Forum IV/12

PRAŽSKÉ JARO

Již tradičně byl zahájen mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve Velké aule Karolina. Tento slavností akt je symbolickým výrazem spojení mezi největším svátkem hudby v České republice a nejstarším zdrojem vědy a vzdělanosti u nás. Tradičně dobrý vztah UK k hudebnímu umění je vyjádřen i tím, že na UK se vždy hudba provozovala, a to jak prakticky, tak i v systému výuky hudební vědy.

Letošní 53. ročník zahájili svými projevy ředitel Pražského jara Oleg Podgorný, ministr kultury Martin Stropnický a rektor UK prof. Karel Malý. Po skončení slavnostního zahájení se ministr kultury živě zajímal i o nově rekonstruované Karolinum, takže debata mezi ním a rektorem UK (na snímku) byla velmi živá.


(jak)


Motto:

"Podle mého hlubokého přesvědčení mají pravdu ti, kdož říkají, že lidstvo zatím nevymyslelo ve svém historickém vývoji lepší nástroj k vyjádření zájmu o bonum communae, než jsou univerzity. Že nenašlo vhodnější prostředek k tomu, aby tento zájem byl neustále kultivován a obnovován. Je to dobrý důvod k tomu, abychom se nemuseli o budoucnost univerzit obávat."

doc. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., prorektor UK,
Role univerzit na prahu 21. století. Mezinárodní
konference. Praha, 3.- 6.duben 1998


UNIVERZITNÍ IDEA MÁ BUDOUCNOST

Flexibilita, věda, kreativita, rozmanitost, otevřenost a spolupráce - tato slova často zněla v souvislosti s úvahami o současném a budoucím postavení univerzit během konání největší z tzv. hlavních doprovodných akcí oslav 650. výročí založení UK - na mezinárodní konferenci Role univerzit na prahu 21 století, pořádané ve dnech 3.- 6. dubna 1998. V minulém čísle jsme zevrubně vylíčili její průběh. Dnes přinášíme informaci o závěrech konference.

Jednání konference probíhalo ve dvou sekcích: v sekci všeobecné v Malé aule Karolina a v sekci historické ve Vlasteneckém sále Karolina. Jednání historické sekce na téma Pražská univerzita v historickém kontextu bylo velmi živé. V historickém vývoji vzdělanosti sehrála UK ve střední Evropě pozoruhodnou a ojedinělou roli.

Závěry z jednání historické sekce poukazují na to, že role pražské univerzity nejen v počáteční fázi, kdy byla první školou střední Evropy, ale například i v 19. století byla ojedinělá, na druhé straně však bude nutno více přihlížet k vývoji ostatních evropských univerzit, které významným způsobem spoluutvářely podobu pražské univerzity. Přes ojedinělé nacionalisticky orientované názory patří k nejpodstatnějším přínosům konference o dějinách pražské univerzity poznání, že její historie se stala nedílnou součástí evropského vývoje. Podstatné je i zjištění, že úroveň domácího bádání přinejmenším snese srovnání s mezinárodním výzkumem. V některých ohledech (např.sociální aspekty univerzitního vzdělání, problematika nacifikace univerzit) pak čeští historikové patří k evropským či světovým špičkám.

Sekce všeobecná byla unikátní už jen setkáním mnoha vynikajících osobností světové vědy: byli přítomni věhlasní politologové, lékaři, fyzikové, teologové...

Závěry všeobecné sekce nevyzněly jednoznačně: v několika bodech došlo ke společným stanoviskům, někdy se názory přednášejících a diskutujících značně rozcházely. Spory vznikly v otázce, zda se má na univerzitách upřednostnit vzdělání pro masu zájemců nad jistým elitářstvím, či jaký má být poměr mezi vědeckou průpravou a vzděláváním (v této otázce nešlo ovšem o zásadní spor, spíše o to, kolik by mělo být v ideálním případě na univerzitách vědy a kolik vzdělávání), zcela diametrálně se různily názory diskutérů z humanitních oborů, sociálních věd nebo teologie. Shoda panovala nad potřebou průniku jednotlivých oborů (crossdisciplinarita), flexibilitou vnitřní organizace vysokých škol, nutností jejich autonomie a samosprávy. Panovala i názorová shoda - např. Sir Anthony Epstein a prof. Marie D. Haustová se shodli na nutnosti změn studia medicíny na počátku dalšího století. Účastníci z české strany se ujistili o tom, že mnohé problémy jsou obecné: existují na všech evropských univerzitách, od v Amsterodamu po Krakov. Z toho vyplynulo, že je potřebné setkávat se nad tématy, jaká byla diskutována při jednání této sekce, tzn. mezinárodně a meziuniverzitně spolupracovat při řešení problémů, které univerzitám nastoluje doba současná a co nevidět je bude formulovat i 21. století.


Několik otázek a několik odpovědí

Z rozhovorů s účastníky konference
Role univerzit na na prahu 21. století.

Dr. Michaela Zindelová
Dr. Michal Svatoš
Dr. Karel Janků

Foto pro Forum: Archiv UK a Michaela Vlčková