Vše pro Norsko!

Heslem Alte for Norge (tedy Vše pro Norsko) se řídil už jeho děd, norský král Haakon VII., platilo také pro jeho otce Olava V., a řídí se jím i on. Současný král norské monarchie Harald V. tvrdí, že jeho hlavním úkolem je "...držet národ pohromadě a působit jako jakýsi tmel...". V polovině března letošního roku vykonal se svou chotí královnou Sonjou návštěvu České republiky. V nabitém programu třídenního pobytu norského královského páru figurovalo i jméno Univerzity Karlovy. Vzácný zahraniční host, král Harald V., ji navštívil v odpoledních hodinách 19. března 1997. U příležitosti této návštěvy mu byla udělena Pamětní medaile Univerzity Karlovy za "zásluhy o rozvoj spolupráce a porozumění mezi národy". Slavnostní akt zahájil a významné hosty ve Vlasteneckém sále historické budovy Karolina přivítal prorektor UK prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. Mezi hosty byli i zástupci Kanceláře prezidenta České republiky, poslanci Parlamentu ČR, zástupci Rady vědeckých společností, Akademie věd ČR i velvyslankyně Norského království paní Mette Kongshem. S významnými momenty a událostmi osobního i politického života norského krále, jež měly vliv i na vývoj monarchie, shromážděné seznámil prof. Klener: Když se král Harald narodil roku 1937 na královském dvorci Skaugum nedaleko Oslo, bylo Norsko poměrně mladou monarchií. Již od dětství byl vychováván k povinnostem strážce královských tradic. Základní a střední vzdělání získal na norské státní škole. S perspektivou budoucího velitele norské armády prošel poté princ Harald všestranným vojenským vzděláním, a to doplnil studiem politických věd, historie a ekonomie v Oxfordu. V roce 1968 se oženil se Sonjou Haraldsenovou, dívkou z "obyčejné" norské rodiny. Sňatek byl odsuzován, ale monarchii spíše posílil, neboť trvat na rovnosti a neprivilegovanosti v občanských věcech je jedním ze znaků norské královské rodiny. Po boku se svou ženou pak roku 1991 nastoupil na norský trůn. Prof. Pavel Klener se zmínil také o historické podobnosti politických a kulturních osudů našich národů. Ocenil také velkorysost, s níž Norsko podporuje rozvoj vzdělání a výzkumu v České republice formou stipendií a grantů ke studiu, stáží a badatelské práce nejrůznějších odborníků na norských univerzitách a vědeckých ústavech. Rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. poté uvedl, že udělení medaile norskému králi Haraldu V. "...se může stát nejen podnětem k dalšímu prohloubení spolupráce našich národů, ale projevem díků za porozumění, kterého se nám ze strany Norska vždy vrchovatě dostávalo", a poté Jeho královskému Veličenstvu významné univerzitní ocenění s otiskem historické původní pečeti univerzity předal.

Reakce Jeho královského Veličenstva zazněla v krátkém projevu: "Přicházím ze země, která si vysoce cení vzdělání, vědy a výzkumu. Nemohu pominout skutečnost, že akademická historie Norska je poměrně skromná. Naše první univerzita vznikla v roce 1811. Univerzita Karlova v Praze byla založena téměř o půl tisíciletí dříve. Je známo, že se k vám, do centra vědění a kultury, vydávali už ve středověku i norští studenti. Když se dnes setkávám s tímto sídlem učenosti, které tehdy bylo ve střední Evropě zcela výjimečné, jediné, a které se teď blíží svému 650. výročí, jsem pochopitelně naplněn obdivem a úctou. Proto mne obzvláště těší, že smím převzít Pamětní medaili Univerzity Karlovy." Naplněné auditorium jeho slova odměnilo potleskem.

Na závěr návštěvy Jeho královského Veličenstva Haralda V. na Univerzitě Karlově se uskutečnila malá beseda s učiteli a studenty katedry germanistiky, nederlandistiky a nordistiky FF UK v Malé aule. V nekonvenčním dialogu ve stoje se král Harald V. zajímal o to, zda studenti těchto specializací již navštívili Norsko, proč se pro takové studium rozhodli, co znají z národní norské literatury a kam budou směřovat jejich kroky v profesním životě po absolutoriu univerzity.

Michaela Zindelová
Alice Kupčeková

Foto Forum: Michaela Zindelová

Univerzita je místem svobody, myšlení a debat

Počátkem března 1997 vykonal oficiální státní návštěvu České republiky prezident Rumunska prof. Dr. Emil Constantinescu. Jednalo se o jednu z jeho prvních zahraničních návštěv. V rámci svého programu poctil návštěvou i Univerzitu Karlovu, kde mu byla předána Pamětní medaile UK. Nejstarší česká univerzita tímto aktem ocenila pozoruhodné vědecké dílo prof. Constantinescu i jeho politické úsilí směřující k obnově demokracie a prosperity v Rumunsku.

Pamětní medaili Univerzity Karlovy předal Jeho Excelenci rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc. dne 10. března 1997 ve Vlasteneckém sále historické budovy Karolina za účasti vedení univerzity i mnoha hostů ze sféry akademické a politické. Slavnostní akt zahájil prorektor UK prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. Ve svém laudatio připomněl hlavní životní a profesní etapy rumunského prezidenta. Prof. Dr. Emil Constantinescu (nar. 1939 v městě Tighina v Besarábii) absolvoval Právnickou fakultu Bukurešťské univerzity (1960), poté se rozhodl pro studium geologie a geografie, jež ukončil o šest let později. Specializoval se na mineralogii a jako renomovaný odborník v tomto oboru řídil laboratoř tepelné analýzy Geologické fakulty v Bukurešti, významně se podílel na určení několika vzácných minerálů a na vypracování prvního Krystalografického atlasu Rumunska. Vydal sedm knižních publikací, své studie publikoval v mnoha časopisech a přínos jeho badatelské práce ocenily společnosti pro mineralogii a geologii mnoha zemí světa. Nezanedbatelné jsou i jeho zásluhy pedagogické: od roku 1966 přednášel na Přírodovědecké fakultě v Bukurešti, zpočátku jako asistent a docent, později již jako profesor (1991); díky respektu, kterému se těšil v univerzitním prostředí, byl v roce 1992 zvolen rektorem Bukurešťské univerzity, současně působil i jako předseda Celostátní rady rektorů v Rumunsku a na mezinárodním poli získal funkci člena řídícího výboru Asociace evropských univerzit.

Jeho politická angažovanost a snaha změnit k lepšímu osud Rumunska ho v prosinci 1989 přivedly po boku studentů do pouličních demonstrací proti Ceaucescově diktatuře, poté do čela Občanské aliance a státu.

Za krátkou dobu se prezidentovi i jeho spolupracovníkům podařilo uskutečnit řadu kroků významných pro vnitropolitické klima, i pro mezinárodní vztahy.

Vedení Univerzity Karlovy doufá, že návštěva prezidenta Rumunska na UK poslouží jak k navázání spolupráce mezi českými a rumunskými vysokými školami, tak i k celkovému rozšíření vzájemných vztahů politických, ekonomických a kulturních.

Ve své filozoficky zaměřené přednášce pak profesor Emil Constantinescu poděkoval za "šanci promluvit před profesory a studenty Univerzity Karlovy". Na tu - podle jeho názoru - musí být hrdý každý středoevropský anebo východoevropský intelektuál. Z úvah Jeho Excelence o postavení univerzit v současném světě vyjímáme:

"Teď, na konci tisíciletí, univerzity ohrožuje a napadá další nebezpečí: tržní ekonomika. Univerzita není a nesmí se stát institucí tržní ekonomiky. Univerzita je místem svobody, myšlení a debat. Nutnost urychleného zmodernizování našich univerzit nemůže vést k přehlížení toho, že kterákoliv univerzita na světě je částí Evropy a to, pokud tolerance, rozum a pluralismus jsou hodnoty, na kterých je jakýkoliv intelektuální zásah založen. Neobětujme technologii a tržní ekonomice prostou pravdu společenských vztahů předených mezi lidmi angažovanými na cestě poznání.

Univerzita pražská svědčí o tom, že skoro po sedmi stoletích jsou tolerance, pluralismus, přednost rozumu a duševní svoboda jsou špičkovými technologiemi Evropské Univerzity."

Na závěr slavnostního ceremoniálu předal prezident Rumunska z rozhodnutí akademického senátu Bukurešťské univerzity rektoru UK prof. Karlu Malému pamětní medaili, připomínající třísté výročí založení tamější univerzity.

Michaela Zindelová
Alice Kupčeková

Foto Forum: Michaela Vlčková