Téměř před rokem byl doc. PhDr. František Vrhel, CSc., ředitel Ústavu etnologie FF UK, zvolen podruhé do funkce děkana jedné z nejvýznamnějších fakult Univerzity Karlovy, fakulty filozofické. I když se náš rozhovor měl týkat věcí aktuálních (měl být na "žhavé téma"), došlo i na věci obecnějšího charakteru. Delší interview nám pan děkan přislíbil v prvních měsících příštího roku, po návratu ze své etnologické výpravy do Jižní Ameriky.
Co tedy v poslední době nejvíce hýbe vaší fakultou?
Letos se nám trochu posunul začátek zimního semestru, v celé naší budově na Náměstí Jana Palacha totiž probíhala rekonstrukce topení, která trvala až do konce října. Je však šťastně za námi, a tak nás opravdu trápí už jen dvě záležitosti: už dlouho nemáme dostatečnou kapacitu, která by mohla pojmout stále rostoucí počet posluchačů. Měli jsme velký zájem o rekonstrukci prostoru Šporkova paláce, kde sídlí některá pracoviště naší fakulty - ten skutečně není v dobrém stavu. Vzhledem k restriktivním ekonomickým opatřením nám na ni ale scházejí peníze.
Zmínil jste se o nadměrném počtu studentů. V tomto akademickém roce jich do prvních semestrů nastupovalo téměř osmnáct set! Znovu se neodvratně blíží doba, kdy bude celá fakulta zaplavena přihláškami nových uchazečů...
Abych pravdu řekl, už teď se děsím myšlenky, že bychom měli příští rok přijmout stejně velký počet studentů. Podle mého by bylo úplně ideální mít v každém ročníku pouze šest až osm stovek posluchačů. Takto redukovaný počet by přispěl i ke zkvalitnění výuky. Nedávno byl jeden pedagog nucen zrušit seminář, protože se na něm sešlo čtyřicet studentů. V takové situaci pak ztrácí samozřejmě jakýkoliv hlubší ponor do tématu smysl.
Má tolik absolventů Filozofické fakulty vůbec šanci nějak se uplatnit?
V zásadě je o bývalé posluchače FF UK zájem, ale spíše v méně konvenčních oblastech. Sám se v různých částech světa se svými bývalými studenty setkávám a zjišťuji, že se pracovně uplatnili zcela jinak, než by jejich studijní specializace předpokládala. Při přijímání studentů nevycházíme ze statistických údajů, které by předem určovaly, kolik absolventů je trh schopen pokrýt. To by o řadu oborů vyučovaných na naší fakultě vůbec nebyl zájem.
V poslední době se vynořují pochybnosti a otázky, zda se univerzity za osm let od přeměn celé společnosti dokázaly dostatečně transformovat...
Tato otázka je složitá a není zde na ni potřebný prostor. Náš pedagogický sbor je v současné chvíli složený ze skutečných odborníků. Transformaci na akademické půdě musíme vnímat také v jiném rámci, s vizí budoucího začlenění České republiky do evropských struktur. Nejen naše fakulta má možnost nevídané mobility studentů na dlouhodobé stáže v celém světě, a to je pro ně víc než škola života...
Z děkanské kanceláře máte krásný výhled na Prahu. Kolik času v ní vůbec trávíte?
Předně se snažím rozdělit svoji práci děkana a vlastní aktivity v oblastech vědeckého výzkumu. Děkanuji-li, zdržuji se zde každý den několik hodin, ale neptejte se mě, jak teď vypadá moje vlastní vědecká činnost. Ta samozřejmě mým děkanováním trpí...
