Téma dne: kvalita a efektivita (I.)

Od začátku kalendářního roku 1999 začíná platit na všech českých vysokých školách nový vysokoškolský zákon. Na problémy s jeho vstupem do života na Univerzitě Karlově jsme se zeptali prorektora UK pro rozvoj, doc. Ing. Ivana Wilhelma.

Jak se Vám jednotlivé paragrafy zákona líbí a jaké slabiny v novém zákoně vidíte?
Neostýchám se říci, že přijatý vysokoškolský zákon je svou koncepcí docela moderní, není špatný. Mám výhrady proti mnoha nedotažených věcem, řada nedokonalostí převážně technického charakteru významně snižuje jeho kvalitu. V každém případě se však domnívám, že nový zákon je dobrým počinem a představuje pro univerzitu výraznou příležitost, velkou šanci k modernizaci. Odpovídá rovněž zásadám evropského vývoje a v řadě věcí je výrazně progresivní.

Jaké jsou první kroky univerzity k uvedení formulací VŠ zákona do života?
Uvítal bych vznik co nejširšího diskusní fora o tom, jak by měla univerzita vypadat v jeho rámci. Nejjednodušší věcí by bylo ponechat status quo, protože do nového zákona se i tato varianta vejde. Přečíslují se paragrafy statutu UK, udělá se nějaký paragraf nový a budeme muset vzít na vědomí, že majetky jsou naším vlastnictvím. Takovou minimální změnu vědeckopedagogický pracovník ani nepocítí. Ve skutečnosti ale bude univerzita vytvářet svůj pracovní řád, bude vytvářet mzdový řád a bude sama rozhodovat o počtu svých pracovníků. Již nyní rozhoduje o tom, kolik bude mít studentů atd... Jde se o vhodný moment k vynaložení sil, energie a času k přetvoření univerzity k podobě zákona a pro potřeby budoucnosti. Dá se to udělat relativně snadno, pomocí pěti nebo deseti vnitřních předpisů, kde budeme definovat, jak by univerzita měla vypadat. Těchto pár paragrafů se dá formulovat vždycky, ale měli bychom precizovat jejich obsah - jak má být vlastně univerzita změněna. A to by se mělo stát věcí nejširšího fóra akademické obce, protože každý člen to musí vzít na vědomí a bylo by dobré, kdyby to i většina podpořila.

Existuje pro to vše časový plán, nějaká celková strategie?
Všechnu legislativu bude po schválení v kolegiu rektora a na vědecké radě UK schvalovat Akademický senát UK. Vrcholnou legislativou univerzity je její statut a všechny ostatní věci buď navazující na statut nebo jeho přílohy. Statuty vysokých škol musí být registrovány na MŠMT ČR v prvním pololetí příštího roku. Náš harmonogram zahrnuje široké vícedenní listopadové zasedání širší reprezentace UK (Vědecké rady, AS UK a kolegia rektora). Do té doby by měly být známy první závěry celouniverzitní diskuse. Období do konce října je právě obdobím pro krystalizaci názorů o systémových změnách a finálních podobách univerzity. Právě v tomto období může každý člen akademické obce UK, pokud má o to zájem, projevit svůj názor na organizaci univerzity. Projednání a schválení ve VR UK a AS UK proběhne letos v prosinci a v lednu příštího roku. Byl bych jen rád, pokud by se tato představa co možná nejvíce rozšířila, aby se diskutovala v celé akademické obci. Aby se k ní vyjadřovali lidé, zodpovědní za finální podobu...

Je například převod majetku do péče univerzity velkou oblastí zájmu?
Podle mého jde o menší část problémů. Majetek bude převeden do vlastnictví UK a ona o něj bude pečovat jako o vlastní (nebude jej spravovat pro stát). Univerzita by se měla starat spíš o své akademické prostředí, kultivovat je. Je přece především vzdělávací a vědeckou institucí, a tomu by měla přizpůsobovat tvorbu vnitřní struktury. Je podstatné si uvědomit, že všechny snahy o novou orientaci nejsou známkami jakékoliv centralizace. Půjde nám o daleko větší integraci univerzity, protože současně by se měly hranice fakult významně otevřít. Nová úprava by totiž měla umožnit mnohem výrazněji migraci uvnitř univerzity, a to nejen pedagogů a vědeckých pracovníků, ale především studentů. Podle nového zákona budou totiž studenti zapsáni ke studiu studijního programu a ten může být zajišťován několika fakultami. Proto je nezbytné zajistit integraci univerzity ve smyslu srovnatelnosti úrovně kvality jednotlivých pracovišť. To ovšem předpokládá, že vznikne dohoda o kritériích takového hodnocení. Je zcela zřejmé, že univerzita si nemůže dovolit mít slabá pracoviště a zrovna tak si nemůže dovolit mít neefektivní strukturu. Kvalita a efektivita - takové je aktuální téma dne. Fakulty budou celý tento proces garantovat, univerzita by měla budovat prostředí k integraci. Vládnutí majetkem a rozhodování o majetku by mělo zajišťovat takto stanovené cíle. Může se proto stát, že UK se bude i zbavovat zařízení. Máme v Praze 270 budov s vybavením většinou ve velmi žalostném stavu. Musíme se zamyslet nad svými možnostmi renovace stávajícího nemovitého majetku...

Naznačil byste tedy okruh závažnějších problémů?
Dnes nestačí orientovat se pouze na české prostředí, a to v jakékoliv oblasti. Pokud chceme srovnávat a hledat měřítka, tak pouze se světem - univerzita je členem Ligy světových univerzit, na to nesmíme zapomínat, a se světem se musíme poměřovat - to se týká vzdělávacího procesu i výstupů vědecké činnosti. Předpokládám, že brzy se stane nutnou podmínkou studia absolutorium jednoho až dvou semestrů na zahraniční univerzitě. Souvisí to s jazykovou přípravou studentů a jazykovou vybaveností akademických pracovníků. Univerzita musí totiž být i schopna zahraniční studenty na studium přijímat.

Uvítal byste diskusi na stránkách univerzitního časopisu na téma uvedení přijatého VŠ zákona do života?
Můžeme udělat konferenci prostřednictvím médií, přes síť, můžeme zřídit konferenční místa, kam mohou lidé přispívat. Projevit zájem a vyjádřit svůj názor. Časopis UK je pouze jednou možností z mnoha. Do ledna, kdy by všechno mělo být již připraveno k předložení nejvyšším místům univerzity k projednání, máme na vzájemnou diskusi čas.

Michaela Zindelová

Znak Husitské teologické fakulty UK zdobí v současné době i budovu základní školy Na zelené lišce, která připadla Univerzitě Karlově. V polovině října novou univerzitní budovu slavnostně otevře ministr školství Eduard Zeman