Sir Andrew Fielding Huxley (vpravo) s jedním z iniciátorů návrhu na udělení čestného doktorátu UK, prof. Richardem Rokytou, proděkanem 3. LF UKManželka A. F. Huxleyho, Joselyne Huxleyová, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Sir David Broucher, velvyslankyně Irska Maria Therese Crossová a nejvýznamnější osobnosti akademické obce Univerzity Karlovy, v čele s jejím rektorem prof. Karlem Malým, byly 24. června 1998 přítomni slavnostnímu zasedání vědecké rady UK, na kterém byl udělen čestný doktorát UK neurofyziologovi a lékaři, nositeli Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii (od roku 1963), jedné z největších postav světové vědy, prof. Siru Andrewovi Fielding Huxleymu - na čestný doktorát Univerzity Karlovy jej navrhla 3. LF UK. Titul doctor honoris causa byl Huxleymu udělen v rámci oslav 650. výročí univerzity.
Zaplněnému auditoriu Velké auly Karolina představil prof. Huxleyho děkan 3. LF UK prof. M. Anděl, který připomněl, že klíčové objevy A. F. Huxley učinil ve svých třiceti letech, podobně jako jiný letošní čestný doktorand UK, James B. Watson (ten objevil DNA ve svých 21 letech). Z toho učinil závěr, který ve svém vystoupení podpořil i prof. Huxley, že je nutné vytvářet co nejlepší podmínky pro nejmladší vědeckou generaci. Nobelovu cenu obdržel prof. Huxley za objev mechanismu přenosu elektrických impulsů v nervových buňkách pomocí iontů draslíku a sodíku a jeho kvantitativní popis. Je velmi zajímavé, že dědeček Sira A. F. Huxleye byl slavný britský biolog - darwinista Thomas Henry Huxley (1825-95) a jeho nevlastními bratry první prezident UNESCO Sir Julian Sorell Huxley (1887-1975) a spisovatel Aldoux Leonard Huxley (1894-1963), známý u nás například svou románovou vizí budoucnosti Konec civilizace.
Sir Andrew Fielding Huxley (vpravo) s jedním z iniciátorů návrhu na udělení čestného doktorátu UK, prof. Richardem Rokytou, proděkanem 3. LF UK
Třiašedesátimilionové Turecko sehrává v této oblasti klíčovou úlohu, a to nejen se zřetelem ke své strategické poloze a lidnatosti, ale také vzhledem k dynamickému rozvoji a příznivým demografickým ukazatelům. Turecká republika, jež se pokládá za evropskou zemi (skutečně se od arabských států podstatně liší pokročilou sekularizací a modernizací) a těžce nese vyhýbavý či odmítavý postoj ze strany Evropské unie, klade značný důraz na vysoké školství, neboť právě v něm vidí jeden z atributů své europeizace.
Vstřícnost vůči jedné z desítek tureckých státních univerzit projevila jako první Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, která v minulých letech navázala kontakty s Univerzitou Celala Bayara v Manise, městě ležícím v malebném kraji na východním pobřeží Egejského moře nedaleko Izmiru (někdejší antické Smyrny). Tato nevelká univerzita vznikla připojováním nově zákládaných fakult k původní sportovní akademii, a proto právě v tělovýchovných oborech přesahuje regionální význam a nabízí i mezinárodně zajímavé možnosti spolupráce. Dvoučlenná delegace UK, která koncem června navštívila trojici tureckých univerzit, se však soustředila především ke dvěma elitním tureckým univerzitám.
První z nich byla metropolitní Ankarská univerzita, založená roku 1946, na níž studuje přes 40000 studentů, druhá pak největší a nejstarší vysoká škola v zemi - Istanbulská univerzita, jež klade datum svého vzniku k prvému dni po dobytí byzantské Konstantinopole Turky (1453) a má přibližně 80000 posluchačů. Zatímco neformální styky s Ankarou byly navázány již dříve (její rektor prof. Günal Akbay se v dubnu zúčastnil oslav 650. výročí založení UK), v Istanbulu bylo nutno představit naši univerzitu od samého počátku. V obou případech však jednání skončilo úspěšně - s Ankarskou univerzitou byla 24. června podepsána všeobecná dohoda o spolupráci (konkretizovaná zatím protokolem o možnostech součinnosti v oboru geologie) a vedení Istanbulské univerzity vzápětí projevilo zájem o obdobný postup.
Prohlídka řady pracovišť Ankarské univerzity včetně počítačového střediska, centrální laboratoře, univerzitní nemocnice a mineralogického muzea, stejně jako diskuse s odborníky na přírodovědecké a historicko-geografické fakultě ukázaly, že existuje mnoho společných zájmů. Sahají od lékařských věd přes různé přírodovědné obory až po historii, politologii a jazykovědu.
Turecko svou geografickou svérázností, zdůrazněnou především severním a jižním omezením mořem, tvoří přirozené kontinentální přemostění mezi Evropou a jižní Asií. Jeho výrazná geomorfologická členitost, vyjádřená rozsáhlou polopouštní Anatolskou plošinou lemovanou na severu Pontským pohořím a na jihu dominantním vysokohorským pásmem Taurid, nabízí i svou pestrou a na evropské struktury navazující geologickou stavbou pozoruhodnou šíři badatelských témat pro kooperaci v geografických a geologických vědách. Zmíněnými atributy krajinné svébytnosti plní turecké území významnou funkci migrační cesty fauny a flory mezi Evropou a Asií a také díky své vertikální zonalitě hostí typizačně rozrůzněná a druhově pestrá živočišná společenstva, která představují mimořádně atraktivní objekt srovnávacích zoologických a botanických studií. Souvztažnost všech uvedených poutavých přírodních jevů se středoevropským prostorem je tím nejlepším předpokladem pro naši přírodovědnou spolupráci s tureckými univerzitami.
Díky mimořádně bohatému kulturnímu dědictví skýtá turecké prostředí takřka ideální podmínky pro studium antických, byzantských a osmanských dějin, jež mají ve světové historii nezastupitelné místo. Naproti tomu naše společenskovědní výzkumy mohou zprostředkovat středoevropský pohled nebo i otevřít obzory, jež tamní bádání při dlouhodobé izolaci a soustředění na "svět turecké civilizace" leckdy postrádá. Rozevírající se průhled do Evropy zvyšuje ovšem i význam národních jazyků, proto ankarská univerzita projevuje zájem o vysílání svých studentů na letní školy slovanských studií a naopak nabízí možnost intenzívních kurzů turečtiny pro české zájemce.
Turecko se od České republiky v lecčem liší, má však i mnohé společné rysy. Mezi ně patří snaha vstoupit do Evropské unie, potřeba rozvinout mezinárodní spolupráci a vědomí, že ve složitých modernizačních procesech bude sehrávat vzdělanost obyvatelstva podstatnou roli. Ani Turecká republika nemá nadbytek finančních prostředků na vysoké školství, avšak jeho nynější intenzívní rozvoj může být inspirativní i pro nás.
Pro interiéry tureckých univerzit jsou příznačné skvostné orientální koberce a množství subtropické flóry. Jednání prof. J. Pánka s rektorem Ankarské univerzity prof. G. Akbayem (druhý zleva)
V září uplynul rok od chvíle, kdy zahájilo svou činnost Středisko českých studií (Centre d' Etudes Tch ques, CET) působící v rámci Svobodné bruselské univerzity (Université libre de Bruxelles, ULB).
CET je ojedinělým výzkumným, pedagogickým, školicím a organizačním centrem svého druhu v Belgickém království. Soustřeďuje se na široce a komplexně pojímanou problematiku současné ČR, má ambice v blízké budoucnosti obsáhnout - ve spolupráci s dalšími organizacemi a institucemi - celou geopolitickou sféru střední Evropy. Činnost Střediska českých studií byla v uplynulém roce pestrá. Kurzy českého jazyka a přednášky o české literatuře v CET a na katedře slavistiky ULB navštěvovalo na 50 zájemců. Někteří z nich se účastnili také letošních kurzů českého jazyka na Letní škole slovanských studií, pořádaných Ústavem bohemistických studií Filozofické fakulty UK. Mimořádnému zájmu ze strany studentů i mimouniverzitní veřejnosti se těšily přednášky dotýkající se aktuálních témat (K. Bartošek - Úloha historika v hodnocení a prezentaci minulosti, J. Rupnik a A. J. Liehm - Pražské jaro po třiceti letech) i autorský večer L. Vaculíka.
V březnu proběhla slavnostní inaugurace za účasti celé řady význačných osobností z Belgie i ze zahraničí, o které jsme informovali v 10. čísle loňského ročníku časopisu Forum.
Středisku bylo přiděleno čtyřleté stipendium "mini-arc", což umožnilo přijmout doktoranda, jenž se zabývá českou exilovou literaturou. CET sídlí v budově knihovny ULB, která je jednou z nejmodernějších v Evropě. Může tak efektivně využívat celou infrastrukturu a zázemí knihovny (počítačová síť, filmotéka, přednáškové sály atd.). V současnosti probíhá katalogizace velkého množství knižních darů od institucí i jednotlivců a vzniká knihovna českých publikací a periodik.
CET se podílí na velkolepé kulturní přehlídce České republiky v Belgii "Europalia" (říjen 98 - leden 99). Sestavilo sborník příspěvků, představujících Českou republiku, v Revue générale. Uspořádá - mimo jiné - semináře a kolokvia o české literatuře a sérii přednášek o aktuálních otázkách života u nás.
Jak zaznělo na inauguračním ceremoniálu v pozdravném poselství prezidenta České republiky Václava Havla, Středisko českých studií při Université libre de Bruxelles je příkladem úspěšné spolupráce mezi oběma jmenovanými univerzitami, je důležitým příspěvkem k prezentování České republiky v Bruselu, sídle klíčových evropských institucí.
Také knihovny Univerzity Karlovy se zapojují do akce Týden knihoven, vyhlášené Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. V týdnu od 5. do 11. října 1998 se ve fakultních knihovnách UK uskuteční řada akcí, jejichž hlavním smyslem je seznámit současné i potenciální uživatele se standardními a novými službami, informačními zdroji a technologiemi, které ve fakultních knihovnách našly své uplatnění a jsou uživatelům plně k dispozici. Při této příležitosti vyhlásily některé fakultní knihovny "amnestii". Znamená to, že od 5. do 11. října 1998 mohou všichni ti, kterým hrozí sankční poplatky za nevrácené knihy přijít a bez jakéhokoliv postihu knihy vrátit. "Amnestii" mohou využít čtenáři knihoven fakult filozofické, právnické, přírodovědecké, matematicko-fyzikální a sociálních věd UK, Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a knihovny Cerge. Všechny fakultní knihovny UK v tomto říjnovém týdnu uspořádají různé akce - demonstraci elektronických informačních služeb (PF UK), prezentaci multimédií a elektronického katalogu (PedF UK), Den otevřených dveří pro veřejnost (3. LF UK), výstavu knižních darů (LF UK v HK) apod. Podrobný a úplný přehled o všech akcích, době a místu jejich konání lze získat na internetové adrese http://certik.ruk.cuni.cz/ukn/tyden.html.
Zprávu o oslavách 35. výročí existence Přírodovědecké fakulty UPJ Šafaříka v Košicích nám zaslala RNDr. Božena Bachmeierová, jedna z účastnic oslav, konaných letos v dubnu v květnu. Píše v něm o myšlence na založení Přírodovědecké fakulty, která vznikla v době velkého nedostatku kvalifikovaných učitelů na středních školách východního Slovenska. Otec myšlenky vzniku, prof. V. Hajko, musel zvládnout všechny problémy, které obvykle doprovázejí vznik něčeho nového. Dnes se PřF UPJŠ v Košicích může pochlubit 3500 absolventy. Na fakultě existují na ní moderně zařízené učebny a laboratoře (na našem snímku). V průběhu vzpomínaných oslav se uskutečnilo setkání absolventů. Sjel se jich skutečně velký počet - všichni přicházeli pozdravit prvního děkana prof. Hajka.
Ve dnech 14. - 17. října 1998 proběhne v Praze, pod záštitou německé Nadace Konráda Adenauera, seminář věnovaný aktuálním otázkám České republiky a Spolkové republiky Německa. Odborníci z řad akademiků a zástupců institucí přislíbili proslovit přednášky (v německém jazyce) týkající se česko-německých vztahů, problému budoucnosti odsunutých sudetských Němců, integrace do struktur Evropské unie a Severoatlantického paktu a ekonomické a sociální transformace. Součástí semináře bude i neformální beseda (především studentů) o budoucnosti česko-německého sousedství (v německém i v anglickém jazyce), jež se uskuteční 16. 10. 1998 v 19,30 h na ETF UK.
Od 1. října 1998 má UK nového tiskového mluvčího. Na základě konkurzního řízení se jím stal Mgr. Václav Hájek. Nový tiskový mluvčí, který pracuje v rámci oddělení vnějších vztahů, je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (1994), na níž vystudoval obor český jazyk - pedagogika. Několik let působil jako učitel na střední škole v Praze 9. Před nástupem do funkce tiskového mluvčího UK byl redaktorem a moderátorem rozhlasové stanice CLASSIC FM. Díky svému studiu na UK i pedagogické praxi zná dobře problematiku školství i Univerzity Karlovy samé, která, jak nám sdělil, mu je "velmi blízká". Přejme univerzitě i tomuto sympatickému muži, jenž má hluboký zájem o literaturu, hudbu a filmové umění a rád se toulá v myšlenkách minulé i současné vědy, aby mohl médiím i ostatním zájemcům o činnost univerzity podávat jen dobré zprávy.
