Ve dnech 12. až 14. března 1998 uspořádala Fakulta sociálních věd UK pod záštitou rektora UK v rámci oslav 650. výročí konferenci s názvem Česká společnost na konci tisíciletí. Cílem konference bylo identifikovat hlavní problémy, ohrožení a rozvojové příležitosti české společnosti na konci tisíciletí a podpořit odbornou rozpravu o těchto problémech bez ohledu na hranice vědních disciplín. K setkání s pracovním charakterem se aktivně přihlásili odborníci z Univerzity Karlovy a dalších českých univerzit, z pracovišť AV ČR, výzkumných institucí a také čtrnáct zahraničních specialistů. Ti nabídli cenné poznatky o současném vývoji české společnosti a českého státu v mezinárodním srovnání. V čestném předsednictvu zasedli pod vedením prof. Lubomíra Mlčocha (FSV UK) i prof. Václav Bělohradský (FSV UK), prof. Dušan Hendrych (PF UK), prof. Jan Křen (FSV UK), doc. Bedřich Moldan (Centrum pro otázky životního prostředí UK), prof. Miloslav Petrusek (prorektor UK). Odborným garantem celého projektu se stal doc. Martin Potůček (FSV UK). Ze zahraničních účastníků musíme připomenout alespoň účast Bracka Browna (George Mason University), Steina Ringena (Oxford), Jacquese Rupnika (Paříž), Richarda Schefflera (Berkeley), Claire Wallace a Christiana Haerpfera (Vídeň). Značný zájem o aktivní účast na této konferenci organizátory potěšil. Je přičítán nejen odbornému zaměření, ale i významu, který může mít soustředěná diskuse o vizi pro český stát pro budoucí směřování veřejné politiky v České republice.
Program konference se členil do pěti odborných sekcí, které se zaměřily na následující témata:
Z každé problematiky vyzněly příslušné závěry, které zde přinášíme. Veškeré ostatní informace o konferenci jsou dostupné na internetu na adrese http://www.fsv.cuni.cz/650.
Okomentoval byste nám průběh seminářů březnové konference, nazvané Česká společnost na konci tisíciletí?
Naše fakulta se rozhodla oslavit významné univerzitní jubileum prací, tedy vědeckou konferencí. Téma se zdálo být nasnadě; jsme Fakulta sociálních věd, která se zabývá společností, a tak jsme se pokusili zamyslet nad českou společností, zvážit její možnosti. Myšlenka podobné interdisciplinární konference však není úplně nová. Musím říci, a už to zdůraznili odborní garanti konference, že otcem této myšlenky byl náš před třemi lety tragicky zesnulý kolega Josef Vavroušek, bývalý proděkan FSV. V době, kdy téma poprvé navrhl, nebyla ještě fakulta tak vyzrálá a nesetkal se se zájmem a s pochopením. Dalo by se říct, že předběhl svoji dobu. Současný zájem uspořádat konferenci vznikl velmi spontánně. Na její přípravě se podílelo všech pět institutů FSV UK a vznikla zajímavá koncepce. Zvláště mě potěšilo, že se podařilo získat významné zahraniční účastníky, spolupracující s naší fakultou. Část z nich jsou Češi působící v zahraničí a část účastníků s Českou republikou sympatizuje. Někteří zahraniční hosté odjížděli se slovy, že tak zajímavou konferenci léta nezažili, tím jsem byl opravdu nadšen.
Příspěvky do konference musely být, soudě podle závěrů sekcí, velmi otevřené...
To byl zřejmě největší klad naší konference. Byla velmi věcná, otevřená, neideologická a nevyhýbala se žádnému problému. Pro zahraniční účastníky musela být velmi inspirující, protože ti jsou zvyklí na konference z takzvaných stabilizovaných společností, kde se, abych tak řekl, "zas tak moc neděje", kdežto společnost prodělávající velké změny je nechtěnou laboratoří. Proto je zde možnost vidět řadu problémů v exponované podobě, což je pro mnoho zahraničních expertů zajímavé. Byl jsem například překvapen návštěvou profesora Koslowskiho, ředitele Filozofického institutu v Hannoveru, který se na zpáteční cestě z Indie zastavil na naší konferenci v sobotu dopoledne. Jednu chvíli se diskuse mimo jiné soustředila na otázku, která by mohla zajímat zvláště žurnalisty, a sice, jak se vůbec má duchovní moc, ke které univerzita vždycky patřila, k mocím jiným, tedy k moci ekonomické, politické a mediální. Při té příležitosti jsem si posteskl, že se mi zdá, že zůstáváme stranou zájmu a že i pozornost médií není přiměřená vážnosti problémů, které se na naší půdě projednávají. Média si často všímají spíše věcí méně významných, které jsou třeba přitažlivější a ne tak pracné. Jeden ze zahraničních účastníků mi na to odpověděl, abychom si "nestýskali", podle něho máme jedinečnou příležitost ke vzdělávání a výchově mladé generace, z níž vzejdou budoucí finančníci, ekonomové, politici a žurnalisté. Máme možnost působit na ně, ovlivňovat jejich růst, a proto je naše role daleko významnější, než bychom si mysleli. To mě potěšilo a zaplašilo některé stesky, že naší konferenci nebyla věnována dostatečná pozornost...přesto jsme zpracované závěry dali k dispozici sdělovacím prostředkům i politické sféře.
Domníváte se, že vámi navozená problematika je nosná pro celý cyklus seminářů, který se na akademické půdě teď otevírá?
Určitě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první rozsáhlou konferenci uspořádanou velmi mladou Fakultou sociálních věd, věříme, že se určitě nejedná o počin poslední. Rádi bychom konference podobného typu pořádali pravidelně. Reagoval jsem také na pokus o vtip děkana 2. lékařské fakulty doc. Martina Bojara, že se někteří jeho kolegové pozastavují nad názvem naší konference a zkracují jej pouze na Česká společnost na konci... Rozhodně bychom tedy chtěli ještě uspořádat konferenci Česká společnost na začátku dalšího tisíciletí. Bude určitě o čem diskutovat.