Zajímavou skutečností je fakt, že se v anketě objevilo minimálně připomínek vnitrouniverzitního charakteru, týkajících se vědecké činnosti. Šlo v nich o vyslovení jisté obavy z vnitřní struktury UK, kde je v oficiální skladbě relativně nízké zastoupení fakult přírodovědního charakteru (pouze dvě). Je však potřeba zdůraznit, že tyto fakulty se vnitřně člení na odborné sekce (jedna z nich na tři a druhá na čtyři), které mají výrazné tendence k fakultním kompetencím. Když tedy přistoupíme na toto členění, pak sedm subjektů přírodovědního charakteru v univerzitní struktuře nevyvolává přímé obavy z ohrožení kvality v budoucnosti. Otázkou však zůstává choulostivý problém zastoupení těchto oborů v oficiálních orgánech univerzity, které jsou tvořeny na principu proporcionality podle fakult.
Pokud jde o připomínky k počtu a struktuře lékařských fakult, je nutno říci, že rozhovory, které probíhají mezi vedením UK a vedeními těchto fakult, nesměřují k automatické redukci počtu. Jejich úkolem je hledat efektivnější režim pro lékařské obory v rámci UK v oblasti vzdělávací i vědecké.
Důležitým bodem anketních připomínek byly názory na mezinárodní spolupráci UK ve vědecké (vlastně zcela samozřejmě) i vzdělávací činnosti. Zcela jednoznačně se účastníci ankety shodli v tom, že UK musí mít ambice být kvalitní univerzitou v mezinárodním měřítku. Aktivní zapojení UK do současných mezinárodních programů představuje nutnou podmínku jejího úspěšného uplatnění při otevření konkurence vysokých škol v rámci Evropy. Právě proto by se měl již v současnosti najít v rámci UK prostor pro přípravu studijních programů cizinců v cizojazyčné alternativě jako zcela plnohodnotný ekvivalent studia v češtině téměř na všech oborech. Výměna studentů se zahraničím by měla být významným znakem především postgraduálního studia, kdy by nemělo být výjimkou vyslání studenta na relativně dlouhý pobyt (1, 2 semestry) do zahraniční laboratoře nebo na zahraniční univerzitu. Stejně tak by mělo být běžným jevem přijetí zahraničních studentů na UK. V tomto ohledu UK působí na úpravu platných předpisů tak, aby tyto možnosti mohly být využívány. Zajímavé je však anketní poznání, že se nenašel ani jeden hlas účastníků, který by předpokládal zájem českých studentů o studium na UK v cizím jazyce. Osobní ambice řady studentů nejen humanitních oborů jsou značně vysoké, avšak zájem o zvládnutí oboru v kombinaci s cizím jazykem, favorizující možnosti pokračovat ve studiu nebo profesně se uplatnit mimo ČR, není žádný.
Řada připomínek v anketě byla věnována připravovaným oslavám 650. výročí založení UK. Toto významné výročí bude využito k prezentaci UK nejen v širokém mezinárodním měřítku (mezinárodní odborná setkání, cizojazyčné publikace, zařazení do kalendáře významných výročí UNESCO apod.), ale i v rámci ČR (prezentace v televizi, rozhlase, novinách, akce na fakultách i v Karolinu určené široké veřejnosti a pod.). Je přáním vedení UK, aby takto započaté kontakty pokračovaly v jisté permanentní úrovní i po skončení oslav.
Společným znakem všech příspěvků, které se dotkly významu vzdělání pro společnost, je zdůraznění nejen pragmatických profesně zaměřených výstupů, ale především přímá vazba mezi vzděláním a morálkou, úrovní poznání a etikou každodenního jednání. Je potěšitelné, že většina účastníků ankety nejenže nezbavuje UK jisté odpovědnosti v tomto procesu, ale naopak právě vyzývá k tomu, aby se k takové odpovědnosti hlásila a snažila se v otázkách morálky o prohloubení svého vlivu na veřejnost.
Celkově lze konstatovat, že obsah anketních příspěvků znamená pro vedení UK potvrzení správnosti strategických cílů v krátkodobé i perspektivní budoucnosti (srov. mimořádné číslo Forum z 2. července 1997).
Nakolik se zajímají studenti i pedagogové o dění na Univerzitě Karlově? Ožehavé celouniverzitní problematice se věnuje v tomto čísle Forum hned několik materiálů. Jedním z nich je analýza prorektora UK doc. Ing. Ivana Wilhelma, CSc., věnovaná výsledkům vyhlášené ankety.
