Jak bylo na výjezdním zasedání v Nymburku uvedeno, před UK jsou úkoly aktuální a dlouhodobější. Je jasné, že každý úkol má jinou prioritu, ale přece jen, pokud byste měli v každé z kategorií volit nejzávažnější, které problémy a projekty by to byly?
prof. Malý:
Aktuálních problémů, které stojí před Univerzitou Karlovou, je celá řada. Za prvé jde o způsob financování vysokých škol, který se dotýká každoročně také vytváření rozpočtu UK. Velmi usilujeme - ve spolupráci s Radou vysokých škol - o to, aby se současný systém vysokých škol pozměnil ve prospěch zvýšení procenta podílu vědeckého tvůrčího výkonu. Zbytek by činila částka připadající na počet studentů. To je naléhavé zejména v souvislosti s tím, že možnosti růstu Karlovy univerzity jsou relativně omezené oproti jiným novým regionálním univerzitám, kde je nárůst velmi bouřlivý. A málokdo si uvědomuje, že univerzita v Ústí nad Labem má už dokonce pět tisíc posluchačů! Dalším velmi aktuálním úkolem je řešení problematiky fakultních nemocnic,především právního vztahu mezi lékařskými fakultami a zdravotnickými zařízeními. Tyto záležitosti se samozřejmě promítnou i do jejich úpravy ve vysokoškolském zákoně. Ale s tím souvisí i jak organizovat - racionálně a ku prospěchu věci - vědecký výzkum, zejména vědecký výzkum na lékařských fakultách, který je v této chvíli roztříštěn. Často se v různých ústavech sledují podobné cíle, relativně totožné projekty - a to jen v Praze na třech lékařských fakultách! Z dlouhodobých úkolů před námi vyvstává k řešení otázka strategie Univerzity Karlovy, a to především hledisko kvality pracovníků, jejich výkonů v oblasti vzdělávací i vědecké práce.
prof. Bednář:
K hlavním prioritám v oblasti studijních programů budou v blízké budoucnosti bezesporu patřit snahy nalézt optimální zapojení UK do sítě evropských univerzit při zachování a rozvíjení všeho pozitivního, co vyplývá z domácích tradic. Dále jde o to, nalézt rovnováhu mezi výchovou špičkových vědců a současně i vysoce kvalifikovaných odborníků pro praxi, erudovaných specialistů a zároveň lidí s širokým odborným a kulturním rozhledem.
V oblasti vědy rozvíjet propojení se studijními programy, vyváženě spojovat tzv. základní a aplikovaný výzkum při obecném zvyšování náročnosti a kvality. S tím samozřejmě souvisí i rozvoj mezinárodních styků.
Zapomínat ovšem nelze ani na aktuální úkoly v sociální péči o studenty a mladé vědecké či pedagogické pracovníky.
Pracovní květnový víkend v Nymburku byl zaměřený na koncepci rozvoje UK. Chuť diskutovat až překvapovala. Připadalo mi, že se debata soustředila především na otázky současné, palčivé - například činnost GA UK, kritéria pro habilitaci nebo publikační činnost na UK. Vítáte podobnou snahu o vzájemný dialog, pomáhá v lepší orientaci univerzity?
prof. Malý:
Zdá se mi, že na rozdíl od předcházejícího výjezdního zasedání univerzity, organizovaného před dvěma lety, byl tentokrát vzájemný dialog nejen věcnější, ale také zasvěcenější a důvěrnější. Všichni diskutující, studenti i učitelé, do diskusí vstupovali s obrovskou chutí věci řešit a přinést nové nápady. Domnívám se, že v tomto bodě byly cíle, které jsme si kladli pro nymburské zasedání, splněny. Vysokou angažovanost pedagogů i studentů považuji za velkou pomoc pro práci vedení.
prof. Bednář: Výjezdního zasedání jsem se zúčastnil podruhé, poprvé ještě jako řadový člen AS UK. Zmíněnou snahu jednoznačně vítám, je to dnes prakticky jediná možnost, jak si široký aktiv členů kolegia rektora, AS UK, předsedů fakultních AS, děkanů fakult a ostatních členů VR UK může v časovém horizontu dvou dnů vyměnit názory a prodiskutovat komplexní soubory otázek i podnětů životně důležitých pro UK v celospolečenském rámci.
Jednání v sekcích mělo v odůvodněných případech modifikovat základní materiál týkající se strategického plánu rozvoje. Které práce sekce jste se osobně zúčastnil, legislativní nebo pro vědeckou práci?
prof. Malý:
Pokud začnu prací sekce vědecké, nové názory nezazněly jen na posuzování vnitřní grantové agentury univerzity. Otevírá se otázka, kterou nastolilo vedení UK, zda nenastal čas přeměnit tuto agenturu z uzavřené v otevřenou. To vše předpokládá mnoho přípravných kroků, i ověření, zda by nám změna prospěla, zda by přinesla nové grantové zdroje ze státních prostředků. Nešlo by pak pouze o prostředky, které by do grantů vkládala univerzita. Druhým diskutovaným problémem bylo, zda máme pokračovat v trendu, který jsme kdysi určili - aby prioritou v činnosti agentury byla podpora projektů, vypracovávaných mladými vědeckými pracovníky. V diskusi často bylo slyšet, že rozhodujícím kritériem by měla být jen kvalita. Pokud nebude univerzitní agentura uzavřená, bylo by možné takto na grantovou agenturu nazírat. Domnívám se, že by přinejmenším mělo být hledisko podpory mladým (to je zásadní věc strategické důležitosti pro UK) kombinováno s kvalitou. Tyto dva aspekty se ostatně vůbec nevylučují, i do současné chvíle byla kvalita rozhodujícím a nejdůležitějším kritériem. Pokud jde o legislativní sekci, tam byla diskuse velmi podrobná a rozsáhlá. Mimořádná pozornost byla věnována jednotlivým ustanovením vysokoškolského zákona a jeho souvislosti s poslaneckým návrhem. Osobně velice oceňuji zájem účastníků diskuse o vylepšení jednotlivých formulací i stanovisek, která byla vypracována a nepochybně pomohou legislativnímu procesu.
prof. Bednář:
Jako předseda AS UK jsem měl snahu postupně alespoň krátce navštívit všechny pracovní sekce, samozřejmě více jsem se zdržel v těch, kde problematika diskusí byla zvlášť žhavá, například v ekonomické či legislativní sekci anebo v sekci pro vědeckou práci.
Nymburské zasedání je třeba hodnotit i v širším kontextu celkové činnosti AS UK. V této souvislosti možno s povděkem konstatovat, že v jeho rámci již systematicky pracuje šest stálých pracovních komisí. Vedle standardně fungujících komisí ekonomické, legislativní, sociální a ediční, došlo v poslední době k aktivizování v uplynulém období stagnující pedagogické komise a nově byla vytvořena komise pro zahraniční styky. Dalším nesporně pozitivním faktem je aktivizace pléna studentské komory AS UK, která po delší době uskutečnila své plenární zasedání. To jistě prohloubí možnosti pro seriózní angažování širšího aktivu studentů na práci AS UK. V tomto směru ovšem stále pociťujeme absenci oficiální reprezentace studentů v podobě určité stavovské organizace. Ta by mohla být nejen spolehlivou a užitečnou základnou pro koordinovanou pozitivní činnost studentů v akademických senátech vysokých škol a jednotlivých fakult, ale i velmi potřebnou pro zajišťování sociálních práv studentů a jejich reprezentace vůči zahraničním partnerům.
Protože se jednání v Nymburku konalo jen několik dní po restriktivních vládních opatřeních, bylo v mnohém ovlivněno diskusemi o jejich dopadu na rozpočet UK. V Mezi položkami, na kterých by se mohlo "ušetřit", se objevily také oslavy 650. výročí UK - "protože není čas na oslavy..."
prof. Malý:
Jednalo se celkem o ojedinělý názor z pléna - tedy, že "není čas na oslavy" a že bychom měli peníze investovat do jiných podstatných věcí. Ale v diskusi bylo také jasně řečeno, že si Univerzita Karlova oslavy zaslouží, ba dokonce, že je povinna tyto oslavy uspořádat. Vyjasnila se také další otázka, tj., že náklady spojené s jubileem v roce 1998 neponese rozpočet Univerzity Karlovy, ale že všechny výdaje (a nebude jich málo) budou kryty sponzorskou činností. Ani koruna nepůjde z univerzitního rozpočtu. Naopak, výtěžek z jednotlivých akcí se bude vracet na vytvoření některých důležitých aktivit, například na vytvoření fondu mobility pro studenty, a to je věc, která má pro další vývoj úrovně našich studentů mimořádný význam. Otázka, zda oslava, ano či ne, takto vůbec nestojí. Jde o záležitost dávno rozhodnutou. A z vlaku, který jede (přes všechny hospodářské obtíže, které nastaly), vystoupit nelze. Ostatně bych byl opravdu nešťastný, kdyby měla pokračovat série neblahých okolností, které nějak omezily velké univerzitní oslavy. Připomínám, že při výročí v roce 1848 to bylo povstání v Praze a účast studentů na něm, v roce 1898 zatlačily jubileum do pozadí oslavy padesáti let panování Františka Josefa I. a v roce 600. výročí (1948) únorový puč. Tentokrát by si měla Česká republika skutečně připomenout významné výročí evropské kultury a vzdělanosti náležitým způsobem.
prof. Bednář:
K tomu několik poznámek:
Přinesl vám osobně víkend v druhém plánu - tedy v rovině osobních setkání - nějaké zajímavé podněty?
prof. Malý:
Ano, v tomto ohledu došlo k celé řadě zajímavých setkání. Mohl jsem se zúčastnit zajímavých dialogů, na které v běžném režimu dne nezbývá čas. Mně osobně to přineslo velmi mnoho, a to nejen podnětů a ujištění o správnosti naší cesty, ale i otázek. A to je vždycky důležité...
prof. Bednář:
Rozhodně ano. Je vždy užitečné a podnětné poznat ty, s nimiž se obvykle setkáváme při oficiálních pracovních příležitostech, i při kuloárových rozhovorech a večerních přátelských posezeních.