Okruh anketních otázek

1. Jaké podoby by, podle vašeho názoru, měla Univerzita Karlova dosáhnout na prahu dalšího tisíciletí?
2. Jak byste hodnotil(a) současný význam univerzitního vzdělání?
3. Jak byste definoval(a) význam vysokoškolského vzdělání ve vývoji naší společnosti?
4. Jaká záležitost úrovni, kterou předpokládáte, tomuto trendu brání?
5. Jaké konkrétní změny byste při univerzitní transformaci navrhoval(a)?
6. Jakým způsobem by se měl modifikovat systém terciálního vzdělání v Evropě? Jakou roli přisuzujete naší univerzitě v tomto systému?

(red)

1. Diverzifikovat vzdělávání a přesněji formulovat jednotlivé stupně vzdělávání - bakalář, magistr, doktor.
2. Vážně se zamyslet nad způsobem přípravy učitelů na UK (PedF, FF, PřF, MFF, FTVS). Nemáme univerzitní model a pravidla, ale odlišná pravidla jednotlivých fakult, z nichž sestavit dvouoborové učitelské studium v pěti letech je stále obtížnější. Jednotlivé obory stanovují stále vyšší požadavky a u mezifakultních učitelských kombinací je běžné, že dostuduje sotva polovina přijatých, polovina z nich studuje více než pět let a z těch co končí 30 - 40% nikdy do učitelského povolání, na které jsou připravováni, nevkročí!
3. V neučitelském studiu rozšířit moduly (uzavřené bloky studia pro odborné vzdělávání okrajové, ale pro praktické uplatnění nutné), které student může absolvovat (management, základy ekonomie a účetnictví, jazyky, pedagogický blok opravňující daný obor vyučovat). Poskytnout větší prostor pro samostatnou práci studenta a omezit rozsah povinně předepsané výuky. Zároveň zvýšit nároky na samotné studium!
4. Zajistit podstatně snadnější prostupnost mezi obory a fakultami pro špičkové studenty (alespoň).
5. Snížit počet učitelů na UK přímo placených z rozpočtu tak, aby poměr počtu studentů na pedagoga/zaměstnance se zvýšil, "jednotkové" náklady se snížily a vytvořil se prostor pro finanční ohodnocení zbylých 70 - 80% učitelů. O 20 - 30% nižší stavy učitelů však neznamenají nutný pokles pracovníků. Pracoviště je v případě zájmu a přidělení prostředků na výzkumné projekty mohou zaplatit z těchto zdrojů.
6. Prosadit, aby UK na část výzkumné činnosti dostávala prostředky přímo od státu, jako je tomu v případě AV ČR. Protože však prosazení takové myšlenky narazí na odpor jiných vysokých škol, požadovat toto pro vysoké školy jako subresort. Tato idea - dva zdroje - je například naplněna v případě fakultních nemocnic. Proč by k dnešnímu rozpočtu katedry/fakulty, jimž sotva zajistíme výuku, nemohla být například třetina této částky navíc získatelná na výzkumné projekty (v případě solidní nebo špičkové kvality pracoviště, veřejných oponentur atd.). Ta by mohla být zajištěna posíleným rozpočtem nejen položkou rozpočtu ČR pro AV ČR, ale pro vědu vůbec (tedy i tu vysokoškolskou). Myslím, že současným stavem se vědci z AV ČR dostávají do výhody, neboť jsou zajištěni tím základním z rozpočtu a výzkumným projektem z ministerstva či z GA ČR se výzkumný úkol finančně vylepší. Ale na VŠ dnes přidělené prostředky nekryjí ani základní provoz pracoviště a potřebnou úroveň výuky. Mám to štěstí, že z projektů a díky VHČ v roce 1995 a 1996 celkový rozsah prostředků katedry, které nejsou přímo z rozpočtu, 6 - 8krát převyšuje zdroje z fakulty (UK) a samozřejmě některé činnosti (například část studentských praxí a cvičení v terénu) kryjeme z toho! Co když projekty za rok nebudou? Jak na tom budou ta pracoviště UK, která z povahy oboru těžko získávají například VHČ?
7. Omezení počtu pracovníků na UK na 75 - 80% může částečně řešit situaci, ale jednoznačné posílení mzdového fondu - resp. jeho pohyblivé části - je klíčové. Odborný asistent (35 let) se dvěma dětmi a bez bytu za 9000 Kč měsíčně univerzitu opustí, byť má sebevětší talent a je nadšenec. Anebo mu jako šéf toleruji, že 30 - 50% (i více) svého času tráví v druhém zaměstnání, kde vydělá tolik, aby přežil a uživil rodinu. Že mrhá talentem? Že je to škoda? Že jsem špatný šéf? Ano!! Když to neodsouhlasím, či nebudu mlčky tolerovat, odejde na místo mimo UK, kde dostane podstatně více (za stejně času!) a v konkurzu na jeho místo se zase nikdo nepřihlásí. To, že při tomto flikování ještě UK funguje, je zázrak složený z tisíce velkých osobních obětí těch, kteří mají svoji práci rádi a většinou ji dělají na solidní úrovni. Ptám se tedy - je tento stav normální a bude normální i nadále? Absurdně tento stav lapidárně vyjádřil jeden můj známý podnikatel: "My na to máme, aby naše maminka (= manželka) mohla pracovat na Univerzitě Karlově!"
8. UK musí mít zdroje na to, aby špičkoví reprezentanti oborů s minimem studentů mohli zajistit kontinuitu oboru do budoucna, bez ohledu na menší zájem či nízké limity přijímaných studentů.
9. Řada západních univerzit má k dispozici finanční fondy vytvářené absolventy minulých let, kteří dávají svými příspěvky najevo vědomí sounáležitosti s univerzitou i v době, kdy jsou i několik desítek let jejími absolventy. Univerzita ale pro ně vytváří na oplátku zajímavé programy a nabídky ke spolupráci.

doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc.
katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje PřF UK

Vzhledem k tomu, že moje pracovní zaměření samozřejmě ovlivňuje názory, které předkládám, se nejdříve představím: Jindřich Nečas, profesor MFF UK, do roku 1976 jsem pracoval v Matematickém ústavu ČSAV a současně jsem externě vedl katedru analýzy na MFF UK.

Chci předem upozornit, že anketa klade otázky, které nekonkretizují perspektivy jednotlivých fakult. Z praxe víme, že neustálá inovace učebních plánů, vědeckých zaměření i vybavení, je naším průběžným zaměstnáním. Náklady na nimají jít převážně ze státních zdrojů. V omezené míře může přispět aplikovaný výzkum a školné, hlavně z postgraduálního studia.

Ad 1)
Při hledání této podoby se musí skloubit dvě hlediska: modernost a úzká spolupráce UK s partnerskými pracovišti z celého světa na jedné straně, na druhé straně významná tradice, kterou UK, obzvláště ve střední Evropě hrála a hraje. UK musí být nadále špičkovým pedagogickým a vědeckým pracovištěm s důrazem na základní výzkum; nesmí se ale uzavírat aplikovanému výzkumu. Pro tento úkol musí být dokonale vybavena a učitelský sbor musí být v úctěa odpovídajícím způsobem ohodnocen. Myslím, že vedle dvou oficiálních jazyků, latiny a češtiny, by na UK mohly být úředně užívány i jiné jazyky, a to pro graduální i postgraduální studium, tak samozřejmě pro účely vědecké.

Mezi těmito jazyky by měla být angličtina. UK má být vybavena právními předpisy umožňujícími studium uchazečům z celého světa, a to jak na graduální tak postgraduální úrovni. Rovněž dočasné či stálé pracovní zařazení pro cizince musí být umožněno rozumnými předpisy.

Ad 2)
Univerzitní vzdělání bylo, je a bude základem vysokoškolského vzdělání v moderní společnosti. UK má být nadále chloubou českého národa. Tak tomu bylo v minulosti, v době jejího založení, v době rudolfinské, koncem minulého století, za prvé Československé republiky, tak tomu má být i v budoucnosti.

Ad 3)
Jedním z atributů kulturnosti národa jsou jeho vysokoškolská učiliště. Založení UK bylo velkým státnickým krokem Karla IV. Je ovšem nutno zdůraznit, že UK byla určena pro střední Evropu, čímž Karel IV. předešel o 650 let současný vývoj. Boj o hegemonii českého jazyka na UK byl výrazem stoupajícího významu českého národa. Poněmčení UK po Bíle Hoře, a toto napravující obrozenecký boj o rozdělení UK na českou a německou, dokládá důležitost UK pro nás i Evropu. Pro průmyslový rozvoj Čech a Moravy mělo zásadní význam založení technických učilišť. Vysokoškolské vzdělání je pilířem rozvoje moderní společnosti. Procento vysokoškolsky vzdělaných občanů se musí zvyšovat.

Ad 4)
V současné době naše vláda, orientovaná na liberálně tržní hospodářství, podceňuje úlohu státu ve školství, ve zdravotnictví, sociální péči a v péči o armádu. To je krátkodobé hledisko, které se vždy obrátilo proti svým protagonistům. Je prokázáno, že investice do školství a vědy je velice efektivní. Úzce kupecká hlediska musí být důrazně odmítnuta.

Ad 5)
Obsaženo v předchozích bodech.

Ad 6)
Musí být zajištěno plné zapojení UK do terciálního vzdělání v Evropě. Otázka modifikace terciálního vzdělání v Evropě je velmi obtížná. Klasické univerzitní vzdělání v moderním pojetí je nadále pilířem vzdělání v Evropě. Vidím dnes a denně ve své praxi na americké univerzitě, že USA trpí nedostatkem kvalifikovaných odborníků abstraktně orientovaných. Proto je stálý zájem o takové odborníky z jiných zemí.

prof. RNDr. Jindřich Nečas, DrSc.

Univerzita Karlova se směrem do budoucnosti bude stále více přibližovat západnímu modelu, kde mají velký vliv na podobu vzdělání tržní síly. Vysoké školy budou mezi sebou soutěžit svými nabídkami, předpokladem je jejich nestejná úroveň. Vysoké školy tak budou pružněji reagovat na aktuální trendy a potřeby společnosti. Vysokoškolské vzdělání se stane významnějším ve všech sférách (jako progresivní složka společnosti). Univerzita by měla být více provázána se společností, reagovat na různé problémy.

Zároveň by však UK neměla příliš podléhat těmto trendům, tj. dávat vzdělání jen a pouze jako jako jistý druh kapitálu, který lze pak uplatnit na trhu práce (snad k tomu mají blíže jiné školy). UK by se mohla zčásti těmto vlivům ubránit, neměla by pouze "vyrábět" odborníky, ale lidi, kteří mají rozhled a jsou názorově komplexně rozvinuti.

Měla by existovat větší volnost studenta při tvorbě vlastních studijních programů. Dále by se mělo zlepšit vědomí studentů o UK i o jednotlivých fakultách, jako o celistvých institucích, a měl by se rozvíjet pocit sounáležitosti s nimi.

(anonymní odpověď studenta FF UK)