Zasedání vědecké rady bylo ukončeno přednáškou prof. Radima Palouše Příběh fenomenologie o sedmi dějstvích a zápisem H. G. Gadamera do pamětní knihy a předáním zlaté medaile UK.Dne 10. dubna 1997 se ve Velké aule Karolina konalo slavnostní zasedání rozšířené vědecké rada u příležitosti výročí založení Univerzity Karlovy a k uctění památky dvojího výročí Jana Patočky (1907-1977), filozofa, jehož jméno "by mělo být jakýmsi ostnem, zadírajícím se celé akademické obci pod kůži" (L. Hejdánek). Zasedání rozšířené vědecké rady UK se konalo v době, kdy na půdě UK probíhala mezinárodní konference Fenomén jako filozofický problém (K filozofii Jana Patočky a Eugena Finka), pořádaná Archivem Jana Patočky při Centru pro teoretická studia, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Filozofickým ústavem Akademie věd ČR ve spolupráci s Francouzským institutem, Goetheho institutem a Nadací Heinricha Bölla. Několikadenní konference (6. - 11. dubna 1997) se uskutečnila pod záštitou prezidenta republiky Václava Havla a byla věnována problému zjevování ve fenomenologické filozofii, především v perspektivě myšlení Jana Patočky a Eugena Finka. Jejím nejvýznamnějším hostem byl Hans-Georg Gadamer, poslední žijící z velké generace německých filozofů tohoto století (nar. 1900), souputník geniálních německých filozofů K. Jasperse, E. Husserla a M. Heideggera, jehož vliv byl pronikavý a nesmírně široký nejen ve filozofii, ale v myšlení 20. století vůbec. Gadamerova filozofie, spjatá s myšlenkou a programem "filozofické hermeneutiky", byla v plném rozsahu publikována v jeho hlavním díle Pravda a metoda (1960). "Gadamerovská hermeneutika vychází z poznání, že člověk je bytost, která potřebuje rozumět a pro niž je tedy výklad skutečnosti životní nezbytností. Zkušenost světa je pro člověka vždy také výkladem světa, neboť je vždy vedena potřebou smyslu" (doc. Z.Pinc). Den před konáním rozšířeného zasedání vědecké rady UK přednesl v rámci patočkovské konference H. G. Gadamer na Univerzitě Karlově v naplněném Vlasteneckém sále Karolina přednášku nazvanou Philosophie zwischen Wissenschaft und Lebenswelt. Hovořil v ní o problému smyslu vědění a poznávání, vzpomněl některé málo známé skutečnosti ze života a myšlení svého učitele M. Heideggera, přičemž - vzdor vysokému věku - udivoval silou svých úvah i vitální a psychickou svěžestí. Následující diskuse prokázala, jak aktuální jsou Gadamerovy myšlenky, jak silnou myšlenkovou osobností je on sám a jak silnou odezvu a potřebu vyvolává "filozofická hermeneutika" u lidí o dvě, tři i více generací mladších.
Na slavnostním jednání rozšířené vědecké rady UK, které se konalo za účasti rektora UK prof. Karla Malého, ředitele odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky Jaroslava Šolce, významných univerzitních hodnostářů a řady dalších hostů, představil po úvodních proslovech prof. Karla Malého a Jaroslava Šolce, který tlumočil pozdrav hlavy státu účastníkům konference i všem přítomným jednání vědecké rady, osobu a dílo prof. Dr. Hanse-Georga Gadamera děkan Filozofické fakulty UK doc. PhDr. František Vrhel, CSc. Poté byl prof. Dr. Hansi Georgu Gadamerovi předán čestný doktorát filozofických věd Univerzity Karlovy za celoživotní dílo v oboru filozofie jako výkladu světa a hledání smyslu v celku svobodné kultury. Doktor h. c. Prof. Dr. Hans-Georg Gadamer poděkoval ve svém vystoupení za čest, které se mu v krásných historických prostorách udělením čestného doktorátu Univerzity Karlovy dostalo a v krátkém projevu se věnoval poslání duchovní kultury v současném světě.
Zasedání vědecké rady bylo ukončeno přednáškou prof. Radima Palouše Příběh fenomenologie o sedmi dějstvích a zápisem H. G. Gadamera do pamětní knihy a předáním zlaté medaile UK.
Velmi vřelá slova padala 3. dubna 1997 v přijímací síni nově zrekonstruovaného Karolina. Jejich adresátem byl profesor biochemie RNDr. Josef V. Koštíř a důvodem pronesení dobré desítky upřímných projevů díků a přání pevného zdraví a duševní svěžesti jeho devadesáté narozeniny. Z vedení Univerzity Karlovy byli mezi gratulanty rektor prof. Karel Malý a prorektor prof. Petr Čepek. Z jejich projevů a z četných dalších vystoupení těch, kteří byli spolupracovníky, následovníky, přímými či nepřímými žáky nebo jen obdivovateli profesora Koštíře (přišlo jich sto nebo možná ještě více), bylo zcela jasné, že se jedná o osobnost výlučnou vědecky i pedagogicky. Velmi pěkně nestora české chemie prof. Josefa V. Koštíře, do roku 1971 vedoucího katedry chemie na PřF UK, charakterizoval v Chemických listech Jiří Kraml, který o něm napsal: "Chvíle strávené s profesorem Koštířem byly pro jeho žáky a kolegy vždycky ozvláštněné jeho originální osobností vysokoškolského učitele, z níž vyzařuje úsměv, vlídnost, pochopení, vysoká všestranná vzdělanost a odbornost, kritické vědecké myšlení, noblesnost, filozofický nadhled nad pošetilostmi pomíjivého denního shonu, humor a láska k životu a k lidem, zejména k mladým, jichž vychoval několik generací."
Profesor Josef V. Koštíř přijímá jednu z mnoha desítek gratulací a jednu z mnoha stovek květin.