Forum V/3 - 650 let UK

Confederatio Helvetica v Praze

V druhém říjnovém týdnu mohl bystrý pozorovatel Prahy zpozorovat, že se v jejím centru - více než jindy - pohybují auta označená písmenem CH. Snad každý ví, že jde o Švýcarsko.13. října 1998 se před Karolinem objevilo hned několik aut s tímto označením.

Právě tady se totiž v rámci Švýcarského týdne v Praze (11.- 18. 10. 1998) a na počest 650. výročí založení UK konalo Akademické fórum Švýcarsko - Česká republika. Setkali se na něm zástupci akademického i veřejného života obou států, aby prostřednictvím projevů tří významných osobností, žijících v Confederatio Helvetica (odtud CH), z různých úhlů pohledu poukázali na pozoruhodný fakt - na 150. výročí vzniku moderního švýcarského státu a na jeho ústavu z roku 1848, která umožnila vznik švýcarských moderních a demokratických státoprávních a politických institucí i existenci vnitřně mnohotvárného a propojeného státního systému Švýcarska.

Demokratická idea švýcarské ústavy byla ideálem i inspirací pro filozofa T. G. Masaryka při promýšlení politické a národnostní koncepce budoucího československého státu. "Idée suisse" je aktuální i dnes, kdy se koexistence evropských států nově strukturuje a kdy každá konfrontace se švýcarskou ideou může být pro evropské státoprávní i politické myšlení jen přínosem. Na to poukázali také všichni hlavní řečníci Akademického fóra, významní Švýcaři: prof. Dr. Franz Blankart, státní sekretář švýcarského státu a ředitel Spolkového úřadu pro zahraniční ekonomiku, prof. Dr. Daniel Thürer, děkan právnické fakulty Univerzity v Curychu a prof. Dr. Jan Milíč Lochmann, český teolog, bývalý rektor univerzity v Basileji (jeho přednášku přečetl prof. Dr. Dr.h.c. Jan S. Kruliš-Randa, profesor curyšské univerzity).

Akademické fórum Švýcarsko - Česká republika se stalo i místem k připomenutí dobrých a přínosných vztahů mezi Univerzitou Karlovou a švýcarskými univerzitami v Ženevě, Bernu, Curychu a Freiburgu, které jsou výsledkem dávných sympatií mezi našimi národy i výsledkem současného úsilí takových lidí, mezi něž patří i zmínění švýcarští hosté univerzity. Jejich zásluha byla rektorem UK prof. K. Malým oceněna předáním jubilejní a pamětní medaile k 650. výročí UK, kterou před obrazem T. G. Masaryka, velkého přívržence "idée suisse", přijali ve Vlasteneckému sále Karolina s povděkem a potěšením prof. Dr. Franz Blankart i Dr. h.c. UK prof. Dr. Jan S. Kruliš-Randa.

Karel Janků

prof. BlankartŠvýcarský statní sekretář prof. Dr. Franz Blankart, nositel jubilejní medaile k 650. výročí UK, vystoupil na Akademickém fóru Švýcarsko - Česká republika s úvahou na téma Střední Evropa.

FOTO PRO FORUM: Z ARCHIVU RUK


Rok 1898 v hispánském myšlení a literatuře

Ve dnech 7. a 8. října 1998 se konalo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy mezinárodní sympozium Rok 1898 v hispánském myšlení a literatuře, pořádané Ústavem románských studií FF UK u příležitosti 650. výročí založení Univerzity Karlovy a 100. výročí války mezi Španělskem a Spojenými státy americkými, války, která znamenala významný předěl v politicko-společenském kontextu Evropy a Ameriky.

Rok 1898 měl podstatný význam také pro euroamerické kulturní vztahy. Tehdy se zrodila nová koncepce euroamerikanismu, s bohatým odrazem ve španělské a latinskoamerické literatuře, umění a myšlení. S nástupem slavné generace 98 definitivně skončil kulturní hispanocentrismus - před Španělskem stála otázka další integrace s Evropou. Stejně důležité bylo toto období pro hispanoamerické modernisty, kteří otevřeli novou etapu vztahů k západní civilizaci. Téma sympozia je zejména otázkou promýšlení integrace Španělska s Evropou, aktuální i pro současnou českou kulturní a společenskou problematiku.

Sympozium, které úvodním slovem otevřela doc. PhDr. Hedvika Vydrová, ředitelka pořádajícího Ústavu románských studií FF UK, slavnostně zahájil děkan FF UK doc. PhDr. František Vrhel, CSc., jenž jménem rektora UK pozdravil přítomné velvyslance iberoamerických zemí akreditované v ČR, představitele Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, zástupce španělských, českých a slovenských univerzit, studenty a další hosty. Slavnostnímu zasedání dále předsedali Jeho Excelence José Luis Remedi Zunini, velvyslanec Uruguaye a doyen sboru iberoamerických velvyslanců v ČR, doc. PhDr. Josef Forbelský, vedoucí španělského oddělení ÚRS FF UK, a Pedro Martínez Avial, rada velvyslanectví Španělska. Zahajovací přednášky pronesli J. E. José Luis Remedi Zunini a doc. Josef Forbelský. Zaměřili se zejména na význam a reflexi roku 1898 v hispanoamerickém a středoevropském kontextu.

K úspěchu hromadného zasedání přispěli svými referáty profesoři z prestižních španělských univerzit - prof. Dr. María Dolores Albiaková (Universidad de Zaragoza), prof. Dr. Javier Huerta Calvo (Universidad Complutense de Madrid), prof. Dr. Teodosio Fernández (Universidad Autónoma de Madrid), prof. Dr. Demetrio Estébanez Calderón, odborný poradce při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., vedoucí Střediska iberoamerických studií FF UK, doc. PhDr. Hedvika Vydrová, doc. PhDr. Anna Housková, CSc. a PhDr. Anežka Charvátová z ÚRS FF UK, v neposlední řadě kolegové Mgr. Paulína Šišmišová z prešovské univerzity a PhDr. Pavel Štěpánek, CSc., z olomoucké Univerzity Palackého. Na pracovních zasedáních rovněž vystoupili se zajímavými příspěvky doktorandi ÚRS FF UK, Mgr. Michal Fousek a Mgr. Marek Říha. Vystoupení byla zaměřena na stěžejní témata vztahující se k literární tvorbě a myšlení generace 98 a představitelů modernismu, tak na širší rámec mezinárodních dějinných a kulturních souvislostí, včetně reflexe v různých oblastech Latinské Ameriky, Španělska a střední Evropy.

Mezinárodní sympozium Rok 1898 v hispánském myšlení a literatuře, jež důstojným způsobem připomnělo 650. výročí Univerzity Karlovy a 100. výročí roku 1898, tak význačné pro hispánský svět, se setkalo s velkým ohlasem u představitelů diplomatických zastoupení iberoamerických zemí v ČR, u odborné veřejnosti i studentů, kteří se zasedání zúčastnili v hojném počtu. Uznání a poděkování patří především koordinátorům symposia - doc. PhDr. Hedvice Vydrové, doc. PhDr. Anně Houskové, CSc. a doc. PhDr. Josefu Forbelskému, jakož i španělskému Ministerstvu školství a kultury a madridské Univerzitě Complutense, které finančně podpořily uspořádání této významné vědecké akce.

PhDr. Anna Mištinová
FF UK

rok 1898 - zahájeníNa naší fotografii předsednický stůl při zahájení sympozia: (zprava - Pedro Avial, František Vrhel, José Zunini, Josef Forbelský a Hedvika Vydrová).
FOTO PRO FORUM: z archívu RUK


O transmisi poznání

Transmise poznání jako kulturní a identitní problém byla tématem mezinárodního mezioborového kolokvia, konaného k poctě 650. výročí založení UK ve dnech 16. - 17. září 1998. Tuto významnou akci uspořádala ve své aule katedra pedagogické a školní psychologie PedF UK. Sešli se na ní známí antropologové, sociologové a historikové výchovy z Francie, Anglie, Itálie a ČR, orientované na didaktiku školních předmětů.

Významnými spoluorganizátory byl Francouzský institut v Praze a CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách). I díky jim se objevila řada pozoruhodných zjištění, která vyvracejí představy o neutrálně "technickém" charakteru předávání poznání. Rýsující se možnost vydání sborníku příspěvků z kolokvia (s možnou finanční podporou pařížského Maison des Sciences de l'Homme) by mohla být prvním krokem k vybudování možná budoucí sítě kooperujících institucí a badatelů.

doc. Stanislav Štech
PedF UK


Slavnosti na Novoměstské radnici

V rámci slavností, které se konají v Cyklu tanců lucemburské gotiky (od října 1998 po březen roku 1999), uspořádaly 20. října soubor historického tance Régií régis Carolí (upravený lat. název), město Praha a Městská část Praha 2 v prostorách Novoměstské radnice "Královské slavnosti" k 650. výročí založení Nového Města pražského, Univerzity Karlovy, Karlštejna a k 620. výročí úmrtí Karla IV. Lucemburského, krále českého a císaře římského.

Radniční nádvoří Novoměstské radnice se stalo svědkem reje královských rytířů, ve velkém renesančním sále měly dostaveníčko dvorské tance z období renesance. Slavnostnímu ceremoniálu byl "osobně" přítomen sám Karel IV.