Dny kolem vyvrcholení univerzitního jubilea se dají definovat střízlivě, ale i květnatě, dají se přikrášlit mnoha adjektivy nebo lze jen stručně konstatovat fakta. Kdybych měla ocenit a docenit lidský rozměr všech těch malých, větších i "megahradních" akcí, postavila bych bez váhání na první místo setkávání. V jednom místě, v jednom časovém průsečíku se setkali lidé, kteří se buď neviděli nikdy, nebo několik týdnů, měsíců, mnohdy i let. Z Prahy, Evropy, ze zámoří. Setkávali se bývalí i dnešní kolegové, dávní známí, vznikala nová přátelství. Vědci a učitelé desítek oborů, lékaři, psychologové, přírodovědci, matematikové, jaderní fyzikové. Všem byla společná pokora, která je charakteristická lidem velkého ducha. Jejich etickými kritérii nepohnula ani sláva, ani moc, která, jak napsal L. Mňačko, "chutná". Že vědění je mocná síla, to věděly už generace před námi ("knowledge is power" - R. Bacon). Dvojice, větší či menší skupinky těchto mocných duchem živě diskutovaly nejen během jednání, ale i o přestávkách, v oddechových časech nebo při privátních setkáních. Česky, anglicky, německy. U kávy, u minerálky, u sklenky vína. Mnohdy dojímala už jen fyziognomická ušlechtilost oněch devatenácti nových laureátů titulu doctor honoris causa. Mezi těmi, kteří další den přijímali z rukou rektora Univerzity Karlovy pamětní medaile, byli lidé padesátiletí, ale i někteří, lež měli o hodně křížků víc. Mezi nimi skuteční nestoři univerzitního dění - profesoři Fingerland, Vencovský, Polišenský. Lidé, kteří Alma mater zasvětili celý svůj plodný život. Nežili lehké semestrální sezóny. O pracovitosti, neústupnosti, vědecké poctivosti, hrdosti a úctě k univerzitě by mohli své nástupce v mnohém poučit. Pokud budu parafrázovat výrok charismatického francouzského historika Jacquese Le Goff, dějiny tvoří lidé. Platí to zajisté i o dějinách naší univerzity.
Téma stejné jako tento úvodník - setkávání - je obsahem i malého fotofejetonu. Je vytvořen ze snímků, které zůstaly tak trochu na okraji oficiální pozornosti. Jsou však neméně zajímavé. Výmluvně vypovídají právě o lidských setkáváních - podstatném rysu univerzitních oslav.
