Živnou půdu pro výzkumnou činnost představuje pro nás, kromě odborného potenciálu, participace na širokém spektru grantových projektů. V současné době sečtením grantů FRVŠ (14 - 1169 tis.), GAUK (61 - 4269 tis.), GAČR (30 - 6775 tis.), MŠMT (6 - 1471 tis.) a dalších (6 - 870 tis.+ 12 tis. USD) dostaneme uspokojivý počet 117 projektů (14554 tis.+ 12 tis. USD).
Odbornou přípravou v doktorském studiu prochází dnes 783 doktorandů (112 interních, 625 distančních, 46 cizinců). V roce 1997 bylo obhájeno 29 disertačních prací.
Vědecká kvalifikace staršího typu (CSc., DrSc.) pozvolna vyhasíná. Zatímco od roku 1990 byla hodnost CSc. udělena 181 aspirantům (většinou pracovníkům mimo FF), v posledních dvou letech se jedná již jen o pár jednotlivců. Podobně je tomu s hodností DrSc.: od roku 1990 do roku 1995 jde pouze o 13 případů.
Habilitace a profesorská řízení dosahují kvantitativně přiměřených bilancí. Zatímco v hektických letech 1990-1991 bylo jmenováno 77 docentů (z toho 19 mimo FF) a 31 profesorů (3 mimo FF), v posledních dvou letech máme "rozumnější" počty - 23 docentů (9 mimo FF) a 8 profesorů (1 mimo FF). Nepovažujeme to, arciť, za úpadek, ale za nastolení vyváženého normálního průběhu vědecko-pedagogických kvalifikací.
Publikační činnost pracovníků FF UK lze jistě označit za úspěšnou. V roce 1996 vydali 108 knih (z toho 22 učebnic) a 249 částí knih (kapitol). Pro obory zastoupené na FF je důležitým typem publikování výsledků výzkumu vědecká studie. Tento termín však třídění ProCite nezná - nejspíše se tu skrývá pod (lepšími) příspěvky ve sbornících a původními články (707 položek). Také recenzní činnost (509) patří v humanitních vědách k nutným povinnostem. To ostatní (250 položek) představuje ovšem také užitečné odborné aktivity.
Zahraniční oddělení FF UK se věnuje v rámci chodu celé fakulty několika základním oblastem činnosti:
Vzhledem k jisté výlučnosti našich semestrálních programů v angličtině bychom se nyní rádi o nich zmínili podrobněji. V rámci programu CIEE přijíždí každý semestr na FF UK 50 mladých amerických studentů. Společnost CIEE vyslala před několika lety do Prahy svého vlastního ředitele programu, tzv. resident director, s nímž zahraniční oddělení FF UK denně spolupracuje a pomáhá zajišťovat profesory pro výuku, učebny, výlety mimo Prahu, sportovní vyžití pro studenty apod. Paralelně funguje na FF UK další semestrální program ECES (East and Central European Studies), který je určen studentům samoplátcům z kterékoliv země. Přednášky probíhají v angličtině. Zahraniční oddělení FF UK pro tento program vyhledává profesory přednášející anglicky, zabezpečuje místnosti, ubytování na koleji, kulturní program, sportovní akce, víkendové výlety mimo Prahu (např. Šumava, Železné hory apod.). V průběhu posledních dvou let se daří postupně nabídku přednášek rozšiřovat a rovněž tak se zlepšuje zabezpečování mimoškolních akcí. Celková zvyšující se úroveň programu má za následek, že se hlásí stále více zájemců. FF UK by ráda vyšla vstříc rostoucímu zájmu zahraničních studentů o program ECES, naráží však na problémy při ubytovávání studentů, neboť kapacita kolejí zdaleka nedostačuje všem požadavkům a FF UK nemůže nárokovat vyšší počet lůžek.
Druhou výlučností FF UK jsou zahraniční lektoři, kterých v současné době působí na FF UK celkem 41. Více než polovina jich zde pobývá na základě vládní dohody uzavřené MŠMT ČR. FF UK vesměs vítá pobyt těchto lektorů, neboť jejich přínos do výuky je nesporný. Ovšem s pobytem lektorů souvisí nemalý problém praktický, a to je jejich ubytování. Do loňského roku totiž lektoři měli možnost bydlet v hotelovém domě MŠMT ČR na Petřinách, ovšem po převodu tohoto domu (bez náhrady!) do vlastnictví Ministerstva vnitra byla starost o ubytování lektorů přenesena na FF UK, tj. na zahraniční oddělení. To se v poslední době vlastně změnilo na zoufalou realitní kancelář, která na neutěšeném trhu s nemovitostmi hledá dlouhodobé pronájmy menších bytů za přijatelných finančních podmínek, ovšem úspěšnost takového hledání se téměř rovná nule. Zdá se nám, že v tomto bodě napínáme síly špatným směrem, protože je to zcela bezvýsledné, a velice bychom uvítali jakoukoli radu či pomoc při řešení velmi neutěšené bytové situace našich lektorů. Předem děkujeme.
Protože problematika studia stojí v první linii pozornosti celé Univerzity Karlovy, byli jsme rádi, když nás prof. Marie Königová, proděkanka pro studijní záležitosti FF UK pozvala, abychom se nad některými fakty o studiu na největší fakultě společně zamysleli. Připravili jsme si několik otázek, ale jakmile paní profesorka začala hovořit, dotazy jsme ji nerušili.
Plně si uvědomujeme, že struktura a kvalita vzdělávacího systému je rozhodujícím a důležitým činitelem duchovního rozvoje občanů, společnosti i světového postavení každé země. Na bedrech Filozofické fakulty leží velmi závažný úkol, protože má ze všech fakult největší počet studentů. V současné době jich je přes 6000, přičemž se každoročně hlásí přibližně 8000 zájemců. Letos jsme přijali 1500 uchazečů (zapsalo se 1340). Těmito čísly chci říci, že naše fakulta vzdělává největší počet budoucí české humanitně zaměřené inteligence, která by měla vlastnit nejekonomičtější hodnotu budoucnosti - vzdělání. Rozumí se, že studenti musí mít proto možnost získat a vybrat si vzdělání ze širokého oborového spektra (nyní se přednáší 54 oborů a velké množství různých oborových kombinací). Obsah vzdělání musí odpovídat světovým parametrům. Studenti proto musí získat dostat moderní, nové a perspektivní. Klade to velké nároky na úroveň pedagogického sboru, jehož úroveň je třeba sledovat a vyhodnocovat. Kritériem hodnocení je např. publikační činnost pedagogických pracovníků fakulty, musíme ale hledat a sledovat i jiné ukazatele, včetně námi vítané zpětné vazby studentských anket, popřípadě nahrazovat novými lidmi ty, kteří ohromnému rozvoji téměř všech vědeckých disciplín (především díky zdokonalení informačních technologii) prostě nestačí. V souvislosti s rozvojem, diferenciací a specializací vědních disciplín musíme kontinuálně inovovat studijní obory. Nově (od roku 1996) například přednášíme armenistiku a religionistiku, premiéru zažila albánština, čeština v komunikaci neslyšících, Ústav informačních studií a knihovnictví FF se - zcela v závislosti na aktuálních trendech globalizujícího se světa - soustřeďuje na informatiku, dálnici do budoucnosti. Staré dobré klasické obory rušit nehodláme. Naopak jsem hrdi na fakultní stříbro, například na arabistku, archeologii, hebraistiku, byzantologii, indologii, sinologii a mnohé další a obáváme se, aby neodešly s přirozeným odchodem těch vynikajících odborníků, jejichž péčí katedry dosud ještě učí a bádají. Filozofická fakulta se nebrání ani myšlence prostupnosti, vítá touhy studentů po interdisciplinárních pohledech na svět či jejich zájem o zcela odlišný obor, než studují řádně. Není problémem, aby například matematik studoval dějiny umění, lékař psychologii nebo ekonom turečtinu. Fakulta má zájem o pobyty zahraničních studentů - v současnosti jich zde studuje 150, z toho 28 samoplátců. Budou-li další zájemci, výrazně rozšíříme doktorandské studium (dnes je zahraničních doktorandů 41, z toho samoplátců 19).
Problémem fakulty je nedostatek peněz a prostoru k výuce a badatelské práci. Nicméně i letos jsme se snažili zvýšit počet přijímaných uchazečů. Problémem je neodůvodněné prodlužování délky studia (více než 800 studentů dnes přesluhuje ). To nás nutí, abychom upřesnili stávající Studijní řád a vyhnuli se tak mnohdy rozhodnutím nepříjemným a nelehkým jak pro nás, tak pro studenty.
Fakultní akademický senát se schází pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci, ovšem i tak bývá program jednání velmi bohatý. Po volbách nového děkana (prosinec 1996) AS čekalo několik návazných úkolů - schválení nových proděkanů a vědecké rady. Nesnadným úkolem bylo pro členy senátu také jednání o novém rozpočtu fakulty na rok 1997. O dobré práci hospodářského vedení fakulty (kontrolovaného pravidelně senátem) svědčí i to, že se jej stále daří udržovat jako vyrovnaný.
Z mnohooborovosti fakulty vyplývá, že valnou část "rutinní" práce senátu vyplňují studijní záležitosti. Například schvalování nových studijních plánů, stejně jako změny v plánech již existujících - takových změn je každý rok kolem deseti a jen výjimečně k nim není obsáhlá diskuse. Je samozřejmé, že se ke změnám vyslovují i studenti. S otázkami studia souvisí i lidsky citlivá a odborně nesnadná otázka schvalování prodloužení pracovních smluv těm pedagogům, kteří dosáhli důchodového věku. Vzhledem k průměrnému věku pedagogického sboru jak fakulty, tak i celé univerzity, nejde o záležitost okrajovou. A musím tu připomenout, že badatel v humanitních oborech odborně dozrává později, než je tomu třeba v exaktních vědách. V případě naší fakulty bývá prolongace pracovních smluv závažným problémem. Právě kolem něho se také soustřeďují jedny z nejostřejších senátních diskusí.
Členové studentské kurie AS ale nejsou aktivní jenom při projednávání podobných otázek. Patří mezi ně i problémy, na které, více než oprávněně, také často poukazují - neutěšená situace na kolejích a v menzách. Velmi odpovědně přistupují členové AS z řad studentů i k projednávání všech dalších otázek, ať už jde o problémy hospodářské, organizační či administrativní.
Funkční období stávajícího senátu končí v březnu příštího roku. Při volbách nového senátu dojde k podstatné personální obměně, protože většina členů současného senátu již nemůže kandidovat. Volby jsou organizačně připraveny a proběhnou v lednu 1998. Do března však senát hodlá projednat nejen několik změn ve studijních plánech, ale zejména projednat a schválit podstatně revidovaný a zjednodušený studijní a zkušební řád FF a připravit a doufáme, že i schválit nový organizační řád FF UK.
Od roku 1995 probíhá v rámci grantu České republiky č. 405/95/1548 velká soupisová akce, jejímž cílem je zachytit, prozkoumat a v Rukověti (literárních) rukopisů 17. a 18. století uvést ve veřejnou vědomost rukopisné bohatství chované v českých, moravských a slezských muzeích. Zatím bylo prozkoumáno úhrnem na jeden a půl milionu textových exemplářů, sama rukověť jich uvede několik tisíc. Je připraven 1. díl rukověti (česká muzea A-J), ostatek Čech je v pokročilém stadiu zpracování, na Moravě a zvláště ve Slezsku byly učiněny podstatné sondy. Soupis se provádí výhradně prezenčně, nikoli anketou, dotazníky, korespondenčně apod. Celkem bylo prozkoumáno na 170000 textových jednotek.
Kromě dvou pedagogických pracovníků FF UK leží tíha tohoto rozsáhlého, časově i organizačně náročného úkolu na bedrech studentských; do akce se včlenilo během tří let na šedesát studentek a studentů FF UK, z toho asi dvacet jich tvoří stabilní kádr této akce. Byli získáni i studenti z PedF v Ústí nad Labem a zapojili se i studující bohemisté zahraniční (z Polska, Belgie, Slovinska). Byly pořádány letní týdenní školicí výjezdy do některého mimopražského muzea (letos Louny) a víkendové srpnové semináře v Žinkovech. Z podnětů tohoto soupisu - nebo v souvislosti s ním - vznikla dlouhá řada prací ročníkových, seminárních a několik podstatných prací diplomových (jedna z nich odměněna cenou Jana Palacha a odměnou v soutěži o cenu Jiřího Levého), dále několik edic dobových textů, dokonce se konaly lokální konference (v Rychnově nad Kněžnou a Dobrši u Strakonic).
V tomto stadiu bylo účelné shrnout zkušenosti i výsledky a dát nové impulzy zvláště pro interpretaci získaného materiálového bohatství. K tomu posloužilo pracovní sympozium, které uspořádaly katedry českého jazyka a české literatury FF UK, Muzeum v Hradci Králové a redakce zmíněné rukověti, a to s motem "Inter vespres rosae nascuntur" (Mezi trním se rodí růže). Jednání se rozložilo do čtyř sekcí. V každé byl jeden referát: Dr. S. Petr mluvil o věcech muzejnictví a rukopisů, prof. E. Petrů z Olomouce o literárněhistorické problematice, prof. T. Berger z Tübingen o češtině 17. a 18. století - o tomto tématu se konferenčně jednalo zde vůbec poprvé - prof. J. Vintr z Vídně hovořil o velmi ožehavé a diskusně napjaté situaci ediční; spiritus agens této akce, Mgr. J. Linda, referoval o postupu soupisové akce; se sděleními dále vystoupili odborníci domácí i zahraniční, hlavně se však rozvinula živá a přirozená diskuse; tu moderovali a podněcovali čtyři postgraduanti a studenti FF UK - R. Lunga, V. Petrbok, J. Krč a M. Valášek.
V debatě zazněla i sdělení o připravovaných edicích i dílčích průzkumech. Zároveň byly učiněny první pokusy o jazykové včlenění českého slovesného dění do souvislostí interkulturních v rámci českých zemí i v celém horizontu středoevropském (což vyžaduje prohlubovat bohemistické vztahy k výzkumům neolatinistickým, germanistickým, polonistickým, slovakistickým, hungaristickým a jugoslovenistickým). Účastníkům sympozia se dostalo ukázkového sešitu (soupis muzea Broumov), v kterém je předvedena například česko-latinská příležitostná poezie 17. a 18. století; v jednom ze sdělení zazněla informace o latinsko-německo-české produkci z Podkrkonoší atd.
Sympozium se neslo v nadějné atmosféře. Uvědomíme-li si, že český slovesný i jazykově kulturní raný novověk je stále ještě oblastí prozkoumanou málo a nesoustavně a že je zároveň předmětem často velmi jednostranných až krkolomných aktualizací, nebyly výsledky tohoto hradeckého jednání pro pocity uspokojení nad vykonaným dílem podnětem neoprávněným. Česká lingvistická i literárněvědná barokistika se prezentovala i ve své mladé a nejmladší generaci solidně a činorodě. Zdá se, že naděje na zaplnění onoho čtvrttisíciletí našich jazykových a literárních dějin, kde ještě pořád vládnou do značné míry lvi, není nijak nadnesená.
Indologický ústav Filozofické fakulty UK ve spolupráci s Lyrou Pragensis uspořádal 6. listopadu 1997 slavnostní večer ke 120. výročí narození pákistánského národního básníka a duchovního otce Pákistánu Muhammada Ikbála (1877 - 1938). Hojně navštívené představení nazvané Básník budoucího času se konalo v prostorách Lyry Pragensis pod záštitou pákistánského velvyslanectví a v rámci oslav 50. výročí Pákistánu. Účastnila se ho velvyslankyně Pákistánské islámské republiky v Praze, Její Excelence paní Freda Šáhová, která přednesla slavnostní projev, dále doyen pražského diplomatického sboru, apoštolský nuncius Svaté stolice arcibiskup Msgre. Giovanni Coppa, Lívia Klausová a další čestní hosté. Umělecký pořad z českých překladů Ikbálovy poezie připravil doc. PhDr. Jan Marek, CSc., zástupce ředitele Indologického ústavu FF UK. V průvodním slově zdůraznil, že Ikbál byl velkým humanistou, který stojí na hranici dvou epoch a který svým dílem tvoří nejen most mezi Západem a Východem, ale také přechod mezi minulostí a přítomností, protože tradiční poetiku dokázal působivě spojit s problémy moderního člověka a společnosti.
Ukázky Ikbálových veršů v překladech českých básníků Kamila Bednáře a Václava Daňka přednesli Dagmar Sedláčková a Bohumil Švarc. Z magnetofonového záznamu zazněly Ikbálovy gazely zpívané předními pákistánskými umělci.
Autentickou atmosféru dokreslily na závěr večera pákistánské zákusky, které podával pan Muhammad Khálid a jeho spolupracovníci z restaurace SHALIMAR TANDOORI v Balbínově ulici v Praze 2.
Studenti FF UK mají více možností, jak ovlivňovat život fakulty podle svých představ (jen kdyby tomu někdy věnovali větší pozornost...). Jejich zástupcem a partnerem vůči vedení je totiž mimo studentskou komoru Akademického senátu také Studentská rada. Co dělá a jak vlastně vznikla?
Dvanáct členů Studentské rady volí každoročně ze svého středu valná hromada tzv. Studentského fondu, jehož členem je každý student FF UK. Studentský fond FF UK byl ustaven 7. května 1990 a u jeho zrodu stáli především studenti z bývalého stávkového výboru, kteří řídili dění na fakultě až do ledna 1990. Po ukončení stávky se konaly volby do nově vzniklé Studentské rady, která měla převzít studentskou aktivitu na fakultě. Bylo zapotřebí vytvořit organizaci, která by poskytla studentům možnost legitimního zasahování do univerzitních i veřejných záležitostí, a v neposlední řadě i hospodaření s penězi získanými během stávky. Obsazení rady se časem z velké části obměnilo a došlo i k personálnímu prolnutí s členy studentské kurie AS. Tento stav kumulace funkcí trvá vlastně dodnes a je spíše přínosem než negativem. Během podzimu a zimy 1993-1994 došlo také k vytvoření první studentské nadace v ČR Studna , jež finančně podporuje studentské aktivity a sama vytváří vlastní projekty (např. akce Tisíc knih univerzitě). Zatím poslední valná hromada SF se sešla v listopadu 1996. Zvolila novou Studentskou radu v současném složení a provedla některé změny ve stanovách. Celý zimní semestr byl ve znamení úspěšných příprav 1. reprezentačního aprílového plesu FF UK. V současné době SR participuje na uvažovaných úpravách studijního řádu a studijních programů. Hlavně však plní mediační funkci, tvoří styčného důstojníka mezi studenty a děkanátem.
Trocha sebechvály aneb co se za poslední roky podařilo:
Kontakt:
Studentskou radu najdete v hlavní budově FF UK v místnosti č.02. Naše přímé číslo je 216 19 297, to je fakultní linka 297.
Pro nastávající období zůstává hlavním investičním záměrem FF UK rekonstrukce Šporkova paláce. Již v květnu roku 1995 vydal Obvodní úřad pro Prahu 1 nařízení, na jehož základě musí být odstraněn havarijní stav tohoto objektu. Vedení fakulty ještě zintenzívnilo svou snahu řešit tuto situaci zásadně: rekonstrukcí paláce zajistit, aby se zároveň podstatným způsobem zlepšila kritická prostorová situace fakulty.
Celková rekonstrukce byla připravována s dostatečným předstihem (připravený realizační projekt a získání stavebního povolení). Vybrán byl i podnik, který měl rekonstrukci provádět. Po druhém balíčku ekonomických opatření vyvstala však otázka, zda Ministerstvo školství uvolní již přidělené investiční prostředky. Vedení fakulty argumentovalo nutným řešením havarijního stavu objektu a připomínalo, kolik finančních prostředků bylo již do přípravy rekonstrukční akce vloženo. Nakonec ale nezbylo než rekonstrukční práce zastavit a zrušit přestěhování Ústavu translatologie a Střediska iberoamerických studií.
Neznamená to ale, že by se FF UK mohla svého záměru perfektně a citlivě Šporkův palác rekonstruovat vzdát. Vidíme v tom jednu z významných cest k zlepšení své prostorové situace, která je objektivně na hranici kolapsu. Pro rok 1997 zůstává obnova Šporkova paláce jednou z investičních priorit Univerzity Karlovy. Nevzdáváme se naděje a přesvědčení, že rekonstrukce Šporkova paláce je třeba také chápat jako kulturní povinnost.
Vedle plánované rekonstrukce Šporkova paláce byla v loňském roce připravována a v tomto roce během 3 a 1/2 měsíce provedena rekonstrukce systému vytápění, rozvodů studené a teplé vody, výstavba nové kotelny, strojovny a rozvodů vzduchotechniky v hlavním objektu FF UK, na Náměstí J. Palacha. Přes drobné nedostatky v projektové dokumentaci, kterou zpracovala firma Metroprojekt, a. s., pracoval zhotovitel rekonstrukce, firma KOMTERM, bez zbytečných prodlev. Studenti FF UK mohli skutečně zahájit výuku a zasednout do lavic v posluchárnách hlavní budovy 27. října 1997. Velký podíl na zahájení výuky měli i pracovníci firmy Mydom, kteří během 14 dnů, o sobotách a nedělích, vrátili posluchárnám a kancelářím jejich podobu. Přes probíhající dokončovací práce a odstraňování drobných vad a nedodělků, probíhá pracovní a studijní život normálně.
Vzhledem k limitovaným finančním možnostem přistupuje fakulta postupně, v omezeném rozsahu, k výměně zastaralého a opotřebovaného inventáře. Skutečně naše fakulta studentům a učitelům mnohdy nenabízí pro výuku i vědeckou práci nejdůstojnější prostory...
Nedostatek finančních prostředků, stáří budov i jejich zařízení, nás nutí nakládat s přidělenými i hospodářskou činností získanými finančními prostředky velmi opatrně, předvídat možná rizika nejrůznějších havárií, a vydávat tak peníze na obnovu majetku v menším rozsahu než je potřebné. Po loňské rozsáhlé a finančně nákladné opravě velké auly jsme letos souběžně s rekonstrukčními pracemi v hlavní budově přistoupili k renovaci vestavěného školního nábytku ve dvou velkých posluchárnách v hlavní budově. Rádi bychom pokračovali v rozsáhlejších opravách učeben i v příštím roce.
Slavnostně byla 11. září 1997 otevřena nákladně rekonstruovaná knihovna Právnické fakulty UK a již od poloviny září je plně k dispozici veřejnosti. Uplynuly dva měsíce takřka nepřetržitého provozu, a to byla příležitost požádat vedoucí knihovny PhDr. Janu Mouchovou o shrnutí některých dosavadních poznatků a zkušeností.
Knihovna funguje již přes měsíc. Jak velký je o ní zájem?
Knihovna slouží především studentům a učitelům Právnické fakulty, podporuje výuku a vědeckou činnost na naší fakultě, ale samozřejmě umožňujeme za podmínek daných knihovním řádem, aby používali knihovnu i další zájemci. Konkrétně to znamená, že mimofakultní uživatelé si nemohou půjčovat informační prameny ke studiu mimo prostory knihovny, prezenčně však mohou studovat bez omezení. Jen do poloviny října jsme zaznamenali zhruba 10000 návštěv! Registrováno je zatím 3440 čtenářů, z toho 150 tvoří uživatelé z mimouniverzitní veřejnosti. V současné době již ustává prvotní zájem návštěvníků pouze o vzhled nové knihovny a ta začíná plnit své pravé poslání.
O jaké služby mají čtenáři knihovny největší zájem?
Naše situace je obdobná jako na ostatních vysokých školách. Největší poptávka je přirozeně po studijní literatuře. V poslední době se zvyšuje zájem o studium v knihovně (od pondělí do pátku od 9.00 do 20.00 hodin), protože učební pomůcky, které si studenti mohli zapůjčit domů, jsou už v podstatě rozebrané. Největší návštěvnost zaznamenáváme v době od jedenácté do šestnácté hodiny, pravidelně se ale vyskytují čtenáři v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách. Velmi oblíbené je také využívání počítačového pracoviště pro práci s právními informačními systémy a Internetem. Celé spektrum možností je k dispozici pouze studentům školy, kteří mají přístup do fakultní počítačové sítě.
Předpokládáte další rozšíření služeb knihovny?
Knihovna funguje již přes měsíc a s uspokojením mohu říci, že plní svoji funkci. Ráda bych ovšem zdůraznila, že před personálem knihovny je stále ještě mnoho úkolů, které bude třeba provádět souběžně se službou čtenářům. Po dvojím přestěhování celé knihovny se chystáme provést generální revizi knihovního fondu, chceme rozšířit nabídku služeb o využívání CD-ROM a zprovoznit síťovou tiskárnu, aby si uživatelé mohli odnést tištěný výstup. Nemalým úkolem je i průběžné zpracování knih do volného výběru ve studovnách, kde je místo zhruba na 70000 svazků knih.
Ovlivnilo otevření knihovny nějak zásadně činnost fakulty?
Na tuto otázku by spíše měli odpovědět její největší uživatelé, tedy pedagogové a studenti. První ohlasy jsou velmi kladné a zdá se, že se podařilo vytvořit nejen moderní informační pracoviště se všemi jeho potřebnými atributy, ale také příjemné prostředí, které tvoří vhodný rámec pro studium a motivuje k duševní činnosti.
Ve dnech 29. září až 4. října 1997 uspořádalo Internationales Zentrum, se sídlem v Tübingen, sdružující osmnáct evropských a amerických univerzit, ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia UK v Karolinu mezinárodní letní školu pod názvem Hermeneutika a dekonstrukce. Šestidenní pracovní setkání doktorandů se konalo pod vedením G. Figala (Tübingen), I. M. Féhéra (Budapešť), D. Barbarice (Záhřeb) a P. Kouby (UFaR FF UK Praha). Jako hosté na něm vystoupili Jean Grondin (Montréal) a Miroslav Petříček (FlÚ AV ČR Praha). Těžištěm akce se stala vystoupení doktorandů a postdoktorandů, kteří měli často poprvé příležitost prezentovat výsledky své práce mezinárodnímu publiku (účastníci se sjeli z Anglie, Běloruska, Bulharska, ČR, Dánska, Polska, Chorvatska, Maďarska, Německa, Ruska, Rumunska). Podstatnou na celém projektu byla diskuse, jíž byl vyhrazen dostatek času. Tematické okruhy diskusí, vymezené předem zadanými texty, se soustřeďovaly na problém možnosti (a ne-možnosti) rozumění, jak byl formulován v diskusi mezi H.- G. Gadamerem a J. Derridou a na další základní otázky současné filozofické hermeneutiky, především v souvislosti s ranou filozofií M. Heideggera. Příspěvky českých účastníků (M. Pokorného, J. Čapka, P. Stehlíkové a J. Mourala), které podle shodného soudu zahraničních garantů školy patřily k nejlepším, byly vesměs zaměřeny na problematiku temporality.
Ke zdárnému průběhu zajímavé akce přispěl také host, který v době jejího konání přicestoval do Prahy k jednosemestrálnímu působení na FF UK, emeritní profesor berlínské Svobodné univerzity, Ernst Tugendhat. Od druhé poloviny týdne se účastnil všech zasedání a přispěl svou odlišnou perspektivou pohledu k podnětnému prohloubení diskusí.
Průběh celé letní školy, finančně podporované nadací Volkswagen, byl natolik úspěšný (v neposlední řadě díky organizačnímu úsilí CTS), že bude mít zřejmě pokračování v dlouhodobém programu pro spolupráci doktorandů v rámci činnosti Internationales Zentrum v Tübingen. Univerzita Karlova se na něm bude aktivně podílet.
U příležitosti 650. výročí založení Katolické teologické fakulty UK se konalo 5. listopadu 1997 v areálu sídla KTF UK slavnostní shromáždění. Celé akce, která se stala součástí oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy, se zúčastnili prorektor UK prof. Pavel Klener, kvestor UK Ing. Josef Kubíček, zástupci Evangelické a Husitské teologické fakulty UK, děkani dalších fakult UK a zástupci ostatních teologických fakult v České republice. Mezi účastníky byl i Velký kancléř KTF a pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk, apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Giovanni Coppa a někteří další zástupci českých a moravských církevních kruhů. Účastníci shromáždění vyslechli dopis substitua vatikánského státního sekretariátu, v němž papež Jan Pavel II. poslal shromáždění svůj pozdrav a apoštolské požehnání. V dopise členům KTF se mimo jiné uvádí: Svatý otec, maje na paměti své předchozí pastorační návštěvy Prahy, tohoto významného intelektuálního centra, si cení hodnotného přínosu, kterým tento institut přispěl k obohacení teologických studií a upřímně přeje celé fakultě, aby i nadále úspěšně vědecky působila ve službách teologie a křesťanské kultury. Součástí slavnostního programu byly i přednášky o dějinách a činnosti teologické fakulty v předhusitském období, které přednesli děkan KTF UK prof. ThDr. Jaroslav Polc, prof. ThDr. Jaroslav Kadlec a prof. PhDr. Stanislav Sousedík.
Centrum UK pro otázky životního prostředí uspořádalo ve dnech 4. - 5. listopadu 1997 semináře na téma Strategické scénáře pro Českou republiku a trvale udržitelný rozvoj a Globální ekonomika, podnikání a trvale udržitelný rozvoj. Semináře byly pořádány ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CzBCSD) a se studentskou organizací AIESEC. Jejich jednání se zabývalo historií, metodologií, smyslem a posláním tvorby scénářů trvale udržitelného rozvoje a jejich konkrétní prezentací a deskripcí (včetně strategických scénářů pro Českou republiku). Na seminářích byl podán i pohled na problematiku vztahu podnikání a trvale udržitelného rozvoje (ve vystoupení PhDr. Ivana Ryndy, experta ČR pro trvale udržitelný rozvoj a spolupracovníka Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, který přednáší sociální ekologii v Centru UK pro životní prostředí a na FSV UK - pozn. red.). Byl zmíněn i význam České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (zal. 1993), která rozebírá nejen dosavadní vztah průmyslových podniků v ČSFR, respektive v České republice po roce 1989, ale pomocí důmyslné a dosud i ve světě poměrně vzácně užívané metody se pokouší předpovědět vývoj české společnosti v nejbližším čtvrtstoletí . Druhý den konání semináře - 5. listopadu 1997 - byla na návrh Centra UK pro otázky životního prostředí předána prorektorem UK doc. Ivanem Wilhelmem, který měl na uspořádání seminářů a jejich organizaci významný osobní podíl, pamětní medaile Univerzity Karlovy Stephanu Schmidheinymu, místopředsedovi a zakladateli Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD), který se zásadní měrou zasadil o přijetí a rozpracování teoretických myšlenek ochrany přírody, životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje nejširší světovou ekonomickou a zejména podnikatelskou obcí a jehož zásluhou získaly ideály praktický rozměr . Laudatio přednesl prof. Bedřich Moldan, ředitel Centra UK pro otázky životního prostředí.
Pozn. redakce: Vzhledem k závažnosti problematiky a výtečné ukázce moderního ekologického myšlení přineseme v některém z příštích čísel zkrácenou verzi příspěvku PhDr. Ivana Ryndy o vztahu podnikání a trvale udržitelného rozvoje.
