I když bychom tuto kapitolu o zdvořilosti mohli jednoduše věnovat zlozvykům mládeže na vysokých školách - přinejmenším těm, které jsou vidět z kateder - jde nám v ní o více než o nejapnost dnešního studenta v momentech, kdy se sluší požádat, omluvit atd. Nemíníme v ní kritizovat ani způsob sezení v lavicích, blížící se spíše lehu, žvýkání při přednášce, turistické (ne-li stanovací) a v horkých dnech plážové obleky, v nichž studenti přicházejí ke zkouškám, ba ani vizuálně a olfakticky zjevné zanedbávání osobní hygieny.
Chceme upozornit na širší otázky zdvořilosti i na to, že vzdělání nezahrnuje automaticky společenskou zralost a už vůbec ne společensky únosné zvyky. Ty je třeba si vědomě osvojit - nejpozději právě ještě na fakultě, naučit se jimi vytvářet příznivé společenské prostředí, oceňovat je a po absolutoriu dále též předávat Erasmovu štafetu "civilizovanosti mravů", jak to činili i naši předkové a předchůdci na poli vědy a kultury.
Jde především o řeč a způsob rozmluvy - shodou okolností historické jádro společenských forem chování vůbec, které bývají u vysokoškoláka úzce spojeny s jeho odborným formováním a které dosud veřejnost považuje za samozřejmou schopnost vzdělance. Již mluvní projev studenta u zkoušek, na seminářích a při oficiálních příležitostech, by měl vycházet ze spisovného jazyka. Nejde však jenom o slovní a gramatický arsenál, ale i o věcnou strukturu mluvního projevu, o jeho intonaci, o užití - ovládání hlasu, dále o gesta, grimasy obličeje a postoj těla při řeči. Ovládnutí - písemné i ústní - slovního projevu vzdělance či zatím adepta vzdělanosti pak logicky přechází na vědomé usebrání se celého zevnějšku a chování osoby.
V prvním článku k našemu cyklu jsme citovali Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského o "zevní zdvořilosti", která "musí získat vnitřku - vzdělání - uznání a přivést niterný obsah k platnosti" (Společenský katechismus, Praha 1921). Jinými slovy řečeno: vzdělanost ve společnosti projeví svou hodnotu právě ve spojení, případně v jistém zastoupení společenskými normami, taktem a ohleduplností. Zatímco například na kongresech - při jejich zahájení i při běžných kuloárových konverzacích, při všech oficiálních a slavnostních příležitostech - má odborník možnost projevit svou profesionální zdatnost i kulturu chování a nebojme se říci, že mnohdy je funkční i společenský šarm, v běžných mezilidských stycích by měl projevit spíše znalost formy než hledisko odborné kompetence, případně "absolutní" pravdy.
Civilizovanost - při znalosti kódů společenského chování, patří ke vzdělání. Nevím-li, ač mám vysokoškolské vzdělání, jak se mám k té či oné příležitosti obléknout, jak se chovat u stolu nebo na recepci, jak zdvořile telefonovat, napsat slušný dopis či korektně vystupovat za sebe či v záležitostech organizace, je to stejný nedostatek, jako pro srovnání neznalost, neschopnost aplikovat spisovné normy jazyka. Ba, je to více, neboť se obracím ke společnosti, v níž jako vzdělanec reprezentuji také dědice Erasmovy civilizovanosti. Ta, ač od jeho smrti mnohokrát změnila své dílčí formy, nepozbyla nikdy svou podstatu. Slušné chování musíme tedy považovat za vnější atribut inteligence, nikoliv za zbytnou nebo dokonce nepotřebnou a přežitou odbornou kompetenci!
Bylo to zajímavé setkání. Dne 30. března 1997 přišel primátor hlavního města Prahy RNDr. Jan Koukal, CSc., na besedu do kolejního klubu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze 8 - Holešovicích. Místo setkání byl docela slušně zaplněno především studenty, přítomni byli i někteří pedagogové. Plakát u hlavního vchodu do menzy zval na setkání s primátorem, jako s absolventem a bývalým učitelem MFF UK a seznamoval s tématy: perspektivy absolventů Matematicko-fyzikální fakulty, současná prestiž vědy ve společnosti, vztah města a studentského života, současnost a budoucnost MFF UK z hlediska architektonických záměrů pražského magistrátu. Primátor Prahy se přiznal k jistému sentimentu absolventa. "Kdybych se měl znovu rozhodnout, na jakou vysokou školu bych měl jít studovat, opět bych se rozhodl pro Matematicko-fyzikální fakultu."
Beseda byla od začátku otevřená, dynamická, mnohdy ostrá. Z primátorových odpovědí například vyplynulo, že osobně není spokojen se současným postavením vědeckého bádání a jeho prestiží u nás. Věří ve zlepšení situace: "Lidé by měli ve vědě zůstat, i když v ní zatím není moc peněz." V diskusi se mluvilo i o nedostatku bytů pro pedagogy fakulty a její absolventy. Studenty zajímal názor primátora a senátora na délku, smysl a poslání vojenské služby vysokoškoláků. Primátor uznal, že některé její stránky nejsou domyšlené a neprospívají potřebám mladého vzdělance. Jisté úpravy pokládá za nutné, zrušení povinné vojenské služby však iniciovat nebude.
Velká část diskuse byla věnována vztahu magistrátu a pražských vysokých škol. V souvislosti s přijetím nového územního plánu hlavního města přislíbil primátor podporu pro získání pozemků pro rozšíření ubytovacích zařízení pro UK v pražských lokalitách Bubny-Holešovice a Karlov. Podle primátora, se ovšem nepočítá se zřizováním předměstských univerzitních kampusů. On osobně je spíše nekloněn řešení, aby se studentský život udržel ve středu města. Do roku 2005 se s areálem MFF UK "nic dít nebude". Po vystoupení proděkana MFF UK RNDr. Ivana Emmera, CSc., potvrdil primátor složitost postavení vysokých škol v tržním prostředí a vyjádřil názor, že ekonomicky racionálnímu chování vysokých škol a většímu rozvoji jejich samostatnosti a nezávislosti překáží činnost byrokratických struktur. Primátor přislíbil zlepšení situace v grantové činnosti (které získávání grantů brání nebo znemožňují jejich racionální využívání). Jako přirozený závěr vyznělo primátorovo přání, aby vztah Univerzity Karlovy a města Prahy byl symbolem ideálního soužití města a jeho významné instituce a MFF popřál hodně "zvídavých a agresívních studentů".Primátor hlavního města Prahy RNDr. Jan Koukal, CSc. si na závěr besedy prohlíží "dárek" od studentů MFF UK.Proměna mladých "gladiátorů", přicházejících na FTVS s nadprůměrnou motorickou inteligencí, začíná zpravidla korekcí představ o krásných létech vysokoškolského studia strávených jen se svým oblíbeným sportem. Náročné a nečekaně široké spektrum vyučovacích předmětů zaskočí zpravidla hned na počátku studia většinu studentů. Úvodní překvapení podporuje i odlišný pohled na nyní již studované pohybové aktivity v úrovni kinantropologie. Zamyšlení nad tímto velice specifickým předmětem poznání brzy provázejí vážnější dotazy po jeho smyslu. Záměrné motorické činnosti nadále nemohou být vnímány jen jako záležitost vybraných jedinců, ale jako životní nezbytnost pro celou populaci, včetně handicapovaných spoluobčanů.Někde v tomto okamžiku mění student svou zásadní orientaci a začíná si uvědomovat podstatu i sociální roli své budoucí profese. Stává se postupně partnerem učitelského sboru, účastníkem odborných disputací, tvůrčí činnosti i pochybování. Je-li aktivní, pak významně přispívá ke zvýšení úrovně výuky. Nastavuje svým starším kolegům - učitelům zrcadlo, v němž by se měli denně zhlížet, a to i v případě, pokud je vlastní obraz neuspokojuje.
Uvedená reflexe nabývá stále častěji podoby spontánních i řízených anket, hodnotících výuku i učitele. Nikoli nová, ale stále aktuální tendence hodnocení pedagogického a tvůrčího výkonu fakulty nemůže vynechat část studentského hodnocení. Tato snaha doznala v polistopadovém období i na FTVS již podruhé své zřetelnější vyjádření. Výsledky obou anket Hodnocení učitele a výuky na FTVS UK (1991, 1994) potvrdily, že jsou zdrojem cenných informací a že pro učitele představují důležitou zpětnou vazbu. Mimořádně zdůrazňují úlohu jeho osobnosti, jeho povahové vlastnosti a před nezbytnou odbornou úrovní upřednostňují schopnost motivovat pro studium.
Představitelé vedení školy, některých kateder a část učitelů na závěry anket patřičně reagovali. Mnozí jejich výsledky odmítají, jakkoli se, při relativně menším počtu respondentů, v obou šetřeních značně shodují. Diskuse pokračuje. Upřímnost studentských požadavků pravidelných anketních hodnocení bohužel často zpochybňuje následná malá účast studentů na nich, jakmile je třeba vynaložit víc úsilí a času.
Dvojnásob je pak líto zmařené příležitosti a ztraceného času, když cenné údaje nemají patřičnou váhu a mohou být odmítnuty. I za pomoci opakovaných anketních hodnocení lze čas od času propukající "souboj" studentů s učiteli posunout do polohy společného věcného a střízlivého hledání vyšší úrovně výuky, studia a poznání. FTVS k takovému řešení, za očekávané výraznější pomoci studentské komory AS, směřuje.
Zcela zásadní význam má Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy pro náš vrcholový sport. Mnozí z evropských a světových šampiónů či olympijských vítězů jsou nebo byli studenty FTVS. Patří mezi ně například i Štěpánka Hilgertová, olympijská vítězka z Atlanty 1996 (na našem snímku vpravo s Marcelou Sadilovou, členkou naší olympijské výpravy a studentkou FTVS) nebo další olympijský vítěz Martin Doktor. Mnozí z absolventů FTVS se stali trenéry našich úspěšných sportovních mužstev: Dušan Uhrin je trenérem našeho reprezentačního fotbalového mužstva, Luděk Bukač dosáhl met nejvyšších prací s hokejisty, populární Jozef Chovanec je trenérem fotbalové Sparty Praha. Na nejvyšších trenérských místech působila či působí i řada pedagogů z FTVS UK. Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy prošli také mnozí novináři: Jiří Baumruk je šéfredaktorem sportovní redakce České televize, Pavel Petera šéfredaktorem našeho jediného sportovního deníku Sport.
V roce 1995 obnovila FTVS UK tradici mezinárodních studentských vědeckých konferencí v kinantropologii. Již první ročník ukázal výhodnost takového pravidelného setkávání studentů, které umožňuje rychlou výměnu vědeckých informací, získávání zkušeností při prezentaci vlastních výzkumných poznatků a získávání nových kontaktů. Zejména studenti postgraduálního doktorského studia se bez těchto zkušeností nemohou obejít.
V letošním roce fakulta pořádá již třetí ročník studentské konference pod názvem Kinantropologie 1997 s podtitulem Nové tváře - nové pohledy. Konference se účastní domácí i zahraniční studenti pregraduální i postgraduální, kteří budou mít příležitost k setkáním v průběhu jednání v jednotlivých sekcích i k neformálnímu setkání v průběhu dalších akcí, které tuto studentskou konferenci doprovázejí.
Studentské práce, prezentované v rámci konference, budou publikovány ve sborníku, který bude k dispozici všem zájemcům v knihovně FTVS UK. Očekáváme, že i tato konference osloví všechny vzdělávací instituce, zabývající se problematikou kinantropologie a příbuzných oborů a vytvoří tak předpoklady pro širokou výměnu poznatků, informací a zkušeností, které studenti v rámci svého studia získali.
