Akademickou obcí nejsou jen akademičtí a vědečtí pracovníci a studenti či ostatní pracovníci pražské univerzity, ale i občané starší, kteří často hájí čest trička Univerzity Karlovy i tam, kde to z Prahy není vidět.
Odpovědi k anketním otázkám:
Ad 1)
Univerzita Karlova by měla být páteří vzdělanosti státu, spolupracovníkem technických vysokých škol, ostatních univerzit i přátel UK v zahraničí.
Ad 2)
Význam vzdělání: vodítko v záplavě informací i situací.
Ad 3)
Význam vzdělání v budoucnosti: i po debaklech jediná naděje.
Ad 4)
Co vadí: neúcta k práci, přílišná preference zákonů džungle nad demokratickými zákony, bohatství a pauperizace tam, kde nemají být.
Ad 5)
Mimo Prahu začít budovat, třeba i skromně, areál intenzívního studia, například jazykového, matematického, počítačového, profesně-přeškolovacího, konzultačního, archivního apod.
Ad 6)
Spíš než furianty nebo loudily musíme být pilnými mravenci. Spolek absolventů a přátel UK by se měl předělat z nostalgiků a mlčícího nebo nanejvýš tleskajícího obecenstva na aktiv stylu "akademických klubů Rychlých šípů". Kdy se objeví slibované klubové seznamy členů přátel UK podle oborů? Všem by prospěly zájmové ankety a jejich stručné vyhodnocení. Pokud by se podařilo oživit myšlenky v hlavách i šuplatech, mohly by být i samizdaty Rychlých šípů větším darem, než vdoví groše našich příspěvků.
Ad 1)
Univerzita poskytující kvalitní vzdělání na světové úrovni, s kvalitním zázemím, s dobrými pedagogy, napojená na jiná významná studijní centra v Evropě i ve světě (výměny studentů, přednášky profesorů ...), vydávající více studijní literatury.
Ad 2)
Univerzitní vzdělání se stává nezbytným i na pracovních místech, kde dříve postačovala maturita, roste počet lidí, kteří je chtějí a potřebují, přibývá vědeckých poznatků i problémů a informace jsou nejcennějším statkem vůbec.
Ad 3)
Naše společnost potřebuje pro svou transformaci nutně kvalitní vysokoškolsky vzdělané profesionály, protože jen s levnou pracovní silou (existují beztak i levnější země) a zbytkem přírodního bohatství, které nám po letech plundrování zbylo, se daleko nedostaneme. Růst kvalifikace vede k vyšší produktivitě práce, a tím je nutné se zabývat. Chceme-li se opravdu jako společnost vyrovnat (a koneckonců nejen ve výrobní sféře, ale ve vědě, v sociálních otázkách i v občanském životě apod.) těm "vyspělejším" demokratickým společnostem s dlouhou tradicí, je třeba začít u vzdělání. Nejprve u dětí, ale neustávat ani v dospělosti a umožňovat studium i ve vyšším věku. Není třeba vše kopírovat ze zahraničí, ale poučit se a začít - čím dříve, tím lépe.
Ad 4)
Osobně jsem pro větší konkurenci na trhu se vzděláním, pro zřizování soukromých vyšších škol a pokud jde o UK - pro více kvalitních pedagogů, větší výběr volitelných aplikací. Proč naši profesoři tak málo publikují (nebo se o tom neví)?
Ad 5)
Možná by pomohlo školné - bude více financí na knihovny apod. nebo bude možné přijmout více studentů. Profesoři by měli mít za sebou rozsáhlou výzkumnou a publikační činnost, zkušenosti, o které se mohou dělit, ale také by měli být podle toho náležitě finančně ohodnoceni!
Ad 6)
Systém terciálního vzdělání v Evropě by měl být soustavou propojených a spolupracujících vzdělávacích center. Naše univerzita má velkou tradici, ale o její současné vysoké úrovni až tak přesvědčena nejsem. Snad to bude časem za přispění všech zúčastněných (státu, zahraničních univerzit, nadací, ale hlavně samotné UK) lepší.
Ad 1)
Chce-li tato země vstoupit do Evropské unie, měla by naše univerzita dosáhnout standardů obvyklých v příslušné oblasti. Protože je ale UK v Čechách prestižní univerzitou, a bude-li si chtít toto postavení uchovat, bude asi muset být ještě lepší.
Ad 2)
Současný význam univerzitního vzdělání pro lidi je, počítám, velký a poptávka převyšuje nabídku, hlavně u humanitních směrů.
Ad 3)
Pro společnost jsou vysokoškoláci samozřejmě důležití a budou ještě důležitější, zbude-li ovšem dost těch, kteří se na VŠ nedostanou - jinak budou přebyteční.
Ad 4)
Úroveň každé organizace je dána dvojím: koncepcí, kterou má, a lidmi, kteří ji naplňují. Druhé kritérium je podle mého důležitější.
Ad 6)
Role UK v evropském kontextu by mohla být vynikající - Praha má mnohé přednosti, leží ve středu Evropy, je to krásné starobylé město. Dokáže-li tedy Univerzita Karlova využít možností, jež se jí naskýtají, a nabídnout ještě něco navrch, může být úspěšná.
Ad 2)
Většina občanů naší společnosti pokládá stále špičkové vzdělání za něco, co není pro život a trvalé uplatnění moc nutné. V podobném hodnocení stále doznívá propaganda minulého režimu upřednostňující manuální a těžkou práci. Nahrává tomu také naprosto neudržitelná úroveň finančního ohodnocení vysokoškolských pedagogů. Proto kultivační úloha absolventů UK (a dalších univerzit) směřující k vyšší úrovni kvality, tolerance, vzdělanosti naší společnosti, je mimořádná. Tato úloha přitom je jen zčásti (i když asi rozhodující) založena na odborných znalostech. Její nesmírně významnou část představuje schopnost komunikovat, řídit, slušně se chovat a mluvit (a to ve více jazycích) a mnoho dalších vlastností (flexibilita, schopnost a ochota k dalšímu průběžnému vzdělávání - vždyť dnešní absolvent UK zpravidla třikrát až čtyřikrát zásadně změní v průběhu dalších čtyřiceti let odborné kariéry své zaměstnání). Ptám se: vychovávají univerzity takto obecně? Má ve výše uvedeném Univerzita Karlova nějaký předstih? Nebo pouze odborně vzděláváme?
Právě širší humanitní, filozofické, ekologické a jazykové zázemí je pro kultivaci naší společnosti u většiny posluchačů očekáváno - o odborných znalostech se nezmiňuji, protože jsou a priori vyžadovány.
Ad 1)
Univerzita Karlova by si měla zachovat dosavadní tradiční strukturu. Neměla by vůbec rozšiřovat své fakulty, spíše by je měla lehce zeštíhlovat. Při zachování univerzitní struktury by se měla stát moderní vysokou školou především s velmi pružným řízením, propojenou sítí počítačových možností, především Internetem, WWW a dalšími komunikacemi. Měla by využívat svého intelektuálního potenciálu k dosažení alespoň takové úrovně vědeckovýzkumné základny, aby byla také ve výzkumném vybavení a kvalitě vědeckých pracovníků srovnatelná se současnými špičkovými ústavy Akademie věd ČR. Akademičtí pracovníci by se postupně měli stávat kmenovými pracovníky univerzity a ne pouze jejími pracovníky formálními a na částečné úvazky.
Ad 2)
Současný význam univerzitního vzdělání je obrovský (a zásadně nedoceněný). Země, které vsadily na vzdělání a řádně jeho dosah ekonomicky ocenily, jsou dnes na špičce světové vědy i technologie. Typickým příkladem je Japonsko nebo Jižní Korea, ale i ve Spojených státech se vysokoškolské vzdělání vysoce cení. Proto také zůstává v těchto státech o univerzity veliký zájem, a to o univerzity všech směrů. Vysokoškolské vzdělání se, bohužel, v České republice již dlouhodobě podhodnocuje, a tato skutečnost ponese určitě dlouhodobé společenské následky.
Rozhodl jsem se zareagovat na vyhlášenou anketu, můj příspěvek však je poněkud svérázný. Musím se přiznat, žádná z navržených otázek se mi vůbec nelíbí; to nejsou otázky dostatečně reflektující současné problémy UK.
Jde spíše o soubor témat na seminární práci pro studenta FF UK či FSV UK. Studuji 3. ročník 2. LF UK a trápí mne úplně jiné záležitosti, než je role UK v systému terciálního vzdělání v Evropě. Moje situace je uboze prozaická, skoro jsem nedostal kolej a se štěstím neobývám se dvěma kolegy v místnost 2,5 x 5 m. Měl jsem štěstí, ale znám však spoustu studentů v našem ročníku, kteří jsou nuceni několik hodin dojíždět neboť nemají kde složit hlavu. Studovat s plným nasazením v podobných podmínkách, to je problém v oblasti sci-fi. Nechápu proto politiku současného vedení UK stále zvyšovat počet studentů za každou cenu, nemýlím-li se, letos se jedná asi o 900 studentů více než v loňském roce. Za současné situace není UK schopna zajistit odpovídající podmínky ke studiu pro své studenty. Tato skutečnost se týká nejen nově přijatých studentů, ale i těch stávajících - těch kteří se již osvědčili, prokázali dostatečným způsobem své schopnosti.
Je logické, že nejprve by se měly uspokojit nároky studentů, kteří si je prokazatelně svými studijními výsledky zaslouží a teprve zbylé kapacity uvolnit pro případné rozšiřování fakulty.