Forum IV/12

Názory na prestiž Univerzity Karlovy

Agentura Sofres Factum provedla průzkum veřejného mínění na téma Prestiž Univerzity Karlovy u obyvatel České republiky - první šetření se realizovalo na podzim roku 1994, druhé se opakovalo na jaře roku letošního. Výzkumu se zúčastnilo před třemi roky 1076 respondentů, v březnu 1998 pak 1170 občanů. Závěrečnou zprávu z výzkumu veřejného mínění předala agentura Sofres Factum Univerzitě Karlově jako dar k univerzitnímu jubileu.

Občané byli dotázáni na možnost uplatnění absolventů Univerzity Karlovy. Z nabídkového spektra (Oxford, Sorbonna, Cambridge a Univerzita Karlova) předčil Univerzitu Karlovu pouze Oxford, Sorbonna a Cambridge zůstaly až za ní. Je zajímavé, že mezi názory na perspektivy absolventů vyslovenými lidmi, kteří se někdy v jakékoliv souvislosti o UK zajímali a těmi, které univerzita nikdy nezajímala, existuje překvapivě minimální rozdíl - pořadí volených světových univerzit je v obou případech zcela shodné. Žebříček vybraných univerzit sestavený zájemci o UK (v celkovém souboru jde o 58 % dotázaných) je následující: vítězí univerzita Oxford (51,5), za ní následuje UK Praha (41), třetí místo obsadila Sorbonna (20,5), následuje Cambridge (18,5), dále univerzita Yale (10), Komenského univerzita Bratislava (1,5), univerzita Vídeň (2), univerzita v Bologni (1), univerzita v Heidelbergu (3). Vysoké hodnocení perspektiv absolventů UK je způsobeno hlavně představami lidí s nižším vzděláním (u středoškoláků se o první místo Univerzita Karlova s Oxfordem dělí, mezi středoškoláky s maturitou a vysokoškoláky zaujímá naopak univerzita v Oxfordu přední místo dvakrát častěji než Univerzita Karlova).

Výzkum v roce 1994 i šetření v roce 1998 potvrdily, že s věkem respondenta ocenění UK poměrně silně stoupá - až do té míry, že občané starší 60 let považují perspektivy, nabízené jejím absolventům, za vyšší, než u obecně oceňované oxfordské univerzity. Není pochyb o tom, že u této populace hraje větší roli vlastenecké cítění než střízlivé zhodnocení skutečnosti. Opakem se stává hodnocení studentů, které do jisté míry reaguje na skutečné poměry, ale současně i odráží tendenci mladých lidí více podceňovat všechno domácí (pohled studentů na UK je oproti roku 1994 poněkud příznivější). Za povšimnutí stojí především fakt, že Pražané jsou v hodnocení perspektiv UK výrazně kritičtější než ostatní obyvatelstvo. Nejvyšší kredit si UK opakovaně udržuje v povědomí Východočechů a Středočechů.

V domácím prostředí nemá Univerzita Karlova zjevně žádnou vážnou konkurenci, ovšem náš graf s indexem perspektiv poskytovaných absolventům vybranými univerzitami naznačuje, že mezi lety 1994 a 1998 došlo k nepatrnému nárůstu prestiže mimopražských univerzit. Vzdělanější respondenti volí kromě Univerzity Karlovy často (také vzhledem k perspektivnosti) Vysokou školu ekonomickou a ČVUT. U mladší generace se mírně oslabuje dominantní postavení UK příklonem k VŠE, starší populace zase preferuje ČVUT.

Pro instituci, jakou je nejstarší vysoké učení v zemi, je jistě velmi podstatné, zda je považována za středisko národní vzdělanosti. Údaje uvedené v odpovědi na tento dotaz jsou stabilní, postoj veřejnosti se v době mezi oběma výzkumy nezměnil. Opakovaně bylo zjištěno i velmi vysoké zastoupení názorů, oceňující dobrý zvuk UK ve světě (rozhodně souhlasilo v listopadu 1994 51 procent adresátů, v  březnu 1998 56,6 procent respondentů). Poměrně příznivě byl i je přijímám také názor, že UK symbolizuje české úsilí o národní emancipaci. O něco méně pozitivně vyznívá hodnocení úrovně profesorů a absolventů školy v roce 1994 - v letošním výzkumu se poněkud zlepšilo. O vysoké úrovni profesorů i absolventů není v současnosti přesvědčeno asi 7-8 procent dotazovaných. S tvrzením, že UK "dosud nepřekonala svou zaostalost za světovými univerzitami" souhlasí opakovaně zhruba tři z deseti občanů. Opačná hodnocení vyjadřují spíše fakt, že širší veřejnost žádnou podstatnou zaostalost UK nikdy nepociťovala. Přestože se dá předpokládat, že vzdělanější lidé si spíše uvědomují určité zaostávání našeho vysokého školství za světem v důsledku izolovanosti v nedávné minulosti, zjištěné výsledky opakovaně svědčí o tom, že ho nepovažují za příliš zásadní.

Pokud v průběhu devadesátých let je pro mnohé instituce (včetně vzdělávacích) charakteristická potřeba znovuzískání vážnosti, patří UK k těm úspěšným. Mimo jiné nepochybně proto, že dostatečnou míru prestiže si vždy dokázala zachovat. Opakovaně se potvrdilo, že poměrně vysoká prestiž je založena do značné míry na národní hrdosti, na úctě k tradicím a symbolům českého národa. Tyto atributy přitom ovlivňují vztah obyvatel k UK silněji než argumenty striktně racionální. Zdá se, že určité výhrady ke kvalitám pedagogů a absolventů z let nedávno minulých ustupují a proklamace o úpadku našeho školství Univerzitu Karlovu tolik nezasahuje.

(podle závěrečné zprávy Sofres Factum zpracovala redakce)
Kontakt:
Sofres Factum, s r. o.
Vyšehradská 53
126 00 Praha 2
tel.: 21669150, fax: 293685
WWW: http://www.factum.cz