Univerzity jinde - seriál, který bude mít několik pokračování a bude od několika autorů - vznikl s cílem poskytnout zajímavé informace o životě zahraničních univerzit. Podat by je měl vždy ten, kdo dobře zná jak tamější, tak i naše univerzitní prostředí.(To kvůli možnému srovnání). V tomto a několika dalších číslech časopisu Forum se podíváme na univerzitní život v USA. Průvodcem bude bývalý pedagog UK, vědec světové pověsti - Stanislav Segert 1. Ze svého působiště v Los Angeles nám postupně přiblíží (přesněji odmailuje) vzpomínky na své první dojmy z kontaktů s americkými univerzitami, poté se zamyslí nad jejich organizací i nad americkými univerzitními profesory a studenty. Že do těchto textů zahrne i kus svého života, je snad pochopitelné...
První americká univerzita, na kterou jsem zavítal, byla American University v libanonském Bejrútu. Vděčně vzpomínám, jak na přelomu let 1963 - 1964 zdarma poskytla velmi skromně valutově vybavenému československému vědeckému pracovníkovi ubytováni v nové budově, pojmenované po prezidentu Johnu Kennedyovi.
První univerzita, kterou jsem navštívil ve Spojených státech, je Princeton University ve státě New Jersey. Můj přítel z Univerzity Karlovy Rudolf Mach, jenž na princetonské univerzitě tehdy působil jako profesor orientalitistických oborů a knihovník, mne tam v prosinci 1965 přivezl autem z New Yorku, kde jsem byl na návštěvě u Václava Petráčka, svého spolužáka z dob studii na smíchovském reálném gymnáziu. V Princetonu jsem poprvé spatřil typickou americkou univerzitu, kterou lze vnějškově charakterizovat jako soubor krásných budov porůznu rozesetých v pečlivě udržovaném parku. Poprvé jsem se také setkal se zvláštnostmi v Evropě nevídanými, totiž s uniformovanými univerzitními policisty a s univerzitními veverkami. V prvních dvou čtvrtletích roku 1966 jsem působil na University of Chicago, kam mě pozval prof. Ignace Jay Gelb.
Připravoval tehdy svůj Amorejský projekt, analýzu tisíců vlastních jmen semitského národa, jenž žil ve 2. tisíciletí př. Kr. na severu Mezopotámie. Účastnil jsem se práce na tomto projektu mj.i tím, že jsem navrhl, aby výzkum byl proveden pomocí počítačové technologie. Též jsem na univerzitě vyučoval.
Čechoslovák se na chicagské univerzitě necítí jako cizinec. Jejím středem probíhá široka ulice, mající na svém konci sochu, kterou sice místní považují za maďarského jezdce na koni, je to ovšem blanický rytíř. Na podstavci sochy je reliéf prezidenta T.G. Masaryka.
Počátkem roku byli profesoři na University of Chicago tradičně zváni na slavnostní večeři, pořádanou vedením univerzity. Bývalý viceprezident univerzity William Benton si vážil toho, že za druhé světové války uváděl na tamní univerzitě do funkce jako hostujícího profesora prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše. V době mé návštěvy v Chicagu byl prezidentem univerzity George Beadle, od roku 1958 nositel Nobelovy ceny za medicínu. Když jsem se mu představil a řekl, ze jsem z Prague, Czechoslovakia, odpověděl, že tam nikdy nebyl, ale že zná dobře Prague, Nebraska; rád tam navštěvoval rodinu českého farmáře.
V březnu 1966 jsem byl pozván přednášet na čtyřech univerzitách v Kalifornii. V Claremontu spolupracuje víc škol. Kalifornská univerzita v Los Angeles má početné budovy pro výuku i výzkum a rozsáhlá sportovní zařízení. Stanfordova univerzita, jež shlíží ze zeleného návrší, je díky množství a kvalitě svých vědeckých ústavů a knihoven vyhledávaným místem pro konference. Kalifornská univerzita v Berkeley má mezi svými budovami vysokou věž, připomínající benátskou zvonici.
Díky srdečnosti hostitelů a slunnému počasí se českoslovenští návštěvníci v Kalifornii cítili velmi dobře. Když jsem byl v Los Angeles, netušil jsem, že tam budu za tři roky povolán jako profesor a ze tam budu dvaadvacet let učit.
Dne 4. července 1968, shodou okolnosti v den amerického státního svátku, jsem do Prahy dostal dopis, ve kterém mne Hans Goedicke, profesor egyptologie a přednosta oddělení pro Přední Východ na Johns Hopkins University v Baltimoru, ve státě Maryland, navrhl, abych tam rok působil jako hostující profesor. Rád jsem nabídku přijal, neboť dvacet let předtím mi nebylo umožněno požádat o stipendium ke studiu na této univerzitě, na níž působil světově proslulý orientalista William F. Albright. Ten vedl své studenty k tomu, aby pečlivým studiem archeologických a písemných památek starého Předního Východu lepé porozuměli prostředí a podkladu Starého i Nového zákona.
Koncem srpna 1968 jsme - moje žena, dcera, syn a já - z Prahy, již plně obsazené vojsky "spřátelených" armád, odcestovali do USA. V newyorském přístavu na nás prof. Geodicke čekal a odvezl do Baltimoru.
Na Johns Hopkins University jsem mohl používat pracovnu s knihami, kterou mi propůjčil prof. Delbert Hillers, jenž během své sabatikální dovolené pracoval na vykopávkách v Sýrii, a kterého jsem také ve výuce studentů zastupoval. Téměř denně sem, do své dřívější pracovny, přicházel k mé velké radosti i prof. W .F. Albright. V četných rozhovorech jsem se od něho mnohému naučil.
Moje první dojmy z amerických univerzit byly tedy vesměs radostné. Díky přátelství kolegů i porozuměni studentů dobrý pocit zůstával i nadále...
"PhDr. Stanislav Segert za práci o hebrejské metrice Vorbereiten zur hebräischen Metrik," zněl tehdy popisek k fotografii Stanislava Segerta, která vyšla v časopisu Nový Orient v roce 1955 pod titulkem : V roce 1954 byli odměněni cenou ČSAV vědečtí pracovníci Orientálního ústavu.
