Jedna z typických budov univerzity Doshisha v KjótuKdyž se na vysokém stožáru před moderní budovou univerzity Sangyo v průmyslovém gigantu Osace objeví česká vlajka, nemusí to nutně znamenat, že je nablízku vládní delegace z malé středoevropské země. Devátého března se takto projevil japonský smysl pro okázalost a velkorysou pohostinnost při příchodu rektora Univerzity Karlovy prof. Karla Malého a prorektora pro zahraniční styky prof. Jaroslava Pánka. Zato hned následující jednání bylo naprosto věcné, což zůstalo příznačným rysem všech intenzívních rozhovorů s představiteli trojice významných japonských univerzit, jež se podařilo vtěsnat do pouhých šesti dnů. Vyžadovalo to neustálé změny prostředí a rychlé přesuny superexpresem shinkanzen z jedné části hustě zalidněného ostrova Honšú na druhou, ale výsledky stály za vynaloženou námahu.
Zatímco na univerzitě Doshisha v Kjótu bylo možno podepsat již připravenou smlouvu a stanovit konkrétní podmínky pro výměnu postgraduálních studentů již v příštím školním roce, na Technické univerzitě Sangyo v Osace a na Univerzitě zahraničních studií v Tokiu se podařilo připravit základ pro partnerství, které by mohlo být smluvně zakotveno během několika příštích měsíců. Jde o univerzity ve třech kulturně a politicky klíčových velkoměstech Japonska, současně však reprezentující různé typy vysokých škol. Sangyo (založena 1928) a Doshisha (1875) patří mezi soukromé ústavy, kdežto Univerzita zahraničních studií (1899, reorganizována 1949) náleží ke zhruba stovce japonských státních univerzit. Oba typy vynikají moderním vybavením a značnými finančními možnostmi, nejhmatatelnější rozdíl však spočívá v tom, že na soukromých univerzitách je zhruba dvakrát vyšší školné než na univerzitách státních. Na školách obojího druhu jsou navíc skládány přísné přijímací zkoušky, jež shodou okolností probíhaly - ve stavu takřka hermetického uzavření univerzitních kampusů - právě v době naší návštěvy.
Další rozdíl spočívá v zaměření jednotlivých škol. Univerzita Sangyo patří do sítě technických univerzit a skýtá možnosti spolupráce především v oborech teoretické ekonomie, matematiky a fyziky, může tedy jít zejména o součinnost s Fakultou sociálních věd, Matematicko-fyzikální fakultou a CERGE. Univerzita Doshisha, založená kdysi pod silným vlivem amerického protestantismu, navazuje na euro-americkou křesťanskou tradici a nejvíce se blíží klasickým univerzitám. Přítomnost Evropy tam nezdůrazňuje pouze skladba fakult a jeden z kampusů ve starosvětském stylu, ale i sympatický polský japanista Tadeusz Adam Ozóg, který před lety přišel na Doshishu jako postgraduant a dík své zakotvenosti v moderní japonské filozofii se i nám stal zasvěceným průvodcem po historickém Kjótu. V tomto inspirativním prostředí se do budoucnosti otvírají možnosti spolupráce v řadě oborů, ale již od školního roku 1998/99 se naplní dva dlouhodobé výměnné pobyty postgraduálních studentů - českého ekonoma a japonské politoložky - mezi Doshishou a Fakultou sociálních věd UK.
Univerzita zahraničních studií v Tokiu patří na prvé místo v síti japonských škol cizích jazyků a areálních výzkumů a jako jediná z nich má vybudována česká studia. Ve šlépějích zakladatele japonské bohemistiky Eiichi China tu kráčejí mladí představitelé filologie a historie, mezi nimiž dokáže svými znalostmi i skvělou bohemikální knihovnou okouzlit usměvavý třicátník Taku Shinohara. Je až neuvěřitelné, že se sem každoročně hlásí kolem 150 zájemců o studium češtiny, z nichž jen desetina se dočká dvouletého intenzívního studia jazyka a ve druhém cyklu diferencovaného vzdělávání v jazykovědě, literární vědě či historii. Každoročně se několik z nich hlásí na Letní školu slovanských studií nebo k delšímu pobytu na naší univerzitě. Tokijští bohemisté velice uvítali naději na uzavření smlouvy s UK, neboť od ní očekávají posílení svého oboru, neméně užitečná však může být i pro české japanisty a pro zájemce o areální studia pacifické oblasti. Už proto, že smlouva se státní univerzitou by mohla našim studentům otevřít cestu ke stipendiím poskytovaným japonskou vládou.
Jednání v Osace, Kjótu a Tokiu vytvořila podmínky k tomu, aby se globální síť UK na Dálném východě podstatně upevnila a nově se opřela o spolupráci se třemi významnými japonskými univerzitami. Před filologickými a areálními studii, stejně jako před ekonomickými a matematicko-fyzikálními obory se otvírají nové perspektivy rovnocenné spolupráce. Japonští partneři vidí v Univerzitě Karlově intelektuální bránu do střední Evropy, zatímco našim studentům a učitelům se tu nabízí inspirativní součinnost s univerzitami jednoho z nejvyspělejších států světa.
Jedna z typických budov univerzity Doshisha v Kjótu
Na svém pravidelném zasedání vzal AS UK na vědomí zápis z lednového zasedání se zapracovanými připomínkami a dále schválil rozpis normativních neinvestičních prostředků UK na rok 1998. Senát zvolil nové členy předsednictva AS UK - Mgr. Tonzara, JUDr. Stašu a J. Petráčka. AS UK vzal na vědomí informace o nezbytné úpravě poplatků za stravování pro studenty VŠ, vyplývající ze zrušení dotace na spotřebu potravin a návrh na úpravy spotřeby limitu potravin v menzách UK. Stravenky na měsíc duben se již budou prodávat za nové ceny. Akademický senát UK také schválil změnu Statutu PřF a změnu Studijního a zkušebního řádu PřF, nové znění Studijního a zkušebního řádu PedF jako přílohu statutu této fakulty. Statut UK (příloha III.) bude doplněn o nově akreditované obory postgraduálního a doktorského studia: gynekologie a porodnictví (LF Hradec Králové), patologická anatomie (LF Plzeň), veřejná a sociální politika (FSV), mezinárodní teritoriální studia (FSV), informační věda (FF), filozofie výchovy (PedF). Všechny uvedené obory prošly jednáním na fakultách, v kolegiu rektora i VR UK a jsou řádně akreditované Akreditační komisí vlády ČR. Dále bude Statut UK doplněn o schválený a akreditovaný magisterský obor Mezinárodní teritoriální studia ve specializaci západoevropská studia (FSV), který byl rovněž projednán všemi kompetentními fakultními i univerzitními orgány.
Tři dny (od 12. do 14. února 1998) probíhala na New York University ve středisku krále Juana Carlose I. vědecká konference, věnovaná padesátiletému výročí Marshallova plánu. Její součástí se stala i páteční videokonference New York - Praha - Budapešť, kterou pořádala New York University (NYU), dalšími účastníky byla Univerzita Karlova a Středoevropská univerzita v Maďarsku. Za naši stranu se videokonference zúčastnili Dr. Petr Mareš a Dr. Petr Luňák z Fakulty sociálních věd. Podle původního plánu se jí měli zúčastnit i studenti FSV, ovšem nakonec k tomu nedošlo. Z hlediska technického šlo o videokonferenci podle standardu H.320 a propojení pomocí ISDN. Pořádající (NYU) měl k dispozici SONY Video Conferencing System s třemi ISDN přípojkami, který umožňuje kontakt až čtyř účastníků a přenosovou rychlost 112kb/s až 384kb/s. UK však nemá vlastní videokonferenční zařízení, ani ISDN přípojku - konference se tedy musela konat mimo prostory UK. Nakonec videokonference proběhla za pomoci firmy Siemens a Ministerstva vnitra ČR, které poskytlo svou ISDN přípojku a své prostory. Firma Siemens zapůjčila koncový videoterminál odpovídající standardu H.320 a především ve své vídeňské pobočce zařídila přemostění ISDN spojení. Připojení našeho videoterminálu do konference pak probíhalo tak, že se vytočilo číslo telefonní ústředny firmy Siemens ve Vídni, ústředna automaticky navázala ISDN spojení s New Yorkem a obě linky propojila. (Maďarské straně se nepodařilo překonat technické problémy a videokonference se nakonec nezúčastnila.) Vlastní videokonferenci předcházelo několik dnů technické přípravy a testování a nakonec proběhla po technické stránce bez problémů. Jednalo se o unikátní záležitost, v praxi nevyzkoušenou ISDN videokonferenci mezi Českou republikou a USA, první mezinárodní videokonferenci (podle H.320) na našem území, provozovanou přes veřejnou datovou síť.
Dne 20. března 1998 bylo v Bruselu slavnostně inagurováno Středisko českých studií při Svobodné bruselské univerzitě (L´Université Libre de Bruxelles - ULB). Inaugurace se zúčastnila na pozvání rektora Svobodné bruselské univerzity prof. Vanherweghema delegace Univerzity Karlovy. Středisko bylo založeno díky spolupráci Univerzity Karlovy a Svobodné bruselské univerzity, Základem spolupráce se stala univerzitní smlouva z roku l990. V rámci ní byl za podpory Filozofické fakulty UK zřízen při katedře slavistiky ULB lektorát českého jazyka. Lektorát českého jazyka se stal výchozím bodem k vytvoření Střediska českých studií, jehož činnost započala na podzim roku l997 za metodického a organizačního zapojení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Úřadu pro zahraniční styky francouzského společenství Belgie (C.G.R.I.), velvyslanectví České republiky v Bruselu a finanční podpory firmy Unipetrol. Slavnostní inaugurace se zúčastnila na pozvání českého velvyslanectví v Bruselu rovněž česká politická delegace v čele s ministrem školství Janem Sokolem.
Středisko má stejný statut jako všechna vědecká centra spadající do kompetence ULB a působí při katedře slavistky. Disponuje základním technickým vybavením a knihovnou - na jejím vybavení se podílela řada fakult UK - má lektora českého jazyka, asistentku a sekretářku. Činnost střediska se, kromě výuky češtiny pro studenty na katedře slavistiky, rozšířila o pořádání kurzů pro skupinové zájemce. Ti jsou především z řad úředníků Evropské unie, podnikatelů a krajanů. V současné době kurzy navštěvuje padesát posluchačů a jejich počet postupně narůstá. Vedení střediska hodlá rozšířit studijní program také o semináře Český jazyk II, Český jazyk III, dva translatologické semináře a přednášky o české literatuře. Také vypracovalo program činnosti na rok l998, v jehož rámci se již uskutečnily přednášky Karla Bartoška a Jacquesa Rupnika. Počítá se dále s přednáškami Ludvíka Vaculíka, Milana Kundery a Jaroslava Šedivého. V blízké budoucnosti se předpokládají též přednášky odborníků z Univerzity Karlovy. Postupně se chce středisko stát důležitým propagátorem české kultury v Bruselu, o čemž svědčí jeho spolupráce na organizaci kolokvia na téma Historie proti Evropě: Národní mýty zrodu států. V rámci projektu festivalu Europalia ´98 Česká republika (16. 10. 98 - 17. 1. l999) se středisko zapojí do přípravy konference a výstavy věnované českým, francouzským a belgickým avantgardám 20. století.
Ředitel Střediska českých studií a vedoucí katedry slavistiky ULB prof. Jan Rubeš je přesvědčen, že jazyková slavistická studia mohou plnit svůj cíl pouze jako neoddělitelná součást komplexu studia historie a kultury příslušného národa.
Budoucí aktivity střediska usnadní studentům, odborníkům i široké veřejnosti seznámení se středoevropskou a českou problematikou. Současně budou napomáhat přiblížení České republiky Evropské unii. Závěrem lze říci, že je potěšující, když přes kulturu a vzdělávání se naše země prosazuje do Bruselu dříve, než se nám podaří vstoupit do západoevropských ekonomických struktur.
