebat tak, jako vstřebává jiné zkušenosti lidstva. Položíme-li si otázku, pro jakou část populace mělo fyzikální vzdělání ve škole nějaký nezanedbatelný efekt, budeme si asi muset odpovědět, že pro část velmi malou. Bojím se, že nikdo nedokáže v současnosti říci, proč. Je ale poměrně snadné najít několik podivných momentů ve výuce fyziky a uvažovat vážně o jejich změně. Pojďme některé zmínit.

Listuji učebnicí svého syna ze šesté třídy ZŠ. První odstavec učebnice zní: "Okolo sebe vidíme různé věci: knihu, tužku, stůl, kádinku s vodou, vázu s květinami, míč, automobil. Slunce, Měsíc, hvězdy a mnoho dalšího. Každou z těchto věcí nazýváme ve fyzice těleso ..." Když to čtu, mám pocit, jak vcházím z pestrého světa do třídy, kde jsou pouze tělesa, a mne opanovává obava, zda se dnes bude zkoušet.

Nemohu přece říct paní u stánku, že bych chtěl dvě deci džusu, ale musím ji požádat, aby laskavě přemístila kapalné džusové těleso do skleničky s objemem 200 ml. Je mi krajně podezřelé, že se naše děti na hodinách fyziky učí mluvit způsobem, kterým nemluví ani běžný občan, ale ani profesionální fyzik.

Komentuji na semináři středoškolských profesorů fyziky úlohy fyzikální olympiády. O přestávce mi jeden z nich říká, že jsem první živý fyzik, kterého v životě vidí. Nezmohu se na žádnou reakci a ptám se, zda lidé, kteří ho vzdělávali během jeho vysokoškolského studia, byli fyzikové.

Je namístě uvažovat, jak lze budoucí učitele fyziky vychovávat lépe. Nevím o absolutním řešení, ale myslím si, že by jejich studium fyziky mělo být podstatně více spjato s praktickou činností fyziků, aby měli šanci získat motivaci, způsob nazírání světa a řešení problémů vlastní fyzikální komunitě. To je, oč tu běží. O vědomosti jde samozřejmě také. Měly by ovšem být k něčemu dobré. Takže místo memorování obludných termínů by si děti mohly raději změřit, kolik elektřiny spotřebují za týden doma různé spotřebiče a zjistit, kolik to stojí. Bylo by lepší pracovat s konkrétními věcmi a snažit se jim rozumět, než důstojně konat sterilní pokusy popsané v didaktických příručkách. Měli bychom ověřovat hypotézy vytvořené vlastním rozumem, vlastními experimenty, aby tato nenahraditelná fyzikální, občanská a politická zkušenost měla šanci soutěžit se zvykem jen přijímat nebo negovat autority.

Proč vychovávat učitele na MFF UK? Protože se tu fyzika pěstuje a produkují se výsledky, které obstojí v mezinárodní konkurenci. Protože zde není třeba nahrazovat vědu děláním vědy z normálních věcí. Protože tu pracují reální fyzikové se svým specifickým pohledem na přírodu a specifickou schopností zaujatě pracovat v podmínkách, kdy v nichž úřednice za vyšší plat jen vztekle vrčí. Protože si zde výše zmínění fyzikové uvědomují, jak podstatní jsou kvalitní učitelé pro celou společnost a dívají se na ně jako na kolegy.

RNDr. Jiří Dolejší, CSc.
katedra jaderné fyziky MFF UK