Carolinum - Spolek absolventů a přátel UK byl založen bezprostředně po společenských změnách v roce 1989 s ambicí, stát se aktivní součástí univerzitní obce. Založení spolku bylo do určité míry krokem do neznáma. Většina otázek ohledně jeho existence a fungování nebyla v době vzniku spolku přirozeně neodpovězena. Řada z nich ovšem zůstává nedopovězena dodnes. V současnosti lze vyjmenovat řadu akcí, díky kterým spolek vstoupil do povědomí mnoha členů Univerzity Karlovy i univerzit zahraničních.
Tváří v tvář této skutečnosti se ovšem rodí oprávněná obava, která vychází z toho, že programová náplň pramení z aktivity několika stále stejných členů předsednictva spolku, takže se v průběhu posledních let dostala do určitého stereotypu. Proto je legitimní otázka, proč se nerodí v členské základně, popř. mezi potencionálními členy, nové, jiné, neotřelé, originální, zajímavé a atraktivní podněty či ambice vůbec vstoupit do spolkové činnosti. Je to rezignace na smysluplnost spolku nebo na možnost, resp. nemožnost prosazení změny?
Možná by bylo dobré, aby místo kabinetní kritiky, třeba i dobře míněné nebo emotivně laděných článků v některém z akademických periodik apriorně vylučujících jakoukoli diskusi, přišlo na řadu pozitivně laděné myšlení a konstruktivní nápady.
V současné době díky výraznému a nebývalému mediálnímu zviditelnění univerzity, které se váže k jejímu významnému jubileu, lze očekávat nárůst členské základny. V této souvislosti není od věci uvědomit si, co konkrétně dnes spolek svým členům přináší a co mohou lidé stojící vně spolku i akademické obce prostřednictví spolku univerzitě i akademické obci přinést. Možná, že cesta vedoucí k větší prospěšnosti spolku, povede k názorům na změnu jeho řízení, správy nebo organizační struktury. Akceschopné subvýbory mohou vzniknout "zdola", se soběstačným personálním a ekonomickým zázemím pro svou činnost. Může vzniknout profesní model, členící členskou základnu podle profesní příslušnosti (právníci, lékaři, filozofové, matematici apod.), při vymezení vertikálních a horizontálních vztahů (mezi subvýbory navzájem a ventrálním výborem). Při úvahách o další činnosti je dobré znát limity, mantinely, tj. de facto ty dokumenty, které spolkovou činnost vymezují a v jejichž rámci lze přemítat: stanovy spolku, smlouvu uzavřenou mezi SAPUK a UK, zákon o vysokých školách. Podle stanov má stávající organizační struktura charakter centralistického řízení - veškerou činnost spolku řídí nejvíce sedmičlenný výbor (§§4,8,11,12).
Činnost výkonného orgánu spolku je s výjimkou tajemníka postavena na bázi dobrovolnost. Stanovy o vytvoření profesionálního týmu neuvažují. (Proto management spolku hledá cestu, jak zprofesionalizovat řídící práci třetím subjektem - na bázi smlouvy s Agenturou Carolina).
Vzhledem k tomu, že dnešní členská základna se vykazuje pasivním přístupem k jednotlivým akcím a zřejmě ani nárůst nových členů nic nespasí, zůstávají podněty a realizace projektů i nadále jen na managementu spolku. Je na členské základně, komu deleguje důvěru a pravomoc podílet se na jeho činnosti. Je na jednotlivých členech spolku rozhodnout, jak má nejen hic et nunc, ale i pro futuro činnost spolku vypadat. Domnívám se, že o této otázce, by se mohla a měla vést široká diskuse, a to i na této "naší" stránce ve Forum.
Spolek univerzitně vzdělaných lidí, členství a aktivní činnost v něm nebo jeho mecenášství je na všech uznávaných univerzitách světa prestižní záležitost. Nechce se mi věřit, že na Univerzitě Karlově, by tomu bylo jinak.
Významný český spisovatel Josef Škvorecký v osobním dopisu z kanadského Toronta, kde po emigraci žije společně se svou ženou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, poděkoval spolku za pozvání k účasti na Týdnu zahraničních Čechů. V dopise se omlouvá se, že v současné době mu jeho zdravotní stav nedovoluje se akce zúčastnit a píše:
"Je mi to velmi líto, ale je mi velmi sympatické, že moje Alma Mater nabízí ruku přátelství nám v zahraničí. Rozhodně bych chtěl vstoupit do Spolku absolventů .... posílám zatím příspěvek na činnost." Srdečně zdravím, Váš Josef Škvorecký ![]() |
K dopisu je přiložena přihláška za člena spolku. Doufáme, že až Josef Škvorecký příště přijede do Prahy, navštíví Univerzitu Karlovu. Předsednictvo spolku má v plánu připravit s ním pro členy spolku besedu.
17. října 18. 00 hod. |
Velká aula Karolina | Pištba pro krále Karla IV. | Vystoupení orchestru Aulo pod vedením dirigenta prof. V. Žilky. Spoluúčinkuje V. Žilková |
19. listopadu 19. 00 hod. |
Velká aula Karolina | KONCERT Wihanova kvarteta |
Koncert je pořádán spolu s Ligou proti rakovině |
26. prosinec | Svatoštěpánské setkání | Přesný čas, úplný program i místo konání akce budou členům spolku sděleny pozvánkou |