Dne 18. března 1998 vydala Česká národní banka sadu čtyř mincí s námětem Karel IV. Dne 18. března 1998 vydala Česká národní banka sadu čtyř mincí s námětem Karel IV.
Jednu z nich (mince 1/2 oz, 5000 Kč) vytvořil akad. sochař Michal Vitanovský - má námět dobové scény výuky žáků mistrem ve spojení s pečetí UK
Na snímku je pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč od akad. sochařky Majky Wichnerové. Na lícní straně je zajímavé řešení obrazu Karla IV. ve spojení s univerzitní pečetí.
Nejvýznamnější panovnické činy krále Karla IV. mají dataci roku 1348 - a právě k tomuto výročí vydává Česká národní banka sadu čtyř zlatých mincí s karolinským námětem (má stejné parametry jako sada mincí Koruna česká). Pro každou novou minci byl zvolen jiný námět: Karlštejn pro 1000 korun, právní dokumenty Koruny české pro hodnotu 2500 korun, Univerzita Karlova pro 5000 korun a Nové Město pražské pro 10000 korun. Umělecké návrhy na mince vzešly z veřejné soutěže, k účasti bylo vyzváno šest nejúspěšnějších výtvarníků v oblasti mincovní tvorby (vedle J. Bejvla akademičtí sochaři J. Harcuba, L. Kozák, V. Oppl, J. Truhlíková-Spěváková a M. Vitanovský). Jednotlivé návrhy vyhodnocovala komise pro posuzování návrhů na české peníze (za přítomnosti přizvaného poradce PhDr. Michala Svatoše z UK). Všechny mince razila Česká mincovna, Jablonec nad Nisou, a byly vydány do oběhu 18. března 1998 (mince se jako obvykle razily v běžné i proofové kvalitě a ke každé minci je zdarma přiložena katalogová karta).
Korunovací na římského krále v Cáchách se upevnila Karlova pozice v říši. První aktivity byly věnovány především Praze. Přelidněnému městu se ulehčilo, když Karel IV. položil 26. března 1348 základní kámen k nové části města. Založení Nového Města pražského, s velkorysými proporcemi jednotlivých ulic a náměstí, bylo jistě ve své době jedním z nejmohutnějších založení ve střední Evropě vůbec. Nové Město pražské bylo obdařeno stejnými právy jako Staré Město - Praha se měla stát důstojnou rezidencí českého a římského panovníka a stavebně nejvelkolepějším městem tehdejšího křesťanského světa.
U mince s nejvyšší hodnotou 10000 Kč - Nové Město pražské - získal I. cenu akad. sochař V. Oppl pro reprezentativní využití řady historických dokladů společně s portrétem Karla IV. podle votivní desky Jana Očka z Vlašimi.
Dne 10. června 1348 byl položen základní kámen k hradu Karlštejn - výjimečnost stavby byla zdůrazněna tím, že základní kámen k ní - v panovníkově zastoupení - položil sám pražský arcibiskup a Karlův důvěrný přítel Arnošt z Pardubic. Na Karlštejně, budovaném jako nedobytná gotická pevnost, měly být uloženy korunovační klenoty české a římské, důležité státní listiny a sbírka svatých ostatků. Zároveň měl hrad sloužit jako reprezentační sídlo a místo odpočinku pro panovníka, Karlštejn byl stavnostně otevřen 27. března 1357 a v prvních desetiletích své existence neměl ve středních Čechách obdoby.
U mince Karlštejn zvítězil návrh J. Harcuby. Komise mu iudělila 1. cenu pro nejvýraznější výtvarné a stylové kvality při ztvárnění panovníka podle mistra Theodorika a relikviáře na pozadí Karlštejna.
Karel, z pozice císaře Svaté říše římské, vydatně využil svého postavení k upevnění a rozšíření moci českého státu. Poměr českého státu k říši byl upraven roku 1348 řadou privilegií a slavnostních rozhodnutí (obsažených v celkem čtrnácti listinách - k nim náleží dalších pět listin s výsadou zlaté buly). Definitivně byly otázky vzájemného vztahu mezi českým státem a říší upraveny roku 1356 ve Zlaté bule Karlově.
První cenu u mince Právní dokumenty Koruny české získal návrh ak. sochařky J. Truhlíkové-Spěvákové pro nejoriginálnější pojetí zadaného tématu při použití rekognizačního znamení (monogramu) Karla IV., užívaného královskou i císařskou kanceláří panovníka místo jeho osobního podpisu.
Řada panovnických důležitých politických a kulturních aktů byla dovršena dne 7. dubna 1348 založením univerzity v Praze - první univerzity v Evropě mimo Itálii, Anglii a Francii a zároveň i první vysoké školy ve střední Evropě. Podle pařížského vzoru měla čtyři fakulty - artistickou, tj. filozofickou, právnickou, lékařskou a teologickou. Univerzita byla založena především pro české království, avšak její zakladatel hned na začátku prozíravě počítal s tím, že bude mít mezinárodní význam (vždyť na východd od Francie a na sever od Alp žádná jiná univerzita nebyla) - a proto pojistil určitá práva i příslušníkům jiných národů. Soutěž s tématem Univerzita Karlova byla pro šestici výtvarníků obtížná i z toho důvodu, že téma bylo v minulosti často na vydaných mincích reflektováno: stokorunová mince v roce 1948, pětidukát v roce 1978, stokoruna v roce 1989).
I. cenu u mince 5000 Kč Univerzita Karlova obdržel ak. sochař M. Vitanovský za vystižení dobové scény vyučujícího mistra a žáků ve spojení s pečetí Univerzity Karlovy.
Společně se zlatými mincemi byla vydána i pamětní stříbrná mince k 650. výročí Univerzity Karlovy, v hodnotě 200 Kč, pro pracovníky jubilující instituce. Komise vybrala návrh ak. sochařky M. Wichnerové pro zajímavé řešení obrazu Karla IV. ve spojení s univerzitní pečetí na pozadfí dobového textu.
Plzeňská LF UK, jako jedna ze tří mimopražských univerzitních fakult, uspořádala dne 17. března. 1998 slavnostní večer k 650. výročí založení UK. Před operním představením v divadle J. K. Tyla proběhla oficiální část slavnosti, na které promluvili prorektor UK prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc., děkan LF UK v Plzni doc. MUDr. Boris Kreuzberg, primátor města Plzně Zdeněk Prosek a prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc., rektor Západočeské univerzity.
Hlavní projev prof. M. Petruska, prorektora UK, byl věnován roli Univerzity Karlovy v historii českého národa. V originálním expozé uvažoval o dynamicky se vyvíjejícím náhledu na demokratické metody v životě univerzity. Děkan fakulty doc. MUDr. B. Kreuzberg ve svém projevu posuzoval především postavení lékařské fakulty jako jediného reprezentanta UK v intelektuálním prostředí města. Primátor Plzněk naopak ve svém projevu reflektoval obraz lékařské fakulty, a tedy i celé Univerzity Karlovy, jak je vnímán městem Plzní. Oficiální projevy byly zakončeny pozdravem spřátelené Západočeské univerzity předneseným ústy jejího nově zvoleného rektora. Po oficiálním zahájení oslav bylo uděleno celkem jedenačtyřicet pamětních medailí UK zasloužilým pracovníkům LF UK v Plzni. Honorováni byli pracovníci nejrůznějších ústavů a klinik v nejrůznějším postavení - společným jmenovatelem se staly dřívější či současné zásluhy o rozvoj školy. Slavnostní a přátelská atmosféra večera byla korunována krásnými melodiemi Verdiho Rigolleta. K úspěchu operního představení přispělo i špičkové obsazení v hlavních rolích.
Většina společenských aktivit, věnovaných slavnému výročí Univerzity Karlovy, probíhá v Praze, v centrálním sídle Alma mater. Oslava v Plzni měla přenést část krásné atmosféry oslav z Prahy a připomenout celému městu význam UK pro českou vzdělanost.
Na snímku zprava prorektor UK prof. M. Petrusek, doc. MUDr. B. Kreuzberg, primátor města Plzeň Z. Prosek, prof. Z. Vostracký a moderátor slavnostního večera, přednosta ORL MUDr. Jaroslav Slípka jr., CSc.
Mimořádné zasedání vědecké rady PedF UK k 650. výročí založení Univerzity Karlovy se konalo 17. března 1998 za účasti některých děkanů a proděkanů dalších fakult UK a mnoha vzácných hostů, mimo jiné ministra školství Jana Sokola a prorektora UK doc. Ivana Wilhelma. Jednání se zabývalo především úrovní českého školství - od škol primárních po školy vysoké, hovořilo se na téma poslání školy i o systému financování. Slova mnoha příspěvků směřovala k možnosti našeho zařazení do klasických evropských vzdělávacích struktur - k tomu, podle účastníků jednání, nedojde, pokud se nezačneme více věnovat vzdělání našeho národa. Často se v diskusi zdůrazňoval i význam výuky cizích jazyků. Setkání v aule Pedagogické fakulty UK mělo velký ohlas v akademické obci a neslo se v příjemné a otevřené atmosféře.
Při příležitosti 650. výročí založení UK pořádá Pedagogická fakulta UK mnohé další akce - jednou z nich je expozice připravená Centrem ekologického vzdělávání a výchovy s názvem Ekologické vzdělávání a výchova na Pedagogické fakultě UK. Výstava je k shlédnutí po celý měsíc, a to od 22. dubna do 22. května 1998 v budově fakulty (Praha 1, M. D. Rettigové 4). K výstavě se váže i seminář s názvem Trvale udržitelný rozvoj a vzdělávání učitelů. Hlavní referát přednesl v aule Pedagogické fakulty dne 22. dubna 1998 prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.
V rámci oslav 650. výročí založení UK uspořádaly ve dnech 10. - 12. února 1998 1. a 2. LF UK a CERGE UK ve spolupráci s Českou společností zdravotnické informatiky České lékařské společnosti konferenci Computers in medicine. Komorní konference se zahraniční účastí (angličtinou jako jednacím jazykem) splnila očekávání. Čtyřiceti pěti účastníkům se podařilo představit a ukázat krátkou, ale významnou historii tzv. lékařské informatiky v Čechách. Tento obor je na většině lékařských fakult přednášen společně s biofyzikou a právě na 1. a 2. LF UK je již několik let samostatným povinným předmětem.
Konferenci zahájily přednášky čtyř významných zahraničních účastníků. Prof. Richards z Manchesteru je nestorem oboru a jeho slavné práce o expertních systémech pro klinickou medicínu jsou zmiňovány v řadě učebnic o umělé inteligenci (jeho přednáška měla název Past, present and future roles of Medical Informatics). Prof. Robins z Londýna je vedoucím pracovní skupiny Evropské společnosti lékařské informatiky pro počítače v primární péči (své vystoupení nazval Primary Care Informatics - the basis of health care). Prof. Engelbrecht z Mnichova, viceprezident Evropské společnosti lékařské informatiky, přednesl společně s doc. Zvárovou z Centra Euromise přednášku Data, information and knowledge in Medicine - the role of electronic medical records. Zmínili se mimo jiné o evropských projektech v informatice a o projektech s čipovými kartami. Centrum Euromise zřízené MFF UK a AV ČR má smlouvy s několika lékařskými fakultami a plní významnou vzdělávací, výzkumnou a koordinační úlohu pro celou střední a východní Evropu. Prof. Ritter z Heidelbergu (působící nyní v New Yorku) ve svém vystoupení shrnul informatický pohled na molekulární genetiku.
Zahraniční účastníky nejvíce zaujala přednáška doc. Wünsche z 1. LF UK o historii informatiky na UK.*) Přednáška byla dokumentována řadou fotografií. Jednotlivé sekce se pak věnovaly systému na podporu klinické medicíny, na výzkumné využití počítačů ve fyziologii, v analýze biologických signálů a analýze obrazu. Poslední den konference se uskutečnila prohlídka informačního systému Všeobecné fakultní nemocnice a exkurze do historických prostor Karolina. Konference se zúčastnili především pracovníci lékařských fakult, lékařských i dalších univerzitních knihoven, Fakulty elektrotechnické ČVUT a Institutu pro další vzdělávání lékařů. Konference upozornila na mladý medicínský obor, který však má v Čechách tradice srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi
.Dne 26. února 1996 se na Husitské teologické fakultě UK konalo mezinárodní kolokvium Philipp Melanchthon - reformátor, humanista, učitel, Evropan. Reflektovalo nejen nedávno uplynulé 500. výročí narození tohoto velkého Evropana (1497), ale také disciplíny, které se v současné době vyučují v rámci HTF UK. Kolokvium, moderované českým církevním historikem doc. ThDr. Janem B. Láškem, bylo uspořádáno v rámci konferencí, které fakulta pořádá při příležitosti oslav 650. výročí založení UK.
V programu vystoupil prof. Dr. Alexander Kolesnyk (Berlín), který načrtl hlavní rysy Melanchthonovy osobnosti. Prof. Dr. Gerhard Brendler (rovněž z Berlína) hovořil o antropologických východiskách prvního vydání Melanchthonových Loci communes z roku 1521. Prezident Německé společnosti J. A. Komenského dipl. rer. pol. Werner Korthaase se zabýval ohlasem Melanchthonova díla v reformační Evropě, se zvláštním důrazem na České království. Emeritní biskup Starokatolické církve v Německu Sigisbert Kraft se pokusil vystihnout v obsáhlém příspěvku Konsensus a konvergence od Melanchthona do Limy aktualitu Melanchthonova ekumenického myšlení.
Jednání, hojně navštíveného odbornou veřejností, byli přítomni představitelé některých církví, jejichž bohoslovci studují na ekumenicky otevřené HTF UK. Přítomen byl patriarcha Církve československé husitské Mgr. Josef Špak a biskup-ordinář Starokatolické církve v ČR Mgr. Dušan Hejbal (oba v minulosti na HTF také studovali).
Podle sdělení moderátora kolokvia budou přednesené příspěvky vydány buď v Theologické revui Husitské teologické fakulty UK nebo v nové ediční řadě Centra pro náboženský a kulturní dialog při HTF UK - Pontes Pragenses.
Učitelé, studenti i další členové akademické obce teologických fakult UK se v rámci konference postupně scházeli 3. a 4. března 1998 na půdě všech tří fakult. Prvním hostitelem byla Katolická teologická fakulta, kde se hovořilo o postavení teologických fakult z hlediska kanonického práva (prof. Zedníček a prof. Hrdina) a diskutovalo se o možnostech a způsobech uspořádání vztahu církve a státu.
Druhá část konference se odehrávala na Evangelické teologické fakultě a ústředním tématem bylo místo teologických fakult v pluralitní společnosti. Zazněly tu úvahy o případné spoluvině teologie na současné krizi moderního pojetí světa (prof. Smolík), o nutnosti revize vztahu k jiným náboženstvím (prof. Balabán) i o předpokladech přispět k vytváření nového, pluralitního pojetí světa ve spojení kritického odstupu a dialogické otevřenosti (prof. Pokorný, prof. Trojan).
Třetí část konference (na Husitské teologické fakultě) se zaměřila na význam učení Jana Husa. Příspěvky se týkaly současného stavu husovského bádání (doc. Lášek), Husova pojetí eucharistie (prof. Kolesnyk), Husova obrazu v liturgické tradici ve světě (prof. Holeton) a místa a významu Husovy osobnosti v současné perspektivě (prof. Kučera).
Skutečnost, že se v rámci univerzitního jubilea všechny teologické fakulty UK zapojily do společné akce (v tomto rozsahu poprvé), se dá bezesporu pokládat za klad. Konference se ovšem - přes svůj veřejný charakter - stala poměrně komorní událostí a můžeme jen doufat, že budou následovat další příležitosti k setkávání a rozhovorům na co nejširším základě.
Workshop "Is There a Purpose in Nature?" byl organizován Centrem pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademií věd ČR a byl přidruženým projektem akce Forum 2000. Na organizační výlohy přispěla japonská nadace Sasakawa Peace Foundation.
U debaty kolem stolu se v Císařském salónku Karolina sešlo celkem 14 účastníků - ze zahraničních hostů to byli Fritjof Capra (fyzik a publicista, USA), Mae-Wan Ho (biofyzička, Velká Británie), Takeaki Hori (spisovatel, Japonsko), Ervin Laszlo (systémový teoretik, Itálie), Tim Lenton (environmentalista, Velká Británie), Pier Luigi Luisi (biochemik, Švýcarsko), Susumu Ohno (genetik, USA), Mária Sági (socioložka, Maďarsko), Guiseppe Sermonti (genetik, Itálie) a Weiming Tu (konfuciánský filozof, USA). Z domácích odborníků se panelu zúčastnili Václav Cílek (Geologický ústav AV ČR), Ivan M. Havel (CTS UK), Anton Markoš a Zdeněk Neubauer (oba PřF a CTS UK). Kromě jmenovaných účastníků se workshopu zúčastnilo v auditoriu několik dalších odborníků z různých oborů a studentů, s možností do diskuse občas vstupovat. Zahajovacího půldne celé akce se zúčastnil prorektor UK prof. Petr Čepek a krátce před závěrem navštívil jednání i ministr školství Jan Sokol.
Základním tématem debaty se stala otázka, zda věda může přispět k nalezení smyslu a účelu v přírodě a tak zaplnit určité spirituální vakuum, charakteristické pro naši dobu, vakuum, vedoucí ke ztrátě odpovědnosti ve vztahu k přírodě na naší planetě. Otázka byla inspirována projevem prezidenta ČR Václava Havla na konferenci Forum 2000 v září 1997.
Třídenní diskuse se držela v rámci hranic vědecké analýzy a vedla nejprve k rozlišování pojmu účelovosti a smyslu. Smysl v přírodě lze chápat jako zkušenost širšího kontextu, speciálně zkušenost propojenosti a přináležitosti ke všemu živému, umožňující globální pohled na svět. O propojenosti a vzájemných souvislostech, a také o vývoji a komplexitě lze mluvit v jazyku systémových věd. Fritjof Capra ve svém shrnutí vyslovil naději, že příští Forum 2000, které se má konat na podzim tohoto roku a jehož hlavním tématem bude globalizace, se na pozadí nového pojetí smyslu otevře též otázkám ekonomiky, výrobních systémů, obchodu, sociálních institucí a vzdělání.
Jedním z hlavních témat, o nichž se debatovalo, bylo pojetí účelu a účelnosti. Účel jako zaměřenost k nějakému cíli byl shodně chápán jako něco, co vyžaduje mentální představu a je tedy záležitostí lidského vědomí. Zaměřenost v evolučních procesech v živé i v neživé přírodě nelze chápat jako projektované dílo; jde spíše o sebeorganizační tendence v přírodě, které se jako účelově orientované jeví jen nám, lidským pozorovatelům.
Všichni přítomní ocenili vysokou úroveň a kulturu diskuse. Vedle četných shod se objevily i rozdíly v názorech, vždy však provázené pochopením pro názor druhého a snahou z něho něco vytěžit. Za zmínku stojí zejména to, že se zde prolínal jazyk přírodovědných a humanitních oborů bez obvyklých komunikačních bariér.
Diskuse probíhaly i o přestávkách. Zleva Fritjof Capra, Ervin Laszlo a Ivan M. Havel.
Tentokrát - pro tuto rubriku zcela netradičně - nepřinášíme fotografie areálu Karolina nebo jiných budov Univerzity Karlovy, abychom srovnali jejich minulou a současnou podobu. Spíše chceme porovnat atmosféry určitých období, a to tradičních květnových studentských slavností - majáles. Pro majáles v roce 1968 (podobně jako pro oněch několik málo povolených v letech padesátých a šedesátých) byly typické alegorické figury s mnoha (většinou politickými) narážkami. Dnes už je možná ani nerozluštíme (obrázek vlevo). Majálesy po listopadu 89 (obrázek vpravo je z loňského roku) jsou již výrazem necenzurované spontánnosti, společenských a jiných sympatií a antipatií, kritičnosti a recese lidu "stavu studentského".
Více než 5000 návštěvníků si během víkendových Dní otevřených dveří (21.- 22. 3. 1998) prohlédlo historickou budovu Karolina. Všechny prostory starobylého centra univerzity byly v rámci oslav 650. výročí založení UK zpřístupněny bezplatně, připravena byla i zajímavá brožura s plánkem prohlídky a informacemi o historii Karolina. Zajímavá trasa prohlídky přiblížila návštěvníkům Mázhauz, Křížovou chodbu, sklepní prostory, Císařský sál, Vlastenecký sál, Malou i Velkou aulu a další prostory nedávno zrekonstruovaného Karolina. Největší zájem byl o univerzitní insignie vystavené v tzv. fisku a o expozici rektorských insignií a významných konstitutivních faksimilií a dokumentů UK ve sklepení. Během prohlídky historické budovy si zájemci mohli projít i trojici nedávno otevřených expozic: ve sklepeních instalovanou stálou výstavu o vývoji univerzity, druhou část výstavy fakult UK a výstavu děl českých výtvarníků darovaných univerzitě k poctě jejího jubilea, instalovanou v Křížové chodbě. Prohlídku navíc letos zpříjemnil informační systém s orientačními tabulemi a popisky pod jednotlivými uměleckými díly. Na desítky dotazů zvídavých návštěvníků trpělivě odpovídali během celého víkendu pracovníci Ústavu dějin-Archivu UK.
Celý víkend proudily do Karolina desítky zvědavých návštěvníků a prohlížely si náročně připravenou obsáhlou prohlídkovou trasu expozice. Několika z nich jsme se zeptali, proč přišli a jaký dojem si odnesli:
Karel Fišer, 85 let, historik: "Chtěl jsem si prohlédnout výstavy, protože se zajímám o historii. Čekal jsem, že bude vystaveno více exponátů. Navíc si myslím, že zde neměly být moderní obrazy, výstava měla být věnována pouze univerzitě. Co se mi líbilo, byly vystavené kopie a originály materiálů, vztahujících se k univerzitě, např. zakládací listiny. Oceňuji také chronologickou uzavřenost výstavy o vývoji univerzity, v některých případech jsem si sám doplnil mezery a učinil reálnější představu o chodu školy."
Soňa P., 22 let, studentka: "Jednou tady snad budu promovat, takže jsem se přišla podívat, jak vlastně slavnostní prostory vypadají. Troufám si říci, že návštěva předčila má očekávání. Obávala jsem se, že uvidím jen prázdné prostory a holé stěny. Byla jsem příjemně překvapena. A nejvíce se mi líbily jednoznačně insignie."
Ondřej Zíma, 12 let, žák: "Mě sem přivedl táta. Líbily se mi ty různé výstavy, socha Karla IV., pěkná byla i Velká aula. Jednou bych chtěl na Univerzitě Karlově studovat. Asi lékařskou fakultu."
Karla Fišerová, 72 let, důchodkyně: "Jémináčku, to je otázka, proč jsem přišla! Taková památnost, taková vzácnost, taková příležitost, to by byl člověk hlupák, aby toho nevyužil! Líbilo se mi to moc, já jsem byla v Karolinu jen na dvou promocích dětí, a to se projde jen tak. A dneska jsme to viděli celé, jen mě ještě trochu mrzí, že jsme nemohli jít do arkýřové kaple... Ale jinak to bylo krásné, to stáří, ta atmosféra, to všechno je neocenitelné."
Richard Weast, Seattle (USA), rozhlasový pracovník: "Já tu žiji, vím něco o české historii, takže jsem velmi chtěl vidět tuto budovu i výstavu. Mimoto mě ji doporučila i tady má přítelkyně, která na Univerzitě Karlově učí. Výstava nabízí a ukazuje mnoho, snad jenom toho moderního umění mohlo být méně... Nejvíce mě zaujaly expozice týkající se historie univerzity, její úlohy ve významných obdobích českých dějin, v letech 1939 a 1968. Palach, Opletal a tak dále - tato část výstavy snad mohla být i obsáhlejší.
Ivana Bozděchová, 37 let, FF UK: "Jsem tady se svým přítelem ze Svobodné Evropy (pan Weast, pozn. red), který se zajímá o vzdělání a historii. Navíc sama na UK učím, takže když jsem se dozvěděla o Dnech otevřených dveří, přišla jsem se podívat s ním, abych mu prostory Karolina ukázala. Sama ty prostory samozřejmě znám, chodím sem často například na promoce, proto jsem mu mohla ukázat, kde si třeba oblékáme taláry. Osobně se mi líbily zejména insignie, to je nádherná věc, navíc člověk obyčejně nemá možnost vidět je všechny pohromadě. Vůbec jsem neočekávala, že tu uvidíme i výtvarné umění. To se mi také líbilo, nakonec je to určitý rozměr, který ke vzdělání patří. Zaujala mě také prezentace jednotlivých fakult. Myslím, že organizačně je celá akce výborně zabezpečena a potěšil mě i velký zájem veřejnosti.
Jana Chalupová, 52 let, úřednice: Přišla jsem, protože mě univerzitní historie a současnost zajímá, a také proto, že jsem tu promovala. Například sklepní prostory Karolina jsem nikdy předtím neviděla!
Návštěvníci Dnů otevřených dveří v Karolinu se mohli posadit ve Velké aule a zaposlouchat se do reprodukované dobové hudby.
