Dejmek, J.: Historik v čele diplomacie Kamil Krofta
Monografie zevrubně rozebírá problémy, které musela řešit zahraniční politika ČSR v předmnichovském období a zachycuje politické aktivity ministra zahraničí K. Krofty, jehož funkční období probíhalo v oné době.
Durman, K.: Útěk od praporu. Kreml a krize impéria 1964-1991
Durmanův text je fascinující syntézou dějin vnitřního vývoje i zahraniční politiky Sovětského svazu a států jeho bloku od Chruščovova pádu v r. 1964 do rozpadu sovětského impéria.
Bourdieu, P.: Teorie jednání
Dílo, které vzniklo jako autorův komentář k vlastním teoriím v přednáškách pro zahraniční publikum, je zajímavým svědectvím autoreflexe světoznámého francouzského sociologa.
Hagége, C.: Člověk a řeč
Francouzský lingvista přináší tímto dílem ojedinělý pohled na jazykovědu. Lingvistiku chápe jako vědu, která zkoumá historii a předpoklady lidského porozumění.
K novověkým sociálním dějinám českých zemí II. Z dob rakouských a předlitavských 1848-1918 (ed. Z. Kárník)
Sborník odborných studií převážně pracovníků Semináře hospodářských dějin. Tématem jednotlivých studií jsou vybrané politické a sociální problémy českých dějin let 1848-1918.
Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století (ed. J. Křen, E. Broklová)
Ve sborníku je publikována řada studií poskytujících pestrou mozaiku analýz, postojů a názorů, jak česká společnost vnímala na pozadí vlastních tradic a zkušeností "ty druhé".
Irmanová, E.: Kádárismus - vznik a pád jedné iluze
Publikace se zabývá více než třicetiletým úsekem maďarské historie, léty 1956-1989. Systémově a chronologicky sleduje jednotlivé etapy vývoje "maďarského modelu" v kontextu sovětského bloku na pozadí společné minulosti středoevropských zemí.
V tomto čísle je informace o tom, co se vůbec nejvíce prodávalo v našich "kmenových" prodejnách od září 1998.
Knihkupectví Karolinum
Celetná 18
Praha 1
Knihkupectví FIŠER-FF UK
nám. Jana Palacha 2
Praha 1
V jednom z našich nejlepších kulturně literárních časopisů, ve čtrnáctideníku TVAR, se v červnovém čísle (13/98) objevila pochvalná recenze IV. dílu Dějin Univerzity Karlovy. Luboš Velek při příležitosti jeho vydání napsal: "Badatelům i širší veřejnosti se dostává do rukou dílo znamenající posun v poznání nejen o Univerzitě Karlově či o českém školství, ale i v bádání o česko-německých vztazích v meziválečném období, o normalizaci a jejím prosazování ve společnosti či o důsledcích "únorového vítězství pracujícího lidu" a jeho příprav na univerzitní půdě. Čtvrtý svazek univerzitních dějin se stal významným střípkem pro poznání české společnosti a intelektuální elity tohoto odcházejícího století."
Po několikaměsíčním habilitačním řízení byl 6. srpna 1913 PhDr. Edvard Beneš jmenován na české filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze soukromým docentem pro obor filozofie se zřetelem k sociologii. Následujících třicet pět let byl členem akademické obce univerzitních učitelů. Pokud mu to okolnosti dovolovaly, rád se obracel ke studentům nejen s filozofickou a sociologickou tematikou, zvlášť naléhavě pak v dramatické době konce třicátých let. Profesorka FF UK Věra Olivová vybrala z Benešových přednášek proslovených na UK (či úzce s univerzitou spjatých), přiřadila k nim přednášku, v níž se prezident Beneš 15. ledna 1938 v Akademickém domě obracel k československému studentstvu, napsala zasvěcenou úvodní studii a Společnost Edvarda Beneše 13. svazkem své knižnice, knihou Edvard Beneš - Přednášky na Univerzitě Karlově 1913-1948, pozdravila 650. výročí založení univerzity. Čtenář může sledovat Benešova veřejná vystoupení, až po jeho veřejné vystoupení poslední - projev pronesený 7. dubna 1948 ve Vladislavském sále při jubilejních univerzitních oslavách. Tento Benešův poslední projev potvrzuje myšlenku rektora UK prof. Karla Malého, jenž v úvodním slově publikace zdůraznil, že "Beneš státník a politik se univerzitní akademické obci nikdy neodcizil a nikdy neztratil své hluboké pochopení pro význam vědy a vzdělanosti, pro poslání univerzit ve společnosti, pro univerzity jako střediska svobody a tolerance."
Sborník Issues of Valency and Meaning Studies in Honour of Jarmila Panevová (300 str., vyd. Univerzita Karlova - Karolinum 1998) je věnováno životnímu výročí přední představitelky naší bohemistiky, slavistiky a teoretické lingvistiky, předsedkyni Jazykovědného sdružení ČR a vedoucí bohemistického výzkumu v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity v Praze, prof. PhDr. Jarmily Panevové, DrSc, která podstatnou měrou přispěla k popisu a rozboru stavby české věty v porovnání s jinými jazyky i k rozvoji lingvistické teorie v dnešním metodologickém kontextu. Do sborníku přispělo 24 vynikajících lingvistů z nejrůznějších zemí, osvětlujících otázky větné syntaxe, mluvnických významů a výstavby promluvy. Mezi zahraničními přispěvateli jsou tak významní vědci jako B. H. Partee, R. Růžička, Z. Topolinska, S. Karolak, A. Bogusławski, M. Ivićová, L'. Ďurovič, A. V. Bondarko, Ch. Townsend, P. Pognan a T. Reuther; do sborníku také přispěla řada předních českých lingvistů.
Jak se z internetových zdrojů redakce Forum dověděla, existuje 16 důvodů, proč Bůh nemůže být jmenován doktorem věd (DrSc.). Dnes uvádíme první čtyři důvody: