To, že Univerzitu Karlovu tvoří třináct fakult v Praze, dvě v Hradci Králové a jedna fakulta v Plzni, je fakt obecně známý. Součástí naší největší univerzity je i řada vědeckých, pedagogických, vývojových, hospodářských a informačních pracovišť, ústavů a účelových zařízení. Univerzita Karlova užívá celkem 160 objektů, z nichž ve 124 má právo hospodaření a 36 objektů si pronajímá. Je zajímavé, že budov starších padesáti let je více než osmdesát procent a z nich je jen v Praze památkově chráněno dvacet jedna objektů. Je zajímavé sledovat jen "tvář" univerzity na mapě našeho hlavního města. Kromě již zmíněných lokalit nalezneme objekty UK též v Brandýse nad Labem, Poděbradech, Mariánských Lázních, Teplicích, Dobrušce, Zahrádkách u České Lípy a v Lešeticích u Příbrami. Rádi bychom pro vás ve Forum připravovali malou rubriku o historii některých významných budov, poutavých nejen vlastními dějinami, ale třeba i architekturou a skrytými zajímavosti uvnitř. A nemusí jít ve všech případech o objekty se staletou minulostí, jako je legendami opředený Faustův dům, ale i o některé "novinky" se zcela nedávnou datací...
"Tak toto je genius loci. Kroky znějící našim prostorem. Genius loci - ten je nepřenosný. Genius loci je i nesdělitelný. Ten, kdo ony kroky neslyšel, jejich sílu nepochopil, nepocítí."
V historických materiálech je Faustův dům nejčastěji uváděn jako Mladotovský palác č.p. 502/II, Na dobytčím trhu.
K nejčastěji hraným dílům Antonína Dvořáka na koncertech patří nesporně předehra Karneval (opus 92). Málokdo však ví, že Dvořák tuto skladbu věnoval pražské univerzitě. K tomuto věnování došlo roku 1891 při příležitosti udělení čestného doktorátu filozofie c. k. českou univerzitou Karlo-Ferdinandskou.
Podnět k udělení čestného doktorátu Antonínu Dvořákovi vzešel od dvou profesorů filozofické fakulty, Josefa Durdíka a Otakara Hostinského, kteří se dne 4. března 1890 obrátili na profesorský sbor filozofické fakulty s tímto návrhem:
| Slavný sbore profesorský! Uctivě podepsaní činí nárok, aby pan Antonín Dvořák, jenž jakožto skladatel používá jména světového, vyznamenán byl čestným titulem doktora hudby. Z podnětu pak a hledíce k starobylé slávě vlasti naší jakožto země hudební i k novému rozkvětu hudebního umění u nás, uvažují podepsaní, že by právě univerzity české důstojno bylo opatřiti si právo, aby fakulta filozofická zástupcům téhož umění zvláště vynikajícím mohla udíleti čestný titul doktora hudby, a navrhují, aby slavný výbor profesorský u vysoké c. kr. vlády o toto právo zakročil. V Praze 4. března 1890. Prof. Josef Durdík |
Na zasedání kolegia profesorů filozofické fakulty dne 19. března 1890 byl tento návrh přijat; kolegium ustavilo komisi složenou z Josefa Durdíka, Otakara Hostinského a Jaroslava Golla a pověřilo ji úkolem vypracovat podklady pro sestavení žádosti o udělit Antonínu Dvořákovi čestný doktorát.
Prof. Josef Durdík potom požádal Dvořáka dopisem ze dne 13. května 1890 o zaslání životopisných dat, seznamu děl a dalších podrobností, například o uvádění Dvořákovy hudby ve světě a jejím ohlasu. Dvořák odpověděl obratem, a tak ustavená komise mohla již 12. června 1890 předložit profesorskému sboru zprávu hodnotící dílo Antonína Dvořáka a končící návrhem udělení čestného doktorátu Antonínu Dvořákovi. Vídeňské ministerstvo s vyřízením žádosti nijak nespěchalo, teprve 30. srpna a 12. října 1890 požádal ministr Gautsch dvěma dopisy pražského místodržitele a pražského policejního prezidenta o vyjádření k předloženému návrhu. Policejní ředitel odpověděl ihned, místodržitel až 8. listopadu 1890; obě vyjádření byla kladná. Na základě těchto dvou přípisů požádal ministr Gautsch císaře o souhlas. Císař žádosti vyhověl dne 30. listopadu 1890. Ministr Gautsch potom informoval pražského místodržitele a ten zase úředním postupem zaslal dne 12. prosince 1890 rektorátu české univerzity zprávu o schválení návrhu na nejvyšších místech. Žádost byla vyřízena s příslovečnou rakouskou byrokratickou důstojností. Udělení čestného doktorátu Antonínu Dvořákovi již nic nestálo v cestě.
Doktorský diplom, datovaný dnem 17. března 1891 a podepsaný rektorem Vladimírem Tomsou, děkanem filozofické fakulty Janem Gebauerem a proděkanem Antonínem Fričem, byl ještě téhož dne Antonínu Dvořákovi předán. Obdržení titulu nebylo spojeno s žádnou slavností a jeho bližší okolnosti nejsou známy. Česká kulturní veřejnost si však povšimla neokázalého způsobu udělení čestného doktorátu a hudební časopis Dalibor v čísle ze dne 21. března 1891 komentoval událost takto: "Panu prof. Dru Antonínu Dvořákovi odevzdán dne 17. t. m. ve vší tichosti - tišeji se tak ani státi nemohlo! - diplom čestného doktorátu filozofie c. k. české univerzity Karlo-Ferdinandské. Také snad na znamení nynější rozhárané doby."
Zde je třeba podotknout, že až do vzniku Československé republiky se čestné doktoráty na české univerzitě předávaly bez promoční slavnosti. Ostatně od doby vzniku samostatné české univerzity bylo čestných doktorátů uděleno velice málo. V roce 1882 dosáhli této akademické hodnosti pouze profesoři Jan Krejčí, Václav Vladivoj Tomek a Jan Kvíčala; po Dvořákovi následovali v roce 1892 Jaroslav Vrchlický a roku 1902 Antonín Frič. Antonín Dvořák si přesto této pocty velice vážil. Většího zadostiučinění se skladateli dostalo o několik měsíců později, když mu dne 16. června 1891 udělila čestný doktorát univerzita v Cambridgi, toto ocenění bylo již spojeno s okázalými slavnostmi. V předvečer slavnostní promoce byl uspořádán koncert z Dvořákových děl za osobního řízení autora. Při slavnostním ceremoniálu druhého dne byl Antonín Dvořák prohlášen doktorem hudby, ale žádný diplom nedostal.
Léto a začátek podzimu roku 1891 strávil Dvořák ve svém letním sídle ve Vysoké u Příbrami, kde se pilně věnoval další tvůrčí činnosti. V tomto období vznikly jeho tři předehry, které zahrnul pod společné opusové číslo 91 a nazval Příroda, Život a Láska. Později dal těmto skladbám nové názvy, pod kterými jsou známy dnes: V přírodě (opus 91), Karneval (opus 92) a Othello (opus 93). První z těchto ouvertur věnoval univerzitě v Cambridgi a druhou, známý Karneval univerzitě pražské. 
Tyto dedikace jsou však zaznamenány Dvořákovou rukou pouze na originálních partiturách. V později vydaných tištěných partiturách se již neobjevily, nicméně nebyly ani přeškrtnuty ani odvolány a nepochybně platí dodnes jako výraz Dvořákovy vděčnosti za udělené mu pocty. A tak v jásavých tónech Dvořákova Karnevalu můžeme vytušit nejen Dvořákův dík, ale i jeho přání další zářivé budoucnosti a rozvoje Univerzity Karlovy.
Originální partitura Dvořákova Karnevalu je uložena v Muzeu české hudby v Praze (Muzeum Antonína Dvořáka), jeho doktorský diplom zůstal v majetku rodiny. Další dokumenty jsou uloženy v Archivu Univerzity Karlovy a v dalších archivech v Praze i ve Vídni.
Všechny okolnosti týkající se udělení čestného doktorátu Antonínu Dvořákovi pražskou univerzitou zpracoval vyčerpávajícím způsobem Dr. Milan Kuna v článku Čestný doktorát na české univerzitě v Praze.*
* Článek byl otištěn v časopise Hudební věda v čísle 2/1993 na stranách 162-178. Zvídavý čtenář tam nalezne všechny další, zde nezmíněné podrobnosti.
