Trendem poslední doby se stává také návrat některých historických a kulturních památek na místa, kde trvale pobývaly, než je byly nuceny z jakýchkoli důvodů opustit. Nedávno jsme vás informovali o navrácení busty Karla Hermanna-Otavského na Právnickou fakultu UK. Sborovnu této fakulty nedávno obohatilo další historicky cenné a kulturně zajímavé dílo - jeden z obrazů Maxe Švabinského, který do té doby visel v expozici Památníku Švabinského v Kroměříži. Je datován rokem 1930 a jedná se o návrh budoucí fresky nebo mozaiky, která měla zdobit slavnostní místnost budovy PF. Původní záměr však nebyl realizován, protože obraz, mapující historický vývoj práva, byl pro poměrně mladou budovu Právnické fakulty, postavenou v letech 1924 - 1928, příliš historizující. O jeho osudech během okupace se mnoho neví, byl objeven až roku 1945.
Během příprav publikace, chystané Právnickou fakultou UK k 650. výročí založení Univerzity Karlovy, byly objeveny fotokopie ze stavby budovy a s nimi i fotografie Švabinského návrhu. Národní galerie se rozhodla zapůjčit tento návrh Právnické fakultě zpět. Smlouva byla podepsána na trvání dvou let. Děkan fakulty prof. Dušan Hendrych (mimo jiné člen Rady Národní galerie) spolu s ředitelem Národní galerie Mgr. Martinem Zlatohlávkem doufají, že Švabinského obraz setrvá na stěně sborovny PF UK dobu podstatně delší.
Náš snímek ze slavnostního předání obrazu Maxe Švabinského Právnické fakultě UK dokazuje, že i rub výtvarného díla může být nesmírně zajímavý...
V květnu až červnu minulého roku proběhla první sezóna výkopů v centru Bejrútu, pořádaná Ústavem pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK ve spolupráci s Libanonskou správou památek a střediskem UNESCO v Bejrútu. Expedice, o jejíž realizaci se velmi zasloužil český velvyslanec v Bejrútu Dr. Petr Skalník (také přednáší na naší univerzitě), se zúčastnilo sedm pracovníků a studentů, šest z UK a jeden z AV ČR. Výkop probíhal ve středu rozstřílené zóny Bejrútu, na Náměstí mučedníků (Place des Martyrs), kudy probíhala zelená linie za dlouholeté občanské války. Místo má být využito pro výstavbu podzemní garáže.
Archeologická podzemní kronika dlouho žijících měst je fascinující všude. I v centru Bejrútu jsme našli celkem devatero měst - podobný počet jako v Tróji - ale nejmladším z bejrútských bylo město 19. a 20. století, zničené za občanské války. Z doby bronzové, kdy sem ještě zasahovalo moře, bylo nalezeno jen několik kamenných nástrojů: první město na námi zkoumaném místě bylo založeno až ve 3. století př. Kr. (brzy po tažení Alexandra Velikého). V helénistické době bylo poprvé poničeno za válek mezi Seleukovci a Ptolemaiovci, velký rozkvět prožívalo ve 2. a raném 1. století př. Kr.: dovážela se tam jemná keramika i značkové víno v amforách nejen z mnoha středisek Egejského moře (Rhodos, Efezos, Athény), ale dokonce i z Itálie. Zvlášť významné muselo být obchodní spojení s Délem, kde měli bejrútští obchodníci také svůj spolek. Nálezy jemné keramiky z Bejrútu připomínají ve svém spektru soubor nálezů z Délu.
Za Pompeia byla založena římská Berytus colonia, přišlo sem mnoho usedlíků ze západu. Naše expedice nalezla latinské nápisy, vzácné ve východním Středomoří, kde se i v době římského císařství většinou mluvilo řecky. V raně císařské době se zde hodně stavělo, některé veřejné stavby v Bejrútu financoval král nedaleké Palestiny, Herodes. Základní systém bloků a ulic helénistického města se udržel až do 4. století po Kr., ale pak došlo k rozsáhlým přestavbám, a také k vybudování nové kanalizační sítě, odvádějící vodu směrem na sever do nedalekého moře. Několik zlomků mozaik a jedna dobře zachovaná se šupinovou výzdobou, pocházejí ze 4.- 5. století. Po dobytí města Araby v raném 7. století byla čtvrť u moře opuštěna, z ruin se vybíral stavební materiál a někde v blízkosti pracovaly občas hrčířské dílny a sklárny - z obou se dochoval dílenský odpad. Jeden zlomek střely kuše pochází dokonce snad z křižáckého období! Do městského areálu byl okrsek začleněn znovu až počátkem 17. století, kdy si tu postavil palác se zahradami mocný Fakhr-ed-Din; moderní město vyrostlo okolo náměstí teprve v 19. století.
Průběh a výsledky výzkumů české expedice se staly středem zájmu místních médií. Z tiskové konference pořádané na konci sezóny přinesly dlouhé záběry obě místní televize a referovaly o ní podrobně všechny hlavní arabsky i francouzsky vydávané listy v Libanonu.
Výkop české expedice na Náměstí mučedníků v Bejrútu: počátek začišťování po odchodu zemních strojů.
Vážení přátelé,
ve svém časopise (roč. 3, 1997, č. 7, s. 8) jste otiskli informaci o semináři experimentální poezie šedesátých let na katedře české literatury FF UK. Mgr. Sedláček v ní píše o "semináři prof. Červenky", ale v tomto ohledu se nevyjadřuje přesně. Protože Mgr. Sedláček teprve nedávno uzavřel svá vlastní řádná studia a protože formální předpisy neumožňují, aby vedl seminář sám, převzal jsem v přátelské dohodě s ním jakýsi patronát, seznámil se s programem a předpokládanou metodikou a většiny sezení v zimním semestru se účastnil. Koncepce, organizační zajištění a přímé vedení diskusí v tomto úspěšném semináři jsou však výlučně tvůrčím přínosem Mgr. Zbyňka Sedláčka.