Konto Bariéry o dva a půl milionu bohatší

Ojedinělá akce dalšího aukčního salónu, která vznikla díky velkorysé podpoře mnoha českých výtvarníků, vyvrcholila po téměř měsíční výstavě v Křížové chodbě Karolina 17. května 1997 aukcí. Již potřetí ji připravila Nadace Charty 77 -Sdružení přátel konta Bariéry. V první dražbě tak nadace získala přes 1,5 milionu korun, výtěžek dalšího salónu činil 3 miliony korun. Vystavená díla, popsaná v bohatě ilustrovaném katalogu, se přemístila před třetím květnovým víkendem několik stovek metrů dál od Karolina, do budovy České spořitelny (Rytířská ulice 29). Česká spořitelna poskytla veškeré prostory pro 3. aukční salón (i bankovní služby s ním spojené) zdarma. Průběh aukce už tradičně, taktéž zdarma, zajistila renomovaná Aukční síň Nuselská 19 - jen jejich tým čítal skoro dvě desítky pracovníků, pracujících pod taktovkou zkušeného licitátora Jiřího Tichého a Ing. Jany Blahoutové. Z ostatních firem je třeba jmenovat účinnou pomoc České kooperativy, a. s. Asi tři stovky dražitelů bojovaly o 351 položek výtvarných děl (102 bylo staženo zpět). Mezi návštěvníky aukce byly nejen soukromé osoby, ale i představitelé renomovaných firem. Výtěžek letošní aukce? Celková suma překročila částku dva a půl milionu korun (2 662 850 Kč), která přispěla na dobrou věc. Aukci zahájily dražby kreseb dětí a obě dvě - zdražitel senátor Falbr! - nasadily laťku hodně vysoko, šly hodně vzhůru z vyvolávací ceny sta korun...

Mezi všemi položkami se nejvýš vyšplhala skleněná plastika Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové (stejný rekord slavila jejich práce i v aukci minulé). Autoři ji věnovali s vyvolávací cenou 70000 korun, při aukci dosáhla ceny 235000 korun.

Další, v pořadí již čtvrtý, aukční salón, vzhledem k pořádání oslav 650. výročí založení UK, bude s výstavní expozicí v Karolinu pořádán v listopadu 1998 (aukce se uskuteční začátkem prosince).

Michaela Zindelová

Osudy podivínského Habsburka

Habsburský panovník, český a uherský král, císař Svaté říše římské národa německého Rudolf II., často spojován s rozvratem katolické dynastie, je bezesporu nejvýznamnějším představitelem tzv. manýrismu. Podivín, šílenec na trůně a neschopný vladař, jehož vláda skončila velice neúspěšně - abdikací... Jaký byl však doopravdy? Na tuto a mnoho dalších otázek může odpovědět kniha Když císař odchází aneb Lidská tragédie Rudolfa II. očima současníků, jejíž autorem je historik, prorektor UK a předseda Sdružení historiků ČR v jedné osobě prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., a jíž v minulých dnech vydalo nakladatelství Akropolis. V denním tisku prof. Pánek o své knižní novince řekl: "Rudolf II. byl vcelku plachý člověk. Nerad se prezentoval na veřejnosti, zřídka se účastnil velkých shromáždění. Vystupoval sice jako vladař, který má za sebou vojenské úspěchy, sám ale armádě nikdy nevelel. Více než jeho předchůdci si zakládal na tom, že je štědrým mecenášem umění ...", charakterizuje rozporuplnou historickou osobnost prof. Pánek. Podle jeho názoru se jednalo výhradně o intelektuála, který v sobě kumuloval konflikty novověku. "Po roce 1526 se v povaze státu, uspořádání společnosti, ale i způsobu myšlení a lidské psychice panovníků i obyčejných lidí odehrávaly hluboké proměny. V Rudolfu II. se výrazněji než u většiny českých aristokratů jeho generace vyhrotil problém konfesijního zápasu, v jeho jednání byla zakotvenost v náboženství zřetelně zpochybněna. Rudolf II. se nacházel v těžší situaci než jeho předchůdci: hledal rovnováhu, aby žádná ze stran, habsbursko-katolická ani stavovsko-evangelická, nedosáhly převahy," přiblížil prof. Pánek dobu rudolfinskou. Rudolfova charakteristika šílenec na trůně není právě lichotivá... Obhajoba zní: "Z psychiatrických posudků vyplývá, že Rudolf II. trpěl v posledních letech maniodepresivním onemocněním."

Rudolf II. a Praha

(alk, mich)

Kontakt:

http://www.vol.cz/RUDOLFII

nebo http://www.hrad.cz