Stipendia jsou určena pro studenty posledního roku magisterského studia a postgraduálního doktorského studia Univerzity Karlovy v oborech právo, sociální vědy a ekonomie. Stipendium je možno získat pro krátkodobé či střednědobé (až půlroční) studijní pobyty v zahraničí, pro pokrytí cestovních výloh, na konference a pro studijní projekty v České republice (například xeroxy, studijní literatura, cestovní výlohy apod.). Stipendia mají sloužit k výchově budoucích vedoucích osobností politického a společenského života České republiky. Tomu by mělo odpovídat i zaměření projektu.
K podání přihlášek slouží zvláštní formulář (k dispozici v Centru doktorských studií RUK), na kterém je možno podat zaměření projektu, výpočet nákladů a dvě doporučení. Celkem je letos k dispozici 40000 USD a prostředky budou přiděleny podle kvality projektu a úměrnosti finančních požadavků. Přihláška se podává v anglickém jazyce.
Termín k podání přihlášek je do 7. 6. 1997 a přijímá je sekretariát rektora UK (JUDr. Jan Kuklík, vedoucí kanceláře rektora a sekretář výboru SYLFF - Sasakawa na UK).Za přítomnosti ředitele Kriminalistického ústavu plk. K. Mayera, soudních znalců, předních antropologů a děkana PřF UK prof. Ing. Karla Štulíka, DrSc. došlo v odpoledních hodinách ve středu 16. dubna 1997 v prostorách Hrdličkova muzea člověka PřF UK k zveřejnění identifikace někdejšího děkana fakulty (1921-22) a rektora Univerzity Karlovy (1929-30) univ. prof. Dr. Jindřicha Matiegky (31. 3. 1862 - 4. 8. 1941). Profesor Matiegka je zakladatelem české antropologie, od jehož narození uplynulo v nedávných dnech 135 let. Vystudoval medicínu v Praze a habilitoval se na filozofické fakultě pro antropologii a demografii. Později se stal zemským zdravotním radou. V této činnosti měl velký vliv na budování zdravotnictví v Čechách, stál u založení bohnické psychiatrické léčebny. Roku 1918 se stal profesorem antropologie a demografie na již oddělené Přírodovědecké fakultě. Prof. Matiegka byl současníkem, kolegou a přítelem Dr. Aleše Hrdličky, antropologa světové pověsti, zakladatele Muzea člověka.
Za svého života dosáhl prof. Jindřich Matiegka uznání doma i v zahraničí, byl členem mnoha učených společností, jeho odborná práce obsahuje téměř 300 studií. Byl pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v Mělníku. V roce 1970 však byla tato hrobka z neznámých důvodů zlikvidována a pozůstatky členů významné a zámožné rodiny Matiegků byly přeneseny do hrobky jiné. Pozůstatky Jindřicha Matiegky byly údajně věnovány katedře antropologie PřF UK. Za zvláštních okolností byly kosterní pozůstatky objeveny teprve nedávno doc. B. Škvařilovou a preparátorem E. Pokorným při kontrole a nové dokumentaci sbírek Hrdličkova muzea člověka. Domněnka, že by nalezené ostatky mohly patřit právě prof. Matiegkovi, vznikla při pohledu na charakteristické rysy na lebce. Tento předpoklad by potvrzen identifikací kosterních pozůstatků, kterou provedli pracovníci Kriminalistického ústavu. Ve zprávě, kterou kriminalisté vypracovali a do které bylo možné nahlédnout, byl popsán podrobný postup i výsledky identifikace - s největší pravděpodobností se jedná o kosterní pozůstatky prof. Matiegky. Kurátorka doc. Božena Škvařilová vyjádřila za Hrdličkovo muzeum člověka i za katedru přání, aby ostatky prof. Matiegky byly ve vší důstojnosti převezeny zpátky na mělnický hřbitov. Myšlenka byla podpořena vyjádřením děkana PřF UK i ředitelem Kriminalistického ústavu a ostatních přítomných. Zástupce Městské rady Mělníka se zavázal ujmout se tohoto úkolu s náležitou odpovědností.
prof. Dr. Jindřich Matiegka (1862 - 1941)V rámci programu MŠMT na posílení vysokoškolského výzkumu byla v roce 1996 při Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK zřízena Laboratoř počítačového zpracování jazykových dat.
Počítačová lingvistika (ať už pod názvem algebraická, matematická či komputační) má na Univerzitě Karlově dlouhou tradici: necelé dva roky po zřízení oddělení pro algebraickou lingvistiku a teorii strojového překladu při katedře českého jazyka na FF (1959) byla ustavena skupina matematické lingvistiky v Centru numerické matematiky na MFF. Obojí vyšlo z iniciativy prof. PhDr. Petra Sgalla, DrSc., dnes emeritního profesora Karlovy univerzity.
Osudy počítačových lingvistů na Univerzitě Karlově měly své vrcholy i pády: v kritické době, po roce 1968, byla přerušena možnost vychovávat - především na FF UK - vědecký lingvistický dorost. Vznikla tak citelná generační mezera a její překonání bylo důvodem toho, že jsme se o udělení projektu v uvedeném ministerském programu ucházeli. Tento krok byl umožněn i tím, že s námi začala spolupracovat řada velmi nadaných mladých absolventů MFF i FF, kteří přinášejí nové pohledy a jsou přístupni novým metodám, respektujíce přitom zkušenosti svých předchůdců. Už jako doktorandi přednášejí na významných konferencích, získávají vědecké ceny (v roce 1996 například Mgr. B. Hladká obdržela cenu Hlávkovy nadace) a přispívají k řešení českých i mezinárodních projektů.
V tvůrčím ovzduší nové laboratoře chceme uplatnit nové, dnes velmi aktuální paradigma vědecké práce v našem oboru, totiž empirické počítačové metody popisu chování jazyka na všech jeho úrovních, vhodně doplněné ověřenými výsledky introspektivního poznání. Na rozdíl od již dříve v lingvistice používaných empirických metod je činnost laboratoře zaměřena na použití objemů dat větších o několik řádů (textů, nahrávek), což umožní jednak mnohem širší a přesnější popis jazyka, jednak rigorózní, matematicky podloženou a kvantitativně vyjádřenou evaluaci. K tomu se používají statistické i jiné metody učení z dat. Tyto striktně matematicky fundované metody jsou navíc v jádře nezávislé na konkrétním jazyce, čímž se otevírají široké možnosti obousměrné mezinárodní spolupráce (navazující na naše dosavadní rozsáhlé mezinárodní kontakty), nejen z hlediska použití cizojazyčných dat, ale i z hlediska využití výsledků získaných na českých datech pro jiné jazyky. Vzhledem ke specifickým vlastnostem češtiny, jako jazyka typologicky odlišného od jazyků, na něž se tyto metody zatím hlavně uplatňují (bohatá flexe, volný slovosled), jde o originální výzkum základního významu.
Činnost laboratoře jsme zahájili mezinárodním seminářem, v němž byly poměřovány její plány s názory významných zahraničních představitelů oboru. Nové projekty tedyě prošly důkladnou mezinárodní oponenturou. Představujeme si, že podobné konfrontace nás budou provázet po celou dobu našeho působení, ať již v jakékoliv formě, a že se nám podaří udržet dobré jméno české školy počítačové lingvistiky.
Ve dnech 19. - 20. 3. 1997 se uskutečnil seminář na téma Globální přístup k řešení drogové situace v ČR, který proběhl v rámci projektu Drugs PHARE Programme Multidisciplinary Training Project. Seminář organizovala katedra psychologie FF UK ve spolupráci se Střediskem sociální prevence hl. m. Prahy.
Semináře se zúčastnili koordinátoři Prahy a školských úřadů zodpovědní za koordinaci primárně preventivních aktivit, zástupci z Úřadu vlády ČR, MV ČR, Policie ČR, Národní protidrogové centrály, MZd ČR, Magistrátu hl. m. Prahy. Bez komentáře ponecháváme, že zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se omluvil.
Hlavní referáty měli koordinátor projektu PHARE Goosdeel na téma Globální přístup k drogové scéně ve vztahu k lokální situaci, sociolog R. Palm na téma Globální přístup k drogové problematice a Cook, představitel policie z Manchesteru, na téma Koordinace protidrogových aktivit v Manchesteru.
Cílem semináře bylo vytvořit předpoklady k multidisciplinární spolupráci pro globální přístup k řešení drogové problematiky.Mezi diskutujícími byla i zástupkyně UK PhDr. Eva Drlíková, která hovořila o možnostech vzdělávání odborníků, pracujících v oblasti prevence nežádoucích závislostí a návyků na katedře psychologie FF UK. Námětem bohaté diskuse byly otázky spojené s realizací primární prevence a součinnosti všech institucí zainteresovaných na problému. Diskuse ukázala potřebu informovat se vzájemně o problémech a sdělovat si možnosti řešení.
Výsledky workshopu zdůraznily, že pro příští setkání je nutné zamýšlet se nad tématy :
V diskusi se objevily i otázky související s finančními sponzorskými aktivitami a jejich legislativním ošetřením. Jako užitečný shledali účastníci návrh zahraničních hostů pokračovat v diskusi formou vytvoření kalendáře pravidelných setkání. Další setkání se uskuteční v průběhu měsíce dubna na FF UK opět díky spolupráci doc. S. Hermochové z katedry psychologie FF UK s Dr. Z. Kašparovou ze Střediska sociální prevence hl. m. Prahy.
Program českých studií, připravovaný Ústavem bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, to je devítiměsíční kurz zahrnující studium českého jazyka, literatury, historie a kultury, určený nejen pro slavisty a bohemisty, ale i další zájemce o studium humanitních oborů. Je koncipován speciálně pro zahraniční studenty, a to tak, aby doplňoval jejich bakalářské a magisterské studium. Celý program se skládá ze dvou cyklů, probíhajících paralelně a odpovídajících znalostem a dovednostem studentů. Každý cyklus trvá čtyřiadvacet týdnů a je rozdělen do dvou dvanáctitýdenních termínů: zimního a letního. První cyklus je určen pro začátečníky, druhý pro pokročilé.
Znalost angličtiny a němčiny (tyto jazyky jsou jazyky výukovými) a znalost nejméně jednoho slovanského jazyka jsou stálými kritérii studia začátečnického cyklu. Výukový program v němčině i výuka v angličtině mají stejnou skladbu (český jazyk, gramatiku, literaturu, historii a současnou sociální a politickou situaci v České republice). Absolvent programu by měl být schopen rozumět česky, domluvit se v základních situacích a měl by mít solidní znalost české gramatiky, včetně syntaxe a morfologie.
Hlavními požadavky pro studium kurzu pro pokročilé je znalost češtiny (výukový jazyk) a znalost dalšího slovanského jazyka. Studijní program zahrnuje jazykové studie, jazykovou analýzu textu, rozvíjení vyjadřovacích schopností, českou gramatiku a literaturu, češtinu v kontextu slovanských jazyků, vybraná témata z české kultury (umění, architektura, hudba, film, divadlo). Po absolvování kurzu by měl být student dobře vyškolen ve všech zmíněných oborech a měl by dobře umět česky mluvit i číst. Součástí studijního programu obou cyklů je i několik exkurzí po České republice, poznávací vycházky po Praze a také koncerty české klasické hudby.
Oba programové cykly budou zakončeny jazykovým testem a písemnou prací (esej) ve zvolené specializaci: pro cyklus pro začátečníky v angličtině nebo v němčině, v kurzu pro pokročilé již v češtině.
Další podrobnosti, výhody a možnosti programu Českých studií jsou k dispozici na kontaktní adrese uvedené v příspěvku.
Není bez zajímavosti, že Ústav bohemistických studií, kromě jazykových kurzů pro zahraniční studenty, pořádá od roku 1948 v době vysokoškolských prázdnin také Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské kurzy a přednášejí zde pedagogové FF UK a dalších pražských akademických institucí. Tradiční Letní školy slovanských studií se zúčastňují bohemisté a slavisté z mnoha zemí Evropy.
V tomto akademickém roce uplynulo již 75 let od okamžiku, kdy se na pražské Filozofické fakultě poprvé začala pod vedením profesora F. Kaldy vyučovat nizozemština. Desetiletí, která od roku 1921 uplynula, přinesla pro obor mnoho starostí i radostí. Nebylo vždy snadné překonávat všechny překážky, ale díky úsilí obětavých představitelů oboru mohla pražská nederlandistika letos oslavit své velké výročí. V současné době se náš malý obor dobře rozvíjí, zájem ze strany studentů vysoko překračuje možnosti přijetí (do nově otvíraného ročníku se vždy hlásí kolem 200 uchazečů).
Při příležitosti 75. výročí vzniku oboru jsme uspořádali sympozium, jehož tématem bylo Nizozemsko, Vlámsko a Česká republika, kontakty v průběhu staletí. Sympozium se konalo ve dnech 16.- 18. března 1997 v budově Mánesu za velkého zájmu a hojné účasti kolegů a spolupracovníků z partnerských univerzit a ústavů v zahraničí i z České republiky. Účast téměř stovky zahraničních odborníků z Nizozemska, Belgie, Rakouska, Spolkové republiky Německa, Polska, Maďarska a Norska a jejich hodnotné příspěvky jsou povzbuzením pro naši další práci.
Přednesené příspěvky se dotýkaly všech oblastí kulturních styků mezi Nizozemím, Vlámskem a Českou republikou a ukázaly na množství styčných bodů vyjádřených například v některých přednesených tématech: Vztahy mezi F. Kafkou a P. v. Ostayen, J. Typotius a dvůr Rudolfa II., překlady nizozemské literatury do češtiny a naopak, vlámské a nizozemské malířství v naší Národní galerii, slovníky pro obě jazykové oblasti. K příjemné atmosféře sympozia přispělo i vystoupení studentů nederlandistiky, kteří připravili kulturní program.
Sympozium se setkalo se zájmem zastupitelských úřadů v Praze - velvyslanectví Belgického království a Jihoafrické republiky zorganizovala vystoupení umělců svých zemí a účastníci sympozia byli přijati na recepci, uspořádané Nizozemským velvyslanectvím v Praze. Pozvání k účasti na sympoziu přijal i velvyslanec České republiky v Nizozemsku.
Nad celým sympoziem převzal záštitu děkan Filozofické fakulty UK doc. PhDr. František Vrhel, CSc., jediný představitel naší mateřské fakulty, který se oslavy jubilea zúčastnil.
