Vážení čtenáři,
nastává nejvýznamnější událost moderní éry života Univerzity Karlovy. Dne 17. listopadu 1997 budou oficiálně zahájeny oslavy 650. výročí založení Univerzity Karlovy. O všem podstatném, co se v souvislosti s jubileem děje, vás budeme pravidelně informovat na této slavnostní stránce.
V jednom jarním sobotním dopoledni roku 1949 jsem poprvé v životě vstoupil na akademickou půdu Univerzity Karlovy, přesněji její pražské lékařské fakulty. Bylo to krátce po hrubě pokažených oslavách šestistého výročí založení univerzity. Jak by mě tehdy mohlo napadnout, že s lékařskou fakultou a zejména s Univerzitou Karlovou spojí osud v podstatě celý můj pracovní život a že o půl století později budu mít dokonce čest organizovat oslavy při 650. výročí jejího založení! Jeden a půl roku trvající oslavy budou pro mne padesátiletým výročím úcty a lásky k pražskému vysokému učení. Akademická obec, ale i široká mimouniverzitní veřejnost, očekávají jistě oslavy důstojné, které by navíc měly v jistém smyslu odčinit křivdy spáchané před padesáti lety. Dovolte mi heslovitě vyjádřit ideje, které moji mysl, moje srdce a moji snahu připravit oslavy hodné významu takového výročí naplňují. Seřadil jsem je do desatera:
Velký zájem tisíců našich i zahraničních turistů budí Langweilův model Prahy s areálem Karolina, unikátní a zároveň jediné trojrozměrné svědectví o tom, jak město s univerzitou vypadalo v roce 1826. Zahájení oslav 650. výročí založení UK upoutá pozornost naší a zahraniční veřejnosti nejen na současnou podobu Karolina, ale především na současné pedagogické a vědecké úsilí celé Univerzity Karlovy.
Nové medaile k 650. výročí existence Univerzity Karlovy, významné symboly této kulturní události, budou uděleny mnoha českým i zahraničním osobnostem vědy a kultury. První nová medaile je Jubilejní pamětní medaile k 650 výročí UK pro významné české i zahraniční reprezentanty, kteří prospěli UK. Její výtvarná stránka symbolizuje nejen akt založení univerzity v roce 1347, ale zejména úlohu, kterou během uplynulých staletí univerzita naplňovala. Soutěž o nejlepší návrhy na tuto medaili vypsal rektorát UK před dvěma lety a za několik měsíců poté vyhlásila soutěžní porota vítěze. Stal se jím prof. Jiří Harcuba, bývalý rektor UMPRUM v letech 1991-1994, významný sklář a medailér.
Prof. Harcuba (1928) zakomponoval do medaile svůj vztah k univerzitě a ke vzdělání vůbec. Rub a líc mince tvoří portrét Karla IV., gotická iniciála "K" tvarově přejatá ze zakládací listiny Karlovy a řada jmen významných rektorů, pedagogů i studentů, kteří spoluvytvářeli tradici univerzity. "Medaili jsem na obvodu doplnil výpověďmi, které jsou podle mého esencí veškerého vědění: krása myšlení, úžas nad objevem, hledání pravdy a nakonec oběť pravdě a poznání." Prof. Harcuba zastává názor, že univerzita by měla vytvářet univerzální pohled na svět. Vrcholem poznání pravdy je pro něj umění. "Člověk jako součást celku neustále naráží na tajemství, které ho přesahuje, zůstává pro něj nedostupné." Univerzita příštího tisíciletí by neměla podporovat lidstvo v jeho přehnaných představách o všemohoucnosti a neměla by dopustit "nadvládu obchodníků nad filozofy a básníky". Prof. J. Harcuba se desítky let úspěšně zúčastňuje všech soutěží na výtvarné zpracování českých mincí. Důležité pro něj je, aby téma zakázky přijal za své. "V zakázce je dána technika i forma a hodně lidí to pokládá za omezení. Člověk si ale může zachovat maximální svobodu řešení a nemusí ustupovat nátlaku zadavatele. Já sám to nepociťuji jako handicap. Naopak mě zajímá, jak stejné zadání řeší různí autoři. Je to vlastně věčná škola."
Autorem druhé nové medaile,nazvané Pamětní medaile UK za zásluhy pro vynikající pracovníky UK k 650. výročí je výtvarník prof. Jozef Soukup (1919). Jednu stranu mince tvoří portrét mladé ženy, současné studentky, která dokončuje vzdělání na univerzitě. Její hlava je symbolicky okřídlena myšlenkou. Na rubu ztvárnil prof. J. Soukup žezla všech současných fakult UK, lipový list jako symbol češství a vavřín - znamení slávy. Medaile symbolizující slavnou českou univerzitu by podle něj měla být nadčasová. "Může být moderní kompozicí a typem písma, ale musí vydržet déle, musí být víc, než odpovědí na současný trend požadavků obchodníků s kumštem," vysvětluje svůj přístup. Na UMPRUM strávil prof. Soukup celých pětatřicet let (k jeho prvním posluchačům patřil i prof. Harcuba), vedl oddělení skla a glyptiky a vytvořil řadu medailí, rytin a šperků. Spolupracoval nejen s Univerzitou Karlovou. Pro některé další vysoké školy vytvářel od roku 1952 žezla a rektorské řetězy. Významné jsou i jeho práce v areálu Pražského hradu.
V této fotorubrice budeme v průběhu oslav založení UK přinášet archivní i současné fotografie, které by mohly zaujmout. Fotografické dokumenty přesně odrážejí, jak se v průběhu různých dob měnila podoba exteriérů a interiérů některých univerzitních budov.
Vchod do Karolina z doby před započetím rekonstrukce, zahájené v roce 1948. Snímek je z roku 1946.
Záběr současné podoby čestného vchodu do Karolina. Rekonstrukce byla provedena podle návrhu architektaJaroslava Fragnera a dokončena v roce 1959. Fotografie byla pořízena v letošním roce.
Během univerzitního jubilea bude vydán čtvrtý a závěrečný díl souhrnné práce o historii Univerzity Karlovy. Autory publikace Dějiny Univerzity Karlovy IV (1918 - 1990), kterou vydává Karolinum - Nakladatelství Univerzity Karlovy (a tiskne pražská tiskárna Calamarus), jsou pod redakčním vedením PhDr. Zdeňka Pousty a vedle pracovníků Ústavu dějin UK a Archivu UK i autoři z některých fakult UK. Tematicky je dílo svou syntetickou částí i specializovanými kapitolami, věnovanými jednotlivým fakultám UK, zaměřeno na nejnovější dějiny Univerzity Karlovy, to znamená na období od vzniku Československé republiky v roce 1918 do listopadu roku 1989. Částečně věnuje pozornost i historickým faktům roku 1990. Publikace má přes 400 stran, více než 200 fotografií, je doplněna přehledy v té době působících rektorů, prorektorů, děkanů a proděkanů, obsahuje údaje o počtu studentů. Nechybí ani speciální kapitola Obnova Karolina a dalších historických budov UK. Vydáním čtvrtého a současně nejobsáhlejšího svazku Dějin Univerzity Karlovy se tak završí úsilí UK zevrubně zpracovat vlastní minulost (dílo vyjde na jaře roku 1998).
| ||||||||||||||||||||
