Filozofická fakulta UK a University of New Orleans byly letos v červenci spolupořadateli Pražských letních seminářů (PSS) - programu pro zahraniční studenty, který volně navázal na tradici Prague Summer Writers's Workshop. V letošním roce přilákaly PSS do Prahy 120 studentů z USA a z celé Evropy (včetně ČR). Měli možnost navštěvovat kurzy tvůrčího psaní, dějin hudby, židovské nebo středoevropské literatury, fotografie, uměleckého překladu a politologie. Program byl spojen s mnoha doprovodnými akcemi, včetně cyklu večerních autorských čtení ve studiu Ypsilon, jehož se zúčastnili i někteří přední čeští a američtí spisovatelé (Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Andrei Codrescu, Patricia Hamplová a další).
Přestože jádrem programu jsou a do budoucna zůstanou semináře zaměřené na literární tvorbu a kritiku v oblasti poezie, prózy, dramatu, memoárů i scénáristiky, usilují organizátoři o rozšíření nabídky do oblasti jiných uměleckých a humanitních oborů. Semináře a doprovodné přednášky jsou vedeny jak zahraničními lektory, tak pedagogy FF UK.
Richard Katrovas, profesor americké literatury na University of New Orleans a akademický ředitel PSS, formuloval svou představu o cílech a náplni programu takto: "Pražské letní semináře mají za cíl oslavovat i pokořovat. Co tím mám na mysli? Na jedné straně se snažíme vytvořit program, který by byl skutečnou oslavou moderní české kultury, literatury a umění vůbec, avšak zároveň se pokoušíme v tomto kontextu nastavit zrcadlo uměleckým ambicím našich studentů tak, aby byli nuceni zcela nově se zamyslet nad svými vlastními uměleckými projekty. Američané mají tendenci považovat uměleckou tvorbu za právo a za něco, čemu se lze vyučit. Nám jde o to - a tady se dostávám ke zmíněné pokoře - aby si na pozadí české kultury, vznikající po mnoho let v podmínkách nesvobody, uvědomili, že umění je stejně privilegiem jako právem. První záměr se nám daří, druhý zatím méně. V opodstatněnost a přínos takto koncipovaného programu pevně věříme."
Při pražském setkání ministerských předsedů zemí CEFTA v rámci svého volného programu navštívil dne 12. září 1998 Filozofickou fakultu UK premiér Maďarské republiky Viktor Orbán. V jeho doprovodu byli též mj. József Torgyán, ministr zemědělství, Attila Chikán, ministr průmyslu a Zoltán Vezér, velvyslanec Maďarské republiky v ČR. Setkání proběhlo obdobně, jako při nedávné návštěvě prezidenta Maďarské republiky Árpáda Göncze v uvolněné a přátelské atmosféře. Maďarský premiér ve svém projevu uvedl, že jeho návštěva je výrazem úcty maďarské vlády k práci hungaristů. Proděkanka FF UK doc. Soňa Hermochová, která hosta přivítala, zdůraznila, že podobná setkání znamenají důležité povzbuzení snah nejen tzv. malých oborů, ale celé akademické obce.
Viktor Orbán (uprostřed) před vstupem do areálu Karolína, jeho manželka Anikó Orbánová, lektorka hungaristiky Dr. Vilma Eőryová a Dr. Evžen GálVe dnech 8. - 10. června 1998 uspořádala katedra slavistiky FF UK mezinárodní konferenci věnovanou 150. výročí založení stolice slovanské filologie na Univerzitě Karlově, u jejíhož zrodu v roce 1848 stáli P. J. Šafařík a F. L. Čelakovský. Konference probíhala ve třech sekcích zaměřených na dějiny slavistiky na UK, na synchronní a diachronní výzkum slovanských jazyků a na dějiny slovanských literatur. Na Filozofickou fakultu UK se sjeli přední představitelé slavistiky z 28 univerzit a vědeckých ústavů z 11 států. Z celkem 82 referátů jich 43 přednesli zahraniční hosté, kteří hodnotili vysokou odbornou úroveň jednání i dělnou a přátelskou atmosféru. Hostitelské katedře se tak podařilo obnovit či prohloubit tradiční vědeckou spolupráci a navázat nové kontakty s dalšími pracovišti. Navázání nových kontaktů a skutečnost, že se Univerzita Karlova poprvé po několika desetiletích prezentovala odborné veřejnosti jako uznávané slavistické centrum, je nejcennějším přínosem konference. Na jejím úspěchu se podílela též Slovanská knihovna NK ČR hodnotnou tematickou výstavou. Akce byla finančně zajištěna nadací Open Society Fund Praha.
Konferenci k 150. výročí založení stolice slovanské filologie na UK poctili svou účastí přední čeští i zahraniční slavisté (v popředí zleva G. Něščimenko, J. Kořenský, S. Wollman, M. Majtánová, A. Měšťan)Ve dnech 15.-17. září 1998 proběhlo na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové sympozium CADISO 98 s mezinárodní účastí (Kardiovaskulární onemocnění a stabilita organismu), spojené s pracovním dnem NUTRIMENTA II (Potravní aditiva a jejich vztah k prevenci chorob kardiovaskulárního systému). Pořadatelem akce byla vedle Farmaceutické fakulty UK i School of Pharmacy, Biomedical and Physical Sciences, University of Portsmouth - farmaceutická instituce, se kterou navázala fakulta v roce 1994 vědeckou spolupráci. Na akci se podílely Česká farmaceutická společnost při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, její sekce přírodních léčiv, Česká společnost pro výživu a Slovakofarma a. s. Hlohovec.
Tematika sympozia byla rozvržena do tří dnů tak, aby byly v prvních dvou dnech prezentovány farmaceuticko-medicínské aspekty léčiv a třetí den, v rámci pracovního dne NUTRIMENTA II, potravinářsko-produkční pohledy na vývoj nutraceutik v České republice s ohledem na světové trendy.
Sympozium CADISO 98 - NUTRIMENTA II bylo řadou firem doplněno profilem farmak a nutraceutik používaných v prevenci a léčbě onemocnění kardiovaskulárního systému. Zásadním způsobem se prezentovala po celou dobu sympozia firma Slovakofarma a. s., která byla nevýznamnější vystavovatelem zároveň s aktivní účastí na obou částech sympozia a která zaujala řadu účastníků především svým programem přírodních antioxidantů.
Všestranné styky polsko-české jsou dnes v popředí zájmů českého státu, společnosti, kultury i vědy - to už snad vešlo do povědomí i naší státní reprezentace. Bohemistika pražské Filozofické fakulty se snaží přiložit v tomto směru své polínko, ukazuje to jistě i následný výčet:
Ve dnech 17. a 18. 3. 1998 provedla skupina mladých bohemistů pod vedením J. Lindy předběžný výzkum historických knihoven v polském Těšíně, zvl. knihovny Tschammerovské (17 tisíc svazků, mezi nimi je mj. i knihovna Kryštofa B. Skrbenského, v níž byly v roce 1925 zjištěny texty a excerpta Komenského; nelze vyloučit další komeniologická překvapení). Na základě dohody s polskými těšínskými institucemi bude k Repertoriu rukopisů Čech, Moravy a Slezska 17. a 18. století, jež se připravuje na katedře českého jazyka FF UK, připojen soupis rukopisů těšínských.
Do Prahy byl pozván mladý polonista-barokista Dr. Pavel Stepień z Varšavské univerzity. Během jednoho týdne (11. - 17. 5. 1998) přednesl na FF UK celkem šest přednášek o literatuře polské renesance a baroku - byl to vlastně jakýsi koncentrovaný semestrální kurz. Účast a ohlas byly značné, zvláště zajímaly otázky slovesné kultury raného novověku v Polsku a českých zemích; konfrontace v tomto ohledu je pro českou vědu mimořádně plodná a iniciativní. Hlavním organizátorem se stal zejména diplomant Jan Linka.
Vratislavskou univerzitu navštívili ve dnech 20. - 21. 5. 1998 z pražské bohemistiky studenti B. Lehečka a F. Outrata, doktorand V. Petrbok a prof. A. Stich. Poslední přednesl dvě přednášky pro studenty bohemistiky a měl exposé před členy vratislavské městské rady o aktuálním stavu a perspektivě styků slezsko-českých ve filologických vědách. Především však první tři uvedení navázali první pracovní kontakt s tamní univerzitní knihovnou, seznámili se s fondy a s fungováním oddělení rukopisů, starých tisků a bibliografie. Předmětem českého zájmu nejsou jenom tamější bohemika (včetně Žerotínovy knihovny), ale vůbec produkce 16. - 18. století.
Ve dnech 15. - 16. června 1998 se na Varšavské univerzitě konalo zasedání, které už má dlouhou tradici podloženou smlouvou o spolupráci polské a pražské univerzity. Jednání probíhalo ve dvou sekcích. Jedna se soustředila na problematiku lexikologickou a sémantickou (z polské strany je vůdčí osobou prof. R. Grzegorczyková, z české prof. O. Uličný), druhá na problematiku jazykového a slovesného baroka (z polské strany prof. A. Nowická-Jezová, z české prof. A. Stich, ten mluvil na téma Současný stav české barokistiky jazykovědné a literární). Hlavní těžiště však spočívalo v přínosu mladých badatelů, tří doktorandů (O. Koupil, V. Petrbok, M. Valášek) a dvou diplomantů (J. Linka, R. Lunga); hovořili o tématech konkrétních, a zároveň je zasadili do širokých rámců koncepčních, které jsou v tomto bohemistickém prostoru stále ještě vágní. Předposlední z uvedených mluvil o tématu česko-polském polsky. Celý přínos české skupiny polská strana vřele ocenila, a lze očekávat, že se v této spolupráci bude intenzivně pokračovat.
