Hlavní směry rozvoje UK

Důvody, proč současné vedení předkládá novou verzi rozvojových trendů Univerzity Karlovy, jsou dány především změnami, ke kterým došlo v poslední době jak ve společnosti, tak i na univerzitě samé. Nezanedbatelným faktorem je i příprava nového vysokoškolského zákona, který je již předložen vládě, stejně jako probíhající přípravy na vstup ČR do Evropské unie. Objevují se mnohé nové problémy, které bude třeba řešit v nových vývojových souvislostech s přihlédnutím k celkové strategii univerzity: jsou to například otázky financování, hledání smyslu i forem integrity, očekávaná konkurence ostatních vysokých škol, včetně vyšších odborných a vysokých soukromých škol, evaluace a její výsledky. Univerzita splnila mnohé z toho, co bylo kladeno v roce 1992 jako naléhavý úkol, mnohé však hotovo ještě není, především na poli obecných soudů o smyslu a poslání univerzity, které jsou nadčasové a trvalé. Podobně jako pro minulé vedení, ani naším cílem by nemělo být vypracování koncepce ve smyslu harmonogramu a centrálního plánu. Také my vidíme rozvoj UK jako otevřený, pokud možno stále živě reaktivní dynamický proces, v němž neustále průběžně spolupracuje vedení UK - rektor - prorektoři - kvestor, Akademický senát UK, vědecká rada, vedení fakult. Tato spolupráce a vzájemná komunikace - kromě dobré vůle - potřebují dostatek informací a fungující informační systém, který dosáhne až na pracoviště jednotlivých kateder a ústavů.

Hlavní poslání univerzity

• systematicky se orientovat ve stavu soudobé vědy a reagovat na něj postupným a promyšleným otevíráním nových, netradičních oborů;
• připravovat mladé vědecké a pedagogické pracovníky s perspektivou práce v multidisciplinárních a transdisciplinárních oborech;
• důsledně vázat výuku na rozvoj nejprogresivnějších oborů zejména ve sféře základního vědeckého výzkumu;
• vytvářet předpoklady pro technickou, technologickou a informační modernizaci výuky a výzkumu.

Je třeba definovat základní okruhy, které tvoří bytostné jádro činnosti univerzity a pro něž je třeba formulovat strategický výhled, zejména v těchto oblastech:

1. pedagogická práce
2. vědeckovýzkumné aktivity, s mimořádným důrazem na postgraduální doktorské studium
3. řízení zdrojů a ekonomická politika UK
4. vstup do světové soustavy univerzit a vědy.

Při formulování konkrétních cílů odpovídajících výše uvedeným oblastem je zejména nutné sledovat vzájemné vlivy a k tomu by mělo sloužit dotvoření Informačního systému UK jako komplexního zabezpečení informačních toků, které se týkají všech oblastí jak hlavních činností, tak i infrastruktury jejich zabezpečení.

Perspektivy a konkrétní úkoly pro období 1997 - 2000.

• učinit univerzitu vnitřně maximálně průchodnou při respektování její základní tradiční struktury a jejího poslání, bez improvizací a na základě interní legislativy, která univerzitu sjednotí všude tam, kde je to funkční a nezbytné,
• vytvořit předpoklady pro zapojení univerzity do evropských edukačních struktur, tedy pro oboustrannou mobilitu učitelskou i studentskou,
• vytvořit a stabilizovat fungující komunikační vnitrouniverzitní síť, změnit a optimalizovat komunikační strategie mezi vedením univerzity a jednotlivými fakultami,
• prověřit funkčnost existujících struktur a institucí, jejich pracovní náplň a efektivitu, podle potřeby je redefinovat, změnit personální struktury, případně je redukovat,
• systematicky rozvíjet všechny mimořádné, nestandardní, nadstandardní a netradiční formy studia, a to jak z důvodů věcných (pedagogických) a prestižních, tak z důvodů ekonomických,
• rozvinout všechny pozitivní výsledky dosažené v konstituování postgraduálního doktorského studia,
• zavést solidní moderní evidenci a zjednodušit výkaznictví tak, aby bylo možné efektivněji využít lidského potencionálu na studijních odděleních fakult,
• modernizovat výuku zaváděním nových technologií a technických prostředků,
• systematicky pracovat se zahraničními studenty nejen v rámci pedagogických a vědeckovýzkumných aktivit, ale i mimo jejich rámec,
• dořešit některé partikulární problémy (výuka jazyků, sjednocení přijímacího řízení, výuka tělesné výchovy).

1. V roce 1997 bude připraven a projednán, případně Akademickým senátem schválen Obecný studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy jako formálně právní předpoklad prostupnosti univerzity. Práce na OSZŘ je prubířským kamenem komunikační způsobilosti vedení UK, protože jeho příprava a přijetí jsou jedině možné na základě konsensu, který je velice nesnadný. Práce na něm však současně umožňuje vhled do specifika fakult a vytváří bázi smysluplné a funkční kooperace mezi nimi.
2. UK prohloubí formální i neformální spolupráci (zejména informační) s ostatními univerzitami.
3. Univerzita musí disponovat vždy aktuálním souborem informací o stavu a struktuře výuky, musí mít informační materiály (včetně jejich technologicky nejmodernější transformace).
4. S přihlédnutím k formulacím nového zákona o vysokých školách je nutné jasně vymezit postavení, způsob provádění, funkci a formu ukončování bakalářského studia na Univerzitě Karlově. Na základě soustavné komunikace s jednotlivými fakultami a analýzy jejich zkušeností se pokusíme vymezit bakalářské studium (pokud se o něm bude takto nadále uvažovat) jako ukončenou formu vysokoškolského studia s praktickými akcenty (použitelnost a funkčnost absolventa), do něhož se student přihlašuje s vědomím, že bude absolvovat specifický bakalářský program, který není prostým počátkem magisterského curricula. Naopak, magisterské programy by měly být rekoncipovány tak, aby teoretický základ byl širší a aplikační výstupy následovaly. Vzájemná návaznost mezi bakalářskými a magisterskými programy by byla v kompetenci fakult, v žádném případě by ale nemělo jít jen o formální rozčlenění magisterských programů na dvě části.
5. Bude třeba provést koordinaci výuky všude tam, kde jde o duplicity na různých fakultách. Je nutné pečlivě zvážit ekonomickou alternativu redukce duplicit proti perspektivní variantě kompetitivního prostředí a hledat kritéria hodnocení kvality studijních programů. Nicméně u řady oborů je prokazatelným faktem absence elementární vzájemné informovanosti.
6. Bude dořešena věcně i formálně koncepce výuky jazyků na UK a koncepce výuky tělesné výchovy.
7. Budou se rozvíjet všechny smysluplné formy studia, které jsou mimo standardní výuku v rámci bakalářských, magisterských a doktorandských studií. Konkrétně jde o tyto formy:
   71. Zavedení distančního studia: Koncepce distančního studia musí být zpracována tak, aby nebyla jen replikou jakéhosi externího studia, ale formou, kompatibilní se zavedeným distančním studiem v zahraničí. V našich podmínkách možná půjde o specifické spojení tradičních forem (osobní kontakt) s nestandardními (zatím) postupy, jež se váží na využití nejmodernějších informačních technologií.
   72. Další aktivita Univerzity třetího věku: U3V není nadstavba, ale vysoce prestižní a společensky enormně závažná činnost. Dosavadní zkušenosti budou využity a rozvinuty, podstatných koncepčních změn není třeba.
   73. Další formy studia: doplňující, specializační, rozšiřující atd. vyučování pro středoškolské profesory, management, veřejnou správu, profesní kurzy atd. (specifikovat pro přírodovědné a lékařské obory).
8. Podpořit rozvíjení odborné konzultační a poradenské činnosti v rámci UK: konkrétně jde o to, aby se některých soukromých aktivit využilo funkčněji a ekonomičtěji, aby pracovníci UK byli motivováni k tomu, aby pracovali (byť s tržní motivací) také v rámci UK a pro UK.
9. Postgraduální doktorské studium je vizitkou úrovně každé vysoké školy. Byly provedeny podstatné a důležité kroky k jeho koncipování v moderním duchu a ustaveno Centrum doktorandských studií. Průběh PGDS a efektivitu CDS bude nutné soustavně sledovat.
   91. V přípravě budoucích vědeckých pracovníků v rámci PGDS bude UK spolupracovat s Akademií věd, popřípadě s dalšími ústavy. Vedení UK bude aktivity fakult i jednotlivých oborových rad podporovat i iniciovat.
   92. Realizace vědeckých projektů bude založena především na práci doktorandů. UK bude hledat cesty a vytvářet podmínky ekonomické, personální a organizační pro aktivní zapojování doktorandů do vědecké i pedagogické činnosti s perspektivou jejich setrvání na univerzitě. Počet studentů doktorského studia se musí výrazně zvýšit.
10. Zavedení kreditního systému je předpokladem našeho vstupu do evropských struktur. Zavádění kreditního systému však nebude formálním krokem, proto předpokládáme jeho dvoustupňovost v čase:
    1. elementární transpozici standardního a tradičního způsobu záznamu (rozsah, požadavky, ukončení) do kvantifikované podoby,
    2. kvantitativně-kvalitativní rekonstrukci celého systému výuky na fakultě podle principů kreditního systému.
11. Jako motivačního nástroje k aktivnímu zapojení studentů do vědeckého výzkumu budou nadále využívány ceny, které uděluje univerzita, nadace a fakulty. V tomto ohledu je nutné podstatně zvýšit informovanost studentů a využít k tomu zejména Informačně-poradenské centrum.
12. V rámci rekonstrukce vnitrouniverzitního informačního systému bude redefinováno poslání a postavení Informačně-poradenského centra. V rámci IPC, ale i mimo ně, se bude věnovat zvýšená pozornost handicapovaným studentům, a to nejen na konzultativní úrovni.
13. Podobně bude optimalizován personální kontakt se zahraničními studenty. Lze předpokládat zvýšenou mobilitu i zvýšený zájem o studium na UK. Kromě tradičních kontaktů a uzavřených smluv je žádoucí uvažovat o efektivním zapojení univerzit bývalého sovětského bloku. Je nutné dále rozvíjet výuku v angličtině - zčásti i pro naše vlastní studenty - a dosáhnout postupné integrace komunity zahraničních studentů do domácí populace UK.
14. V nejbližší době bude nutné znovu zmapovat stav učitelského studia, koordinovat je a připravit podklady pro sjednocení aktivit na tomto úseku.
15. Univerzita Karlova bude využívat všech dosavadních forem veřejné prezentace (publikace, časopisy, periodika, účast na veletrzích a jiných formách prezentace doma i v zahraničí) k tomu, aby byla zvýšena informovanost o možnostech, formách a perspektivách studia na UK.
16. Bude zaveden (ve spolupráci s prorektorem pro rozvoj) optimální a jednoduchý systém evidence s využitím výpočetní techniky tak, aby kvantitativní data o studiu (počty studentů, struktura, stav studia, způsoby uzavírání) byla v nejvyšší možné míře aktuální a podle stanoveného klíče dostupná. Cílem je zjednodušení výkaznictví a omezení byrokratických elementů v řízení a evidenci.

Vědecká práce a výzkum

Vědecká práce a výzkum jsou na Univerzitě Karlově jedním ze základních pilířů její činnosti.

• Rozvoj tradičních vědeckých oborů, ve kterých dosahuje univerzita mimořádných výsledků doma i v zahraničí.
• Zakládání a rozvoj nových oborů s respektováním multidisciplinárního a transdisciplinárního přístupu.
• Podpora a iniciování vytváření vědeckých center pro určitá vědní odvětví s názvem "regiony": např. region pro biomedicínu, pro fyziky, pro výpočetní techniku, region pro společenské vědy atd. V těchto regionech, které by byly umístěny v Praze, ale i mimo ni, by se soustřeďovaly kapacity lidské (VŠ, ústavů AV a ústavů resortních) i finanční - zvl. vládní dotace - a současně by se staly přitažlivými pro zahraniční firmy, které by se mohly finančně účastnit ve formě technologických parků. Toto řešení by působilo perspektivně k přiblížení obou hlavních partnerů UK a AV a současně by umožnilo hospodářským ministerstvům významněji se podílet na financování vývoje a výzkumu.
• Postgraduální doktorské studium, které se musí stát základem vědecké a výzkumné práce na univerzitě.

Je nutné vytvořit odpovídající podmínky pro mladé vědecké pracovníky.

Zahraniční styky

V nejbližších deseti letech lze očekávat postupný nárůst styků s evropskými zeměmi a také částečně se zámořím. Co se týče zemí východní Evropy, je rozhodně potřeba styky s nimi dále rozvíjet a dbát o to, aby se v našich mezinárodních stycích uchovávala rovnováha v teritoriálním rozložení.

Vědecká, případně i pedagogická spolupráce na mezinárodním poli (internacionalizace) bude hrát stále větší úlohu v životě jednotlivých oborů i celé univerzity a musíme ji aktivně spoluvytvářet. Jen tak bude možno uchovávat kontakt s posledním vývojem vědy v jednotlivých disciplínách i na univerzitě jako celku a současně sledovat, případně se podílet na nejnovějších metodách výuky a využívat inspiraci z těchto metod pro zefektivňování pedagogického procesu. V tomto smyslu se rozvoj zahraničních styků bude rovnoměrně podílet na rozvoji pedagogické i vědecké činnosti univerzity.

Přitom je třeba vzít na vědomí, že existuje hranice růstu i v této oblasti, a proto bude cílevědomá organizace zahraničních styků naprostou nezbytností, stejně jako potřeba průběžně stanovit priority pro jednotlivé kratší etapy. Předpokládá to rovněž aktivní komunikaci z univerzity navenek, doma i v zahraničí, a to především v oblasti získávání finančních zdrojů - fund raising, propagace apod.

Již teď lze také předvídat další vývoj, a sice od bilaterálních forem spolupráce k formám multilaterálním, případně se zaměřením na jiné regiony, které mají své specifické zvláštnosti, například jihozápadočeský region, Rakousko a Bavorsko, severočeský region a přilehlé oblasti Německa a Polska apod. Univerzity Karlovy se budou patrně týkat některé větší regionální spolupráce, jako je například podunajská oblast, skupina Coimbra, Int. centrum v Tübingen. S tím rovněž souvisí operativní využívání mezinárodních programů a podobných forem spolupráce, které se v současné době v Evropě rozvíjejí (Tempus, Sokrates), ale i sítí globálnějšího charakteru, jako je například The League of World Universities. Nezanedbatelné místo patří i rozvoji styků s univerzitami Asie a Latinské Ameriky.

Na druhé straně však je třeba počítat s osobní iniciativou jednotlivců a všemožně ji podporovat. Lze dokonce předpokládat, že s ekonomickou emancipací ČR bude individuálních aktivit přibývat.

Mezinárodní styky univerzity nebudou jenom jednosměrnou záležitostí. Je potřeba počítat s tím, že stále větší měrou budou u nás působit učitelé a studovat studenti ze zahraničí. To bude klást nároky na kompatibilitu studia, zejména v souvislosti s přípravou na vstup do EU a již realizovaným zapojením do programu mobility EU - Erasmus. Zde je na místě pozorně sledovat vývoj legislativy, srovnávání učebních plánů, podávání podnětů státním orgánům a zajistit i technické zabezpečení programů.

1. studijní zahraniční cesty (studenti, postgraduanti a mladí učitelé), v rámci reciprocit i jako samoplátci či na základě grantů.
2. pracovní zahraniční cesty (zaměřené na řešení společných i individuálních projektů).

Financování

Současný vývoj ukazuje, že financování mezinárodní spolupráce z rozpočtu univerzity nebo fakult bude (při jejich dosavadním nárůstu) stále obtížnější. Proto je nutné hledat alternativní formy financování především v následujících oblastech:

• Využívání grantového systému (vnitřní i republikové granty).
• Společné granty se zahraničními partnery ( zahraniční nadace, programy či sponzoři).
• Důsledné využívání finančních prostředků z programů EU pro vysokoškolské vzdělávání. V tomto smyslu vést účastníky programu k vlastní finanční participaci, která je zcela běžná v EU.
• Vyhledávání domácích sponzorů (především po předpokládané právní úpravě neziskových organizací).
• Spolupráce s absolventy UK doma i v zahraničí a hledání forem podpory z jejich strany i pro jednotlivé projekty.
• Využití zájmu sponzorů o oslavy 650 let založení UK pro vytvoření fondu rektora UK na podporu akademické mobility.

Prostory

Univerzita jako celek má zajištěny základní podmínky pro činnost. Tyto podmínky však nejsou vyhovující pro přeměnu v moderní vysokou školu na prahu 3. tisíciletí. Otázku prostorových podmínek je třeba posuzovat individuálně pro každou fakultu. Téměř žádná fakulta není zcela spokojena s množstvím, kvalitou a dislokací prostor, které má k dispozici. Při akutním nedostatku zdrojů investic je třeba stanovit priority nejen pro novou výstavbu, ale i pro rekonstrukce stávajících objektů. V obtížné situaci se nachází nejen fakulta sociálních věd, která je ve stadiu budování moderní společenskovědní fakulty, ale podobně je omezena i HTF a další. Generel rozvoje UK v tomto směru bychom měli spatřovat v budování skupinových kampusů podle fakult či jejich seskupení. Takovými by se měli stát např. Trója, Albertov, ve výhledu Hostivař a zřejmě mnohé jiné. Vize tohoto budování by měla být ve spolupráci s fakultami připravena také proto, aby jednotlivá dílčí řešení nevytvářela předem překážky pro její příští realizaci.

Finance

Vývoj ukazuje, že státní příspěvek zůstává sice významnou, nicméně pouhou částí rozpočtu univerzity. Z tohoto pohledu je zapotřebí vytvářet podmínky pro možnost získávání dalších zdrojů.

1. pokusit se o změnu zásad financování univerzity s ohledem na její význam
2. vytvářet podmínky pro maximální využití intelektuálního potenciálu a stávajících technických a prostorových kapacit UK
3. vytvářet podmínky pro získávání grantových prostředků
4. realizovat nadační a klubovou činnost.

Technické prostředky

V situaci nedostatečného technického vybavení a nedostatku finančních prostředků je třeba věnovat maximální pozornost efektivnímu využívání těch prostředků, které jsou k dispozici. Efektivnost některých centralizovaných technických pracovišť je třeba ověřit a rozhodnout o jejich další existenci.

Integrujícím centrem UK by se měl stát výkonný moderní informační systém, centrum vědeckých informací. Předmětem úvah by se mělo stát i budování knihovních center (kupř. knihovny přírodních a lékařských věd na Albertově).

Úloha UK

UK svou velikostí, počtem studentů, učitelů i zaměstnanců, vědeckým výkonem je nesporně nejdůležitější vysokou školou v ČR. Základní trend zvýšení počtu vysokoškolských studentů v ČR je tedy i problémem UK. Dotýká se nás jak v tendencích ke zvyšování počtu posluchačů, tak i ve stanovení prognóz dopadu zřizování nových soukromých vysokých škol a vyšších odborných škol.

Ani rozpočet, ani konkurence méně náročných (finančně i požadavky) by však neměla vést ke snižování úrovně UK.

Koncepce dalšího vývoje UK tedy musí samozřejmě odpovídat vnitřním možnostem, přáním a cílům, ale současně i reflektovat mimořádné břímě odpovědnosti za národní úroveň kultury a vzdělanosti.

(Zkráceno a redakčně upraveno z materiálu stejného názvu, který byl předložen k diskusi účastníkům výjezdního kolegia rektora UK, vědecké rady a Akademického senátu UK.)