Zajímavou skutečností je fakt, ľe se v anketě objevilo minimálně připomínek vnitrouniverzitního charakteru, týkajících se vědecké činnosti. ©lo v nich o vyslovení jisté obavy z vnitřní struktury UK, kde je v oficiální skladbě relativně nízké zastoupení fakult přírodovědního charakteru (pouze dvě). Je vąak potřeba zdůraznit, ľe tyto fakulty se vnitřně člení na odborné sekce (jedna z nich na tři a druhá na čtyři), které mají výrazné tendence k fakultním kompetencím. Kdyľ tedy přistoupíme na toto členění, pak sedm subjektů přírodovědního charakteru v univerzitní struktuře nevyvolává přímé obavy z ohroľení kvality v budoucnosti. Otázkou vąak zůstává choulostivý problém zastoupení těchto oborů v oficiálních orgánech univerzity, které jsou tvořeny na principu proporcionality podle fakult.
Pokud jde o připomínky k počtu a struktuře lékařských fakult, je nutno říci, ľe rozhovory, které probíhají mezi vedením UK a vedeními těchto fakult, nesměřují k automatické redukci počtu. Jejich úkolem je hledat efektivnějąí reľim pro lékařské obory v rámci UK v oblasti vzdělávací i vědecké.
Důleľitým bodem anketních připomínek byly názory na mezinárodní spolupráci UK ve vědecké (vlastně zcela samozřejmě) i vzdělávací činnosti. Zcela jednoznačně se účastníci ankety shodli v tom, ľe UK musí mít ambice být kvalitní univerzitou v mezinárodním měřítku. Aktivní zapojení UK do současných mezinárodních programů představuje nutnou podmínku jejího úspěąného uplatnění při otevření konkurence vysokých ąkol v rámci Evropy. Právě proto by se měl jiľ v současnosti najít v rámci UK prostor pro přípravu studijních programů cizinců v cizojazyčné alternativě jako zcela plnohodnotný ekvivalent studia v čeątině téměř na vąech oborech. Výměna studentů se zahraničím by měla být významným znakem předevąím postgraduálního studia, kdy by nemělo být výjimkou vyslání studenta na relativně dlouhý pobyt (1, 2 semestry) do zahraniční laboratoře nebo na zahraniční univerzitu. Stejně tak by mělo být běľným jevem přijetí zahraničních studentů na UK. V tomto ohledu UK působí na úpravu platných předpisů tak, aby tyto moľnosti mohly být vyuľívány. Zajímavé je vąak anketní poznání, ľe se nenaąel ani jeden hlas účastníků, který by předpokládal zájem českých studentů o studium na UK v cizím jazyce. Osobní ambice řady studentů nejen humanitních oborů jsou značně vysoké, avąak zájem o zvládnutí oboru v kombinaci s cizím jazykem, favorizující moľnosti pokračovat ve studiu nebo profesně se uplatnit mimo ČR, není ľádný.
Řada připomínek v anketě byla věnována připravovaným oslavám 650. výročí zaloľení UK. Toto významné výročí bude vyuľito k prezentaci UK nejen v ąirokém mezinárodním měřítku (mezinárodní odborná setkání, cizojazyčné publikace, zařazení do kalendáře významných výročí UNESCO apod.), ale i v rámci ČR (prezentace v televizi, rozhlase, novinách, akce na fakultách i v Karolinu určené ąiroké veřejnosti a pod.). Je přáním vedení UK, aby takto započaté kontakty pokračovaly v jisté permanentní úrovní i po skončení oslav.
Společným znakem vąech příspěvků, které se dotkly významu vzdělání pro společnost, je zdůraznění nejen pragmatických profesně zaměřených výstupů, ale předevąím přímá vazba mezi vzděláním a morálkou, úrovní poznání a etikou kaľdodenního jednání. Je potěąitelné, ľe větąina účastníků ankety nejenľe nezbavuje UK jisté odpovědnosti v tomto procesu, ale naopak právě vyzývá k tomu, aby se k takové odpovědnosti hlásila a snaľila se v otázkách morálky o prohloubení svého vlivu na veřejnost.
Celkově lze konstatovat, ľe obsah anketních příspěvků znamená pro vedení UK potvrzení správnosti strategických cílů v krátkodobé i perspektivní budoucnosti (srov. mimořádné číslo Forum z 2. července 1997).
Nakolik se zajímají studenti i pedagogové o dění na Univerzitě Karlově? Oľehavé celouniverzitní problematice se věnuje v tomto čísle Forum hned několik materiálů. Jedním z nich je analýza prorektora UK doc. Ing. Ivana Wilhelma, CSc., věnovaná výsledkům vyhláąené ankety.
