Závěrečné zprávy sekcí

(Z nymburských jednání)

Studijní a pedagogická sekce

Komise formulovala dva základní problémy - zavádění kreditního systému a problém prostupnosti univerzity, jímž se rozumí kooperace a koordinace v oblasti pedagogické práce mezi jednotlivými fakultami, vzájemná informovanost o studijních programech, zjednodušení formálních nároků při organizování, navštěvování a uznávání přednášek na jiných fakultách atd. Právě v souvislosti s diskusí o kreditním systému komise dospěla k závěru, že:

1. kreditní systém jako způsob kvantitativního ohodnocení studijních a pracovních návrhů jednotlivých kurzů bude zaveden postupně ve dvou etapách, jeho zavádění bude systematicky sledováno a hodnoceno;
2. bude využito pozitivních i negativních zkušeností ze zavádění kreditního systému na některých fakultách UK a na jiných vysokých školách, včetně zahraničních;
3. kreditní systém bude vázán na jistou rozumnou míru liberalizace studia, přičemž budou respektována specifika nejen fakult, ale i jednotlivých oborů, zejména pokud jde o základní povinný (výukový) skelet a obligatorní návaznost některých kurzů.

Dalším tématem obecné rozpravy bylo vymezení povahy bakalářského studia na UK a jeho vazba na magisterské studijní programy. Komise dospěla k závěru, že je možné sjednocení některých spíše formálních aspektů bakalářského studijního programu, ale že bude nutné zachovat některé věcně zdůvodněné odlišnosti v pojetí realizaci bakalářského studia na jednotlivých fakultách a tak minimalizovat možné negativní následky unifikace.

Dále se studijní a pedagogická komise zabývala textem Návrhu nové koncepce rozvoje UK, se zvláštním zřetelem ke druhé části návrhu. Komise doporučuje změnit v bodě 1.5 první části úvodní formulaci takto:
Pedagogická činnost, která je neoddělitelně spjata s vědeckou, badatelskou a odbornou činností, jejíž výsledky jsou sdíleny se studenty, je hlavním posláním univerzity.

Text druhé části byl postupně doplněn, reformulován, věcně korigován a jazykově upraven zejména v těchto tematických oblastech:

1. pojetí bakalářského studia;
2. nestandardní formy studia;
3. postupné zavádění distančního studia;
4. postgraduální studium;
5. spolupráce s AV ve výchově a přípravě doktorandů;
6. vytváření podmínek pro setrvání nejlepších doktorandů na univerzitě;
7. zavádění kreditního systému;
8. zavedení účelného systému evidence.

Věcně byla programová část návrhu týkající se pedagogické činnosti doplněna zejména o tyto teze:

1. Bude respektována různorodost forem bakalářského studia v procesu jeho racionálního sjednocování.
2. Bude zahájena analytická práce na vytváření předpokladů pro možné postupné sjednocení přijímacího řízení nejen na lékařských fakultách, ale postupně i na ostatních fakultách.
3. Účast pedagogů na výuce v rámci celoživotního vzdělávání, zejména U3V, bude pokládána za plnohodnotnou pedagogickou činnost, protože na většině fakult tomu tak dosud není.
4. Je nutné podpořit rozvíjení odborné, posudkové a poradenské činnosti v rámci UK tak, aby tyto aktivity byly využity funkčněji a ekonomičtěji, aby pracovníci UK byli dostatečně motivováni k tomu, aby pracovali také v rámci UK a pro UK.
5. V rámci Centra doktorských studií konstituovat koordinační rady humanitních a přírodovědných oborů.
6. Je nutno uvažovat - v kontextu úvah o stabilizaci postavení absolventů doktorského studia na fakultách UK - o zavedení institutu postdoktorandských míst (včetně využití účelových stipendií).
7. Při zavádění kreditního systému maximálně využít tutorského systému s perspektivou postupného přechodu na tzv. typ profesorské výuky (alespoň v některých oborech studia).
8. Při rozvoji mezinárodních styků - vedle již rozvinutých a rozvíjejících se kontaktů - využít zájmu občanů a univerzit zemí střední a východní Evropy o studium na UK.
9. Učitelské studium postupně propojovat a v maximální míře využít možnosti ustavovat společné univerzitní komise pro SZZK v oborech vyučovaných současně na různých fakultách.

Legislativní sekce

1. Doporučuje setrvat u pojetí zákona jako zákona o vysokých školách s tím, že jiné subjekty mohou na uskutečňování studijních programů spolupracovat a že veřejné vysoké školy by se neměly takové užitečné formě spolupráce vyhýbat.
   
   
2. Veřejná vysoká škola má být pojata jako veřejnoprávní korporace (nikoliv státní organizace), jejíž právní vztahy ke státu upraví právě zákon o vysokých školách.
   
   Veřejné VŠ mají mít vlastní majetek (nemohou být subjektem hospodaření s majetkem státu a majetek státu, s nímž dosud pouze hospodaří, by měl být převeden do jejich vlastnictví).
   
   Základem jejich vztahu ke státnímu rozpočtu má být stálá dotace z tohoto rozpočtu (nikoliv tedy pouhý příspěvek).
   
   
3. Fakulty veřejných VŠ nemají mít podle zamýšlených úprav právní subjektivitu, jejich samosprávu uvnitř veřejných VŠ však musí upravit přímo zákon.
   
   Příjmy VŠ dosahované prostřednictvím fakult mají sloužit především potřebám rozvoje těchto fakult.
   
   
4. Vysokoškolské ústavy nemají být pojaty tak, aby fakticky mohly nahrazovat fakulty. Na uskutečňování studijních programů se mohou pouze podílet.
   
   
5. V zákoně o VŠ je třeba upravit postavení univerzitních nemocnic jako právnických osob svého druhu, které budou veřejnými zdravotnickými zařízeními se speciálním posláním při pravidelné výuce studentů atd. a při vytváření podmínek pro vědecké bádání.
   
   
6. Akademický senát je zastupitelským orgánem akademické obce. Jeho složení lze ovlivnit buď tak, že se v zákoně stanoví, jaký počet členů AS volí studenti (zbytek volí učitelé a vědečtí pracovníci), nebo tak, že zákon stanoví zásady pro složení AS (podíl profesorů a docentů, podíl studentů, podíl ostatních členů akademické obce). Většina sekce se vyslovila pro to, aby zákon pouze stanovil, že z členů AS má být nejméně jedna třetina a nejvíce jedna polovina studentů.
   
   Protože je AS voleným zastupitelským orgánem, je pochybné omezení možnosti být zvolen na dvě volební období bezprostředně za sebou.
   
   Naproti tomu je zapotřebí stanovit neslučitelnost některých funkcí s členstvím v AS (rektor, děkan atd.).
   
   Funkční resp. volební období AS je třeba upravit jen tak, že je nejvýše tříleté. Další modifikace (např. různá funkční období pro studenty a pro další členy akademické obce, volba poloviny členů AS v sudých a poloviny v lichých rocích atd.) ponechat statutárním předpisům.
   
   Pokud jde o působnost AS, většina sekce se shodla, že vyhovuje řešení podle návrhu ministerstva.
   
   Studijní programy má, podle většiny sekce, schvalovat vědecká rada fakulty po projednání v AS; menšina se vyslovila pro řešení, podle něhož studijní program schvaluje AS na návrh vědecké rady.
   
   
7. Mzdové poměry zaměstnanců veřejných VŠ by podle většiny sekce měly být upraveny zákonem a v jeho mezích nařízením vlády.
   
   
8. Pokud jde o školné, resp. poplatky spojené se studiem, většina sekce doporučuje přijmout řešení navržené ministerstvem, avšak s tím, že stanovení tzv. organizačního poplatku nebude pro veřejné VŠ povinné a že tento poplatek za jeden akademický rok nepřekročí částku životního minima (nikoliv tedy trojnásobek této částky). Poplatek za opakování zkoušky, ročníku apod. se nedoporučuje.
   
   
9. V zájmu zajištění nezávislosti Akreditační komise se doporučuje, aby členy komise jmenovala vláda na návrh ministra školství pouze z osob doporučených Radou vysokých škol, Akademií věd ČR a Radou vlády pro výzkum a rozvoj.
   
   
10. Zákon by měl upravit postavení Rady vysokých škol.