Vedení Univerzity Karlovy uspořádalo v Císařském sále Karolina dne 9. října 1998 tiskovou konferenci tematicky věnovanou zahájení nového školního roku. V zahajovacím projevu rektor prof. Karel Malý seznámil představitele masmédií s úkoly, které čekají univerzitu v nejbližším období.
Pro přijímací řízení pro školní rok 1998/99 Univerzita Karlova zaregistrovala 45245 přihlášek ke studiu, z toho 41834 byly do denního a 3411 do externího studia. V počtu zájemců vedou muži s 27308 žádostmi, zatímco ženy podaly žádostí jen 16290. Fyzických osob (uchazeči si v v cca 30% podali více než jednu přihlášku) usilujících o studium na UK bylo spočítáno 30132. Ne všichni zájemci se však z nejrůznějších důvodů ke zkoušce dostavili, takzvaných "mrtvých" přihlášek bylo zaznamenáno 9447.
Rektor UK upřesnil, že bylo vydáno 11 301 rozhodnutí o přijetí ke studiu na fakulty UK (ne všichni uchazeči nakonec zájem o studium projeví, poněvadž byli například současně přijati na více fakult). Podle stavu ke dni 23. září 1998 bylo tedy na UK celkem 7960 nových studentů (PedF přijala 1431 studentů, FF 1212, PřF 660, 1. LF 593, MFF 571, FTVS 524, FSV 500 atd.).
Univerzitu nyní čeká mnoho práce nad normami, které je v brzké době zapotřebí uvést do života: jsou mezi nimi např. nový statut univerzity, nový pracovní a mzdový řád, předpisy týkající se studia a další. Rektor UK se v reakci na četné dotazy novinářů zabýval i ekonomickou problematikou vysokého školství. V této souvislosti uvedl, že univerzita především potřebuje posílit rozpočet na rozvoj vědecké práce a vědecko-výzkumné základny. Také se zmínil o dostavbě nového objektu v Jinonicích, kam se přestěhují některá pracoviště UK.
Prorektor UK pro vědu a výzkum prof. Pavel Klener na tiskové konferenci představil dvě nové publikace "Věda UK v roce 1997" a "Co nabízí UK praxi". Připomněl známou zásadu - vysokoškolský učitel musí být současně i vědeckým pracovníkem. Konstatoval, že narůstá každým rokem počet postgraduálních studentů. Loni jich bylo již kolem 3600.
Prorektor pro studijní záležitosti prof. Miloslav Petrusek se podrobně zabýval průběhem odvolacího řízení. Bylo vyřízeno přes sedm tisíc odvolání, z nichž rektor UK vyhověl jednomu stu osmdesáti čtyřem. Nevšedně velký zájem vyvolala zpráva prorektora prof. Petra Čepka o možnostech ubytování studentů na kolejích. Univerzita má k dispozici 3651 lůžko ve dvou kategoriích - ubytování se sociálním zařízení na chodbě a ubytování v tzv. buňkách. V prvním případě se cena za lůžko pohybuje kolem 380 Kč, ve druhém pak cena vyskočí cca na 1100 korun. Jen pro letošní rok činil převis poptávky 2000 uchazečů. Zhruba 1200 studentů podalo proti rozhodnutí o neubytování odvolání. Náhradní forma ubytování byla řešena přistýlkami (na úkor kvality) v 370 případech. Celkem bylo v odvolacím řízení uspokojeno 514 zájemců.
Problémy s ubytováním studentů na kolejích se rok co rok opakují. Za posledních let se do výstavby nových kolejí prakticky neinvestovalo, zatímco počet studentů se od roku 1990 zdvojnásobil. Osud kolejí a jejich transformace je skutečně na programu dne, neboť od nového roku mají přejít pod správu příslušné vysoké školy. V každém případě by koleje měly sloužit potřebám studentů.
Tradičně velký počet odvolání řešilo případ od případu dvacet komisí. Náš snímek zachycuje rektora UK prof. Karla Malého při projednávání o odvolání proti nepřijetí ke studiu na Právnické fakultě UK.
Po vystoupení vedoucích představitelů UK na tiskové konferenci k novému školního roku následovaly zvídavé otázky novinářů, na které odpovídali (zleva) rektor Karel Malý, prorektor Pavel Klener, prorektor Miloslav Petrusek a prorektor Petr Čepek.
Univerzita Karlova a Nadace Bohemiae uspořádaly 8. října 1998 ve Velké aule Karolina třetí setkání v rámci volného přednáškového cyklu Hovory o Evropě. Na něm se svými projevy vystoupili bývalý prezident Slovenské republiky Michal Kováč a bývalý předseda Spolkové rady Rakouska a profesor na Univerzitě Johannese Keplera v Linci Dr. Herbert Schambeck.
Za předsednickým stolem ve Velké aule dále zasedli prof. Karel Malý, rektor UK, dále děkan 1. LF UK doc. Petr Hach, doc. Josef Zielienec (z předsednictva Správní rady Nadace Bohemiae), Michal Kováč, bývalý prezident SR, prof. Pavel Klener, prorektor UK, prof. Herbert Schambeck, prof. Jaroslav Pánek, prorektor UK, prof. Lubomír Mlčoch, děkan FSV UK a prof. Dušan Hendrych, děkan PF UK. Společné zasedání UK a Nadace Bohemiae zahájil a řídil prof. Klener.
V krátkém úvodu zdůraznil, že Univerzita Karlova zve na svou půdu významné řečníky, aby se zamysleli nad aspekty vývoje sjednocené Evropy a hovořili o začlenění ČR do Evropské unie. Přivítal také vzácné hosty (např. chargé d'affaire SR Jozefa Stanka), představitele veřejného života, financí a průmyslu. Rektor UK prof. Malý uvítal možnost dalších, (v pořadí již třetích) Hovorů, kdy po pánech Zielienecovi, Olechowském, Heathovi a M. Lobkowiczovi, vítá Univerzita Karlova další významné evropské osobnosti, a dále mimo jiné řekl, že "směřování do Evropské unie doznalo výraznějšího tempa v přípravě na vstup"...a že nepůjde v tomto procesu o transformaci právního řádu, ale o výchovu k evropanství - a "zvláště naše univerzita by měla k tomuto procesu přispět". Po jeho vystoupení pozdravil shromážděné auditorium Josef Zielienec, přivítal možnost dalšího zamyšlení "nad otázkami obecnějšího vývoje, nyní přišla řada na reflexy zemí střední Evropy - v této složité době vnímáme tento region citlivěji".
První se svou přednáškou (nazvanou Len kompaktná Európa je príspevkom pre Európu: pohľad zo Slovenska) vystoupil na Univerzitě Karlově bývalý prezident SR Michal Kováč. Na našem snímku spolu s děkanem 1. LF UK doc. Petrem Hachem. Hned v úvodu vyjádřil své potěšení z další návštěvy Prahy. "Vždy jsem ji rád navštěvoval, ať už v minulosti jako hlavní město společného státu, nebo jako host Vaší hlavy státu po rozdělení na dva samostatné státy" řekl M. Kováč a připomenul výrok Otto von Habsburka, podle kterého každý dobrý politik má mít jako základní součást své pracovny velkou mapu světa a dodal, že pro region střední Evropy je důležité, abychom si vedle sebe zavěsili historické mapy různých období.
Po první přednášce přistoupil k řečnickému pultu prof. H. Schambeck. Základním tématem jeho excelentní přednášky se staly další aspekty evropské integrace - především hospodářské a ekonomické. Mimo jiné řekl, že "je potřeba vybudovat takovou Evropu, kde základními principy budou svoboda, mír, spravedlnost a solidarita". Velmi přínosný byl jeho exkurs do historie střední Evropy po pádu železné opony. Prof. Schambeck vyzdvihl také přínos EU k dalšímu hospodářskému a politickému vývoji regionu střední Evropy. Velmi podrobně se také věnoval problematice účinného parlamentního systému v EU, finanční kontroly i právních předpisů - jak ovšem zdůraznil, je nutné, aby členové EU měli "pochopení pro stávající úroveň nově přijímaných zemí a snížili své rozpočtové nároky". Velmi podstatnou záležitostí je podle prof. Schambecka také volnost a svoboda pohybu občanů na území sjednocené Evropy. Oba projevy sklidily v Karolinu velký aplaus, oficiální program pak přešel poté v reprezentačních sálech do živé, neformální diskuse.
Pohled na některé posluchače třetích Hovorů o Evropě ve Velké aule Karolina: Karel Schwarzenberg, člen předsednictva Správní rady Nadace Bohemiae, Ivana Štefková (zástupce výkonné ředitelky Nadace - v první řadě), za nimi Rudolf Zahradník, předseda AV ČR a Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničních věcí ČR.
Seminář na téma "Vznik Československa: Říjen 1918" se 8. října 1998 konal v budově Knihovny Kongresu USA (Woodrow Wilson Collection, Room 113) ve Washingtonu, v místnosti, kde byla podepsána Pittsburská dohoda. Seminář byl věnován historickým kořenům vzniku Československé republiky v říjnu 1918, boji za národní nezávislost Čechů a Slováků, vztahu T. G. Masaryka k USA a podílu amerických Čechů a Slováků v úsilí za národní a státní nezávislost. Před řadou četných hostů, zástupců State Departmentu, Knihovny Kongresu a členů diplomatického sboru (včetně velvyslance ČR v USA A. Vondry), vystoupilo se svými příspěvky dvacet významných světových historiků, např. Gordon H. Skilling, Wilma A. Iggresová, Stanley Winters nebo Viktor Mamatey, syn významného vůdce Slováků v USA a spolusignatáře Pittsburské dohody Alberta Mamateye. S přednáškou "Česká republika a její kořeny" vystoupil na semináři také zástupce Univerzity Karlovy, prof. Jan Havránek z Ústavu dějin UK (rozhovor s prof. J. Havránkem o této konferenci přineseme v příštím čísle).
Rozsáhlá agenda zahraničního odboru RUK vyvolala potřebu této stálé rubriky a ucelenější, přehledné a komplexní informace o činnosti tohoto odboru, která je úzce spojena s důležitou úlohou UK - s rozšiřováním a upevňováním kontaktů mezi studenty, pedagogickými a vědeckými pracovníky UK a jejich zahraničními partnery.
Prorektor prof. J. Pánek přijal prof. A. Gaballu, generálního tajemníka pro památky Egypta a prof. Fayzu Haikala z Americké univerzity v Káhiře, za přítomnosti prof. M. Vernera z Českého egyptologického ústavu FF UK.
Při setkání, které proběhlo v srdečné atmosféře, prof. Gaballa hovořil s obdivem o práci a působení prof. Vernera v Egyptě. Svým objevem v Abúsíru si náš badatel zasloužil čestné občanství Egypta. V Abúsíru bude české expedici postaven dům vybavený laboratořemi, který se stane základnou i pro další generace českých egyptologů. Na přání prof. Vernera prof. Gaballa pošle oficiální potvrzení trvalého pobytu české expedice v tomto objektu. Také byl projeven zájem o překlad zasvěcené knihy prof. Vernera o egyptských objevech do arabštiny, což by podpořilo další spolupráci UK s Egyptem.
Rektor UK prof. K. Malý a prorektor UK prof. J. Pánek přijali prof. T. N. Mitchella, rektora Trinity College v Dublinu s chotí.
V rámci setkání byl udělen prof. Mitchellovi čestný doktorát. Obě strany se dohodly, že v budoucnu bude zapotřebí prohloubit vzájemné styky a perspektivně mají zájem o uzavření dohody s UK.
Stává se, že na UK přijde pracovat nový člověk (např. pedagog nebo jinak zařazený zaměstnanec) či někdo začne zastávat novou funkci - prostě na určitém místě UK se objeví
Dne 1.října 1998 nastoupil do funkce vedoucího katedry andragogiky a personálního řízení FF UK Dr.Milan Beneš (na snímku). Funkci vedoucího katedry převzal po prof. Milanu Nakonečném (1932), muži výjimečných znalostí a vysokých kvalit intelektuálních, který - dříve než byl nucen počátkem sedmdesátých let Filozofickou fakultu UK opustit - stál u zrodu prvního českého andragogického vysokoškolského učiliště a významně se na jeho rozvoji podílel a podílí. Dr. Milan Beneš (1950), který v roce 1969 opustil republiku, vystudoval andragogiku v letech 1973 - 1978 na Fakultě věd o vzdělávání na Freie Universität v Berlíně. Na katedře andragogiky
a personálního řízení FF UK působí od roku 1995.
Je představitelem nové generace andragogů,
kteří pěstují adragogiku jako již plně etablovanou a kompetentní vědeckou teoreticko-praktickou disciplínu. Dr. Beneš je předním znalcem dějin andragogiky. Jeho zájem se upíná také k jejím kořenům filozofickým. Dr. Milan Beneš - nová tvář na místě vedoucího Katedry andragogiky a personálního řízení - zaručuje kontinuitu vysoké úrovně studia, studentů a absolventů této katedry. Je to dobře, neboť se na ni rok od roku hlásí stále více uchazečů o studium.
