Osud vědní disciplíny, zvané egyptologie, je u nás spjatý s Českým egyptologickým ústavem pracujícím při FF UK. Malý tým vědců je zaměstnán pravidelně v měsících egyptské zimy na naší archeologické koncesi v Abúsíru, na území s rozlohou kolem dvou tisíc metrů čtverečních. Zde má náš tým rozpracováno více úkolů (podle přesného harmonogramu). Některé z nich souvisejí také s nedávným zařazením Abúsíru na seznam vybraných míst na mapě turistů, přijíždějících do Egypta. Ročně jich sem přijíždějí tři miliony a pyramidová pole navštíví jejich naprostá většina. V současných plánech výprav egyptologů z ČEÚ se objevuje nejen dokončení výzkumu v Raneferefově pyramidě... Letošní archeologická sezóna nebyla na úkoly a práci vůbec skoupá, a proto jsme se na současnou situaci na abúsírském "českém" poli a na úkoly, které čekají doma, zeptaly ředitele ústavu prof. PhDr. Miroslava Vernera, DrSc.:
Víme, že svůj čas dělíte na čas "egyptský" a "pražský". Právě nyní vyhodnocujete výsledky práce měsíců strávených v Abúsíru. Jak byste výsledky práce charakterizoval?
Letošní sezóna (poněkud dlouhá a atypická), která vlastně ještě neskončila, je ovlivněna nečekanými úkoly. Práce v Abúsíru probíhají od poloviny září loňského roku a budeme pracovat asi až do konce letošního května. Kromě archeologického výzkumu v Raneferefově pyramidě jsme původně chtěli pracovat v Iufaově hrobce, na jaře nově objevené intaktní hrobce ze sajsko-perské doby (kolem roku 500 př. Kr.). Hrobka patřila správci paláce jménem Iufaa (v překladu On je veliký). Zaskočily nás ale poněkud nečekané okolnosti, v Egyptě došlo na počátku září k zemětřesení a jeho důsledkem bylo i narušení stability Iufaova šachtového hrobu. Jedná se o zhruba 25 metrů hlubokou šachtu, která má při svém ústí rozměry 15 x 15 metrů. Práce v ní jsou velice riskantní a nebezpečné. Šachta totiž není vytesána ve skále, ale je vyhloubena ve ztvrdlém jílu, který je křehký a drolí se. Na dně obrovité šachty spočívá vlastní pohřební komora s klenutým stropem, postavená z menších kvádrů. Princip ochrany komory spočíval právě v rozdílných dimenzích obrovitosti šachty a malé komory na jejím dně. Po zasypání pískem jím totiž byla komora úplně obklopena. Dostat se až na dno znamenalo odstranit písek ze všech, tedy i dvou menších vedlejších přístupových šachet. Jako součást rafinované ochrany hrobky bylo úmyslně vybráno křehké podloží - prostředí ztvrdlých, místy petrifikovaných, jílů. Práce v něm sice postupují rychleji, ale základ je křehký a drolivý a zejména interakce s horkým vzduchem způsobuje nebezpečné situace. Úkolem starověkého stavitele totiž bylo neustále zápasit s vynalézavostí zlodějů a zabránit jejich snaze hrobku vykrást - a tohle byl vlastně jeden ze způsobů.
V Abúsíru jste pracovali také na šachtovém hrobě kancléře Udžahorresneta (v sousedství Iufaovy hrobky). Jak jste vyřešili situaci, vzniklou zemětřesením?
Hrobka Iufaova byla v září silně narušena, zvláště její severní stěna a částečně i východní, část stěn se utrhla a sesula. Stál před námi úkol rozhodnout jak pokračovat dál. Přiznávám, jednalo se o úkol nad naše síly. Dlouhodobě spolupracujeme s architektem Ing. Michalem Balíkem, pracovníkem SÚRPMO, instituce, která se zabývá rekonstrukcí historických měst a objektů. Ing. Balík pro naši expedici připravil projekt, dokončený v nedávných dnech. Jde o vybudování ohromného železobetonového dómu nad pohřební komorou, na dně šachty Iufaovy hrobky (je to jediná možná bezpečná ochrana této památky. Při realizaci bylo nutné odstranit zával kolem bočních stěn pohřební komory, vybudovat bednění a na něm složitou konstrukci z armovacích prutů, a to vše zalít do betonu. Spotřebovalo se kolem dvaceti tun armovacích prutů, kolem třiceti tun cementu, vodu bylo třeba dopravovat na hřbetech oslů. Náročná a nebezpečná práce, jak pro nás, tak hlavně pro egyptské dělníky! V šachtovém systému jsme objevili další tři vchody, z toho dva zapečetěné, vedoucí zřejmě do dalších podzemních galerií. Na tomto místě nás zřejmě čeká dlouhodobý výzkum...
Intaktní Iufaova hrobka je velkou vzácností. Jak vypadají vaše další závěry?
V pohřební komoře Iufaovy hrobky se nachází nedotčený sarkofág. Kolem něj byla rozmístěna tradiční pohřební výbava v původním stavu, kterou se nám podařilo již vloni na jaře přenést do našeho terénního skladu v Abúsíru a zdokumentovat. Vnitřní stěny komory jsou bohatě zdobeny nádhernými reliéfy, hieroglyfickými nápisy, náboženskými scénami. Vnitřek komory úplně zaplňuje velký vápencový sarkofág, klenutý strop pak nasazuje hned nad vrchním víkem sarkofágu skříňového typu. Nyní stojíme před dalšími problémy, spojenými s otevřením obrovského skříňového sarkofágu, složeného ze dvou vápencových monolitů. Předpokládáme, že se uvnitř nachází další antropoidní sarkofág, asi bazaltový, hustě pokrytý hieroglyfickými nápisy. Teprve v něm bude odpočívat Iufaa s nejvzácnějšími součástmi své pohřební výbavy. Otevřít oba sarkofágy nebude lehké, vždyť jen víko vrchního sarkofágu váží dvacet tun. A také nebude možné otevřít jej uvnitř hrobky, zřejmě budeme muset (pokud to egyptské úřady dovolí) rozebrat dočasně klenutý strop, vybudovat lešení, to vše pod železobetonovým dómem, a zvednout víko. Pro odborníky skutečný oříšek a alternativ existuje hned několik... Momentálně v Abúsíru pod dohledem doc. Ladislava Bareše a Ing. Michaela Balíka probíhají poslední práce na železobetonovém dómu. Velké komplikace působí také ekonomické problémy, s těmi nám egyptská strana nemůže pomoci - jde o náš výzkum, naši odpovědnost a tedy naši starost.
Jak vypadají vaše současné plány - věnujete se zřejmě nejen pedagogické činnosti!
Pro mě vždy zůstává nejsložitějším úkolem zpracovávání výsledků vykopávek a příprava publikací, to chce čas a soustředění. Podobně i přednášky na fakultě pro studenty egyptologie. Právě teď pracuji na přípravě knih, ve kterých by veřejnosti byly představeny výsledky našich dlouholetých výzkumů. Patří mezi ně také výpravná ilustrovaná encyklopedie starého Egypta připravovaná k 650. výročí založení UK. Měla by vyjít koncem letošního roku a objevit se na vánočním trhu. Bude bohatě vypravena barevnými ilustracemi, perokresbami a černobílými fotografiemi. Zahrnuje přes 900 hesel. Doufáme, že přispěje k všeobecné informovanosti o starém Egyptě a pomůže uvést na pravou míru spoustu nedorozumění, včetně např. častých chybných transkripcí egyptských jmen. Spoluautory encyklopedie jsou doc. Ladislav Bareš, Dr. Břetislav Vachala a fotograf Milan Zemina. Během dvou týdnů bych se měl na krátký čas vrátit do Egypta, kde mě a fotografa Milana Zeminu požádalo Muzeum Núbie o pomoc při přípravě katalogu nového projektu muzea, které by se postupně mělo stát, s pomocí UNESCO, nejkrásnějším muzeem v Egyptě. V expozici budou i památky objevené tehdy ještě československou egyptologickou expedicí během šedesátých let.
V těchto měsících připravujeme s režisérem Janem Boňkem také patnáctidílný televizní seriál s egyptologickou tematikou, který Česká televize uvede v rámci oslav 650. výročí založení UK. Měl by se začít vysílat již letos na podzim...
Iufaovy oči - detail víka kanopy