| Červen | ||
| 50 | ||
| 1. 6. | prof. PhDr. ThDr. Tomáš Halík | (FF) |
| 3. 6. | doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. | (2. LF) |
| 55 | ||
| 3. 6. | doc. RNDr. Petr Pikálek, CSc. | (PřF) |
| 6. 6. | prof. MUDr. Hassan Farghali, CSc. | (1. LF) |
| 24. 6. | doc. MUDr. Karel Citterbart, CSc. | (2. LF) |
| 26. 6. | prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc. | (FF) |
| 30. 6. | doc. RNDr. Jana Zvárová, CSc. | (1. LF) |
| 30. 6. | doc. Vratislav Svatoň, CSc. | (FTVS) |
| 60 | ||
| 8. 6. | prof. PhDr. Zdena Palková, CSc. | (FF) |
| 28. 6. | doc. MUDr. Pavel Pešata, CSc. | (1. LF) |
| 65 | ||
| 2. 6. | doc. MUDr. Josef Novák, CSc. | (LF HK) |
| 16. 6. | doc. PhDr. Vladimír Pucek, CSc. | (FF) |
| 29. 6. | doc. MUDr. Jan Záhlava, CSc. | (LF Pl) |
| 70 | ||
| 7. 6. | prof. PhDr. Jan Havránek, CSc. | (ÚDAUK) |
| 17. 6. | prof. JUDr. Zdeněk Kučera, DrSc. | (PF) |
| Červenec | ||
| 50 | ||
| 2. 7. | doc. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. | (FF) |
| 11. 7. | doc. PhDr. Jana Kocourková | (2. LF) |
| 55 | ||
| 11. 7. | prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. | (LF Pl) |
| 13. 7. | doc. PhDr. Eliška Walterová, CSc. | (PedF) |
| 13. 7. | doc. RNDr. Petr Vostrý, CSc. | (MFF) |
| 18. 7. | prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc. | (1. LF) |
| 22. 7. | doc. PhDr. Josef Kandert, CSc. | (FSV) |
| 65 | ||
| 13. 7. | prof. MUDr. František Kölbel, DrSc. | (2. LF) |
| 14. 7. | doc. PhDr. Oldřich Kaplan, CSc. | (FTVS) |
| 18. 7. | doc. MUDr. Jiří Chmel, CSc. | (1. LF) |
| 70 | ||
| 28. 7. | doc. RSDr. Miroslav Jauris, CSc. | (FF) |
| Srpen | ||
| 50 | ||
| 4. 8. | doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. | (FTVS) |
| 23. 8. | doc. MUDr. Jan Mareš, CSc. | (1. LF) |
| 55 | ||
| 8. 8. | prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. | (1. LF) |
| 11. 8. | doc. RNDr. Petr Klemera, CSc. | (FaF) |
| 13. 8. | prof. MUDr. Josef Dvořák, CSc. | (2. LF) |
| 14. 8. | doc. MUDr. Vladimír Stibor, CSc. | (1. LF) |
| 29. 8. | prof. RNDr. Rudolf Hrach, DrSc. | (MFF) |
| 60 | ||
| 18. 8. | doc. MUDr. Jan Handzel, CSc. | (1. LF) |
| 21. 8. | doc. RNDr. Danka Slavínská, CSc. | (MFF) |
| 24. 8. | prof. RNDr. Jiří Čížek, DrSc. | (MFF) |
| 65 | ||
| 5. 8. | prof. MUDr. Karel Teršíp, DrSc. | (1. LF) |
| 9. 8. | doc. MUDr. Andrej Souček, CSc. | (1. LF) |
| 30. 8. | doc. JUDr. Stanislav Plíva, CSc. | (PF) |
Dne 16. března 1998 si česká matematická veřejnost připomněla sté výročí narození RNDr. Vojtěcha Jarníka (1897-1970). Vzpomínkové odpoledne uspořádala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy spolu s Jednotou českých matematiků a fyziků a Matematickým ústavem Akademie věd ČR. Shromáždění uvítal prof. RNDr. Bedřich Sedlák, DrSc., děkan MFF UK, příspěvky pak přednesli prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc. (život a dílo), prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc. (diofantické aproximace), prof. RNDr. Břetislav Novák, DrSc. (analytická teorie čísel, geometrie čísel), prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (teorie grafů), doc. RNDr. Luděk Zajíček, DrSc. (teorie reálných funkcí) a doc. RNDr. Jiří Veselý, CSc. (pedagogická práce). Se svými vzpomínkami na prof. Jarníka vystoupili i další účastníci setkání.
Profesor V. Jarník ovlivnil svým vědeckým dílem i učitelskou činností několik generací československých matematiků. Byl patrně prvním československým matematikem, jehož vědecké práce získaly široký a trvalý mezinárodní ohlas a jsou dodnes citovány. Jeho dílo představuje spojovací článek mezi klasickou a moderní matematikou. Byl velkým znalcem tradičních partií matematické analýzy a zároveň jedním z prvních československých matematiků, kteří si osvojili teorii množin, topologii, teorii míry a integrálu. Zároveň byl znám i jako přednášející par excellence. Byl jedním z nejlepších pedagogů, které v tomto století Univerzita Karlova měla.
Vzpomínkové odpoledne znovu ukázalo, jak podstatně Jarníkův vědecký přínos ovlivnil matematickou analýzu, teorii čísel i některé další partie matematiky. Připomnělo také, jak hluboké kořeny zapustil Jarníkův učitelský odkaz, který je ve výuce pod názvem Jarníkův styl přítomen i po třiceti letech od jeho odchodu z aktivního profesorského působení.
Prof. MUDr. Radomír Čihák, DrSc., je jednou z velkých pedagogických a vědeckých osobností české anatomie poválečného období. Celou svou dráhu vysokoškolského učitele prožil v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK, jehož byl v letech 1970 1990 přednostou.
Těžiště vědecké práce prof. Čiháka spočívá ve vývojové a srovnávací anatomii. Spolupracoval s antropology při studiu kosterních pozůstatků českých panovníků a v posledních letech se věnoval také biomechanice. Významně se zasloužil také o rozvoj kontaktů československé anatomie a podílel se na aktualizaci mezinárodního anatomického názvosloví. Anatomické poznatky dovedl využít i pro klinickou medicínu. Spolu s ortopedy a chirurgy navrhl řadu rekonstrukčních výkonů k náhradě funkce ztracené po úrazu nebo pro vrozenou vadu. Seznam jeho publikací obsahuje téměř sto položek. Dvě třetiny z toho jsou původní práce. Následuje řada skript a překladů a zejména třídílná učebnice anatomie člověka. Prof. Čihák mnoho vykonal i pro výchovu nových vědeckých pracovníků. Vedl téměř dvacet kandidátských, doktorských a habilitačních prací. Na 1. lékařské fakultě UK prof. Čihák nadále působí v částečném úvazku. Je členem oborové rady biomechaniky při postgraduálním studiu v biomedicíně a organizuje Univerzitu 3. věku. Nakladatelství Grada nedávno vydalo 3. díl jeho učebnice anatomie, který byl oceněn Cenou rektora UK a cenou nakladatelství Grada.
Dne 30. května letošního roku se prof. Čihák v plné svěžesti dožil sedmdesáti let. Vážený pane profesore, přeji Vám k narozeninám spolu s Vašimi spolupracovníky a žáky vše nejlepší, dobré zdraví a spokojenost z celoživotní práce, kterou jste se zasloužil o rozvoj anatomie v této zemi.
Neúprosný čas nás opět připravil o někoho nám blízkého, tentokrát o vynikajícího fyzika a našeho spolupracovníka prof. Emanuela Kliera.
Prof. E. Klier se narodil 7. srpna 1918 a oslavil by tedy za několik měsíců své osmdesáté narozeniny. České i slovenské fyzikální veřejnosti je znám jako pracovník, který se výrazně zasloužil o rozvoj fyziky na UK po druhé světové válce.
V piezoelektřině navázal na práci prof. Petržílky a jak dokazují četné citace, jeho práce představují trvalý přínos k tomuto oboru. Dovedl včas vytipovat perspektivní směr v rozvoji fyziky, a proto se také na jeho popud začala na fakultě pěstovat fyzika polovodičů (od r. 1952).
Během svého působení na Matematicko-fyzikální fakultě přispěl k vybudování základního kurzu fyziky pro posluchače přírodovědních oborů i specialisty v matematice a fyzice. Později přednášel převážně pro specializaci fyziky pevných látek základní kurz fyziky pevných látek, zavedl přednášky z fyziky polovodičů a polovodičových součástek. Organizoval a přednášel v prvním postgraduálním kurzu fyziky pevných látek v létech 1961 - 64.
Působil jako profesor i na zahraničních univerzitách (Bagdád 1960 - 61, Karlsruhe 1966 - 67, jako expert UNESCO na univerzitě v Salvadoru v Brazílii 1970 - 72). Během své pedagogické činnosti vychoval dvě generace fyziků. Řada z nich působí na MFF i na dalších vysokých školách, či vědeckých ústavech. Všichni, kteří se takto s prof. Klierem setkávali, s vděčností vzpomínají na svého učitele a obdivují jeho pracovní úsilí a nadšení, s nimiž přistupoval k vědeckým úkolům, které si předsevzal. Oceňují jeho velmi zodpovědný vztah k práci a zároveň také jeho životní moudrost a optimismus.
Prof. Klier byl na fakultě pověřován náročnými funkcemi: deset let vedl katedru fyziky pevných látek (1962-72) a po dvě období vykonával funkci proděkana (1953-4, 1968-70).
Významné byly i jeho aktivity jako člena redakční rady časopisu Physica status solidi a předsedy redakční rady Acta Universitatis Carolinae. Ani po roce 1983, kdy oslavil své 65 narozeniny, nepolevil ve své aktivitě. Pracoval po řadu let jako profesor konzultant sice na částečný úvazek, avšak po plnou pracovní dobu jako jeho mladší spolupracovníci. V poslední době ještě jako emeritní profesor vědecky pracoval na své oblíbené problematice - termostimulovaných proudech v polovodičích. Oceněním jeho celoživotní práce bylo udělení pamětní medaile k 650. výročí UK. Ani choroba, která se projevila na sklonku jeho let, mu nic neubrala z jeho pracovního nadšení. Život, který uplynul v plodné a tvořivé práci, nebude zapomenut. Na jméno pana profesora Emanuela Kliera budeme s úctou vzpomínat.
Téměř do poslední chvíle jsme byli svědky jeho statečného boje se záludnou chorobou, která ho však nedokázala připravit o jeho pracovní elán. Až do konce pracoval s neutuchajícím zájmem o vše kolem sebe a dával nám strhující příklad, jak má člověk využívat onen dar, jímž je život. Život, který uplynul v plodné a tvořivé práci, nebude zapomenut.
