Dovolte, abych reagoval na článek, uveřejněný pod názvem Švabinského obraz u právníků v č. 9 vašeho časopisu, a to upřesňující a doplňující poznámkou pamětníka.
Švabinského skica k mozaice (nikoli k fresce - mozaika byla zčásti provedena již během stavby) pro čelní stěnu collegia maxima v budově Právnické fakulty UK byla v šedesátých letech vystavena v expozici Národní galerie v Praze. Právnická fakulta v rámci příprav na rekonstrukci Collegia, při níž měla být z optických a akustických důvodů otočena jeho osa o 90 stupňů, jednala s rodinou autora o realizaci skici, což se ukázalo jako neproveditelné - bylo by třeba zcela nového autorského rozpracování. Proto bylo zvoleno řešení goblénem s tematikou Praha - město vzdělanosti akad. mal. Zářecké-Drnkové. Dodejme, že z původní rozsáhlé rekonstrukce collegia bylo obnoveno jen vnitřní zařízení a pořízena nová svítidla.
Památkově chráněná budova Právnické fakulty, vybudovaná podle původního projektu klasika české architektury Kotěry z doby před 1. svět. válkou a později modernizovaná akad. arch. Machoněm, proti níž měla stát zrcadlově postavená budova rektorátu UK, doznala po roce 1989 po stránce provozní i estetické výrazného kvalitativního zlepšení, které ji řadí mezi nejlepší objekty UK.
Jen jedna věc zůstala neukončena: hrubě tesané bloky z červeného sliveneckého mramoru v ústřední hale. Dnešní uživatelé budovy ani netuší, že zde podle původního usnesení profesorského sboru měly být vytesány reliéfy Karla IV., Jiřího z Poděbrad, Jana Husa a T. G. Masaryka. I na tuto věc byla v šedesátých letech vypsána umělecká soutěž (tematicky ovlivněná dobou a naštěstí nerealizovaná). Její výsledky jsou snad na fakultě uchovány.
Dnes, domnívám se, existují všechny předpoklady pro definitivní realizaci těchto monumentálních reliéfů, které by ještě zvýšily půvab této významné fakulty Univerzity Karlovy.