Už začátkem ledna 1997 jsme čtenáře informovali o záměru vedení Univerzity Karlovy uspořádat cyklus přednášek s názvem Hovory o Evropě. Během jednoho roku na akademické půdě vystoupí nejvýznamnější představitelé současné evropské politiky, aby se vyslovili k různým aspektům vývoje sjednocené Evropy a přispěli tak k probíhající diskusi o našem začlenění do Evropské unie. Úvodní část několikadílného projektu, který vznikl ve spolupráci UK a Nadace Bohemiae, proběhla 7. dubna 1997 na společném zasedání ve Velké aule Karolina. Jako první přednesl svou přednášku Evropa jako výzva místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR doc. Ing. Josef Zieleniec, CSc. Po zahájení shromáždění prorektorem UK prof. PhDr. Jaroslavem Pánkem, DrSc., a po stručném projevu rektora UK, který zdůraznil, že tyto aktivity na akademické půdě vítá také proto, že "univerzity nejsou a nebyly institucemi pouze národními", se krátce k projektu vyjádřil i zakladatel Nadace Bohemiae Karel Schwarzenberg. Zdůraznil, že hovory o Evropě jsou osudem každého z nás, že se jedná o "rozhovor, který vedeme sami se sebou". Jako předřečník vystoupil Dr. Andrzej Olechowski, předseda Central Europe Trust a bývalý ministr zahraničních věcí Polska. V jeho projevu zajímavě analýzujícím současné Polsko se objevilo i několik paralel se středoevropským postavením obou našich zemí: "Střední Evropa je pouze stav mysli, proto bych pokládal za neúspěch, kdyby se za deset nebo patnáct let Čech nebo Polák pokládali za Středoevropany." Pak již vystoupil doc. Josef Zieleniec s přednáškou. Jeho filozoficky laděné vystoupení, přijaté s velkým ohlasem naplněnou aulou Karolina, mělo několik částí: Česká republika a její evropští sousedé, Do Evropy Unie a Evropa s atlantickou vazbou. Ministr zahraničních věcí zdůraznil náš životní zájem na uchování "transatlantického partnerství a přítomnosti USA v Evropě... Nelze mluvit o Evropě, aniž se současně mluví o Americe." Nový kontinent měl, podle jeho slov, "hlubší pojetí civility v době, kdy jej Evropa ztrácela" (v poválečných dějinách). V závěru své přednášky Josef Zieleniec rozhodně odmítl opakovaná tvrzení, že by Evropa nastoupila cestu z výsluní světového dění:
"Já konci Evropy nevěřím! To, do čeho se Evropané pustili v minulých padesáti letech, je dokladem, že rozpoznali historický význam okamžiku, že aktivně přijali výzvu doby. To, čeho za tuto dobu dosáhli, je dokladem, že oné výzvě dostáli. Starý kontinent se zbavil balastu agresivního nacionalismu, který ho táhl ke dnu. Vytvořil nový rámec evropského života, v němž spojil tradici a pokrok, identitu a kontinuitu způsobem, který dává šanci, že příští století určitě nebude stoletím bez Evropy. Evropa se nemusí proměnit ve skansen; stačí, když po této šanci sáhne. Pokusil jsem se ji pojmenovat. Český pohled, mnohdy spíše ironický a skeptický, je v tuto chvíli pevný a neuhýbavý. Dívá se stejným směrem jako ostatní Evropa. Máme svoji evropskou 'universitas'."
Chvíle těsně před vstupem do Velké auly: zprava rektor UK, K. Schwarzenberg, doc. J. Zieleniec, Ing. Lucie Pilipová (výkonná ředitelka Nadace Bohemiae), Dr. Andrzej Olechowski a prorektor UK prof. J. Pánek.Univerzita Karlova uspořádala po roční náročné rekonstrukci Karolina (leden 1996 - únor 1997) víkendové Dny otevřených dveří. Uskutečnily se dne 5. a 6. dubna 1997 od 9,00 do 17,00 hodin, tedy v předvečer 7. dubna, kdy si Univerzita Karlova tradičně připomíná výročí svého založení. Široká veřejnost si poprvé mohla prohlédnout zrekonstruované prostory historického komplexu Karolina, naší unikátní národní památky.
Pořádání Dne otevřených dveří nemá na UK dlouhou tradici: "Tradice sahá do roku 1990, do doby prvního porevolučního demokratického vedení univerzity rektora prof. Radima Palouše, a pokud si dobře vzpomínám, napadlo to prof. Josefa Petráně, tehdejšího prorektora a nynějšího ředitele Ústavu dějin UK a Archivu UK. Zajímavá myšlenka vycházela z toho, že jsme chtěli více integrovat Univerzitu Karlovu do české společnosti a zbavit ji nádechu něčeho nedostupného a vzdáleného - učinit ji tím co je, tedy institucí, která je součástí českého kulturního a vzdělávacího života a která má být vnímána veřejností jako cosi, co jí právem náleží," řekl rektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karel Malý, DrSc.
Poslední Den otevřených dveří se uskutečnil v dubnu 1995, těsně před rekonstrukcí. Zájem návštěvníků byl tehdy nečekaně velký - Karolinum si přišlo prohlédnout přes devět tisíc lidí a návštěvní doba musela být z tohoto důvodu prodloužena. Během dvoudenní akce byla uspořádána peněžní sbírka, jejíž výtěžek byl použit na restaurování vzácných Kaňkových plánů z roku 1711.
Letos se ukázalo sídlo naší nejstarší univerzity v celé své kráse, včetně reprezentačních a zasedacích místností a poprvé zpřístupněného sklepení z románsko-gotické doby.
Trasa celým komplexem byla po oba víkendové dny volně průchozí a jak vypadalo technické zázemí nám řekl prof. K. Malý: "S tím máme již několikaleté zkušenosti, s jednoroční přestávkou věnovanou rekonstrukci. Musím poděkovat pracovníkům Archivu UK a organizačního odboru RUK, kteří o víkendu plnili funkci pořadatelů a byli připraveni odpovídat návštěvníkům na veškeré dotazy."
Prohlédnout si celý objekt bylo bezesporu velikým zážitkem, ale které části budovy se líbí právě rektorovi univerzity?
"Mně se zdá, že je tu všechno nádherné, sám ještě prožívám euforii ze zdařilé rekonstrukce, ale pro mě osobně je mimořádným zážitkem přednášet v nové Císařské síni, která je v dolní části budovy vedle Křížové chodby." Také tuto místnost mohli návštěvníci shlédnout, i ona patří k těm, které se mohou pochlubit tím, že její stěny zdobí malá část rozsáhlé obrazové galerie. Stěny každého sálu jsou zdobeny historicky cennými a umělecky zajímavými obrazy, ať už od Škréty, Molitora či Steinerové. Ani tzv. přijímací místnost není výjimkou. Na jejích stěnách visí portréty rektorů univerzity, až po jejího rektora předposledního. Na otázku, zda už současný rektor uvažoval o tom, že by tato unikátní sbírka neměla být rozšířena i o jeho portrét, nám odpověděl: "Ne, na to je ještě dost času."
Zájem návštěvníků byl i o shlédnutí pracovny nejvyššího akademického hodnostáře. Tuto místnost však rektor široké veřejnosti neotevřel: "Jedná se o ryze pracovní prostředí. Historická je tato místnost pouze v tom, že je součástí fragnerovské rekonstrukce, což je brilantní dílo poválečné architektury." Zájem veřejnosti o prohlídku centra české vzdělanosti" byl veliký. Během víkendových dní si Karolinum prohlédlo téměř deset tisíc návštěvníků, což je jen důkazem toho, že i univerzitní dění je v Praze středem pozornosti.
V pátém čísle letošního ročníku časopisu Forum jsme vás informovali o návštěvě dvou zástupců CAFED (Christian Academy for European Dialogue) u nás a jejich připravované letní škole. Důvodem, proč se k tomu nyní vracíme je jednak důležitost zmíněného projektu a jednak další návštěva Dr. Hanse Vanackera, generálního sekretáře CAFED, a Jo Eelena, výkonného ředitele letní školy European Summer Course (ESC), na Univerzitě Karlově. Ve středu 9. dubna 1997 je v Karolinu přijal prorektor UK prof. Jaroslav Pánek. CAFED je křesťanská akademie se sídlem v belgické Lovani, která se, kromě jiných aktivit, letos chystá uspořádat v součinnosti s Katolickou univerzitou v Lovani evropské mítinky v rámci vlastního projektu "Self-Reliance - Democracy - Responsibility". Tento projekt navazuje na tradici konání letních škol evropských studií ESC, kterou CAFED v minulých letech organizoval v Praze a v Lovani. Jedná se o setkání studentů z několika evropských zemí, převážně zemí střední a východní Evropy. Vloni se pražský běh letní školy konal v červenci a srpnu na Koleji 17. listopadu. Morální záštitu převzal rektor UK prof. Karel Malý, který společně s děkanem FF UK podepsal certifikáty o absolvování ESC, které byly na závěr předány účastníkům.
Jak bylo dohodnuto na jednání 9. dubna, letošní ročník letní školy se uskuteční v termínu 27. 7. 1997 - 8. 8. 1997 a závěrečné slavnostní zasedání, na kterém budou předány certifikáty podepsané rektorem se bude konat 8. srpna 1997 na půdě Univerzity Karlovy.
Belgičtí hosté při přijetí na UK dojednávají termín a průběh letošní letní školy.Podpis návrhu dohody o přímé spolupráci se stal hlavním důvodem setkání rektora Univerzity Karlovy prof. Karla Malého s rektorem a zástupci Universidad Autónoma de Queretaro z Mexika. Uskutečnilo se v pátek 28. března 1997 v reprezentačních místnostech Karolina. Rektora mexické univerzity prof. José Alfreda Zepeda Garrida a jeho kolegy přijali i ostatní členové vedení UK. Zahraniční hosté měli zájem o navázání kontaktů s naší nejstarší univerzitou, vypracování společného výměnného programu, jaký má mexická univerzita s americkými a kubánskými univerzitami a podepsání smlouvy o spolupráci - v pořadí již třetí. Obě strany doufají, že transoceánská spolupráce bude fungovat, protože, jak uvedl prof. K. Malý, si "díky technice nejsme již tak vzdáleni".
Třetí zasedání Akademického senátu UK se v tomto roce konalo 4. dubna. Jedním z aktuálních témat bylo projednání informací o současném stavu přípravy nového vysokoškolského zákona, který postupně převzal dikci tzv. "rektorské verze" a v průběhu dubna by měl být předložen vládě. Při jeho připomínkování byly rektorem uplatňovány i podněty z jednotlivých fakult UK. Mezi problematické pasáže nadále patří například otázka školného, postavení akreditačních komisí, složení AS a VR a optimální způsob financování VŠ. V souvislosti s předchozí korespondencí připravil AS UK dopis ministrovi zdravotnictví, ve kterém upozorňuje na kritickou situaci fakultních nemocnic, ohrožující klinickou výuku a integritu zdravotní péče a vzdělávání. Činnost zahájily i všechny komise AS UK. Žádosti fakult o posílení rozpočtu projednala ekonomická komise, která konstatovala, že zatím nejsou žádné volné prostředky pro pokrytí těchto požadavků. Jestliže MŠMT poskytne UK prostředky na havarijní akce, bude možné zhruba v polovině roku uvolnit na tyto účely část prostředků z havarijního fondu.
Značnou diskusi vyvolal návrh na úpravu kolejného, kde AS UK trval na dodržení stejných principů pro stanovení kolejného na všech kolejích UK. Schválen byl rovněž návrh na poplatky za ubytování osob v kolejích UK. Realizace těchto návrhů je nezbytná pro minimalizaci očekávaného deficitu, který je v této oblasti dlouhodobě signalizován. Úprava kolejného vstupuje v platnost tak, aby si již ve školním roce 1997/1998 studenti mohli vybírat koleje podle svých možností. V průběhu května (16. - 18. 5. 1997) proběhne v Nymburce tradiční společné výjezdní zasedání AS UK, vedení UK A VR UK, na kterém bude projednána řada aktuálních problémů včetně koncepce a dalšího rozvoje UK.
Jednání AS UK řídil jeho nový předseda doc. RNDr. Jan Bednář, CSc., místopředsedou byl zvolen Mgr. David Tonzar a do funkce jednatele byl jmenován doc. PhDr. Michal Šobr, CSc.
Nadace Český literární fond společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových každoročně (od roku 1992) uděluje Cenu Josefa Hlávky za původní knižní práci z oblasti vědecké a odborné literatury, publikovanou v České republice. Uzávěrka letošního ročníku (za rok 1996) byla 10. ledna 1997 a porota (místopředsedou jedné ze sekcí je i rektor Univerzity Karlovy prof. Karel Malý) posuzovala celkem třiačtyřicet knižních prací. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 1. dubna 1997 odpoledne ve Vlasteneckém sále Karolina. Zúčastnili se jej zástupci Českého literárního fondu, Nadání Hlávkových, Akademie věd ČR i Univerzity Karlovy. Soutěž byla tradičně vyhlášena ve čtyřech oblastech: společenských věd, lékařských věd a věd o neživé a živé přírodě. Vítězi v kategorii společenských věd se stali historikové JUDr. Jaroslav Slavík, prom. hist. a doc. PhDr. Jiří Opelík, CSc. za práci Josef Čapek, kterou vloni vydalo nakladatelství TORST. Kniha zpřítomňuje mimořádný výtvarný a literární talent Josefa Čapka, jeho široký kulturní rozhled a osobní statečnost. V kategorii lékařských věd udělila porota Cenu Josefa Hlávky prof. MUDr. Jaroslavu Vaňáskovi, CSc., doc. MUDr. Janu Starému, DrSc., MUDr. Petru Kavanovi, CSc., a MUDr. Jaroslavu Vaňáskovi, CSc., za práci Transplantace kostní dřeně, vydanou nakladatelstvím Galén. Všichni čtyři hematologové ve své knize poskytují podrobné informace o této léčebné metodě a jejích výsledcích v praxi, vše čerpají z vlastních zkušeností. Zatímco v oblasti věd o neživé přírodě nebyla cena udělena, v oblasti věd o živé přírodě ji za práci Nonlinear Elliptic Equations Singular and Degenerate Case, kterou vydala Západočeská univerzita v Plzni, získali prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., prof. RNDr. Alois Kufner, DrSc. a prof. Francesco Nicolosi.
Nadace ČLF právem ocenila nejnovější monografii Josefa Čapka z pera bohemisty Jiřího Opelíka (na našem snímku vpravo) a kunsthistorika Jaroslava Slavíka.Velký sociologický slovník je původním českým odborným slovníkem, prvním svého druhu. Pracovala na něm velká sociologická generace 70. a 80. let a z jejich práce vznikl dokument doby, obdivuhodná práce, která měřena jen objemem má ve dvou dílech téměř 700 stran! V novém slovníku se skrývá téměř dva a půl tisíce abecedně seřazených věcných výkladových hesel. Svým rozsahem i pojetím se tak liší od obou slovníkových sociologických publikací, které u nás kdy vznikly (z roku 1970 a 1993). Obdivně především k velikosti činu, ale také k interdisciplinárnímu smyslu nového slovníku, vyznívaly všechny projevy během slavnostní prezentace díla. Členové obrovského týmu odborníků a vědců, v jejichž čele stál (jako "otec" díla) prorektor UK prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc., vyslechli 2. dubna 1997 v reprezentačních místnostech Karolina tato slova s potěšením. Po rektorovi UK prof. K. Malém, který popřál "společnému dílu vlídné přijetí... a desítky vydání", vystoupil prof. Rudolf Zahradník, předseda Akademie věd ČR, který novinku uvítal především jako výsledek "silné interakce univerzity a Akademie věd". Nejnovější výsledek úzké spolupráce byl stvrzen i vydáním Velkého sociologického slovníku ve Vydavatelství Karolinum.
Projekt srovnatelný s Ottovým slovníkem naučným je novým počinem Vydavatelství Karolinum. Je v celoplátěné vazbě, jeho cena je 1200 Kč.
Jedna z mnohých momentek neformální diskuse při křtu sociologického slovníku: zprava předseda Senátu ČR JUDr. Petr Pithart, uprostřed prorektor UK prof. Miloslav Petrusek a prorektor-editor UK prof. Pavel Klener.Na březnovém zasedání vědecké rady Univerzity Karlovy předal rektor UK prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., ceny rektora za tituly vydané v roce 1996.
V oborech lékařsko-farmaceutických za skriptum Základy preventivní stomatologie cenu převzal prof. MUDr. Jan Kilian, DrSc.
v oborech přírodovědních a matematicko-fyzikálních pak získal cenu prof. RNDr. Jiří Váňa, DrSc. za skriptum Systém a vývoj hub a houbových organismů
v oborech společenskovědních cenu převzala doc. PhDr. Marie Bláhová, CSc. za skriptum Staročeská kronika tak řečeného Dalimila
v oborech lékařsko-farmaceutických byly oceněny publikace Intervenční radiologie autora doc. MUDr. Antonína Hlavy, Lékařská mikrobiologie doc. MUDr. Marka Bednáře, CSc. a jeho kolektivu a publikace Nutrition, Physical Activity, and Health in Early Life doc. MUDr. Jany Pařízkové, DrSc.
V oblasti propagace UK a jejích součástí převzala Cenu rektora UK PhDr. Marie Štemberková za publikaci Universitas Carolina Pragensis.
Náš celkový snímek zachycuje několik z oceněných, zleva: PhDr. Marie Štemberková, doc. Jana Pařízková a doc. Marie Bláhová.
Ve dnech 21. - 22. února se prorektor UK doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., jako zástupce rektora UK, zúčastnil zasedání The League of World Universities (Ligy světových univerzit, dále jen LWU), které je Univerzita Karlova řádným členem. Liga světových univerzit vznikla v roce 1991 z iniciativy New York University (dále jen NYU), soukromé univerzity ve veřejných službách. Členských institucí LWU je v současné chvíli asi padesát. V jmenném seznamu bychom našli nejvýznamnější světové univerzity, UK patří mezi jednu z mála východoevropských...
Forum zajímala hlavní strategie ligy, formulovaná jako The Global University, tj. vytvoření globální univerzity. Prorektor UK doc. Ivan Wilhelm nám k tomuto projektu sdělil: "Únorového zasedání s hlavním tématem Moderní komunikační technologie v univerzitním vzdělání se zúčastnilo 35 zástupců členských univerzit. Rozhovory se týkaly obsahové náplně tohoto způsobu vzdělávání a dále jeho technického zabezpečení. Hlavní motto ligy při vytváření globální univerzity mohou splňovat moderní telekomunikační technologie, při kterých student může komunikovat se světem i se svými učiteli. Počítačová síť je přece jedním z favorizovaných aspektů všech univerzit! Abychom se mohli podívat na zkušenosti ostatních a snažili se vyvíjet univerzity celosvětově..." Zasedání LWU konstatovalo, že ve využití moderních technologií se dá technická připravenost hodnotit jako velmi dobrá. Například při diskusi u kulatého stolu na půdě NYU mohli všichni účastníci sledovat komentář k vystoupení zdejšího rektora Dr. L. Jay Olivy na promítacím plátně propojeném s počítačem. Prorektor UK doc. Wilhelm komentoval v této souvislosti časopisu Forum úroveň počítačových sítí: "Sedm tisíc studentů NYU, kteří bydlí v hostelech v kampusu, má na pokojích zavedenou počítačovou síť a Internet, takže mohou komunikovat se světem a se svými učiteli. Všichni byli velmi překvapeni, když jsem říkal, že z deseti tisíc lůžek na Univerzitě Karlově jsou dva tisíce také napojené a že naši studenti mají podobné možnosti. Například pokoje Koleje 17. listopadu jsou propojeny počítačovou sítí a je zde počítačová učebna provozovaná čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu."
Účastníci LWU společně dospěli k závěru, že pro zvýšení atraktivnosti uvedených telekomunikačních a informačních metod je nezbytné neomezovat kontakty pouze na telekomunikační média, ale podporovat živé osobní kontakty. V každém případě však musí docházet ke vzájemnému ovlivňování způsobu výuky, sjednocování témat, návaznosti oblastí úprav curriculí, což vše je v intencích globální univerzity: "Na samotné konferenci jsem se setkal se zájmem o konkrétnější spolupráci mezi univerzitou Karlovou, univerzitou ve Varšavě, Amsterdamskou univerzitou a Technickou univerzitou ve Vídni," glosuje další výsledky newyorského setkání prorektor UK. "A co je hlavní, zájem o výměnu studentů projevili představitelé New York University. Půjde především o kontakty v humanitních oborech. V praxi by to vypadalo tak, že deset nebo dvacet studentů přijede do Prahy a prodělá zde kurz v délce dvou semestrů. Studenti získají zápočet a pokračují doma dál, ovšem mobilita by musela být reciproční. My, pochopitelně, musíme vytvořit pro jejich studenty dobré podmínky na UK a oni je vytvoří také na NYU. Tak by mělo vypadat sbližování a globalizace univerzit. Nyní by bylo třeba vytvořit konkrétní program. Podle mého názoru je pro každého vysokoškoláka výborné, když může strávit školní rok studiem svého oboru v New Yorku, ten pobyt není totiž nabitý pouze učební látkou, ale i látkou životní. Taková zkušenost může v dobrém poznamenat českého studenta na celý další život." V současnosti je nezbytné, aby fakulty předložily konkrétní návrhy spolupráce a ty se mohly rychle a kvalifikovaně posoudit v Praze i v New Yorku. Podle slov prorektora Wilhelma by se takový zájem o naši Univerzitu Karlovu i Prahu měl vítat: "Dnes už není žádný zázrak, když se někdo dostane do Ameriky. Ale také Američané nechtějí o Evropě a konkrétně o Praze jen číst, chtějí ji vidět. Odpovědi jejich studentů na možnost vidět Prahu a studovat zde vyznívají nadšeně - říkají, že Praha je pro ně dnes stejným symbolem, jakým byla Paříž před sto lety. Má pro ně znamení volnomyšlenkářství a svobody. U podobných aktivit mám jen obavu, aby naše aktivita a zájem o mobilitu studentů UK se nadšení studentů NYU alespoň blížila."
Zájem o Prahu zazníval i na zasedání tří desítek zástupců členských univerzit LWU natolik, že toto velice prestižní společenství má zájem o realizaci dalšího zasedání ligy v Praze. Tato událost - nejen společenská - by tak mohla "přizdobit" oslavy 650. výročí založení UK. "Plánovací" výbor LWU zřejmě do srdce Evropy zavítá již na podzim letošního roku.
