V letošním roce vyšla původní česká publikace Povstání živého tvaru. Autorem je RNDr. Anton Markoš, CSc., pracovník Ústavu klinické a experimentální imunologie 3. LF UK. Název i celková koncepce knihy odrážejí základní dualismus současné biologie, kde neoddělitelné součásti živých bytostí, tedy zápis a tvar, jsou považovány za dva krajní body složité škály hierarchických úrovní. Hlavním vědeckým zájmem Dr. Antona Markoše je fyziologie buňky, morfogeneze a evoluce a autor v knize se pokusil na základě studia odborné faktografie a vlastních úvah nalézt novou odpověď na otázku vztahu mezi lineárním genetickým zápisem a tvarem živého organizmu. Pěti zvoleným úrovním organizace věnoval samostatné kapitoly s názvy: Dynamika proteinů, Evoluce na úrovni sekvencí, Evoluce genomů, Evoluce metabolismu, Tvary v ontogenezi a fylogenezi. Autor upozorňuje na některé nové souvislosti a své netradiční názory nepředkládá jako dogmata, ale vyzývá čtenáře k polemice na dané téma a navrhuje jim, aby se pokusili o vlastní interpretaci na základě studia doporučené literatury (v seznamu literatury je uvedeno 570 citací z knih a časopisů vydaných v několika posledních letech).
Publikace je určena především studentům přírodovědeckých, pedagogických a lékařských fakult. Jako zkušený pedagog však autor zařadil do úvodu Malé repetitorium molekulární a buněčné biologie, aby zpřístupnil text čtenářům z řad široké veřejnosti se zájmem o tuto problematiku těm, kteří jsou ochotni knihu nejen číst, ale i přemýšlet, případně diskutovat o zde nově nastolených otázkách současné biologie. Kniha vyšla v Nakladatelství Vesmír.
Žurnál UP - týdeník Univerzity Palackého přináší odpověď jejího rektora doc. L. Dvořáka na otázku redakce, jaký je jeho názor na možné rozšíření vysokého školství o sektor neuniverzitních vysokých škol profesně zaměřených na bakalářské studijní programy (jak bylo prosazeno do návrhu zákona o vysokých školách ministrem školství J. Grušou). Doc. L. Dvořák mj. odpověděl, že rektoři nejsou principiálně proti, ale vidí v tomto směru řadu problémů, především problém finančního zajištění a kvalitního pedagogického obsazení. Tradičně zajímavá (tentokrát i humorná) je rubrika Jiřího Fialy Mezi námi vzdělanci.
Psychologie v ekonomické praxi 1-2/1997 - kvalitní časopis s dlouholetou tradicí (ročník XXXII.), který vychází v Karolinu - Nakladatelství UK, se zabývá problematikou využívání poznatků psychologie práce a organizace, psychologie sociální nebo psychologie osobnosti v konkrétních oblastech společenské (především, ale ne výlučně ekonomické) praxi. Navíc vždy přináší řadu velmi fundovaných recenzí nových psychologických publikací. Mnohá témata článků tzv. "pepky" jsou často nastolena "premiérově". Tentokrát např. příspěvek H.Machačové Diagnostika kardiovaskulárního rizika u celníků aj. Cenná jsou také anglická a německá resumé a vždy bohatý seznam odkazové literatury.
INFORMACE Z EVROPY - informační bulletin Evropského informačního střediska Univerzity Karlovy v posledním čísle řady B v článku pod názvem Co je co? upozorňuje na chyby, kterých se mnozí dopouštějí chybným užíváním nebo záměnou názvů dvou vrcholných mezinárodních evropských organizací Rady Evropy a Evropské rady a jejich orgánů. Velmi poučné.
Listy Ostravské univerzity - v čísle 7 (září 1997) jsou informativně velmi pestré. Přinášejí "kalendárium" záplav, které postihly letos severní Moravu, představují nové děkany fakult, zvou do divadla, upozorňují na zajímavé knižní publikace, velmi zevrubně informují o výstavě Rudolf II. a Praha. Dvanáctistránková příloha poskytuje dokonalý přehled o vývoji Ostravské univerzity v letech 1995-1997.
VITA NOSTRA SERVIS je Informační týdeník 3. LF UK. Již zakotvená rubrika Zprávy ze zahraničních služebních cest je zajímavá tím, že sdělení v ní nejsou "zdeúřední" a tudíž se dobře čtou. Vždy ke čtení je i obsah rubriky Přečetli jsme za vás. Ten, kdo to vybírá, vybírá to dobře. V tomto čísle si lze přečíst fejetonovou úvahu básníka a zpěváka Jiřího Dědečka. Informační týdeník je vždy zakončen "citátem týdne". Např. v č. 41 zněl: "Zatímco nemoci se řídí zákony přírody, jejich léčení podléhá vrtochům, neznalosti a hlouposti lidí" (Sir William Withering). V čísle, o němž se zmiňujeme dnes, je myšlenka Sachy Guitryho: "The little I know, I owe to my ignorance."