Potřeba upozornit na významný vědecký a výzkumný potenciál Univerzity Karlovy, jehož šíře není veřejnosti mnohdy dobře známa, a proto nebývá v plném rozsahu využívána, se stala důvodem konání semináře 28. května 1997. Sešlo se na něm vedení UK s pozvanými zástupci těch organizací, které by mohly tento potenciál realizovat v praxi. Rektorem Univerzity Karlovy prof. K. Malým a jejími prorektory prof. P. Klenerem a doc. I. Wilhelmem byli přítomní seznámeni s tématy, která by mohla být z hlediska budoucí spolupráce pro praktickou realizaci přínosná. Možnosti nabízení spolupráce, jsou koncentrovány v brožuře Co nabízí Univerzita Karlova praxi (zpracoval odbor vědy RUK pod vedením prof. P. Berana a všichni účastníci ji obdrželi), kterou lze pojmout jako východisko pro budoucí konkrétní formy a oblasti spolupráce. Jak uvedl rektor UK prof. Malý cílem setkání bylo navázat nové kontakty s představiteli praxe, obnovit kontakty dřívější, přerušené v době, kdy došlo k recesi výzkumu v našich podnicích, zjistit jejich nové potřeby a nabídnout široké personální, vědecko-výzkumné a přístrojové možnosti, které UK má a které - na základě vzájemé výhodnosti - je schopna na vysoké úrovni poskytnout. V diskusi byl jednoznačně kladně přijat nápad UK sumarizovat nabídku svých "služeb" do brožury, a tak s nimi seznamovat různé úrovně praxe. K brožuře byly vzneseny také některé věcné připomínky, jak její účinnost zvýšit. Rektor UK na závěr shrnul význam setkání jako dobrý vklad pro další komunikaci v této oblasti.
Je konec května a všechny vysoké školy se připravují na přijímací řízení. Také Univerzita Karlova byla zaplavena mnoha tisíci formuláři. Jejich počet láme všechny rekordy!
K přijímacímu řízení ke studiu na UK pro školní rok 1997/98 bylo podáno celkem 45565 přihlášek! Počet zaregistrovaných přihlášek na jednotlivých fakultách se pohybuje mezi 8456 (FF UK) a 156 (ETF UK). S největším počtem přihlášených vstupují do letošního přijímacího řízení tradičně Filozofická fakulta, následují Právnická fakulta (6537) a Pedagogická fakulta (6408).
Oproti loňskému roku se počet přihlášek zvýšil o 3780, což mnohonásobně převyšuje možnosti UK - Univerzita Karlova má záměr přijmout na svých šestnáct fakult (včetně Institutu základů vzdělanosti) v Praze, Plzni a v Hradci Králové jen asi 6500 uchazečů.
Letošní obrovský počet zájemců o studium na vysoké škole lze vysvětlit jednoduše tím, že studenti, kteří by byli přijati ještě v tomto roce, by neplatili školné, resp. navrhované administrativní poplatky za studium (k tomu dojde až po nabytí účinnosti nového zákona). Zřejmě ještě doznívá i zájem tzv. "silných ročníků" a také stálý interes velkého množství neúspěšných uchazečů z let minulých, kteří se na UK hlásí i několik let za sebou. V polovině června seznámí se stavem letošního přijímacího řízení širokou veřejnost na tiskové konferenci v Karolinu rektor UK a oba prorektoři pro studijní záležitosti.
Setkání bylo koncipováno stejně velkoryse, jak velkoryse zněl jeho název - Universalismus vs. partikularismus vstříc 21. století (konalo se od 10. do 12. dubna 1997). Finančně jej zajišťovala telavivská univerzita, Univerzita Karlova poskytla reprezentativní prostory v Karolinu. Vědecký program byl sestavován společně, přičemž grant umožnil pozvat odborníky z celého světa - sešlo se jich na dvě desítky, mezi nimi i současní a bývalí rektoři univerzit. Sedělo se sice kolem stolu hranatého, ale diskutovalo se napříč kontinenty i obory. Témata měla globální rozměr (identita, lidské hodnoty, transformace k demokracii, životaschopnost demokracie v konzumní společnosti) a umožnila hluboké osobní výpovědi také hostů ze Slovenska a bývalé Jugoslávie. Byl slyšen hlas lidí z diaspor, porovnání partikulárních perspektiv středoevropských, amerických, izraelských i čínských, úvahy o posttotalitním syndromu, zamyšlení nad kontroverzí džihádu a McWorldu.
Diskutovala se otázka světovosti. Jsme světoví? Možná ještě ne. Vypadá to, že svět nás ještě neumí oslovit. Iniciátoři z Tel Avivu asi "nedokázali" napsat takový dopis, který by některá univerzitní pracoviště zaujal natolik, že by na něj odpověděla, a to i přesto, že již od roku 1991 existuje mezi TAU a UK dohoda o spolupráci, která se týká i pořádání společných konferencí. Akce tak mohla být uspořádána až poté, co se koordinace ujal jeden mimouniverzitní nadšenec (autorka tohoto článku - pozn. red.) a jeden student UK (Tomáš Rodný z FF), kteří pak ve spolupráci se zahraničním a organizačním oddělením Univerzity Karlovy vše dovedli ke zdárnému uskutečnění. (Konečnou tečkou celé akce bude vydání sborníku referátů.) Také naši studenti by se měli naučit využívat takovýchto mimořádných příležitostí jak k poučení, tak i k navázání zajímavých odborných kontaktů. Nezasednout k prostřenému stolu naší alma mater by byla velká škoda.
Dne 7. května 1997 se prorektor UK pro zahraniční styky prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., zúčastnil na univerzitě v Pasově slavnostního rozloučení s odstupujícím rektorem prof. Dr. Karl-Heinzem Pollokem, jemuž v zastoupení rektora UK předal zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy jako ocenění jeho přispění k rozvoji partnerství mezi našimi univerzitami a k rozvoji česko-německých vztahů obecně. K předání medaile došlo na rektorátu pasovské univerzity za přítomnosti nového rektora prof. Dr. Waltera Schweitzera a dalších představitelů univerzity. Skutečnost, že se takového ocenění dostalo zakladatelské osobnosti druhé nejmladší německé univerzity právě od nejstarší středoevropské univerzity, přijal prof. Pollok s hlubokým dojetím a vděčností. Ostatní představitelé pasovské univerzity a slavnostní řečníci ve svých projevech zdůraznili význam tohoto aktu, stejně tak ocenili osobní účast prorektora UK na této slavnosti (byly zde rektory zastoupeny četné německé univerzity, univerzita v Budapešti, Ostřihomi i Českých Budějovicích).
Při této příležitosti jednal prorektor J. Pánek s děkanem filozofické fakulty prof. Dr. Wilfriedem Beckerem, odborníkem na dějiny novověku, který projevil zájem o zintenzívnění spolupráce s historiky z UK. Jednal také s rektorem univerzity prof. Schweitzerem, který zdůraznil zájem na dalším rozvíjení vynikajících vztahů s UK, a s jinými učiteli a administrativními pracovníky pasovské univerzity. V blízké budoucnosti, zvláště také s ohledem na úsporná opatření v německém vysokém školství, nelze vyloučit dílčí útlum zájmu o bohemistiku (rektor Pollok byl slavista a měl už při vzniku pasovské univerzity konkrétní úkol navázat intenzivní vztahy s tehdejším Československem), zato se však otvírají nové možnosti spolupráce, mimo jiné v oblasti translatologie, germanistiky a pravděpodobně i anglistiky a historie.
Tři "kola" doktorandských promocí se poprvé v letošním roce konala 22. května 1997 v Karolinu. Jednašedesát absolventů postgraduálního studia na Univerzitě Karlově z Fakulty tělesné výchovy a sportu, Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty, Právnické fakulty, Evangelické teologické fakulty, Husitské teologické fakulty, Přírodovědecké fakulty a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové získalo akademicko-vědecký titul "doktor" (Dr.). Jak bylo v jednom z úvodních projevů řečeno, ti, kteří tento titul obdrželi, se nespokojili s dosaženým stupněm vzdělání, prošli náročnou cestou obhajoby disertačních prací, našli v sobě odvahu a sílu k překonávání překážek, které jsou průvodním jevem vědeckého bádání. Ve smyslu Komenského pojetí promoce, který ji nazýval "korunovací", byli tak vlastně korunováni nadšenci, kteří prokazují zanícení "pro vědu a pravdu, která je v ní ukryta".
Absolvent postgraduálního studia na MFF UK Mgr. Tomáš Jungwirth, který obhájil disertační práci na téma Equilibrium and Transport properties of Bilayer Two-Dimensional Electron Systems, při svém spondeo ac polliceor. Nahromaděné a po dlouhou dobu neřešené problémy kolem pražských fakultních nemocnic přivedly počátkem května do ulic nejen zdravotníky, ale i studenty 1. a 2. lékařské fakulty UK. Medici 1. LF UK vyjádřili své obavy, aby plánovaná restrukturalizace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 neohrozila výuku a podpořili návrh na nejvýše třicetiprocentní "zeštíhlení nemocnice". Stovky účastníků manifestace v zahradě psychiatrické kliniky se vypravily na Úřad vlády s peticí adresovanou ministrovi I. Pilipovi a na Pražský hrad s žádostí o pomoc prezidenta. Studenti 2. LF UK se rázně postavili proti odvolání svého učitele a proděkana fakulty prof. Dvořáka. Čtyřdenní stávku, během které požadovali ustavení komise k prošetření jeho odvolání, zakončili studenti manifestací před budovou Karolina v Praze 1. Vzhledem k tomu, že odvolání prof. Dvořáka nebylo projednáno s UK ani s 2. lékařskou fakultou UK, vedení Univerzity Karlovy požadavky studentů plně podpořilo a zvolenou formu protestu označilo za přiměřenou.
Situaci v pražském zdravotnictví a zejména postavení lékařských fakult a fakultních nemocnic budeme samozřejmě sledovat a aktuální informace přineseme v dalších číslech.
Studenti 2. LF demonstrují před Karolinem proti odvolání prof. Dvořáka.Po Izraeli (1991), Francii (1993) a Rakousku (1995) se poprvé ve východní Evropě a počtvrté v historii těchto setkání stala Česká republika hostitelem významného česko - německo - izraelského vědeckého sympozia, které v historických budovách Karolina uspořádala ve dnech 26.- 30. května 1997 Matematicko-fyzikální fakulta UK a AV ČR pod názvem Dynamical Processes in Condensed Molecular Systems. Pražského sympozia, které navazuje na tradiční izraelsko-německá setkání, jež přerostla v mezinárodní setkání odborníků v oblasti dynamických procesů v kondenzovaných molekulárních systémech, se letos zúčastnilo 91 odborníků z celého světa. Během sympozia bylo předneseno 40 odborných vystoupení, která byla doplněna 38 dopoledními a večerními posterovými diskusemi. Mezi účastníky sympozia byl i zakladatel těchto setkání prof. J. Jortner, dlouholetý předseda Akademie věd Izraele. Význam pražského jednání potvrdilo sdělení týmu francouzských vědců, jehož spoluautorem byl i nositel Nobelovy ceny za chemii J. M. Lehn.
Četné diskuse mezi odborníky probíhaly před postery v přízemních prostorách Karolina. 
Něco se stalo (Something Happened, 1974), Gold za všechny peníze (Good as Gold, 1979), Bůh ví (God Knows, 1984), Zavíráme! (Closing time, 1994) a další díla z něj udělala legendu světové literární tvorby. Nedávno oslavil své čtyřiasedmdesáté narozeniny a je stále aktivním spisovatelem. Najde se jen velice málo lidí, kteří by neznali jeho drsně humorný protiválečný román Hlava 22 (Catch-22, 1961). Velikán literatury Joseph Heller. Narodil se roku 1923 v Brooklynu, studoval na univerzitách v Kalifornii, v New Yorku, v Oxfordu a na Columbia University. Akademická půda jej přitahovala natolik, že se ji rozhodl neopustit a v průběhu šedesátých let vyučoval literaturu a drama na Yale a Pennsylvánské univerzitě.
Joseph Heller byl v České republice několikrát. Poprvé v roce 1995, kdy navštívil první ročník knižního veletrhu Svět knihy. Představil tenkrát svou novou knihu Zavíráme!, v níž vylíčil další osudy zestárlých a životem unavených hrdinů románu Hlava 22. Podle Hellerova názoru se svět od konce války velice změnil a jeho generace zestárla.
Letošní Hellerova návštěva patřila opět pražskému veletrhu Svět knihy '97. "Na ničem nepracuji, přiletěl jsem na prázdniny," prohlásil americký spisovatel po příletu na ruzyňské letiště. Program jeho návštěvy však prázdninovým nazvat nelze. Zúčastnil se veletrhu, na kterém podepisoval své knihy, četl z nich ukázky a setkal se i se svými překladateli. Rozhodl se i přednášet. Na katedře anglistiky FF UK vystoupil s přednáškou nazvanou My Fiction and Non-Fiction, přednášel však i v Americkém středisku v Hybernské ulici v Praze a na Palackého univerzitě v Olomouci.
V nedávné době dokončil Joseph Heller svoji další knihu, která se připravuje v USA k vydání a do roka by se měla objevit i na našich pultech. Půjde o autobiografický román, vypovídající také o tom, jak se stát spisovatelem.
