Forum III/12 - Anketa 650

Okruh anketních otázek

  1. Jaké podoby by, podle vašeho názoru, měla Univerzita Karlova dosáhnout na prahu dalšího tisíciletí?
  2. Jak byste hodnotil(a) současný význam univerzitního vzdělání?
  3. Jak byste definoval(a) význam vysokoškolského vzdělání ve vývoji naší společnosti?
  4. Jaká záležitost úrovni, kterou předpokládáte, tomuto trendu brání?
  5. Jaké konkrétní změny byste při univerzitní transformaci navrhoval(a)?
  6. Jakým způsobem by se měl modifikovat systém terciálního vzdělání v Evropě? Jakou roli přisuzujete naší univerzitě v tomto systému?

(dokončení z minulého čísla)

Ad 6)
  1. Ve sjednocující se Evropě bude nutná kompatibilita vzdělání a vzdělávání. To bude vyžadovat jasnější definování oboru a získaného mezinárodně uznávaného diplomu pro bakaláře, magistra i doktora.
  2. V Evropě nastává jednoznačná restrikce širokého univerzitního vzdělání, je vyžadována kratší doba studia, efektivnější vynakládání prostředků a podstatně těsnější zaměření na užití univerzitního vzdělání v širokém spektru zaměstnání (nejen "vědecké" zaměření).
  3. Uvedené procesy povedou jednak k nutnosti specializovat obory na jednotlivých vysokých školách, jednak je trvale hodnotit, resp. sebehodnotit, aby se prosadily v evropském a nejen v národním kontextu. Současné problémy například Humboldtovy univerzity v Berlíně s výměnou pracovníků z bývalé NDR nikoliv z důvodů politických, ale z důvodů snahy o zvýšení kvality a konkurenceschopnosti přijímáním kolegů z univerzit bývalé NSR (lépe vzdělané, lépe jazykově vybavené, s širokou sítí celosvětových personálních kontaktů, schopných připravit do soutěže úspěšný projekt atd.!), to je varování, abychom laťku trvale zdvíhali nahoru a neposlechli volání regionálních univerzit! Jen tak se naši absolventi prosadí na mezinárodním trhu práce, jen tak budou brány naše univerzity v Evropě vážně.
  4. Proces specializace v Evropě je nutné vidět i v zaměření jednotlivých škol (fakult), kateder v ČR na bakalářský, magisterský a doktorský stupeň. Počítat s tím, že UK musí mít všechny, s důrazem na druhý a především třetí stupeň, a tomu musí odpovídat financování UK! regionální univerzity by měly být vzhledem k personálnímu i přístrojovému vybavení akreditovány především pro 1. a 2. stupeň a neměly by to pokládat za újmu, spíše za výhodu vyplývající ze specializace. Z toho plyne vyjasnění průchodnosti (požadavky, technika, organizace) studentů mezi fakultami a pro přechod na fakulty s magisterským a doktorandským studiem.
  5. Měli bychom co nejdříve zajistit, aby v rámci UK bylo možné absolvovat určité kurzy (přenášky, semináře, zkoušky) i mezifakultně. Uzavřenost fakult je neúnosná a mělo by dojít i k dohodám o finančních vyrovnáních těchto mezifakultních studentských aktivit.
  6. Co nejdříve na UK zajistit moduly (bloky), které si může zapsat student kterékoliv fakulty a jejichž absolvování by mělo být v zájmu studenta (nechat na oborech, zda takový modul uznají jako povinné penzum pro obor nutné, či pro osobní aktivitu studenta). Vedení fakult by mělo iniciovat vznik takových univerzitních modulů, kromě jiného i jako jednu z cest zprůchodnění univerzity pro studenta kterékoliv fakulty. Jako příklad modulů uvádím ty nejaktuálnější:
    Jako příklad bych uvedl zkušenost malé a nové univerzity v Pasově, která v roce 1990, kdy jsem ji navštívil, umožňovala všem svým studentům kurzy různé úrovně pro cca 30 jazyků!
  7. Západní univerzity i v nejbohatších zemích stojí každoročně před situací tvrdého boje o finance. Tyto finance v současné době vedou k restriktivním opatřením (Německo, Nizozemí aj.) a české vysoké školství musí být schopno podobně reagovat. To znamená daný počet studentů obsloužit podstatně nižším počtem vysokoškolských učitelů. Parametry UK v tomto směru jsou neúnosné. Z toho ovšem vyplývá zásadně změnit systém studia především v omezení povinnosti studenta odsedět v posluchárně 25 - 30 hodin týdně na polovinu, se současným nárůstem nároků na studentovu samostatnou práci.

doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc.
vedoucí katedry sociální geografie
a regionálního rozvoje PřF UK

Ad 1)
Univerzita Karlova, a nejenom ona, by se měla pokusit o bližší spojení s obchodní sférou společnosti na bázi partnerství, měla by se zbavit nánosu přehnané akademické zapšklosti a konzervatismu. Nevím, jaké podoby UK dosáhne na prahu tisíciletí, ale měla by se stát organizací s pevně stanovenými vztahy vůči svým fakultám, pružně reagovat na vnější podněty (uznávám pozitivní tendence v tomto směru) a být skutečnou baštou demokracie a svobody a ne se tak pouze deklarovat.

Ad 2)
Univerzitní vzdělání je důležité, ale v dnešní společnosti, mám pocit, je nadhodnocené. Vysokoškolské vzdělání bude společnost i nadále diferencovat a kastovat. Vysokoškolské vzdělání a jeho kvalitu je nutno zhodnotit a přizpůsobit trendům vysokého školství ve světě - organizačně, výukově atd.

Ad 3)
UK a vysoké školství vůbec, v dnešní době nejsou schopny se vnitřně obrodit směrem k vyšší kvalitě a změně přístupu ke svým zákazníkům - je zapotřebí silnějšího vnějšího tlaku (výjimky potvrzují pravidlo).

Ad 4)
Větší úloha a pravomoci univerzity, zapojení studentů do hodnocení výuky - celouniverzitně, pokračování v započatém trendu evaluace - ale přistoupit k hodnocení programů a kvality výuky. Sblížení rektorátu s fakultami!

Ad 5 a 6)Univerzita Karlova musí zajistit standardní podmínky pro učitele, studenty ze zahraničí tak, jak jsou pro ni zajištěny podmínky z jiných stran. Pak najde své místo v systému terciálního vzdělávání v Evropě. Je nutno nasadit tu nejvyšší laťku kvality.

Aleš Vlk
student FF UK

Ad 1)
Univerzita by měla dávat svým studentům mnohem větší volnost při rozhodování o jejich studijních programech. Univerzita by měla být ze zákona nezávislá na institucích státní správy. I když určitou část finančních prostředků by stále přijímala ze státních peněz. Ale jistou část peněz by měla získat od nadací, fondů a především vlastní aktivitou (výzkumná činnost).

Ad 2)
Záleží na tom, kdo význam vysokoškolského vzdělání posuzuje, zda ten, kdo chce hlavně vydělat hodně peněz (v tom případě vidí titul jako určitou prestižní nadstavbu k svému sociálnímu statusu), nebo ten, kdo se chce co nejvíce dozvědět o tom, co ho zajímá. Také v mnohých případech je vystudování VŠ jedinou legální cestou, jak se věnovat určitému povolání (lékař, právníci). Na druhou stranu je mnoho míst, na která je požadována vysokoškolská kvalifikace, ale přitom není nezbytná. Jde jen o to, že by řada lidí vnímala jako cosi nepatřičného, kdyby na určitém místě nebyl někdo s vysokoškolským diplomem. Mnozí lidé mohou vidět VŠ vzdělání jako jedinou alternativu, jak se dostat k informacím a jak se dozvědět, kterak tyto informace zjistit. Tento způsob nazírání může časem vymizet, neboť v současné době rozvoje komunikačních sítí a multimédií je čím dál tím snazší se dostat k jakýmkoliv informacím.

Ad 3)
Částečně to souvisí s předchozí otázkou. Zabezpečení lidé vidí mnohdy VŠ vzdělání jako otázku prestiže, ti nezabezpečení jako jednu z cest, jak se dostat nahoru. Čili jako motivační faktor. Jinak - vzdělaní lidé jsou jistě důležití pro vývoj národa. Možná ale naše univerzity produkují víc absolventů, než je potřeba.

Ad 4)
Otázce úplně nerozumím. Pokud ano, tak vyšší úrovni univerzity brání to, že není zcela nezávislou organizací.

Ad 5)
Osamostatnění univerzity, větší volnost studentů při volbě svých studijních programů, širší spolupráce na výzkumu s průmyslovými podniky.

Ad 6)
Možná by se mělo na univerzitní půdě přejít na jeden univerzální jazyk, jakým byla latina ve středověku.

(anonymní odpověď)