"Jubileum Univerzity Karlovy je příležitostí k oslavám i ke kritické sebereflexi," říká autor dnešního polemického zamyšlení, děkan Husitské fakulty UK prof. ThDr. Zdeněk Kučera. Otiskujeme je shodou náhod ve dnech, kdy právě tato fakulta má důvod k radosti - otevírá nové prostory v Pacovské ulici č. 350, v pražské krčské čtvrti. (Odpolední slavnosti se 22. října 1998 kromě rektora UK a členů jeho kolegia zúčastní vzácní hosté; očekává se Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Petr Pithart, předseda Senátu ČR, Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny ČR a Zdeněk Klausner, starosta městské části Prahy 4.)

Patří Husitská teologická fakulta na Univerzitu Karlovu?

Naše fakulta se svým jménem odvolává na husitství. Učitel a rektor naší alma mater magister Jan Hus patří k nemnoha postavám našich dějin a kultury, jejichž věhlas i význam lze právem pokládat za světový.

Hus je předmětem i liturgické úcty, a to u anglikánů, pravoslavných a husitů. O Husově světovém nadčasovém postavení svědčí v současné době výzva papeže Jana Pavla II. k promyšlení otázek Husovy osobnosti a jeho díla. Je pozoruhodné, že k těmto úvahám vybízí české historiky a teology osobnost, o jejímž celosvětovém náboženském, kulturním a politickém rozhledu nemůže být pochybností.

Z našeho pohledu je významné zkoumání mezinárodních, kulturních a ekumenických souvislostí husismu, jeho vývoj koncem XVI. a počátkem XVII. věku v Českém království, a po roce 1620 jeho doznívání v cizině. Samostatným badatelským polem je devatenácté století a počátek dvacátého století. Jedná se o multijazykové a multireligiózní kultury v českých historických zemích, jakož i její rozpory a rozpad po první a následně druhé světové válce. Ideje husismu z části tvoří pozadí dění, z něhož vycházejí některé existenciální politologické či politické otázky současnosti. K jejich věcné reflexi nás vybízí i přítomný často kritický postoj k husismu a zkoumání naší kulturní a náboženské identity. To je úkol, který před nás všechny klade zcela nová politická a duchovní situace po r. 1989, i perspektiva sjednocující se Evropy.

Benediktýn Paul de Voogth v Sacramentum mundi uvedl, že husismus je podnes v Čechách inspirací k reformám náboženským, filozofickým i politickým. Tato inspirace, prostředkovaná katolickým modernismem, vedla po roce 1918 k touze obnovit tvořivou sílu křesťanství. V roce 1920 nalezla svůj partikulární výraz v nové církevní organizaci (ta se od roku 1971, po doplnění původního názvu jmenuje Církev československá husitská). Modernistická touha a církevní poslání tvoří specifickou výzvu dnešní liberální společnosti. Formulace výzvy je nezastupitelným úkolem husitské teologické školy.

Postavení fakulty vychází z teologické a církevní základny, její poslání se dovršuje v oblasti kulturní, vzdělávací i politologické. Tyto souvislosti nejsou jen historické či konfesní, nacionální a regionální; jsou evropské a snad i širší. Práce a poslání HTF souvisejí s širokým kontextem vědeckým a kulturním, který harmonizuje s kontexty Karlovy univerzity, do nichž celkově zapadá. Věříme, že v Evropě národních kultur a regionů nebude HTF UK osamocena, ale nalezne partnerství v náboženských a kulturních hnutích, která usilují o větší ryzost univerzality a katolicity evropské kultury a jejího náboženského základu. Právě v hledání čistoty náboženské a kulturní katolicity leží legitimní oprávnění odkazu husismu a jeho institucionální (partikulární) inkorporace v teologické fakultě v rámci Univerzity Karlovy.

prof. ThDr. Zdeněk Kučera
děkan HTF UK